Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Pán prstenů série
< 3. díl
V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2004 , Mladá frontaOriginální název:
The Return of the King, 1955
více info...
Přidat komentář
Je těžké napsat něco jiného než u předchozích dílů. Znovu mě kniha úplně pohltila. Nejvíce se mi líbilo zakončení. Na rozdíl od filmu, ze kterého máte pocit, že po poražení Saurona je všechno zlo rázem pryč a už bude vše jen dobré, je v knize ukázáno, že Sauron napáchal mnoho zla, které je potřeba napravit.
Spolu se Dvěma věžemi asi nejlepší část celé trilogie. Bitva o Minas Tirith je opravdu působivá, stejně tak jako cesta do srdce Mordoru. Tolkien si se svým světem skutečně vyhrál. Co asi každého čtenáře překvapí, že zlo je poraženo už někdy v půlce knihy. Ano, ani tomuto dílu se nevyhlo "prokletí Tolkienovo půlky" - tedy, že každá část trilogie má jednu skvělou polovinu a jednu výrazně méně skvělou polovinu. V prvním díle byla na umření celá první část až do setkání s Aragornem. U Dvou věží bylo zase úmorné číst o putování Sama a Froda pustou periférii Mordoru. U Návratu se to trochu zlepšilo. Hlavní zápletka skončí zničením prstenu. Radost z vítězství je bohužel rozmělněna kapitolami o návratu domů a spíše směšnou a vlastně uplně zbytečnou částí s osvobozováním Kraje od přeživšího Sarumana a jeho poskoků. Po tomhle ještě následuje dalších pár set stran dodatků, rodokmenů a dalších dokumentů rozšiřujících historii Tolkienova světa. A jelikož jsem nebyl schopný dočíst Silmarillion, nedočetl jsem ani tohle. Nu, takže konečný verdikt je tu. Měl by si celého Pána prstenů přečíst každý? Určitě to mohu jako literární dílo vřele doporučit, pro fanoušky fantasy je to přímo"základní vzdělání". Je ale třeba k tomu přistupovat trochu jinak než k dnešní fantasy. Je to spíš jako číst starý mýtus. Postavy jsou hodně idealizované, dělení světa je černobílé a všechno je tam tak nějak pohádkově vznešené. Osobně mám raději "špinavou fantasy" ála Zaklínač, kde elfky šlapou aby si vydělaly na chleba atd... A ještě jedna zásadní otázka - je filmové zpracování lepší nebo horší než kniha? Chtě nechtě, musím přiznat, že filmy jsou lepší. Scény které mají být emotivní jsou ve filmech mnohem emotivnější než v knize a scény které bych v knize nejraději vyškrtl ve filmech nejsou. Naopak ty, které byly v knize jen tak zmíněny a bylo mi líto, že nemají prostoru víc(armáda duchů) ve filmech jsou. A Gimli i Legolas mají ve filmu větší úlohu i více hlášek a jejich přátelství tam působí daleko upřímněji. Nedá se nic dělat, je to ten vzácný případ kdy je film lepší než kniha. Pro někoho možná kacířské tvrzení ale zkrátka to tak vidím. Ale i tak to bylo dobré čtení.
Návrat krále je úžasná knížka. Tolkien je skvělý spisovatel, vymyslel dílo tak chytré a originální, že si jej budou lidé číst i za 300 let. Návrat krále je o trošičku lepší než Dvě věže. Děj je akčnější a napínavější. Linka Froda v Mordoru je po stránce atmosféry výborná. Linka Aragorna a Gandalfa je velmi dobrá, ale já preferuji část Rohirů. Rohan je prostě srdcovka. Rozloučení a Saruman v Kraji bylo fajn. Negativně beru trošku přeslazený konec v Hobitíně (krásná Hobiťata byla na mě trošku moc) a nudný dodatek, tam jsem četl jen trpaslíky a roky.
Pán prstenů je sága, co by si měl každý přečíst každý. Jde o zajímavou a nadčasovou četbu. Když ale Lotra porovnám třeba s Písní ledu a ohně, tak si myslím, že byl překonán. Vadila mi černobílost, na které je svým způsobem založený (temný a zlí Sauron z Mordoru vs super skvělý a dokonalý Gondor a Rohan). Je to něco, co je pro tento svět typické, když dobro konečně porazí díky riskantnímu plánu zlo, tak dochází ke skvělému a emotivnímu momentu. Ale ve dnešní době už by to dle mého asi tolik neprorazilo.
