Faja
Petra Stehlíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/362914/bmid_faja-8xX-362914.jpg
5
3581
3581
Naslouchač série
< 2. díl >
Ilan vstoupila do nížin, které jsou pro ni světem naprosto odlišným od toho sklenářského. Přátelství s kapitánem pětadvacítky je stále nové a Ilan si uvědomuje, že takový vztah nevzniká jen tak. Zvlášť když se jedná o pětadvacet bojovníků, jejichž nohy kráčí po zemi dlouhá léta a kteří za svůj život ovlivnili mnoho dění ve světě. Aby mohla o lidech, kteří zotročili její lid, smýšlet jako o přátelích, musí se hlavně naučit odpouštět. Klid ve sklenářských městech je ke všemu narušen, když se po mnoha generacích znovu objevuje starodávný nápis, jen krátká věta, která kdysi byla součástí svobodného sklenářského světa. Ale kdo ji píše na zdi palutulů a sklenářských ghett, když ti, kdo znali její význam, jsou dávno mrtví? Jaký příběh vypráví ta tři slova, na první pohled tak jasná, přesto nepochopitelná? Ilan bude muset čelit mnohým nebezpečím, aby odhalila význam starobylého odkazu a objevila v něm nové poselství.... celý text
Přidat komentář
Naslouchač byla skvělá kniha. Ale Faja....ta mi vyrazila dech. Mistrně vystavěná zápletka, která pořád nabízí čtenáři nové záhady, o nichž přemýšlet, vyostřující se vztahy mezi členy pětadvacítky a Ilan(em) a důležité morální hodnoty jako je význam přátelství a síla jedince.
O slohu, jímž je knížka psána, se není třeba dlouze rozepisovat.
Trochu mi vadilo pouze rozklíčování vzkazu Jeho jméno vládne, které mi jako nesklenaři nedávalo úplně smysl, jelikož to byla dle mého hodně záležitost jakéhosi...sklenařského citu?
To bude ovšem spíše má chyba a samozřejmě se nemohu dočkat dalšího dílu, jelikož Faja končí největším cliffhangerem, jaký jsem kdy v životě četla/viděla.
Jediné čeho lituji je, že jsem na tuto sérii narazila v době kdy jsou napsány jen dva díly. Jinak Havranice a dalších asi 5 čtenářů za ní níže v komentářích celkem obsáhle a výstižně shrnuli vše, co se dá ke knize říct.
Vůbec to nečtěte. Přehltáte to, najednou strana 435 a vás bude děsně štvát, že ještě není třetí díl. ;)
Miluju tuhle sérii, i když Naslouchače jsem si užila trochu víc. Přeci jen ve Fajovi už jsou nějaké opakovačky, hlavní postava není vždy tak sympatická a konec jsem přibližně takto odhadovala. Přesto 4,5*.
Opět zajímavý příběh, nabitý napětím. Ilan je stále neohrožená a pravděpodobně nesmrtelná :) Ale což, brala jsem to spíše jako pohádku a správná kniha musí být o výjimečných postavách. Těším se na pokračování...
Faja si udržel laťku, kterou spisovatelka nasadila už Naslouchačem, a dovolím si tvrdit, že ji dokonce přeskočila. Přestože pro mě měl i tento díl pomalý rozjezd (dávám přednost i nějaké akci, než jen hromaděním informací), po pár stránkách jsem se své vytoužené akce dočkala a vlastně neskončila až do posledních stránek.
Ilan mi kupodivu neleze na nervy, což mě k jejím občasným výlevům samotnou překvapuje, ale možná je to tím, že je její postava uvěřitelnější.
Co se týče pětadvacítky, tak bych snad vydržela číst celou knihu jenom o jejich cestování a špičkování. Přestože známe jen málo z nich, jsou báječní. A jsem ráda, že jsou nám servírování postupně. Alespoň se v nich tolik neztrácím.
Teď se jen modlit, aby další díl nebyl dlouho bez nich...
Už dlouho se mi nestalo, že bych musela kvůli nějaké knížce ponocovat. Děj vás vtáhne a nejde přestat. Skvělé! Doufám, že nebude moc dlouhá proluka do dalšího dílu.
Po dočítaní naslouchače som sa hneď musela pustiť do druhej knihy. Faja ma nesklamala. Už od prvej knižky som si moc zamilovala Ilan a všech 25 bojovníkov. Moc sa mi páči, že sa autorka postupne venuje všetkým. Príbeh je uveritelný, prežívate každý pohľad, každé gesto každé slovo. Pomaly ale iste odkrývate tajomstvá sveta. Moc sa teším na dalšie diely. A už moc dlho som nečítala tak výbornú knihu ako je táto.
