Naslouchač
Petra Stehlíková
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musíi sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Zprvu jsem se bála faktu, že se to odehrává v daleké budoucnosti, která byla zasažená válkou, protože mi to připomínalo všechny ty mizerně napsané post-apokalyptické knihy a filmy. Nikdy jsem nebyla velký fanoušek příběhů, které se odehrávají v budoucnosti, ale jsem ráda, že jsem Naslouchači dala šanci, protože přeci jen to není všechno plné robotů a moderní technologie (alespoň teda první díl ne).
Líbilo se mi, že sklenařská města, ve kterých se první kniha odehrává, v okolí Duvalského pohoří fungují bez technologie, protože jsem se necítila nesvá z nějaké až moc moderního pokroku lidstva, ale to je čistě moje nedůležitá preference.
Prvních cca. 100 stránek bylo zdlouhavých, protože se v nich vysvětlovaly důvody proč vlastně svět vypadá jak vypadá a museli jste myslet a vnímat abyste to pochopili a později nebyli zmatení úplně.
Pochopili jste z toho základ - všechno je o sklenitu, sklenaři jsou vnímani jako otroci, bez kterých bychom zemřeli, protože by tu nebyla fereastra bránící smrtelnému plynu v průchodu na naše území -, ale stejně jste byli celý zbytek knihy zmatení a trvalo vám než jste si uvědomili o čem se vlastně lidé baví nebo kde se vůbec nacházíte, protože všechna ta sklenařská města, sklenařské pojmy atd. byly docela matoucí v první knize, kdy jste o světě ještě nic moc nevěděli.
Samotná hlavní postava Ilan je zajímavá - je to malé dítě, které se tak doopravdy většinou chová. Je neustála zvědavá, pyskuje, je zmatená ze světa ve kterém ještě nikdy nebyla a z lidí, které pořádně nezná, a z nichž většina ji nenávidí. Někdy vám bude připadat otravná, stejně tak jako děti v jejím věku. Upřímně jsem se někdy divila, že jí členové pětadvacítky neseřvali za knihu vícekrát, protože na moje poměry byla až moc otravná a drzá. Taky mě udivilo, že jako dítě dokázala tajemství o svém pohlaví a vzhledu (který ovlivňoval životy všech sklenařů) udržet a neprokecat se nějak i když vlastně byla úplně dítě na začátku knihy.
Celkově její přežívání ve situacích kdy by i dospělí lehce zemřeli bylo zajímavé, ale autorka to dokázala vysvětlit tak, aby to z toho Ilan nevypadla jako Mary Sue, která přežije všechno.
Samotná pětadvacítka je něco, co těžko v první knize úplně pochopíte. Možná bych byla radši kdyby členů v ní bylo méně a dostali více času se představit a mít v knize nějakou větší roli. Sice je autorka všechny vyjmenuje na začátku knihy, ale na co nám je 25 jmen když ve finále známe jenom 4 z nich? Pro ty co přečtou jenom první díl to je jenom parta namakaných chlápků, kteří mají speciální silné meče, jenž jimž zajišťují ještě větší sílu a pořádek. Prostě skupina, kterou všichni obdivují a my pořádně nevíme proč.
Celkově vysvětlování všeho o světě je udělané v dialozích, což je někdy až moc předvídatelné a otravné ke konci, protože Ilan je neustále zvědavá a chudák někdo z pětadvacítky nebo její mistr z Amárie je ten, kdo jí musí odpovídat dlouhými odstavci. Hlavně u členů z pětadvacítky mi hodně krát přišlo, že by jí v reálném životě už poslali někam s jejím vyptáváním.
Kniha vás zaručeně vtáhne do děje po vysvětlovacím úvodu, po němž pochopíte alespoň základy světa, jenž se vám později uleží (nebojte, při čtení druhé knihy už budete v obraze mnohem více!). Musím uznat, že když už je v knize vtipná scéna nebo hláška, je opravdu vtipná a ne trapná, což je velkým plus. Popis autorky vám naladí tu tajemnou atmosféru, donutí vás brečet, být naštvaný/á a taky vás donutí myslet.
