Navždycky
Nofreeusernames (p)
Navždycky (Nofreeusernames) série
1. díl >
Láska přes messenger. Feel-good romance ze střední. Mei Bradleyová se pomalu smiřuje s tím, že dopis z Bradavic už nedorazí. Tuhle nespravedlnost naštěstí zmírňuje čokoláda, kterou fakt miluje! Když už jsme u toho, miluje i svého nejlepšího kámoše Travise, ale to mu nemůže říct, aby všechno nepokazila. U jejího úhlavního nepřítele Liama není co pokazit, protože s tím válčí už od třetí třídy. Přestane Liam někdy prudit? Uvidí Travis v Mei víc než jenom kamarádku? A dojde konečně i na vysněné rande? Mei Bradleyová miluje čokoládu, Harryho Pottera a svého nejlepšího kámoše Travise. Prostě další holka, která žije tohle obrovské klišé a doufá, že jednou budou víc než jen kamarádi. Nejradši by si za to nafackovala. A aby toho nebylo málo, je tu taky kluk odvedle, její největší noční můra už od třetí třídy, který ji dennodenně uráží přes okno svého pokoje. Tomu by taky nejradši nafackovala. Když se o ni Travis konečně začne zajímat, je to v tu nejméně vhodnou chvíli. Mei je nemocná a polibek, o kterém sní od doby, co si přestala hrát s panenkami, musí ještě chvíli počkat. Zatím můžou randit tak maximálně přes messenger. Bude ale skutečné rande nakonec lepší než to virtuální? A dočká se líbání s motýlky v břiše, ohňostrojem a zemětřesením?... celý text
Přidat komentář
Pro začátek bych chtěla napsat, že jsem storku četla a dost se mi líbila. ... ale možná to mělo zůstat jen v aplikaci. Nebudu tady nijak rozebírat ten hype kolem knížky kterej na jednu stranu chápu ale na druhou mě celkem odrazoval . Knížku bych si nekoupila ale kdy jsem na ni narazila v knihovně tak proč ne?
Knížka sama o sobě je takovej průměr, děj předvídatelnej, zápletka spíš nebyla. Nijak mě to nenadchlo a celkově mě ten příběh asi nesedl ("nenávidím ho ale už ani nevím proč " a na jednou BUM "navždycky "). Trevis i Liam byly celkem fajn v rámci možností. Ava byla asi nejvíc super (Možná zvazim i přečtení druhého dílu o ní). No a Mei - no coment, jsem zvykla na nesympatický hlavni hrdinky a to zejména u romantickejch příběhů ale tohle bylo dost. ...
Knížka má moc hezké design a líbilo se mi i zapojení chatů a obrázky. Jediný co,tak mi přišlo že se fakt blbě drží ale to mohl bejt jen Můj problém.
Knížka byla občas vtipná až jsem se smála nahlas ale občas i nelogická nebo malinko trapna. Přišlo mi že reference na filmy a seriály tomu spíš uskodily, ale to mohlo připadat jen mě protože jsem viděla snad jen The Greatest Showman a znala jsem písničku od Taylor Swift. Harry Potter jde mimo mě. ...
Celkově to byla taková průměrná knížka, asi jsem ráda že jsem si ji přečetla ale o nic bych nepřišla kdybych ji vynechala. Celkem 3/5*
Olu (autorku) mám moc ráda, miluji její smysl pro humor, tak jsem se na tuto knihu strašně moc těšila a nezklamala, ale ani nenadchla. Příběh byl moc předvídatelný což se dalo čekat, ale aspoň to byla taková pohodová knížka, u které nemusíte moc přemýšlet. Hrozně jsem si zamilovala Avu a Liama, ale hlavní hrdince Mei a Travisovi bych nejradši vrazila facku. Co mě úplně nejvíc pobavilo bylo poděkování, které normálně nečtu, ale tohle bylo fakt skvěly :D. Těším se na druhý díl.
Hezký příběh, spoustu zápletek a nedorozumění. Případy které se můžou stát i nám. Myslím že kdo si chce zlepšit náladu tak tahle knížka je přímo pro něj.
Jsem cílovka a jelikož mám za sebou už spoustu knih, měla jsem chuť knihu zavřít po první stránce.
Často lidé tuto knihu přirovnávají ke knihám z wattpadu, ale to jde vidět, že nikdy na wattpadu nebyli. Dá se tam najít mnoho dobrých, někdy i skvělých příběhů, ale tahle měla vážně zůstat na Storkách.
Nejvíce mi vadila dětinskost Mei. A holka, kam doprčic dáváš tu čokoládu?
Po první tabulce by mi bylo špatně a to jsem člověk, co do sebe umí narvat spoustu jídla.