Měla jsem obavy, že druhý díl upadne na zajímavosti a čtivosti. Naštěstí jsem se mýlila. Skvělá česká fantasy, moc ji fandím, neskutečně mě baví číst, díl vždy přečtu na jeden zátah, ani kvůli tomu nespím. Dokonce jsem si i pobrečela. Jediné co mi vadí a snižuji za to hodnocení je ta nesmrtelnost a neomylnost hlavního hrdiny/ky. Chápu také, že musí být něčím výjimečný/á, ale všeho moc škodí a všichni ji nemusí zas tak vycházet vstříc. Z děje a charakterů cítím jistý nepoměr, proto dávám za 4 hvězdy.
První díl, ač jsem si příběh postupně zamilovala, měl podle mě četnější nedostatky. Vnímala jsem tam hlavně zpočátku jazykovou neobratnost, a měla jsem dojem, že se vyprávění drželo celou dobu v podstatě těsně pod povrchem. Přesto se to pro mě nakonec stalo srdcovkou. O to více jsem potěšena, že druhý díl vnímám jako lepší než první. Žádnou stylistickou neobratnost jsem už nevnímala, naopak, věty mi přišly ladné, seděly, příjemně plynuly. Styl vyprávění je velmi podmanivý, je to, jakoby člověku před očima běžel výpravný film, všechno vidíte, slyšíte, vnímáte gesta lidí, způsob jejich pohledů, držení těla, atmosféru, poušť, žár slunce, ruch na tržišti, smích žen.....Knihu jsem měla na dovolené u moře a prožila jsem s ní neskutečně příjemné čtenářské chvíle, vychutnávala si stránky, často jsem odstavce pročítala znovu, nechávala všechny obrazy a atmosféru vyvstat před očima. Bylo mi s knihou opravdu moc pěkně. Líbila se mi část v nížinách i ta v Duvalském pohoří. Tempo knihy mi přišlo výborně zvolené. Většinou mi pro čtení knihy nestačí pouze dobrý příběh, ale tady mi to prostě stačilo. Druhý díl rozvíjí ten první velmi smysluplně, postavy dostávají větší hloubku, prokreslenost, historii, některé věci více pochopíme, jiné otázky zase vyvstávají. Psychologie vztahu kapitán – Ilan, vše, co se mezi nimi děje, a že se toho v tomto díle děje hodně, je pro mě nejsilnější linií příběhu. V knize jsem sem tam vnímala i drobné nedostatky, třeba mi přišlo, že některé události neměly ideální časovou posloupnost tak, aby to psychologicky sedělo. Například když se v knize začalo mluvit o tom, jakou má kapitán v mnoha ohledech nesnesitelnou povahu, tak já to moc nechápala, z čeho to jako mělo vyplynout, přišel mi do té chvíle jako velký klaďas. Ale pak tam jsou opravdu situace, ze kterých je jeho komplikovanější povaha cítít. Mně by tedy přišlo logické, že ten komentář k jeho povaze přijde až po nějakých situacích, ze kterého tyto jeho stránky půjdou vnímat, a ne předtím – a takovýchto momentů jsem v knize zavnímala více. Jakoby autorka, která samozřejmě dopředu ví o postavách více než my, neměla vždy přesný odhad, co v daný moment vlastně ví už čtenář, a co ještě vlastně ne. Také bylo trochu úsměvné, jak se Ilan začala stávat hrdinkou a vyřešitelem téměř každé situace, ale toto není kniha, od které bych očekávala ve všech situacích realističnost, ale kniha podněcující fantazii a potěšující duši čtenáře, takže v pohodě. Jediné, co mě fakt trochu zklamalo, bylo posledních cca 10 stran v knize, protože mně to vyvození záhady vzkazu nějak vůbec nepřislo moc logické. Nechápu, jak by ta skupina lidí, pro kterou měl být vzkaz určen, mohla dokázat takto si to vyvodit – to mi vůbec nesedlo. Ale u nikoho jiného v komentářích jsem to nenalezla, tak jsem možná něco nějak minula, nepochopila, nebo nevím. Nedávno jsem přečetla sérii Harry Potter, abych věděla, v jakém věku jaký díl dát dětem,a i když první díly byly pro mě jako dospělou dost dětské, tak ty další už ne a moc jsem si to celé užila. Říkala jsem si, jestli ještě někdy narazím na sérii, kde bych se tak ráda vracela do toho fantasy prostředí a k těm postavám, kde by to ve mně stejně intenzivně budilo představivost, kde bych stejně dobře zrelaxovala od běžných starostí. No a mám dojem, že sérii Naslouchač bych mohla mít ráda srovnatelně, ale to samozřejmě záleží na tom, jak se podaří i další díly. Nedokážu si představit, že by k ukončení a uspokojivému završení všech linií příběhu mohl stačit už jen jeden díl. Doufám, že autorka napíše těch původně zamýšlených pět. Jinak by to byla podle mě strašná škoda.