Až na nedostatky co se týče lepšího představení postav a jejich údělu (pětadvacítka) a někdy až moc otravné hlavní dětské postavy je to neskutečně dobré a hlavně originální české fantasy, které vám doporučuji!
(SPOILER) Moje očekávání na začátku byla dá se říct na nule. Na světě je mnoho a mnoho (na první pohled) podobných fantasy knih s podobnou tématikou a říkala jsem si, co mě ještě může překvapit? Ale čím více jsem četla, tím více mi Naslouchač přirůstal k srdci. Ten příběh je zdánlivě tak temný, záhadný, a to, jak se zachází se sklenáři tak hnusné a neodpustitelné... Ale je napsaný s takovou něhou, až je to kouzelné. Navíc si ani nepamatuji takové množství sympatických postav (hlavně sympaťáků) pohromadě, což je příjemná změna. V několika úsecích knihy (hlavně Ilan začleňující se do společnosti - puding na vepřovém, pití mýdla a podobně) jsem se dokonce i zasmála, k čemuž mě běžná kniha jen tak nepřiměje... A to ani nemluvím o té hlavní přednosti díla - spousta skvělých nápadů a fantazie! Jsem si vědomá, že mluvím možná až moc v superlativech, asi to bude tím, že jsem knize ze začátku moc nevěřila a nakonec jsem byla příjemně překvapena... Každopádně jsem pevně rozhodnutá, že do tohoto světa vstoupím minimálně ještě jednou. A těším se.
Je to divný
Je to hodně divný
Nechápu tolik kladných recenzí
Snad nikdy jsem ještě nečetla nic tak nablblého
Naprosté zklamání!
(SPOILER)
Po Naslouchači jsem sáhla díky jeho vysokému hodnocení, obálce ale hlavně mě nalákal fakt, že se jedná o české fantasy.
Zpočátku jsem ke knize byla skeptická, ne vždy mi vyhovuje kniha, která má velmi vysoké hodnocení, nakonec jsem ale ráda, že jsem se k tomuto českému počinu dostala.
Jedná se o skvěle napsaný příběh s dívkou jménem Ilan, která je čistá (bez deformací) a díky lži vlastní matky se z ní stává sklenař a není poslána do nor jako ostatní dívky.
Bylo zajímavé si číst příběh malého sklenařského chlapce (= Ilan), kterého faja pronajal pětadvacítce na 5 let jako brusiče.
Hodně mě zaujalo spojení s Djatlovovou výpravou, nejdříve jsem se "zděsila" zda to bude zakomponováno do příběhu dobře ale nakonec to hezky zapadlo.
Čtenář samozřejmě není ochuzen i o několik výhrůžek smrtí, setkáním s Nastereou, která na můj vkus byla nějak málo akční :D Asi jsem čekala, že se bude snažit Ilan zabít ale ona opět přežila, stejně jako přežila na Otortenu.
Na 13-leté dítě mi toho přišlo až moc ale jelikož je chráněnec pětadvacítky tak se to pravděpodobně dalo čekat.
Za mě tedy 5* a naprosto doporučuji! Víc tak dobrých českých fantasy a sci-fi knih :-)
Kniha se mi líbila. Námět knihy byl zajímavý a řekl bych také originální, kniha se četla dobře, místy se vyskytovaly situace, kdy jsem pociťoval strach. Oceňuji, že autorka na konci knihy uvedla SLOVNÍČEK, ve kterém se vyskytují pojmy, které jsou v knize použity. Zpočátku jsem měl trochu obavy, jestli mne kniha osloví a bude mne bavit, ale začetl jsem se. Říkal jsem si, že knihu si nechám na více dní, ale na druhý den jsem se začetl do takové míry, že jsem se dostal do úplného závěru. Myslím si, že kniha je určitě srovnatelná svou kvalitou se zahraničními knihami žánru fantasy. Určitě mne bude zajímat, jak to bude pokračovat dál a časem si určitě přečtu 2. díl z této série, který se jmenuje FAJA. Knihu hodnotím na 100 %.