Pochválit můžu pěkné zpracování knihy a vykreslení pár postav. Všechny měli charaktery, tedy skoro.
Divím se, že mám chuť si koupit i pokračování.
No, rozhodně nemám Avě chuť vydrápat oči a navíc jsem si poslechla úvodní dvě kapitoly na youtube, které zněli dost slibně.
Myslím, že kdyby autorka jen tak zkoušela psát mimo a odpoutala se od všech těch seriálů a filmů, dokázala by psát velice dobře a lidem by se to více líbilo.
No, vše chce jen čas a téhle by prospělo více péče.
Příběh se mohl vytunit.
No . Mám pocit, že jsem ze čtení ,,tohoto" přibrala tak 10 kilo ...
Kdo mě sleduje ví, že jsem se tu nedávno na tuhle knihu ptala, protože vyhrála v Humbooku. Spousta lidí tu řešila, že to nechápou... A přišlo mi XXX zpráv, ať to nečtu a podobně .
Od knihy jsem Nic nečekala a to jsem taky dostala.
Ten kdo napsal, že je to taková česká Kasie West.. tak by se jí měl okamžitě omluvit!! Tohle nemá s Kasie vůbec nic společného!
Jak jsem četla z jiných recenzí...vypadá to, že autorka vsázela na to, že většina lidí miluje Harryho Pottera ( já ho ráda nemám ) a těch xx dalších seriálů, které zmínila
Ne, za mě fakt - radši to nectete, pokud vám není 12
AUTORKA SI NA INSTAGRAMU MAŽE OZNAČENÍ NA NEGATIVNÍCH RECENZÍCH. UŽ JEN PROTO, BYCH SI OD NÍ ŽÁDOU DALŠÍ KNIHU NEKOUPILA, PROTOŽE UVIDÍTE JEN KLADNÝ RECENZE, KTERÉ JSOU VĚTŠINOU OD JEJICH VLEZDOPRDELEK....ŠÍLENÝ PŘÍSUP VŮDČI ČTENÁŘŮM. JÁ ČTU KNIHY NA ZÁKLADĚ RECENZÍ A TOHLE SE NEDĚLÁ!!!!!!!
.. Mai bych dala facku hned během pár stránek ... Chovala se jak 12/13 léta holka a ne jak 17 letá? Problémy házet na druhé, nevědět NIC o své kamarádce...mám pocit, že jen jedla... Nebo - spíš se cpala...
Jediné, co se mi na téhle knize líbilo, byl Liam... A já být na jeho místě, utíkám od Mai hoooodně daleko!!!
Knihu jsem nenašla na bookinstagramu takže ji beru prostě jak je , kniha se mi vážně líbila , možná že jsem už od začátku tušila jak to dopadne ale i tak jsem měla chut číst dál . Jen bych vytkla že nějaké části jsou trochu zmatené a pokud nemáte uplně užasnou pamět , jména vám jen tak do hlavy neskočí , ale za mě určitě užasná kniha !
Je to skvělá knížka, nechápu proč to všichni tak hejtují, já jsem to měla přečtený za dva dny a mega mě to bavilo. Je samozřejmý že to není pro ty 40-50ti letý babky co tady asi píší ty mega hejty, spíš bych řekla že je to tak od 14 let do 20/30 ? Nevermind. Je to úžasná knížka, myslím že se autorce moc povedla a těším se na pokračování! Calm down, lidi. Autorka se snažila!
Začnu pozitivními věcmi. Zaprvé, Navždycky má moc krásnou obálku a grafické zpracování obecně. A zadruhé, poskytla mi přesně to, co jsem chtěla, když jsem se do čtení pustila – vypnout mozek. Jen se tedy trochu obávám, aby se mi ještě někdy povedlo ho zase zapnout. Protože tohle byla jízda peklem od první do poslední stránky. Styl, kterým je kniha napsaná, působí vyloženě dětinsky, křičí na vás, jak je autorka nevypsaná a jak hloupý nápad je sepsat knihu za dva měsíce a prohlásit ji za hotovou. Autorka se snaží být vtipná, ovšem vůbec jí to nejde, protože když už jsem se smála, tak zoufale. Postavy se chovají naprosto nerealisticky a nesnesitelně, vybuchnou kvůli každé kravině, neumí spolu komunikovat, neustále se hádají, všechno šíleně dramatizují a jejich reakce jsou tak přemrštěné, že to fyzicky bolí. Obzvlášť hlavní hrdinka Mei ve všem výše uvedeném přímo exceluje, navíc je sebestředná a, jak o sobě sama prohlašuje, trapná. A z polibku vám na počkání dokáže vyložit budoucnost. Liam s Travisem zas cítí neustálou potřebu se spolu rvát. Avu si nikdo nedokáže zapamatovat déle jak pět minut, ačkoli se pravidelně hlasitě projevuje, je drzá a vymýšlí ztřeštěnosti. Vztahy mezi postavami jsou vykreslené vyloženě katastrofálně a nečekejte ani žádnou chemii, když dojde na romantickou linku. Děj sám o sobě je hrozně povrchní, zrychlený a zároveň nudný, plný nesmyslů, naivit a naprosto absurdních situací. Navždycky spíš než jako feel good contemporary kniha působí jako parodie na ni, v níž se autorka rozhodla všechno dovést do úplného extrému. A o to víc mě bolí, když se na mě ze všech koutů bookstagramu valí pozitivní recenze, protože Ola je na české knižní scéně dost známá osobnost a má spoustu konexí. Nikomu z nich zřejmě není blbý vychvalovat až do nebes příběh, který nestojí ani za čas, který jste věnovali čtení mého názoru na něj. A ten, jak už jste určitě pochopili, k téhle propagaci rozhodně nepatří.
