Návrat na ostrov lží
Michel Bussi
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459132/bmid_navrat-na-ostrov-lzi-Rih-459132.jpeg
4
93
93
Říkali mu, že je sirotek. Ale on jim nikdy nevěřil. Šestnáctiletý Colin Remy přišel v dětství za podivných okolností o rodiče. Nyní se vrací na místo, kde strávil raná léta svého života – ostrov Mornesey v Normandii. Ostrov opředený legendami o labyrintu podzemmích chodeb a slavném pokladu, který je útočištěm nejen pro turisty, ale také pro trestance starobylé věznice. Colin netuší, že na ostrově na něj namísto prázdninového dobrodružství číhá smrtelné nebezpečí. Čemu, a hlavně komu má věřit?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2020
,
Motto
Originální název:
Sang famille, 2009
více info...
Přidat komentář
Autora mám ráda, čekala jsem od příběhu víc, nějaký větší zvrat, tento se dal odhadnout celkem snadno. Navíc se tam omílalo stále to stejné dokola, kniha by jinak mohla být poloviční.
Skvělá kniha! V polovině knihy si říkáte, že víte jak to je ale za chvíli už vás kniha překvapí něčím novým. A když už si říkáte, že další překvapení určitě nebude, je tam!
Doporučuji stejně jako Vážku nebo Maminka neříká pravdu od tohoto autora.
Dobrodružný román z ostrova s věznicí a obyvatelstvem s mnoha šmejdy. Pátrá se po pokladu, o kterém toho až do závěru mnoho nevíme. Mladý hrdina je ve stálém ohrožení, ještěže má kolem sebe své kamarády. Je vidět, že se autor se s tímto příběhem rval a piplal ho po mnoho let, na kvalitě je to znát.
Ze začátku jsem si říkala, že kniha oproti jiným od tohoto autora, je nic moc. Že je vidět, že je to jeho prvotina a ostatní už jsou líp zpracované a zápletka zajímavější, ale pletla jsem se. Po nějaké době mě kniha pohltila, začetla jsem se do ní a nemohla se odtrhnout. Nakonec musím uznat, že už z první autorovy knihy je poznat, že opravdu má spisovatelský talent. Za mě velká spokojenost, stálo to za to.
Hezký příběh. Zaujal by mě více, kdyby nebyl tak rozvláčný a dějově roztahaný. Ale i tak si zaslouží minimálně čtyři hvězdičky.
Tentokrát se neumím rozhodnout a vlastně ani přesně vyjádřit k pocitům, které ve mně nechala kniha mého oblíbeného autora.
Zkusím být objektivní, ale pak musím přiznat, že jsem utahaná jako pes. Bylo to především překombinované a zbytečně dlouhé, tečka.
Po přečtení Černých leknínů, u kterého jsem zůstala s otevřenými ústy ještě dlouho po přečtení, jsem se těšila na další příběh. Bohužel tato kniha mě celkem zklamala, polovina knihy se velmi vlekla a byla nezáživná, s tím jsem tak trochu počítala ( u Leknínů byl začátek také pomalejší), ale od druhé poloviny jsem tušila, jak to dopadne a marně jsem očekávala podobný zvrat jako u leknínů, který bohužel nepřišel a rozuzlení bylo takové, jaké jsem si myslela, že bude.
60%
Musím říct, že na pana Bussiho je to dost nízké hodnocení (i když jinak 3* považuji pořád za dobré čtivo). Nějak jsem se ztrácela v ději, připadal mi hodně překombinovaný, tak jsem musela být pořád ostražitá místo toho, abych si knížku vychutnala. Kromě toho se tam často a dlouze opakovalo to, co už bylo napsáno.
Jinak mi to dost připomínalo Foglarovku, to se mi na knize líbilo.
Jeden z prvních románů, který Bussy napsal, a nyní přepracoval, je vlastně dobrodružný příběh šestnáctiletého Colina, který se v den svých 16. narozenin má stát dědicem pozemku s Mazarinovým pokladem. Pátrání po historii rodiny zavede Colina na ostrově Mornesey do situací, kde je přímo ohrožen jeho život. Nemůže věřit žádnému dospělému, nakonec si není ani jist svými kamarády z tábora. Román je psán s lehkostí, přiměřeně napínavý a snad proto je radost ho číst. Návrat na ostrov lží určitě doporučuji.
Skvělý námět a precizně propracovaný děj. Dětské (spíš dospívající) postavy dodávají příběhu ještě větší napětí a kouzlo. Třebaže děj není úplně nebitý událostmi, pěkně se to čte a směřuje k překvapivému závěru. Bussiho knížky mám moc ráda a tato opět není výjimkou. Já rozhodně doporučuji.