Citáty z knihy, které mne oslovily:
Život se skládá ze vzpomínek. Z dobrých i ze špatných. Ty dobré si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají samy. Když se objeví nějaká špatná, můžeme ji zahnat dobrou. A když myslíme na hezkou, vybaví se ošklivá. A takový je život, Ilan. Vzpomínka střídá vzpomínku. Ty obyčejné postupně vyblednou a ty podstatné s námi zůstávají. Těch hezkých je bohužel vždycky míň. Ale bez vzpomínek, Ilan, bez vzpomínek by nebyl život.
Díky zvědavosti jsem sáhla po této knize. Očekávání jsem velká neměla. A byla jsem hodně překvapená. Sice za začátku jsem měla problém se všemi novými názvy a jejich významem, ale když už jsem tohle překonala, hodně rychle jsem se do knihy začetla a netrpělivě čekala, co se bude dít dál. Úžasná fantasy kniha. Takhle jsem si žádnou dlouho neužila. Doporučuji :)
A co je to deget?
A co jsou to naslouchači?
A jak vypadá turnul,
A proč všichni ten sklenit objímají?
A on je teda u černý sklenit?
Naslouchač se zpočátku pěkně rozjížděl. Bylo co obdivovat, svět je dobře popisován a ani se jmény a místy jsem neměl problémy. Pak se to však začalo všechno hroutit. Čtenář zjistil, že vymyšlený svět, kde jsou sklenaři vlastně otroci, tak trochu nefunguje. Hlavní hrdina, nebo, chcete-li, hrdinka Ilane (Ty nejsi Vlasta, ty jsi Vlasta) se mi po jistém incidentu přestala úplně líbit.
Citát: Ona slyší reteu!
Ona/on je vlastně otrokem, ale to, co si ona/on dovoluje k otrokářům, by snad nezvládnul ani Quentin Tarantino. S takovou by už několikrát byl/byla zmrskán/a, zbičován/a a ne-li rovnou pověšen/a. Žádný trest za její otrokářskou drzost však vůbec nepřišel. A jako čtenář jsem si říkal, proč si vlastně furt na otrokářství stěžuje, když se má jako prase v žitě?
Malá ochutnávka:
Kapitána jsem našla až po delším pátrání. Postával ve stínu se svým pobočníkem a vše pozorně sledoval. Čas od času na někoho ukázal a občas cosi přes rameno prohodil k Vargasovi. Nepatrně jsem poodstoupila, abych neupoutala jeho pozornost. Snažila jsem se užít si poslední chvíle, kdy ještě nejsem jeho otrok a nemusím poslouchat jeho rozkazy.
Vrcholem všeho je vlastně poslední část této knihy. Otrokovi je navrhnuta jistá věc (nechci spoilerovat), která mě hodila do kolen a to už jsem nechápavě kroutil hlavou. A vlastně, ještě, než jsem tuto první knihu dočetl, už jsem přemýšlel, zda se vůbec pustit dále do tohoto podivného dobrodružství. Celé se to pokazilo a chování hlavní/ho hrdiny/ky jsem nepobral. Jistou dávku dobrodružství to má, ale za to naivní chování hlavní/ho hrdinky dávám dvě hvězdy.
Citát: Ty dobré vzpomínky si pamatovat chceme, ty špatné se připomínají sami.
Hřeje mě u srdce, že vidím českou autorku, která přichází s originálním sci-fi/fantasy nápadem, který dokáže uchvátit tolik lidí.