Nutně potřebuji třetí díl!!
Faja, není tak dějově a zážitkově obsáhlý jako Naslouchač. Naopak v tomto díle se dostáváme do hloubky sklenářaské historie a lidí z nížin. P. Stehlíková rozjela velkou hru, ve které se skrývá mnoho potenciálu. Vytvořila neskutečně drsný, ale i přesto nádherný svět, který nás vtáhne dovnitř a jen tak vás nepustí. Doufám, že pokračování bude brzy a že to bude přinejmenším pentalogie.
První díl jsem četl 3 dny jen cestou do práce. Druhý díl jsem přečetl během odpoledne a večera. Příběh má neuvěřitelný spád a nejde přestat číst. Nemůžete si jít lehnout dokud z knihy nevymačkáte poslední slovo. Prostě potřebujete vědět co se bude dít dál.
A teď budu umírat zvědavostí dokud nevyjde třetí díl. Prosím ať je to tento rok. Budu platit klidně zlatem.
Já. Nutně. Potřebuju. Další. Díl. Ale fakt. Mám pocit, že nevydržím čekat tak dlouho.
Co víc říct? Druhý díl byl výrazný posun k lepšímu. Moc se mi líbí ta originalita - sklenit, duvaly, fajové,... Byla to nádhera! A od druhé poloviny jsem byla napnutá jak kšandy.
Jen mi trošku vadilo, že Petra nedala do slovníčku terminologii, která byla v prvním díle. Takhle jsem občas tápala, co který pojem vlastně znamená. A taky mapka by se hodila. No jo, už mlčím.
Nemohu uvěřit tomu, co teď řeknu, ale druhý díl je ještě lepší než ten první. Pokud to takhle půjde dál, jak bude asi vypadat třetí díl, když už je tenhle prakticky perfektní?
Nemám co vytknout. Vlastně jsem se hledat chyby ani nesnažila. To, v čem jsem viděla chybu v prvním díle, bylo v druhém napraveno a uhlazeno k dokonalosti. Jen mě místy hlavní postava dost štvala. To její chování bylo až přehnané a nedokáži si představit, že by její chování doopravdy snášel Kapitán s takovým klidem. A kde je ta mapa?
Plný počet hvězdiček a doufám, že se ve třetím díle nezklamu, protože po téhle knize od něj očekávám až nadlidsky moc.
Říká se, že druhý díl bývá obvykle o něco horší, než díl první, ovšem v případě Faji to rozhodně neplatí. Autorka si i s touto knihou drží stále skvěle nastavenou úroveň.
Faja neztrácí čas a pokračuje tam, kde skončil Naslouchač. Znovu se setkáváme s Ilan, která už na svět kolem sebe nekouká jen dětskýma očima, pomalu a jistě se z ní totiž stává dospívající dívka. A ta tvoří společně s pětadvacítkou opět dokonalý celek. Co se týče pětadvacítky, ta zde dostává mnohem více prostoru, než v knize první, což se ukáže jako dobrý tah. Jejich charaktery jsou skvěle propracovány, z anonymních jmen se stávají muži z masa a kostí, lidé s minulostí, kteří mají své útrapy a bolesti.
Hypermoderní svět nabývá na síle, Nížiny a jeho obyvatelé dostávají více prostoru, podíváme se pod pokličku historie sklenařů, nepřátelé již nejsou jen abstraktními pojmy. Ovšem, kdo je vlastně tím nepřítelem stále s určitostí říct nemůžeme.
A mě nezbývá nic jiného, než se poslušně zařadit do fronty čtenářů čekající na (snad) poslední díl.
Jak ráda jsem se vrátila do Duvalského pohoří. K stále okouzlující Ilan, silným mužům z pětadvacítky a nikdy neutichající písni retey.
