Naslouchač
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387825/bmid_naslouchac-wsO-387825.jpeg
5
4620
4620
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musíi sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem knihu jedním dechem a fantazie mi pracovala na plné obrátky.
Napínavé, čtivé, ale na můj vkus se za celou knihu odehrálo celkem málo děje.
To nejde. Takovou slátaninu jsem ještě neviděl. A bohužel i několik místních uživatelů v životě nic lepšího nečetlo. Je mi jich strašně líto, ale nebudu nad nima truchlit - je to jejich volba. Tak trapnou zápletku dokáže vymyslet jen pětileté dítě a to nemusí být otrokem.
Čtu znovu, protože už je to nějaký pátek (spíše nějaký ten rok) co jsem 1 díl četla a chci si příběh osvěžit.. Nemůžu jinak než opět napsat, že je to SKVOST!!!
Fascinující kniha, která by\ si zasloužila publicitu srovnatelnou s Harrym Potterem. Má silnou a zajímavou hlavní hrdinku, která se vlivem okolností vyvíjí v někoho, kým ani nedoufala být, silné a statečné vojáky s obtížným osudem, výtečně propracovaný svět, dobře dávkované záhady, pevná přátelství...
Nejsem cílová skupina, ale přesto mne kniha naprosto pohltila. Je jedinečná. Vřele doporučuji všem.
Na závěr poznámka k tolik probíraným (v komentářích zde) specifickým slovům světa sklenařů. Já s nimi neměla nejmenší problém. Až na jedno jediné se jejich význam dal pochopit z textu. To poslední jsem si našla ve slovníčku na konci knihy.
Tato kniha napsána českou autorkou o holce Ilana, která se narodila do špatné rodiny, ovšem s velikým štěstím - a to, že byla bez jakéhokoli postižení, byla velmi hezky napsána. Děj krásně plynul a i přes pár menších nejasností není nic, co bych knize nějak více vytkl.
Krásně mi sedla jak dějem, tak stylem vyprávění, který si vzala na starost malá Ilana.
Kniha se mi líbila a doporučuji přečíst.
Nečekal jsem, že mě to až takhle vtáhne! Perfektně promyšlené, propracované, poutavě a lehounce odvyprávěné, mělo to hlavu a patu a přišlo mi to i dost originální. Kdyby něco takového napsala J.K. Rowlingová, tak věřím, že už je to i dávno nafilmované! :-)
Asi nejoriginálnější fantasy, které jsem kdy četl. Svět ve kterém se kniha odehrává je úžasný, plný originálních nápadů a tajemství, která se nemůžete dočkat až odhalíte. Poprvé jsem to četl jedním dechem. Od té doby jsme to přečet už několikrát a nemůžu se dočkat třetího dílu.
Musím uznat, že mám z knížky takové rozporuplné pocity... Děj jako takový byl velmi dobrý - jako film by to určitě bylo super, ale nevyhovoval mi styl, jakým je to napsané. Na začátku jsem neměla tušení, která bije, skoro ničemu jsem nerozuměla, a stále čekala, až to tam bude vysvětlené. Po zhruba sto stranách se to zlepšilo, a tedy jsem měla možnost zaměřit se na děj. Ten se rozjel poměrně slušně. Dovolím si říct, že je to originální a dobře rozplánované. Vždycky se něco děje, pak chvíli ne, a pak zase něco - to mám ráda. Jako celek knihu hodnotím za velmi povedenou a pouštím se do pokračování, jelikož kniha končí celkem otevřeně.
Naslouchač je strašlivina. Do půlky knihy jsem měla v úmyslu věnovat jednu hvězdu za čtivost, která i tak byla záhadou, když vezmu v úvahu všechny ostatní složky včetně krkolomných a „papírových“ dialogů (obzvlášť konverzace faji Bojana s kapitánem Joelem byla lahůdková).
Jenže v druhé půli jsem už dočtení pojímala jako drsnokeš. Kapitánovy oříškové oči mám dosud vypálené do sítnice, psychologie postav byla k pláči (obzvlášť kapitán je neznámá identita z Marsu, nikoli skutečný muž), nějaký vývoj, no to bych chtěla moc, děj veškerý žádný, hlavní hrdinka z neutrálu přeřadila na nášlapnou minu před mateřskou školkou (díky za tip, @Neřeknu), o technické, ekonomické a sociální udržitelnosti smyšleného světa by se daly vést debaty, ovšem prakticky zůstala na nule.