Naslouchač je kniha, která za sebou táhne kouli na noze v podobě vysvětlování. Ono je krásné vidět, že se autorka snažila vytvořit kompletní historii i kulturu nového světa, že příběh zasadila do postapokalyptické Evropy, že se snaží dotýkat sociálních témat nerovnosti. Svět vypadá na první pohled promyšleně (a jen další díly ukážou, jestli tomu tak doopravdy je). Jenže co autorka tolik nezvládla, je schopnost skrýt svět, jeho historii a pravidla do příběhu. Prvních sto nebo kolik stran je v podstatě toulka historií a systémem nového světa z úst mistra, učitele. Ilan je zvědavá, ptá se s kadencí stovek otázek za den a vždycky dostane detailní odpověď. Jako by člověk četl učebnici nebo encyklopedii pro mladistvé.
Jazyk knihy je jednoduchý a přitom barvitý. Kniha přímo plyne před očima, čte se s lehkostí a otáčíte jednu stránku za druhou. Popisy akce i prostředí dávají dobrou vizuální představu.
Nevím, jestli odpustit hlavní postavu v podobě Ilan a její "vyvolenost", která nemá daleko k archetypu Mary Sue. V první půlce se zdá dokonalá, aby později nedělala v podstatě vůbec nic a jen sledovala, co se děje kolem ní. Ostatní postavy jsou charakterově nedovyvinuté, ať už jde o členy pětadvacítky nebo třeba jejich brusiče Evalda.
Přes to všechno ani jeden z těchto nedostatků není tak markantní, aby mi zkazil celkový dojem z knihy. Čte se jedním dechem, zvlášť pak druhá polovina, zavádí zajímavou příběhovou linku a dává do pohybu originální svět. Doporučuji k přečtení, myslím, že většina fantasy nadšenců zklamaná nebude. Jestli však bude oslněná, to už je jiná otázka.
Kniha se nedá popsat jedním slovem. Byl to úžasný a strhující příběh s naprosto skvělými postavami. Okamžitě jsem si zamilovala Ilan a všechny její zážitky v knize prožívala s ní. Jen jediná výtka - mohla by k tomu být přidaná i mapa pro lepší orientaci. Jinak taky velice cením slovníček pojmů na konci. Snad si v co nejbližší době přečtu pokračování.
Známý, přitom neznámý svět.
Ze začátku sice chvíli trvalo, než jsem pobrala novou terminologii, ale právě podobné zvláštnosti tvoří vesmíry hned vedle, jak se říká. V tomto případě jeden konkrétní a sympatický.
Bála jsem se, že půjde o další podivnůstku pro dospívající děvčata, ale nepřipadala jsem si méně pubertálně, než si připadám běžně. Takže dobrý.
Miska oříšků ke čtení pomůže, ehm...
Trochu dětinské chování Ilan nevadilo. Je dítě.
Divné chování některých mužských trochu jo, ale na druhou stranu to působilo tajemně, stejně jako sklenit a jeho nejrůznější vlastnosti a účinky na lidi.
Žánrově se kloním spíš ke sci-fi s podílem fantasy a špetkou hororu.
Události na Otortenu byly do příběhu výborně začleněny. Jela bych hned, hlavně je důležité tam přespat :).
Autorka mi prostě udělala radost, protože do prvního dílu narvala vše, co v něm dle mého názoru mělo být, včetně otázek zatím bez odpovědí. A svítících oček ve tmě.
Další rozměr a hezkou vzpomínku vytvořili brusiči sklenitu.
Pro mě třeba obyčejného skla, které brousila máma, když jsem byla malá. A foukali příbuzní, když jsem ještě nebyla. Jé, já měla různo barevných střepů, že bych s jejich pomocí mohla spáchat nejeden atentát :). A moc fakt měly - hezky zkreslovaly svět :). Navíc osahávání různých druhů brusných kotoučů patřilo v mém jesličkovském věku k nejlepším odpoledním kratochvílím :). No, máma mě prostě brala do práce.
Audio čte Jitka Ježková.
I výběr herečky se povedl.
Takže dík :).