Co napak na sérii oceňuji, je myšlenka, že i ten nejmenší může udělat mnoho velikého. Je to sice trošku patetické, ale v knihách to není nucené. Pozitivum jsou přehledná jména, která se nepletou a čtivé popisy prostřední. Celkově nejsou pro mě knížky až zas takové terno, filmy považuji za lepší, ale to je asi proto, že jsem na nich vyrostl. Návrat krále 95%, Pán prstenu 90%
Nejlepší knižní díl. Kniha obsahuje snad nejvíce věcí, které filmy neobsáhly. Má spád a je napínavá. Část o Kraji se mi líbila, protože zachycovala kontrast globálního dění a hobití vnímání lokálního dění v Kraji (které je pro ně tím globálním).V poslední knize je také krásně zachycen vývoj postav a ukázáno, že úplně nové zkušenosti rozšiřují obzory, vytvářejí nadhled a dělají "naše staré boty menšími" - proto je to skvělý závěr, protože i my sami si z tohoto fantasy příběhu můžeme něco odnést. Zbytečné a zdlouhavé popisování krajiny se trošku omezilo. Moje vydání obsahuje i spoustu dodatků o světě Středozemí, ale spíš bych to označil za dobrovolnou zajímavost než plnohodnotnou součást dočtení knihy. Celou knižní sérii hodnotím velmi kladně a jako fanouška filmů mě rozhodně bavila.
Koniec jak sa patrí. Viac nemám čo dodať. Snáď len, že záverečné dodatky čítať nemusíte. Na príbeh nemajú vplyv. Sú to len ďalšie informácie o Tolkienovom svete. Podobne ako úvod v prvom dieli. Takže, je len na vás, či sa do nich pustíte...
Poslouchal jsem jako audioknihu. Asi nejdivočejší díl série. Pro mě srovnatelný s první, i když opět nestačí na Hobita. Úžasné vykreslení bitev, někdy jsem se cítil skoro jako bych byl přitom. Vzhledem k "bitevní části" mi cesta domů přijde až komická ale asi je to záměr autora, přes surovost děje tam vidím radost s návratu, i když někdy s hořkou pachutí. Úplný závěr knihy a výčet rodových linií mě opravdu nudil a ani jsem ho neodposlouchal.
V tom nejlepším se má přestat. To evidentně neplatilo pro Tolkiena. První půle knihy byla super. Příběh se uzavřel, bitva vyhraná, zlo zapuzeno, prsten zničen. Pořád jsem si ale lámal hlavu čim bude naplněno těch dalších dvě stě stran... a ono to bylo naplněno v podstatě dalším příběhem o partyzánské revoluci v Kraji. To bych ještě zkousnul, ale další stovečka stránek o jazyku, historii rodů a datech tisíce let starých... no něco jsem z toho přečetl a bylo to zajímavé, ale asi bych to z knihy vypustil, protože ze mě úplně vyprchala ta radost z dokončené knihy. Alespoň vím, že Silmarilion není nic pro mě a nechám si ho na důchod :-) Jinak jsem tedy dočetl jednu z největších fantasy ság na světě. Byla dobrá, byla super, ale srdcovkou se pro mě nestane. V levé komoře mám totiž Dunu a v pravé Zeměplochu. Víc komor nemám...