Nadechla jsem se, otevřela obálku a vydechla až s poslední stránkou knihy. Ach můj Vellone, co teď s tím životem mimo Duvalské pohoří a Nížiny? Jak dlouho než budu moct znovu vplout pod mantii a jít odhalovat tajemství toho krásně vybudovaného světa?
Druhý díl Naslouchače byl pro mě hodně rozporuplný. Nejdříve to dobré - jazyk a styl, tím mi Petra Stehlíková vyrazila dech. Prvních 50 stran jsem zhltl jako nic, ale pak to začalo. První třetinu se nic v knize neděje a já začal hloubat nad stylem vyprávění a přemýšlet, co je špatně a proč mi celý svět Naslouchače začíná být vlastně úplně jedno.
Příběh vypráví v minulém čase hlavní hrdinka. To samo o sobě není špatně, ale na autora to klade nesmírně vysoké nároky při vymýšlení způsobů, jakým se hrdinka a jejím prostřednictvím i čtenář dozvídá nové informace. Jenže Ilan je otrok - její možnosti jsou velice omezené. A tak místo detektivního pátrání hlavní hrdinky je nám předkládána celá řada náhod a příhodných situací - Ilan někde něco zaslechne, zahlédne, někdo jí něco řekne, někoho důležitého potká, všimne si něčeho, čeho si nikdo předtím nevšiml, příhodně spadne do podzemí, atd. atd. Začalo to být otravné.
Ostatní postavy vyjma kapitána prakticky neexistují, respektive jsou jen epizodou, studnicí vědomostí, které Ilan - povětšinou pasivně - "vytěží" a jde dál. Kniha nesleduje klasický způsob vyprávění - úvod, stať a závěr, Faja stejně jako Naslouchač končí, aniž by byl byť jen jediný motiv ukončen a vypointován. Ostatně s jednotlivými motivy se vůbec nepracuje, např. setkání s matkou vyjde do prázdna a třeba vysvětlení původu jména Ilan a jeho "použití" působí nuceně.
Poslední díl si určitě koupím, už proto, že Faju čte i syn, ale už si nedávám moc nadějí, že vše bude uspokojivě vysvětleno a důstojně ukončeno tak, jak v dobrých příbězích bývá. Okouzlení světem sklenařů, které fungovalo v Naslouchači, je pryč, zůstává jen podezření, zda je svět opravdu tak dobře promyšlen, jak si prozatím všichni myslí. Ale třeba mě Petra Stehlíková ještě překvapí.
Dodatek: Stejně jako u jiných sérií i zde má druhý, nepochybně slabší díl "překvapivě" lepší hodnocení než díl první. Bezpochyby proto, že většina autorů horších hodnocení Naslouchače po knížce Faja už nesáhla.
Tak Petra Stehlíková opět nezklamala. Rychle a velice dobře se kniha četla. Původně jsem se do knihy vůbec nemohla donutit.....při představě dlouhého čekaní na další díly (a asi jsme i čekala že tam bude nějaká podpásovka
Jednoduše skvělé, tak pěkné počtení bych u české autorky sci-fi nečekala. Nemůžu se dočkat dalších dílů!!!
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie česká literatura česká fantasy pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2016 |  Naslouchač |
| 2017 | Faja |
| 2021 | Nasterea |
| 2012 |  Zrozena z popela |
| 2017 | Sněhurka jablka nebaští |
Páni, tak to byla rozhodně zase jízda. V této knize jsem si jen potvrdila, že se tato série rozhodně zařadila mezi mé nejoblíbenější a rozhodně si jí ještě znovu přečtu.
Tahle kniha byla snad ještě lepší než první díl série. Vyústění v příběhu ovšem dle mého názoru ještě není zcela dořešené a odpověď na "Jeho jméno vládne!" rozhodně nebude tím nejdůležitějším (je možné, že jsem ovšem jen rozuzlení od autorky nepochopila :D). Nicméně začátek dalšího dílu, ostatně jako pokračování celého příběhu bude velice napínavé. Autorka už jasně ví, k jakému konci Ilan dojde, ovšem více než nějaké zakončení mě rozhodně zajímá cesta, kterou musí nejen hlavní hrdinka ale všichni kolem ní podstoupit.
Musím sama zpytovat svědomí jestliže jsem českými autory tak trochu opovrhovala a dávala přednost zahraničním. Rozhodně se pustím nejen do další dystopie ale také dám šanci dalším skvělým českým autorům.