Naše české minulosti
Kamil Činátl
V několika případových studiích kniha zachycuje vzpomínkovou praxi české společnosti po roce 1989. Zaměřuje se na paměťové události, které měly širší publikum a společenský dosah (spor o katedrálu, polemiky ohledně prvního polistopadového vysílání majora Zemana, ohlas televizního seriálu Vyprávěj aj.). Autor věnuje pozornost nejen obsahům vzpomínání, ale i jednotlivým médiím a způsobu, jak zprostředkují zpřítomňování minulosti. Promýšlí otázky, jakým způsobem a proč vlastně vzpomínáme. Sleduje, jak se náš vztah k dějinám a podoby našich minulostí historicky proměňovaly. Minulost zde není nahlížena perspektivou historické skutečnosti, ale jako kolektivně sdílená představa, která má svou funkci pro jedince, rodinu i širší sociální kontexty. Kniha vychází ve společné edici Filozofické fakulty UK a Nakladatelství Lidové noviny.... celý text
Přidat komentář
Už jsem úplně zapomněl, že první uvedení Majora Zemana po převratu bylo doprovázeno vysvětlujícími debatami na státní televizi; p. Činátl připomíná, že u jednoho dílu se k debatě moderované p. redaktorem Wollnerem sešla herečka pí Obermaierová, funkcionář politických vězňů a ten pán, co zpíval znělku toho pořadu a měl funkci předseda Společnosti přátel majora Zemana.
Článek na blogu: http://jarmik-pise.blogspot.cz/2015/06/nase-ceske-minulosti-kamil-cinatl.html
Štítky knihy
Česko, Česká republika české dějiny Češi česká společnost kolektivní paměť
Autorovy další knížky
2007 | James Bond a major Zeman - ideologizující vzorce vyprávění |
2011 | Dějiny a vyprávění |
2014 | Dějiny ve filmu. Film ve výuce dějepisu |
2014 | Naše české minulosti |
2013 | Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989) |
Netradiční pohled do české minulosti prostřednictvím různorodých "nástrojů paměti". Autor si vybírá řadu zajímavých "médií", skrze která nahlíží způsoby kolektivního vzpomínání. Ačkoliv kniha nabízí velmi netradiční pohled na spousty velmi zajímavých témat čtivost někdy narušuje trochu redundantní teoretické zakotvování. Autorovi se však myslím podařilo otevřít před čtenářem novou dimenzi nahlížení společné národní minulosti i osobních vzpomínek, která nutí k reflexi a přehodnocování toho, co nám může občas připadat jako něco samozřejmého.