Naslouchač
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387825/bmid_naslouchac-wsO-387825.jpeg
5
4623
4623
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musíi sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
Zajímavý námět a skvělé zpracování, moc se mi to líbilo a už mám rozečtený druhý díl.
Na české poměry nebývale originální a svébytné dílo, nesnažící se za každou cenu kopírovat styl někoho jiného (třebaže podobnost s imaginací Brandona Sandersona tam podle mě je). Petra Stehlíková dala dohromady vlastní svět s propracovanou historií a obsadila jej živými figurami, jejichž osud vás skutečně zajímá – alespoň v kontextu dané zápletky. Má to svoje slabší místa, ať už se budeme bavit o jednoduchosti dějové osnovy, začátečnické tendenci všechno rozvláčně vysvětlovat a zároveň nezodpovědět to, co člověka zajímá nejvíc a především neochotě udržet vyprávění v mantinelech jednoho románu. Jako kdyby fantasy, co nemá minimálně tři knihy, nemohla být plnohodnotnou. O to víc mě zpětně mrzí, jak dlouho autorce trvalo, než konečně rozehrála nějakou akci, u které bych netušil, jak dopadne. Základ je totiž ve svém důsledku prostinký – jedni se povyšují na druhé a na bedrech těch druhých přitom leží osud lidstva. Jakým způsobem se to však celé semele, bohužel zjistíme až v dalších dílech.
Jsem nadšená! Kniha mě opravdu příjemně překvapila. Poutavý děj, sympatické postavy (včetně hlavní hrdinky), fascinující a dobře promyšlený svět a skvěle navazující souvislosti. Nejedná se o žádnou další tuctovou fantasy s nemožnou hlavní hrdinkou a naivním dějem. Paní Stehlíková posunula laďku na úplně jiný level a svým psaním si získala můj velký obdiv. Těším se na další díl!
Neuvěřitelné! Tohle byl pro mě opravdu zážitek. Postapo svět mě neskutečně baví, i když mi z něj běhá husí kůže po rukou. Dobře, Ilan v sobě trochu bojuje s tím, koho obdivuje a nenávidí zároveň a přesto se mi zatím nezprotivila, jako mnohé jiné hrdinky. Vždyť je jí teprve třináct. A pětadvacítka neohrožených hrdinů, jezdců, zachránců... zejména Vargas si mě získal velmi rychle na svoji stranu. Bylo to napínavé a pro mě byl velmi silný moment při vyprávění o pařížské horečce, no co si budeme... Líbí se mi, že vina je vlastně na obou stranách. Jsme jen lidé a o tom to je. O kontrastu lidství a nelidství. Po dočtení jsem hned sáhla po druhém dílu.
Přiznám se, že jsem se do toho zažrala především díky audioknize, které jsem nikdy moc nemusela, ale na chození jsou fajn a Jitka Ježková to namluvila vážně skvěle. Úvod je hodně dlouhý, spusta nových slov a reálií, hlavní postavě je na začátku pět a ve vyprávění se vrací ke svému narození, ale bože... skvěle vymyšlený, postavy uvěřitelný (a ano, trvám na tom, že i Ilan, protože napsat dítě je samozřejmě těžké, ale může být dítě, když žije v tomhle světě?) a moje touha po pokračování po dočtení? nervydrásající
plný počet si přeci jen nechám do zásoby... koneckonců při čtení klasické knihy jsem to na začátku odložila, ale teď už je mám doma obě koupené a jsem připravena na rereading před Nastreou
opravdu nevim, co si o tehle knize myslet. mam dojem, ze jsem cetla uplne neco jineho nez ostatni.
knihu jsem precetla jen protoze nemam rada nedoctene knihy a protoze jsem furt cekala, kdy narazim na ten boom, kdy si tu knihu zamiluju tak, jako vetsina.
kniha byla divna. fakt nevim, jak lepe to popsat. nebyla vylozene spatna, ale ocekavala jsem neco uplne jineho. lepsiho. mnohem lepsiho.
jsem na vazkach, zda si precist pokracovani, zda tenhle dil nebyl jenom rozjezdovy, ale ty kladne recenze me opravdu desi.
za me kniha solidni prumer.
do druheho dilu asi radeji nakonec nepujdu, bojim se, ze by se mi domnenka, ze je tato serie silne precenovana, potvrdila.
diky za precteni, ale stacilo.
Petra Stehlíková - Naslouchač.
