Naslouchač
Petra Stehlíková
Naslouchač série
1. díl >
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního nerostu zvaného sklenit. V blízkosti štítu žije národ sklenařů, kteří jako jediní dovedou sklenit těžit. Platí však za to vysokou daň. Nejenže energetické pole štítu odkazuje sklenaře k životu v téměř středověkých podmínkách. Těžba sklenitu způsobuje mnoho nemocí a znetvoření. Navíc byli sklenaři zotročeni lidmi z nížin. Třináctiletá Ilan se jako jedno z mála dětí narodila bez deformací. Aby nebyla odvedena od své rodiny, od dětství se vydává za chlapce a skrývá se v hábitu s maskou, který musíi sklenaři nosit na znamení podřízenosti. Díky své schopnosti naslouchat sklenitu se začíná učit sklenařským brusičem. Její dar je tak výjimečný, že si ji vybere sám kapitán pětadvacítky, družiny bojovníků, jež má za úkol chránit sklenářská města před nebezpečnými tvory zrozenými z otráveneho vzduchu za štítem, kterým sklenaři říkají Nasterea. Ilan ví, že musí za každou cenu uchránit své tajemství. Před pětadvaceti bojovníky, nepřáteli, kteří zotročili její lid. Přesto se nedokáže ubránit, postupně se s muži sbližuje a zjišťuje pravdu, která byla sklenařům po celá léta tajena.... celý text
Přidat komentář
Přečteno jedním tahem, svět, hlavní hrdinka a příběh mě naprosto pohltily a pustili až na konci. Za mě objev roku 2019. Rozhodně doporučuji
Po delší doba kniha,která si mě po pár stránkách totálně získala a vtáhla k sobě. Postavy skvěle napsané,má to spád,svět působí originálně a já si tak užil skvělou "fantasy" jízdu. Co mě trochu mátlo byly narážky na evropská města,které mě z toho fantasy světa trochu odtáhly jiným směrem,ale to je nejspíš čistě jen můj problém. Každopádně skvěle napsaná a krásná kniha :)
U této knihy jsem si hodnocením hodně nejistá. Fantasy mám ráda proto, že zbožňuji objevování nových světů - jejich fungování, magii a tak. Toho jsem si v knížce opravdu užila. Postapokalyptický fantasy svět (podle náznaků o technologiích v nížinách to bude asi z poloviny sci-fi a z poloviny fantasy) je za mě super. Naslouchač představuje vlastně jen úvode, takže mám ještě hodně co objevovat a na to se těším. Hlavní hrdinka je dobrý průvodce, proto jsem četla téměř jedním dechem.
Ale zpět k tomu dilematu u hodnocení...nemůžu se zbavit pocitu, že ta kniha obsahuje silná rezidua obratů z dívčích románů. Nechápu, proč se pořád musely zdůrazňovat kapitánovy oříškové oči. Když do nich hrdinka pohlédla, okamžitě mi naskočilo nějaké klišé z červené knihovny...to se ale naštěstí nekonalo. Stejně tak Ilanina neustálá nedůvěra a negativní chápání všeho, co kapitán řekne...je to vzorec Pýchy a předsudku, nebo důsledek věku hrdinky a jejích dosavadních zkušeností z otroctví (resp. zachycení onoho rozdělení mezi lidmi z nížin a sklenaři)?Nevím, zatím jsem se rozhodla, že to bude to druhé a oříškové oči ignoruji.
Výborná. A po velmi dlouhé době i sympatická hlavní hrdinka. Doufám, že autorce nedojde dech a dojede sérii ve stejném stylu :)
Obecně nenam distopie moc rada, takze mi chvíli trvalo než jsem se zacetla. A upřímně pokud bych knížku nedostala jako darek, po prvních par stranách bych ji asi odložila. O to větší překvapení bylo že jsem se do knížky začetla tak, ze jsem ji nemohla odložit a uz teď se těším na další dil.