Tak je to tady, dočetl jsem poslední díl a musím říct, že jsem se více méně konečně dočkal toho, na co jsem čekal od prvního dílu – zábavné čtení. Konečně měl děj tempo, neusínal jsem po několika stránkách a kromě pěkně popsaných panoramat tam byl i boj a akce. Bohužel, Aragorn a jeho parta mi byli stále velmi nesympatičtí, naštěstí tam nebyli až tak moc často. Konečně byla velmi zábavná i část s Frodem a Samem. Jako nejlepší část příběhu se mi jevil návrat do Kraje. Třešničkou na dortu pak je konec knihy, historie Gondoru aj. v kostce, vysvětlení, co se s hrdiny dělo po skončení příběhu atd. Nicméně pořád knihu nemohu zařadit mezi ty, co si s chutí za pár let přečtu znovu, ale díky konci dávám 4*
Moje nejoblíbenější knížka. Poprvé jsem ji přečetla v sedmé třídě a už tehdy jsem se do pp zamilovala. Teď jsem to dočetla poněkolikáté znovu a viděla jsem, kolik věcí mi předtím vzhledem k nízkému věku uniklo, nebo jsem je nepochopila a dostatečně neocenila. Teď je pro mě otevřít Pána prstenů podobný pocit, jako se po dlouhé době vrátit domů a potkat staré přátele. Musím souhlasit s tím, co bylo mnohokrát napsáno níže, totiž že hlavním hrdinou není Frodo, ale Sam. Znovu a znovu mě dojímal svojí prostou a nekomplikovanou statečností, přičemž si ani sám neuvědomil, jak moc statečný je, i svým zdravým selským rozumem. Ale proti Frodovi nic nemám, vlastně miluju všechny kladné postavy stejně a nemůžu z nich vybrat, koho mám radši. Konec je krásný, dobrý, ale přitom smutný a dojemný. Nejsmutnější je pro mě ovšem dodatek o Aragornovi a Arwen. Ten konec vlastně nebyl tak krásný, jak jsem celou dobu čekala. Knize nic nemůžu vytknout a taky si myslím, že i kdybych mohla, tak na to nemám právo, protože Tolkien je opravdu Pan Spisovatel a nám obyčejným lidem nepřísluší o něm pochybovat, nebo ho kritizovat, můžeme mu jenom děkovat za tak krásné a nepřekonatelné dílo.
Absolutní vrchol celé série. Poslední návštěva Středozemě, zároveň ta nejlepší. To, co dělalo předchozí dva díly tak úžasnými, je zde přítomno taky, ale vynásobeno, asi tak milionem. Stále můj nejintenzivnější čtenářský zážitek. Netřeba dodávat více, přečtěte si komentáře pode mnou.
Co k Návratu krále říct. K první knize nemám vůbec žádnou výtku. Kniha druhá, která se pak točila kolem nesení prstenu, byla opravdu pokračováním části z Dvou věží (to byste nečekali, co?). "Jsem rád, že jsi tu se mnou. Tady na konci všeho, Same." No ještě abys nebyl, ty bambulo jeden. Nebýt znovu a znovu Sama, tak všechna naděje padla a Temnota pohltila svět. Pro mě byl opravdu tou výraznější a důležitější postavou mistr Samvěd. Na konec bych ještě rád dodal, že se mi opravdu líbil návrat hobitů domů (Vymetení kraje), který tak nějak ukázal, že ve Středozemi asi nebylo v době války o Prsten, bezpečno vyloženě nikde.
Co se týče celé trilogie, rozepsal jsem se u Společenstva prstenu. A teď k poslednímu dílu:
Monumentální završení monumentální trilogie. Knihu jsem četl před mnoha lety a tak jsem zapomněl na části, které ve filmu nebyly, a musel to nedávno napravit.
Dokončení všech dějových linek potřebuje hodně prostoru. Když se podíváte na názvy kapitol, tak jen podle nich je vidět, že toto zakončování zabere celou poslední čtvrtinu knihy. Teď to možná vyznělo, že to tím kritizuji. Naopak. Není tam zbytečná stránka, ani jediná věta navíc.
Dále pokračuji spoilery:
Je zde mnoho úchvatných scén. Kromě těch stěžejních (u Hory osudu apod.) na mne zapůsobily zejména tyto:
-boj Pána nazgúlů s Éowyn
-zachránění Faramira zradou Strážce citadely Beregonda před ještě větší zradou a šílenstvím správce Denethora
-nesnadný návrat hobitů do Kraje, ovládaného v tu chvíli divokým lidem a následný definitivní konec Sarumana a Červivce
Když jsem poprvé trilogii dočetl, nechápal jsem odchod Gandalfa a elfů do Šedých přístavů. Až když jsem přelouskal Silmarillion, obraz celého díla získal na celistvosti. A přestože o Pánu prstenů vypráví 1300 stránek, je to jen zlomek bohaté a hrdinské historie Středozemě. Nádherný, působivý zlomek.
Díky, pane Tolkiene.
Skvělé završení trilogie, na mě možná až moc zbytečně prodloužený konec. Z knih mi připadá, že hlavní hrdina je spíše Sam Křepelka, obyčejný zahradník prokáže hrdinské činy, aby zachránil svého pána, ať to stojí, co to stojí.