Za prvé, teda ani fantasy a ani naše autory prakticky nečtu. Tuhle knihu ale tak dlouho doporučovali na čtenářské skupině, až jsem neodolala. Během prvních stránek jsem měla obavy, že se v tom budu ztrácet, jak nejsem na tento žánr zvyklá. Ale brzy už jsem téměř bez dechu hltala kapitolu za kapitolou. Skvělá knížka.
(SPOILER)
Koukám tady na to vysoké hodnocení a nechápu. Oceňuji autorčinu fantazii a propracovanost celého světa, ve kterém se kniha odehrává, ale mě to nijak neoslnilo.
Ilan, hlavní hrdinka knihy působí často celkem roztěkaně. Někdy se chová a mluví jako dítě, pak zase jako dospělá. Nevím co si o ní myslet. Jako hlavní postava je nepřesvědčivá.
Líbilo se mi ale jak byla popsána pětadvacítka. Řekla bych, že mám zálibu v neohrožených mužských hrdinech, kteří si vždy vědí rady. Zkrátka muži jak mají být :) Hlavně Vargas byl můj oblíbenec. Také lehká inspirace Djatlovou výpravou byla fajn. A vlastně celá část knihy popisující nocování v jeskyni na Otortenu byla super.
Když to shrnu, tak číst se to dalo. Nebylo to tak, že bych se u čtení vyloženě nudila, ale ke čtení druhého dílu mě to nenalákalo.
Jak čtu v komentářích, tak u téhle knihy hodně záleží na tom, jaké od ní máte očekávání. My šťastní, co jsme se k ní dostali čirou náhodou nebo ze zvědavosti, jsme spokojení. Ti co od ní měli moc velká očekávání už méně. Nutno poznamenat, že takhle je to vždycky.
Takže stručně: Kniha určitě má co nabídnout. Originální příběh, co si pamatuji tak téměř bez chyb v pravopise, děj hezky ubíhá, musím přiznat, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout a přečetla ji za den. Na druhou stranu, jak již bylo zmíněno níž, na začátku jsme do světa uvedeni poměrně zdlouhavým vyprávěním, a až po něm se rozběhne příběh samotný. Většina postav je opravdu nepropracovaná. Ilan, Kapitán, Vargas, snad ještě Etienne. Dejme tomu. Ale ten zbytek? Ilan(ovi) by prospěla nějaká chybyčka. Je tak nějak na hranici uvěřitelnosti, uvěřitelná je jen ve chvíli, kdy připustíme, že její dar je prostě opravdu velký a mimořádný. Což může, ale prospělo by to trochu vyvážit. Ne povahou, ale aby byla na něco prostě nešikovná. Dál bych vytkla přebytek vymyšlených slovíček v jejich jazyce. Nicméně na konci je slovníček a není to jediná kniha, i zahraniční publikace (co si vzpomínám třeba Eragon) to mají taky, i víc. A ještě úsměvný detail na závěr: v knize je jednoznačně zmíněno, že všichni mluví anglicky. Přesto se objeví scéna, kdy Raven váhá jak ji má oslovit - Ilane.., Ilan.. - v angličtině se neskloňuje. Tak, konec kritiky. Co se týče podobnosti se zahraničními bestsellery, nemohu srovnávat. Úroveň zahraničních bestsellerů se dost různí. Nicméně kniha je určitě moc dobrá, prostor ke zlepšování je, ale rozhodně jsem nebyla zklamaná a druhý díl si určitě přečtu. hodnotila bych tak 4,5*
Jednoduché přesto tak složité - Důvěryhodně strašidelný Otorten a Hora Mrtvých
Blízké přesto tak vzdálené - Zotročení sklenaři
Známe přesto tak neznáme - Zrození z jedu ( Nasterea de venin )
Musím uznat že z prvu bylo těžké Naslouhače číst kvůli "cizím" pojmům ( někdy to bylo trochu matoucí, ale vysvětlení je dost uspokojivé ) po asi třetině knihy už to šlo samo od sebe.
Kniha má skvělé tempo událostí i zvratů. Musím uznat, že v první části si připadáte jako u hodiny dějepisu, samozřejmě jak komu to vadí.
Postavy. Postav tady je přiměřené množství, což ulehčuje čtení a zapamatování jejich jmen. Jména jsou někdy zvláštní přesto zajímavá.
Charakteristika postav je pochopitelná, kvůli dané oblasti, výchově, postoji ve společnosti, ale také kvůli odlehčení situace či pobavení :).
Prostředí, města a vlastně celé Duvalské pohoří je velmi zajímavé místo...
Jsem moc ráda, že je Naslouhač od české autorky a obal vypadá úžasně????