Ten svět je úžasně rozehraný. Potřebovala bych ale silnější knížku, nebo víc dílů, které, vypadá to, budou. Super nápad s kopulí (zajímavé, že jsem to začala číst hned po Kingově Pod kopulí) a nebezpečím z vnějšího světa. Ilan je až moc výjimečná, na co sáhne, na to má ojedinělý talent, ale dobře, těším se, že ho nějak víc rozehraje. Protože zatím jí bylo dopřáno se spíš dívat po světě kolem sebe a sem tam se blýsknout. Říkala jsem si, proč ji pětadvacítka víc prakticky nevyužívá, nebo proč se víc neučí, ale přitom na ní všichni tak lpí, odpouští jí všechny drzosti, až se tím ta slavná parta ve čtenářových očích shazuje. Měla je obklopovat aura nedotknutelnosti, a zatím se jich nebojí ani malá holka. Těším se, až se Ilan probudí do života, zatím je svázaná svým nízkým původem a má pocit, že je míň než rohožka, o kterou si můžou všichni otřít boty. Neškodila by nějaká citová zápletka, takhle jsou to pořád třídní otázky, úžasné vlastnosti sklenitu a boj s bytostmi z druhé strany. Tak třeba až vyjde najevo, že Ilan je hezká holka, a ne "nečistý" kluk, dočkáme se i někaké další roviny příběhu.
Krásný, děsivý je svět tam v duvalských horách blízko Retei.
Těch nových slov z toho světa, z té dimenze, která se skrze stránky zhmotňuje a přečuhuje do té naší. Krásná knížka. Vybroušená jako by Ilan vybrousila ty nejdokonalejší meče.
Zajímavý příběh od kterého jsem se po lehce táhlém začátku nemohla odtrhnout. Těším se na další díly a příběh Ilan, kapitána a vlastně všech z pětadvacítky :-)
Byla to úžasná jízda. Pořád jsem musela číst. Nemohla jsem se odtrhnout. Večerní čtení typu: "Jen jednu kapitolu..." vždy přešlo "Ještě jednu další...". Skvělé. Opravdu sci-fi na světové úrovni. Těším se na další díl. Jediné, co mě v příběhu zaráželo, že se 25 chovala k Ilan velice mile, skoro jako k malé dívce než chlapci :-).
Tak tohle bylo výborné. Sice jsem knihu četla skoro 3 neděle , ale stálo to za to. Těším se na další díl.
Ani já jsem nechtěla jít proti proudu. Zvláště v druhé polovině jsem si v bestsellerovém Naslouchači dokonce našla nějaká ta zajímavá, svižnější místa a nadějnější nápady. Světlejší momenty, které se krátce zablýskly jako vzácný nerost, ovšem brzo pohasly.
Na konci této populární knihy jsem si vzpomněla na jeden Kafkův citát. "Neohýbejte se,.. nesnažte se,..., neupravujte svou vlastní duši podle módy..." Možná jsem jeho slova trochu vytrhla z kontextu. :) Můj postoj ovšem citát v této podobě vystihuje dokonale.
První část knihy se mi celkem táhla, ale asi od okamžiku kdy se Ilan přidala k 25 jsem knihu těžko odkládala. Skvělý čtení, napínavý, krásně promyšlený svět, který mě pohltil. Těším se na další díly.
Úžasná knížka. Napínavé téma. Po dlouhé době knížka, kterou jsem přečetla jedním dechem, a ze které jsem opravdu nadšená.
Úvodní část je dlouhá (tvoří zhruba první třetinu). Vykreslený svět ve mně zanechal množství otázek, ledacos zřejmě vysvětlí další díly. Atmosféra je tísnivá, často se mi chtělo plakat, což úplně nevyhledávám. A přesto to stálo za to! Kniha je moc hezky napsaná. Jelikož vznikla v češtině, užívala jsem si pestrou slovní zásobu bez potřeby nahrazovat v hlavě slova zvukomalebnějšími. Obdivovala jsem, jak nenuceně autorka skákala v dlouhých časových úsecích. Ilan mi občas přišla zbytečně hysterická, ale neumím zhodnotit chování 12letého dítěte. Je zvláštní, že příběh je nejnapínavější pár kapitol před koncem, pak zvolní. Výsledek? Nebyla tam prvoplánová láska a stejně jsem se nemohla odtrhnout. Kdybych nedala plný počet hvězd, zachovala bych se nespravedlivě.
