Napoleon v Rusku. 2. díl: Zkáza Velké armády
Jiří Kovařík
Napoleon v Rusku série
< 2. díl
Napoleon v Rusku s podtitulem Zkáza Velké armády je druhým a závěrečným svazkem práce o tažení roku 1812, v němž chtěl císař Napoleon porazit ruského imperátora Alexandra, sám ale utrpěl navzdory všem vítězstvím porážku, která předznamenala jeho pád. Známý napoleonský historik a autor literatury faktu pokračuje událostmi po bitvě u Borodina, přes ruský ústup k Moskvě, její vyklizení, požár a situaci, která vedla k tomu, že Napoleon vyrazil počátkem října za Kutuzovem k jihu. Líčí, jak se tato ofenzíva v důsledku bitev u Tarutina a Malojaroslavce změnila v ústup, během něhož udeřili krom Rusů i další nepřátelé, generál Zima a Hlad. Tragédii ústupu sleduje od krvavých bojů před Vjazmou, přes střety u Smolensku, až po několikadenní boje u Krasného a manévry i boje na vzdálených křídlech, které nakonec vyústily v několikadenní bitvu na řece Berezině. I když v ní Napoleon zvítězil, následoval už jen jeho odjezd do Paříže a ústup zbytků vojska přes Vilno a Kovno, při němž přestala Velká armáda jako bojová síla existovat. Dějem nabitý text provázejí tematické a graficky oddělené bloky, v nichž zjistíte nejen, kdo byl kdo, ale i jak všechny tři proti sobě stojící armády vypadaly, čím bojovaly, jaké v nich byly druhy zbraní, jakou taktiku používaly a jak vypadal život vojáků v poli.... celý text
Přidat komentář
Ja vlastne neviem, či písať, hodnotiť túto knihu... Príde mi to úplne neadekvátne voči dojmom, ktoré sa vo mne nahrnuli počas čítania, pričom to "pekne" graduje ku koncu a poslednú stovku strán som už čítala s mokrou tvárou. Neadekvátne vzhľadom na to, že sa nejedná o vymyslený príbeh. A kto to drží v hlave od prvého riadka až po samotný záver tejto knihy, nebude sa mu jednoducho čítať. Niežeby som nevedela, o čom je vojna, ale toto je veľmi ťažké čítanie. Je mi na nič.. každý nech si to sám prečíta, pochopí, zamyslí sa nad tým, o čom číta.
Ja si tak za seba dovolím len na záver spomenúť jednu pasáž, ktorá ma dosť dojala a pre ktorú som mala aj problém zaspať. Ide o moment, keď šéflekár Grande Armé barón Larrey sa potreboval vrátiť po svoj materiál, aby mohol pokračovať v zachraňovaní stoviek životov. Na krehkom moste na rieke Berezina sa medzičasom vytvorila nová zápcha a jemu hrozila smrť. Predstavte si teraz, ako si čítate o tom, ako dennodennne umierajú ľudia, strácajú ľudskosť, ohľaduplnosť, myslia na seba, sťahujú oblečenie z umierajúcich druhov. Predstavte si, že títo ľudia trpia neznesiteľným hladom, niekto si odrezáva z vlastných nôh, aby prežil, je svojho druha, trpí snežnou slepotou, mučí ich hmyz, prichádzajú o končatiny, buď v bitke alebo vďaka ukrutnej zime. Už viete, že títo ľudia idú dopredu len zo zotrvačnosti, zakopávajú o hrobky svojich druhov, ktorým náhrobok vyrobil padajúci sneh, a rovnako ako oni viete, že ešte mnohí z nich umrú, dokým sa dostaneme z čísla cca 680 000 na cca 93 000 (a to sa jedná iba o počet vojakov Grande Armé). A teraz si predstavte, ako čítate, že práve títo ľudia, strácajúci v živote všetko a častokrát samotný život, v sebe dokázali v jedinom okamihu niečo prelomiť a uvoľniť cestu Larreyovi.... "Byl bych v davu zahynul, pak mě ale naštěstí poznali a hned nato se všichni předháněli, aby mi pomohli. Vojáci si mě podávali z ruky do ruky a já byl za okamžik v naprostém údivu na mostě. Oddanost, kterou mi dali v těch chvílích najevo, mi pomohla hned zapomenout na všechna přetrpená nebezpečí i na předchozí ztrátu zavazadel."
Myslím, že v tomto okamihu je zachytená celá podstata toho javu, ktorý nás oddeľuje od zvyšku živočíšnej ríši a zachycuje samotnú "ľudskosť". Ďakujem.
"Kdo vnímá skutečnou velikost, k níž se štěstí obrátilo zády, zapomene na vlastní bolest a utrpení." Faber du Faur
Oba diely Napoleonovho ťaženia do Ruska sú vynikajúce publikácie a môžem povedať, že pre m§a osobne sú jedny z najlepších autorových kníh o Napoleonovi. Na základe dobových svedectiev veľmi živo opisuje prebeh ťaženia a najmä jeho odvrátenú stránku - utrpenie cisárových vojakov, ktorí si museli siahnuť na dno svojich síl /niekedy aj hlbšie/, aby prežili. Vynikajúco opisuje Napoleona, nielen ako cisára, ale aj ako vojvodcu, ktorý urobil mnoho chýb, na ktoré doplatilo jeho vojsko. Veľmi som teraz zvedavý na spomienky seržanta Bourgogneho, ktorý opísal strádanie jeh a jeho spolubojovníkov v Ruskom ťažení počas ruskej zimy.
Obdivujem tohto pána ako dokáže písať o dejinách. Občas som mal pocit akoby čerpal od priamych účastníkov bojov. Kniha je pútavá, detailná (niekedy až moc) pamätať si to množstvo šľachticov bojujúcich či už na strane Napoleona alebo Rusov je nemožné. odporúčam každému kto má rád históriu a nemusí to byť len obdobie Napoleona.
Štítky knihy
Napoleon Bonaparte, císař, 1769–1821 napoleonské války Napoleonovo ruské tažení (1812) vojenská taktika historické rományAutorovy další knížky
2005 | Meč a kříž |
2005 | Co v učebnicích dějepisu nebylo |
2011 | Válka Řeků s Peršany |
2006 | Rytířská krev |
2013 | Ludvík XIV. - Život, doba a války krále Slunce |
Kniha podrobně mapuje druhou polovinu Napoleonova tažení do Ruska roku 1812. Pan Kovařík píše hodně čtivě a poutavě, takže kniha i přes značný počet stran nenudí. Kniha začíná obsazením Moskvy a končí katastrofálním ústupem z Ruska. Vyzdvihnout musím skvěle zpracovaný popis bitvy na Berezině. Kniha je doplněna (stejně jako první díl) velkým množstvím vzpomínek účastníků tažení.