Můj závěr: „No, prostě nemám slov ;)“
No, popravdě úplně nerozumím tomu, proč je z toho tolik lidí urvaných. Svět nedává smysl v různých rovinách (otrok, co se může volně scházet s přáteli, rodinou, má své vlastní bydlení a může pít mléko, takovou výživnou věc? Od kdy?), hlavní postava chvílemi mluví jako dítě, chvílemi jako dospělý, a členové pětadvacítky se k ní nechovají jako k otrokyni, ale čím dál víc spíš jako by to byla dcera (syn) někoho z nich. Navíc, na to jak je to dlouhé, se tam dohromady nic zas až tak nestane, a to si ještě celou první třetinu přijdete jako na hodině dějin - chápu že je to potřeba pro pochopení souvislostí, ale už toho bylo fakt moc, už jsem se nemohla dočkat, kdy to budu mít za sebou. Aspoň že ty dialogy byly celkem zábavné, občas docela povedené obraty. A ten konec - nediv se, že jsme na vás takoví, když si za to vlastně můžete sami, jsi náš nepřítel, ALE stejně o tobě přemýšlíme jako o jednom z nás... he?
Když jsem Naslouchače poprvé viděla v knihkupectví, řekla jsem si: Wow, to musím mít! Asi o dva měsíce později jsem ho dostala od rodičů za vysvědčení. Nejdříve jsem se trochu bála toho, že je kniha od české autorky, ale je spousta českých autorů (například A. Mornštajnová), kteří jsou úžasní! A tak jsem se do něj pustila. Ilan je velice příjemná a empatická dívka, kterou si okamžitě oblíbíte. Knížka se skvěle čte, měla jsem ten pocit, který mívám jen málokdy, že autorka umí úžasně psát a nádherně skládá věty. Příběh naprosto dokonalý!
Naslouchači jsem se dlouho vyhýbala, trochu jsem se bála české fantastiky, zvláště tak vysoce hodnocené. Musím ale uznat, že jsem se bála zbytečně. Příběh mě pohltil od první stránky a já si maximálně užila každou chvíli. Hlavní hrdinka mi rychle přirostla k srdci a já jsem díky tomu mohla prožívat veškeré emoce s ní. Pokud někdo zvažuje seznámení s českou fantastikou, rozhodně doporučuji Petru Stehlíkovou.
(SPOILER) Od Naslouchače jsem nic moc nečekala. Už po pár stránkách jsem obdivovala celý svět a autorčiny nápady. S hlavní hrdinkou jsem se sžila. Úžasný postavy a naprosto úžasně vymyšlený svět! Byla jsem hrozně překvapená a prožívala každou stranu. S Naslouchačem jsem se smála nahlas, bála se, dokonce uronila pár slz. Líbilo se mi, jak autorka použila událost, která se skutečně stala (tím více mi běhal mráz po zádech). Čtení Naslouchače jsem si neskutečně užila a co nejdříve se pustím do Faji. Knihu řadím mezi nejlepší, co jsem kdy četla.
Celkem často jsem si říkala, že kdybych nevěděla, že jde o českou autorku, myslela bych si, že čtu překladové dílo některého se zahraničních spisovatelů žánru.
Dle mého názoru velmi zdařile napsaná kniha, samotný prolog si mě zaháčkoval, svět, o kterém sem se chtěla dozvídat víc a víc. K postavě Ilan jsem si vytvořila vztah, zajímá mě, jak to ní bude dál (stejně jako s kapitánem). Nejvíc mě asi fascinoval svět a vlastně i způsob (um), jakým je kniha napsaná. Ač je tu mnoho popisných/vysvětlujících pasáží, autorka dokáže přesně ve chvíli, než jsem se začla nudit a měla chuť knihu odložit, přijít se zajímavou scénou, myšlenkou, nápadem, rozhovorem nebo akcí, že udržela mou pozornost, četla jsem dál a příběh mě (aniž bych si to uvědomovala) pohlcoval stále víc a víc. Rozhodně si přečtu pokračování. Autorka umí překvapit, příběh není předvídatelný.
Když nad tím tak přemýšlím, mám chuť si knihu přečíst znovu (přesto - nebo možná právě proto, že nejde o knihu, u které se zběsilou rychlostí otáčím jednu stránku za druhou - nebo si poslechnout audioverzi. Ocenila jsem i slovníček pojmů vzadu.
Knihu jsem si vybrala, protože mě zaujal název. Neměla jsem tedy žádná očekávání - možná proto za mě objev a spokojenost.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie magie otroctví česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy Djatlovova expedice temné vzpomínkyAutorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Tak to bylo něco. Originální, dokonalé. Divím se, že kolem Naslouchače není větší poprask. Nemohlo to být lepší.