Návrat do dětství - návrat do imaginace - protože děti mají bujnou fantazii....
S Colinem jsem ráda putovala na ostrov v průlivu La Manche a tam s ním i jeho kamarády prožívala dobrodružství, pátrala po tajemství i Mazarinově pokladu ....
Snažila jsem se neztratit v podzemních labyrintech a držela pěsti Colinovi, aby odhalil lži a přetvářku ....
A je to čtení pro mládež i ty starší - ddk zmiňuje Rychlé šípy .... ale mně se zde promítal další z nesmrtelných francouzů - Jules Verne ....
Přesně podle autorových úvodních slov: musel prvotinu přepracovat (nevylepšil to, zejména přidáním té holky do klučičího týmu), nacpal tam hromadu témat, kterým později jednotlivě věnoval další knihy, umístil děj na fiktivní ostrov, smíchal detektivku s literaturou dobrodružnou a pro mládež. Téměř pirátská (přesněji hledání pokladu kardinála Mazarina na Normanském ostrově) a rodinná zápletka už jen dokonaly dílo zkázy.
Číst se to jistě dá, pokud někomu nevadí děsivá rozvláčnost a příliš časté opakování téhož, proto taky 464 stran. Já jsem od třetiny už jen listovala, abych se ujistila, že můj prvotní dojem, podpořený autorovým úvodním slovem, byl správný. 50%
Bussiho (přepracovaná) prvotina mi nejvíce ze všeho připomínala foglarovku nebo ransomovku pro trochu dospělejší čtenáře. Berte to jako pochvalu. Příběh je bezesporu čtivý, napínavý, občas skřípe logika (ta dospělácká) a sem tam se v ději objeví až příliš naivní místo. Toto prázdninové ostrovní dobrodružství se vyznačuje všemi těmi správnými atributy - dávný poklad, tajné chodby, skryté identity osob, závěrečná honička a vítězství dobra nad zlem. Autor si zde vyzkoušel vypravěčské postupy, které naplno rozvinul ve svých pozdějších románech. Černé lekníny neočekávejte, ale za přečtení kniha rozhodně stojí! Ke čtvrté hvězdě se hodně přibližuje.
Asi budem písať trochu proti srsti Bussiho nadšencom,ale ozaj nemôžem inak.Tato kniha ma neskutočne vytrapila.Uz som to chcela vzdať na strane 256, prosím pekne, to som samu seba prehovárala,že no poď, čítaj,to bude dobré....No nebolo, bohužiaľ.Je mi to neskutočne ľúto, ale autorove knihy Vážka a Čierne lekna sa mi tak páčili,že som bola veľmi nadšená.Ale to je tak asi všetko, pretože všetky ostatné knihy, ktoré má, som skúsila čítať ukážky a absolutne ma nechytili.Prave preto som po dlhšom období chcela skúsiť, či sa to nezlepšilo a pravdu povediac, knihu (e-knihu)som si vybrala sama a dostala som ju darom.No fakt, obrovské sklamanie.Uplne zbytočne dlhé opisy toho, čo už bolo viackrát pred tým spomenuté.No a ten dej som mu neuverila, aj keby som ako chcela.Škoda preškoda, lebo som presvedčená ,že autor vie písať aj lepšie a zaujímavejšie.
Ma to však pozitivum-knihu si môžem dať do vyzvy,myslím, že tam bolo čosi s pruhovanym obalom :-)
ačkoli spíš mládežnický, stejně má tenhle román klasické prvky Bussiho dospěláckých knih: nejasné identity, překvapivé zvraty. záhady a tajemno.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány ostrovy záhady francouzská literatura thrillery poklady podzemí nebezpečí bludiště, labyrintAutorovy další knížky
| 2017 |  Černé lekníny |
| 2016 | Vážka |
| 2016 |  Maminka neříká pravdu |
| 2018 | Nepouštěj se mé ruky |
| 2018 | Nikdy nezapomenu |
Zvláštní , zajímavé, ale je to opravdu pro mladé čtenáře.
Ovšem vymyšlené to není vůbec špatně.
Může se to zdát překombinované, ale tím je autor známý.
Já jsem četla všechno od autora a má i lepší , ale i horší knihy.
Místy jsem se i zasmála určitým sarkastickým poznámkám.
Při čtení této knihy je nutné počítat , že je to něco jako Rychlé šípy, které já jsem mimochodem nikdy nečetla, ale takovou atmosféru to asi má, ale mě to bavilo.