Nemůžu si pomoci, ale celé se to tak nudně táhne bez jakékoli myšlenky a ten jazyk taky nic moc. Vůbec mě nezaujala a to mi všichni říkali, jak je to skvělá kniha a že si ji musím přečíst. Ano, musela jsem si ji přečíst, abych zjistila, že je to na můj vkus celkem průměrný pokus o dost naivní dílo bez přesahu. Nerada mám ale nedočtené knihy, tak jsem se donutila ji dočíst až do konce. Naivně jsem si myslela, že ten problém bude otázka jen pár stránek. Bohužel ne.
Je to dystopie vyloženě šitá pro ženy a dívky. První půlka románu je dost popisná a nudná, až v druhé části příběhu se pomalu vlekoucí děj trochu rozbíhá. Literární styl je obyčejný, málo výrazný. Chápu ale, že ženy uchvacuje příběh slabé dívky. Četl jsem podobných sérií několik a tato rozhodně nevybočuje z průměru. Nemohu si pomoci, bylo to nezáživné a do čtení jsem se musel nutit. Autorce to ale nemusí vadit, má tu plno jiných obdivovatelů, které zaujala Sněhurka z židovského ghetta a pětadvacet princů. Slabší průměr.
Originální, podnětné, dobrodružné. Nepatří mezi žánry, které běžně čtu. První díl dává pouze náhled do možného budoucího světa, zvědavost mě ponouká přečíst si i další díly.
Miluji pětadvacítku, miluji Nasterey! Ještě že existují eKnihy, takže si další díl mohu hned stáhnout...jinak bych snad běžela v tom dešti do knihkupectví :-)
Nechci tu polemizovat o literárních šuplíčcích, nicméně si myslím, že Naslouchač je daleko více sci-fi, než fantasy – což je nejspíš také důvod, proč jsem byl s knížkou tak spokojený. A proč okamžitě začínám číst díl druhý. Nečernobílá "pohádka" s uvěřitelnými postavami, dobrou psychologií a skvěle vystavěným příběhem. Tohle se fakt povedlo a paní Stehlíkové vysekávám poklonu. Čistých 5*.
Krásné a čtivé fantasy dílo naší autorky! Ze začátku jsem měla trochu odstup, protože dystopická témata mě svým způsobem nejsou příjemná, ale knihu jsem dostala darem a začala jsem číst. Po pár stránkách bylo jasno, že knihu budu jen nerada odkládat a vlastnědo dvou dnů bylo hotovo :) Velmi dobře psaný text, zajímavá myšlenka, velmi hezky popsané postavy a myšlenky hlavní hrdinky a zdařilý pokus navázat na záhadu Ďatlovovy skupiny. Za mě úspěch a zasloužilo by si to zcela jistě i ten zahraniční.
Výborná kniha! Originální ve všem. Postavy, prostředí i příběh. Doufám, že autorka bude pokračovat v sérii dál. Moc se těším na pokračování.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie magie otroctví česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy Djatlovova expedice temné vzpomínkyAutorovy další knížky
2016 | Naslouchač |
2017 | Faja |
2021 | Nasterea |
2012 | Zrozena z popela |
2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Obrovský hype okolo Naslouchače se dostal po dlouhém odkládání i ke mě..
A není to žádný zázrak, možná i lehké zklamání. Autorka nám představí velmi zajímavý, temný a originální postapo svět, který vypadá ze začátku jako místo - obrovské, plné postav, míst, událostí, ale není to tak. Možná jsem měl podle hodnocení přehnané očekávání, ale když narazíte na databázi knih na českou fantasy, která má přes 2500 uživatelských hodnocení a 93%, tak už ta očekávání máte. Ale aby to neznělo, že tu sypu jen kritiku: Příjemně se to četlo, hezky to odsýpalo a nejspíš zkusím i další díl, když už ho doma mám:) Jen už doufám, že hlavní hrdin(k)a už nebude tak otravný(á), protože sakra, půlka knihy jsou věty tázací, ale jako úvodní kniha do pentalogie? Lepší průměr, jen ten úvod byl na mě asi moc roztahaný a mohlo se toho víc dít:)