Za mně rozhodně ano. Sice čteno až po Faje. Nešlo to bohužel jinak. Ale na konci jsem si říkala, že si musím prostě přečíst znovu Faju...
Kniha se mi líbila, po pomalém rozjezdu dostala spád... Sledovat příběh Ilan bude fajn.
Uvažuji, že si celou sérii koupím...
Kniha se mi velmi líbila. Pokud se mi do rukou dostane další pokračování, určitě si jej ráda přečtu. Velmi mě těší, že i my Češi dokážeme napsat fakt super fantasy.
Kniha má velmi zvláštní atmosféru a dokáže čtenáře vtáhnout. Já jsem si ji docela užila a přečetla jsem si hned i druhý díl Faju, která mě bohužel ale bavila o něco méně.
!!! Může obsahovat SPOILER !!!
Nemůžu si pomoct, v Naslouchači vidím především infantilní, děravější příběh o náctileté dívce. Po setkání Ilan s pětadvacítkou se alespoň příběh trochu rozjíždí, do té doby se toho opravdu moc neděje. I když má kniha později větší spád a místy mírné kouzlo, v podstatě se dobrodružství skládá od cesty odnikud nikam, která je zpestřována příběhy typu: dívka se učí jíst vidličkou, hádá se s "otrokáři", že nesejme svojí masku, aby se podívali, zda není nemocná a zda nemůže nakazit ostatní, bojuje v jeskyni s monstry a v podstatě si tato nedospělá otrokyně v dystopickém světě dělá s otrokáři, co chce.
Fantasy kniha má patrně nechtěně prvky červené knihovny, včetně konce, kdy dětskou, nevzdělanou nevolnici nejmocnější muži světa prosí o přátelství.
Kniha není alespoň pro mě nic jiného než logicky děravou pohádkou. Kapitán, před nímž se klaní nejmocnější správci země, si neumí sjednat respekt, sklář, který dostane za úkol dívku zaučit v řemesle na ní zvysoka kašle, pětadvacítka mužů, kteří ochraňují zemi, se stávají chůvami dospívajícího výrůstka, kterého usměrňují, chrání, vychovávají, trpělivě mu vše vysvětlují, mají na něho spousty času a mají k němu neadekvátně pozitivní vztah. Dívka přesto zvláště urostlého kapitána s oříškově krásnýma očima "strašlivě nenávidí" a ač je otrokem, dělá si co uzná za vhodné. Sklářské řemeslo, kvůli kterému si "malou zajatkyni" najali, Ilan téměř nevykonává. Pro skupinu se zdá Ilan nepostradatelná. Nějak mi uniklo proč, až na asi dvě zásluhy (předpovídá sněhovou bouři a ke konci knihy zachraňuje kapitána).
Čekala jsem gradování příběhu, že teď to konečně příjde, ale příběh končí v podstatě nijak, tak jako začal, bez pointy a s otevřeným koncem. Trochu lituju času, který jsem knížce dala, chtěla jsem jí dát šanci a ještě jednou šanci, aby se nakonec ukázalo, že ne všechno, co je zrovna nyní v módě, si ten čas zaslouží. Alespoň z mého úhlu pohledu.
Příliš nechápu, jak tahle smýšlenina mohla získat 94% a masovou oblibu, ale budiž, když to čtenáře těší, přeji jim, ať si užijí všechny další díly.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie magie otroctví česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy Djatlovova expedice temné vzpomínkyAutorovy další knížky
2016 | Naslouchač |
2017 | Faja |
2021 | Nasterea |
2012 | Zrozena z popela |
2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Z Naslouchače jsem dost rozpolcená... Byť mě nejdřív nenadchnul, druhou polovinu knihy jsem přečetla doslova jedním dechem za jedno odpoledne. Přesto mi něco chybělo. Čekala jsem, že se napětí bude stupňovat až k nějakému fenomenálnímu konci. Ale ne. Vrchol příběhu přišel někde krátce za polovinou, pak už jen malá potyčka a pomalý, ale hodně pomalý konec. Každopádně si ze zájmu přečtu další díl.