Nevím, která složka textu byla nejhorší (včetně perfektně zvládnutých korektur typu: Odpověď odbil jednou větou.). Na konci ale všechno překonala všeobjímající nekonzistentnost postav. Kapitán naprosto nezvládne hysterický výstup kuchaře, aby o stránku dál jeho slovo všechny postavilo do latě; Ilan se svéhlavě vecpe do pitevny, načež ohrnuje nos nad zacházením s mrtvými, aby se jí nakonec udělalo zle od žaludku.
A já se ptám: PROČ? Proč je tato kniha označována za nejlepší českou fantasy? V tom případě je na tom česká SFF scéna opravdu hodně špatně.
Hloupé, afektované, nekonzistentní, špatně napsané. Tragédie.
Tohle bylo naprosto skvělé!!! Očekávání jsem měla veliká a zatím se mi naplnila.
Nechápu, že jsem se ke čtení dostala až teď. I když předtím bych si zase nedávala, že musím čekat x let na nový díl. Což budu muset stejně, ale teď si můžu rovnou přečíst Faju a brzy i Nastereu.
Naslouchače je plný Instagram, knížka je všemi opěvovaná a já jsem snad nečetla jedinou negativní recenzi. To mě malinko odrazovala od čtení, protože jsem se bála, že mě kniha zklame.
Nakonec jsem se do ní pustila a upřímně mi tento strach vydržel prvních cca 150 stran. Kniha mi připadala zdlouhavá, o ničem a já nechápala, co na ní všichni mají.
Zbytek knihy mě ale velmi mile překvapil, bavila mě každá stránka a já se teď těším na další díl!
Námět knihy je velmi zajímavý a originální. Líbí se mi, že se v knize nějakým způsobem setkává budoucnost s minulostí.
Hlavní hrdinka je prostě skvělá. Hrozně se mi líbí její osobnost, její statečnost a odvaha. Moc jsem si oblíbila i některé vedlejší postavy, přestože by pro ně mohl být v knize větší prostor.
Po té začáteční krizi jsem se do knížky naplno začetla a četla se skvěle. Sedl mi styl psaní, ale hlavně moc obdivuji originální jazyk a slovníček se slovy.
Konec knížky se mi moc líbil, ale přišel moc brzy.
Kniha se rozhodně nezařadila mezi mé nejoblíbenější, ale v sérii budu určitě pokračovat.
(SPOILER)
Do čtení se mi vůbec nechtělo, protože jsem ho dostala jako zadání. (@SBH: Může se vůbec mluvit o klubu? Jaké je první pravidlo klubu??!) Ale protože jsem dítko submisivní vychovávané v tom, že úkoly se musí plnit, i když se člověku nechce, tak jsem se včera pustila do čtení e-knihy. Proto mě až před chvílí dojalo, když jsem zjistila, že na konci knihy je slovníček používaných pojmů. Mít v ruce knihu fyzickou, zjistím to ihned, u e-knihy se listuje blbě. Škoda, mohlo mi to mnohdy ušetřit přemýšlení, o čem je zrovna řeč.
Předně musím napsat, že jsem vůbec netušila, do čeho jdu. Ba naopak jsem knihu ve své hlavně zaměnila za "Předčítače" a děsila se toho, že budu číst o té nacistce, co ji hrála Kate Winslet. Už vůbec jsem netušila, že je kolem titulu takové haló a jen diskuse zde na DK k prvnímu dílu je plná vášní. Ale možná dobře, že jsem do čtení šla s čistým štítem, protože pak bych byla dopředu ovlivněná a měla očekávání.
Když jsem začala knihu číst, moc se mi to nelíbilo. Jistá bezútěšnost, neustálé opakování tělesných deformací (s důrazem na reprodukční orgány a schopnost plodit), špatné pochopení pojmů, které byly vysvětleny při dalším čtení (sklenáři / sklenaři), kupa různých výrazů, k nimž jsem musela namáhavě přiřazovat obsah. Přestože jsem ale přečetla poměrně krátký úsek, Naslouchač ve mně vyvolal nějakou podvědomou reakci, takže se mi zdál sen knihou inspirovaný. A to se mi stává opravdu málokdy. (Mám v živé paměti až horečnaté sny při čtení Písně ledu a ohně na VŠ.)