Tento díl jsem jako jediný nedočetla. Závěr mi přišel moc nudný. Řekla bych, že z celé trilogie je nejslabší.
Musím říci, že u tohoto dílu mi došlo jak je pro mě Frodo nedůležitou postavou. Když umřel Boromir bylo mi to líto, když byla zraněn Faramir a Eovyn bylo mi to líto a u Froda žádná reakce. Chápu, že sám Tolkien považoval za mnohem důležitější postavu Sama.
Konec knihy se mi pak neskutečně vlekl a posledních 60 stránek mě už příliš nezajímalo.
Dve Veže zostanú z celej trilógie pre mňa neporazeným favoritom, a to vďaka dynamickému deju, pomerne rýchlemu tempu a väčšej príbehovej kompaktnosti. Návrat kráľa síce nadväzuje na to najlepšie z druhého dielu a pripravuje pôdu pre záverečné zúčtovanie nielen s vojskami Mordoru, ale aj so samotným Sauronom, a kniha tak pôsobí po práve osudovo. Avšak ten stostranový epilóg, ktorý sa začína zničením prsteňa, mi celý zážitok trocha rozvláčnil, a to napriek tomu, že samotný záver je strašne fajn, lebo to nie je klasický happy-end, ale cítiť v ňom jazvy boja a prežitých strastí.
No konečně také recenzuji poslední z trilogie, kde se pokusím o co nejobjektivnější hodnocení.
Svazek je opět rozdělen na dvě knihy, z čehož jedna je z pohledu zbytku společenstva a druhý se skládá z Froda, Sama a Gluma.
První polovině nemám co vytknout. Dle mého názoru se jednalo o literárně dokonale zpracované, příběhově plné a fantasticky nabyté vyprávění toho nejlepšího základu. Jedná se o jednu z nejdokonalejších knih, jakou jsem kdy četl. Vůči ději, slohovému stylu a jazykovým prostředkům nemám žádné námitky, ani kritiku. Prostě a jednoduše dokonalé.
K druhé polovině mám asi tolik: Jazykové prostředky, slohový styl, dokonce i dějová linka jakožto taková jsou dokonalé, mou jedinou kritikou zde je, stejně jako u prvního dílu, mé subjektivní zaujetí vůči Frodu Pytlíkovi.
Já tuto postavu vskutku nemám rád a přikláním se k tomu názoru, že i v knihách je hlavní postava spíše Sam Křepelka.
Vyvrcholení celého děje je dojemné a čtivé, stejně jako celá kniha. Leckomu by se mohlo jevit zakončení děje zpět v Kraji nudné a zbytečné, dle mého názoru tomu tak ale není. Toto zakončení děje bylo konečné a totální a podle mne bylo potřeba pro úplné vyvrcholení děje jednotlivých postav.
Dodatky byly velice kvalitní, užitečné a dobře seřazené, tudíž dle mne bez chyby.
Jelikož toto je databáze knih, nebudu se tu věnovat rozdílům mezi filmy a knihami, jenom podotknu, že jsou markantní.
Celou knihu hodnotím nejlépe ze všech 5 z 5 hvězd a dal bych nejraději 10, bohužel to nelze.
Celou sérii pak hodnotím jako jeden z nejlepších výtvorů světové fantasy tvorby, v celé historii.
Famózne a siahodlhé ukončovanie príbehu. Ak je niekto smutný, že dobrodružstvo prsteňa skončilo, ten môže nájsť liek v siahodlhých dodatkoch či v ďalších príbehoch spadajúcich do Stredozeme ako je napr. Silmarillion, Nedokončené príbehy alebo Kniha stratených povestí. Odporúčam.
Štítky knihy
přátelství elfové zfilmováno Středozem, Středozemě (Tolkien) bitvy rozhlasové zpracování fantasy Pán prstenů hobiti
Autorovy další knížky
2006 | Společenstvo Prstenu |
1991 | Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky |
2007 | Návrat krále |
2006 | Dvě věže |
2007 | Húrinovy děti |
Zakončení Pána prstenů bylo úžasné a smutné zároveň, neboť to celé skončilo. Skvěle propracované postavy, vykreslené reálie i děj, naprosto bez poskvrnky a závěr, po přemožení zla, byl také pěkný. Moc se mi líbilo navrácení do Kraje a nahlédnutí do daleké budoucnosti, kdy se dočteme o životě hlavních hrdinů