Dnes jsem knihu dočetla a chci se začíst do dalšího dílu, protože hra je rozehraná docela slušně. Jediné, co mi nesedí, a to mi vadilo od samotného začátku, jsou kulisy postapokalyptického světa. Kdyby to byl nějaký svět smyšlený, přijímala bych ho lépe. Těžko říct, co mi na tom tak vadí, ale je to tak. Naslouchač je vlastně úplně obyčejným příběhem, ale líbí se mi jeho kulisy a nastíněné záhady, ať už jde o samotný sklenit nebo ty potvory, kterým nemohu přijít na jméno (podívala jsem se do slovníčku: nasterey). (Myšlenka štítu, který chrání před zlem zvenku a který je tvořen vlastně věžemi, mi silně evokoval jeden z dílů série Meče pravdy Terryho Goodkinda, kde vystupovaly chiméry.) Nu a pak samozřejmě osoba ústřední postavy, jíž matka už krátce po porodu předvídala velkou budoucnost, ale tentokrát zřejmě nešlo jen o obligátní marnivost čerstvé rodičky.
Uznávám, že zápletka dívky maskované za chlapce či a priori nepřátel, z nich se stávají přátelé, zní docela otřepaně. (Už jen to praktické domýšlení maskování pohlaví hlavní hrdinky, která je sice kryta maskou a oblečením, ale při všem tom putování by si všichni asi všimli, že čůrá na bobečku?) Ale zákonitosti světa kolem Duvalského pohoří, sklenit, tajemná místa a podivné bytosti - to všechno mě zaujalo. Celou dobu jsem čekala, kdy dojde k odhalení hlavní hrdinky a rozjede se milostná linka s kapitánem, popřípadě kdy umře Vargas (ti sympatičtí beta samci většinou zařvou mezi prvními), a ono nic. Naslouchače proto beru jako úvod a jsem zvědavá, jak se s tím vším autorka popasuje dál a kde je vlastně pointa.
Nebýt závěru poslední kapitoly, klidně bych knihu zakončila přechodem skáry s tím, že to, co následovalo, by zahajovalo dvojku.
Na knize bych dokázala najít kupu chyb, ale styl vyprávění i příběh mě nakonec zaháčkovaly, takže mé zlé kritické já mlčí. A už to je známka úspěchu. (Narazila jsem na recenzi K. Pomykalové na webu fantasyknihy.multiuniversum a souhlasím s jejím shrnutím, výtkami i hodnocením.) Jen nevím, nevím, zda se kouzlo bude opakovat i v postapokalyptické Evropě aka Nížinách. Sama jsem založením více spíše na fantasy než na sci-fi, obávám se ztráty toho nedefinovatelného cosi, co mě u prvního dílu tak zaujalo. Každopádně ale dávám šanci pokračování ;-). Zatím tedy hvězda dolů, protože nevím, jak se vše vyvrbí.
P.S.: Nesnáším označení "postapo", protože mi to připomíná slovo gestapo.
Chvilku mi ležela v knihovně, než jsem se k ní dokousala přes jiné a říkám si, proč jsem ji tam sakra nechala tak dlouho ležet? Velmi dobrá fantasy od české autorky moc hezké dílo, ač ho trochu degraduje ta obálka, ale těším se na pokračování.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout, přečetla jsem ji za pár dní. Příběh byl skvělý a ihned se chci pustit do dalšího dílu, jelikož jsem ten první skončila asi s více otázkami než na začátku. Také jsem žasla nad tím, jak někdo může vymyslet tolik nových věcí a vytvořit z toho příběh. Doporučuju! Jen mě mrzí, že je tady uvedeno, že je kniha pro děti a mládež... Jsem dospělá a vůbec bych takto knihu neoznačila, i když hlavní postava je nezletilá.
Skvělé. Na začátku mě trochu rozčilovalo množství vymyšlených slov, ale postupně jsem se je naučila. Bylo pro mě těžší se dívat dozadu do slovníčku, protože jsem četla e-knihu.
(mini spoiler)
Jakmile Ilan odešla s pětadvacítkou, tak už to byla jízda. Opravdu jsem se nemohla odtrhnout a četla jsem i v práci místo pauzy na oběd. Těším se na druhý díl. Podle komentářů je ještě lepší než ten první.
ČV 2021 - 9. Kniha, kterou jste objevili díky Databázi knih.
Nebudu dávat plný počet hvězdiček četl jsem lepší. Ale na druhou stranu z českých fantasy jedna z těch lepších
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie magie otroctví česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy Djatlovova expedice temné vzpomínkyAutorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Sice jsem tam taky viděla dost nesrovnalostí (hlavně v postavě Ilan a chování pětadvacítky, a co se týká Otortenu, ten mi tam vyloženě neseděl), ale co – svět Naslouchače mě pohltil a nikdo mě za to nemusí litovat. 5* za krásnou atmosféru a originalitu.