už asi nepatřím úplně do cílovky. Knížka je čtivá, dá se přečíst i za jeden den, ale.. Z postav jsem si úplně vysloveně nezamilovala nikoho, některé situace mi přišly až přitažené za vlasy a děj je velmi předvídatelný. Na druhou stranu jsem se alespoň občas zasmála.
Tato knížka je jedna z mála knih u které jsem se přemáhala ji dočíst, už po čtvrtině knihy jsem tušila jak dopadne a měla jsem pravdu. Vystupuje v ní málo postav a ty jsou ještě velmi ploše popsané. Hlavní hrdinka mi byla nesympatická a jediná postava která za mě stála alespon za něco je Ava. Kniha se špatně drží ale za toJediné má krásnou obálku. Za mě dávám jednu hvězdu a knihu bych nedoporučila.
Tahle knížka obletěla český bookstagram. Ne proto, že by byla nějak skvělá, ne proto, že by byla originální. Bylo to proto, že autorka je členka HumbookTeamu a tato kniha vznikla v appce Storki.
Vzpomínám si, když měl tenhle příběh s názvem "Jsem tu a mám čokoládu" v appce teprv pár srdíček. Netrvalo dlouho a stal se z toho nejčtenější a nejlajkovanější příběh v aplikaci.
Mám-li se vyjádřit ke knize: nebyla špatná a rozhodně bych ji neubránila čtivost - tu předně. Jenže z romantického příběhu se vyvinulo klišé v podobě instalove a hatelove, a vlastně tak trochu postrádá logiku: Mei je roky zamilovaná do svýho nej kámoše Travise, ale když se konečně daj dohromady, vlastně zjistí, že to není ono a Mei se skoro "přes noc" zamiluje do svýho úhlavního nepřítele Liama. A právě touhle nelogičností chtěla autorka docílit zvratu. Na druhou stranu, měla jsem chvílemi pocit, že si autorka dělá z klišé trochu srandu a dala ho tam záměrně.
Přiznám se, že na slaďárny moc nejsem a vlastně jsem si ani knížku zpočátku nechtěla přečíst, ale narážky na Harryho Pottera a Zaklínače (a sem tam i Star Wars) mě nakonec přesvědčily. (A Henry Cavill samozřejmě taky).
Taky mi přišlo, že první část knihy je Jsem tu a mám čokoládu a druhá část je dost inspirovaná příběhem Soused od Martiny Kraus.
Takže abych to shrnula: ani samotná romantická linka, ani tři hlavní hrdinové za moc nestojí (ale Ava je nej!), ale pokud chcete originální a neuvěřitelně čtivý styl psaní, s narážky na filmy a seriály, pusťte se do Navždycky. I přes to všechno nelituju, že jsem si knížku koupila.
Kolem téhle knihy je neskutečné divadlo, že člověk neví, jestli plakat nebo se smát. :D Myslím, že tím, jak autorce tuto knihu blogeři vychválili a hlavně ti, co rádi kritizují, tak jí spíše uškodily. Bohužel, když vše kritizují a dvouměsíční práci, která hodně připomíná Wattpad, pak vychválí, tak je to přinejmenším dost podezřelé. No a pak tahle kniha, navzdory vlně kritiky dostane cenu "Nejlepší česká YA", tak to je jak červený hadr na býka. Lidi nejsou blbí! :) Kdyby ta kniha byla dobrá, asi by to nebyl takový problém, ale bohužel... Tohle je fakt špatně napsaná slohovka, která se hodí maximálně tak na Wattpad. Já tuhle knihu zavřela těsně za půlkou a musela jsem se sakra nutit, abych četla dál. Ovšem myslím, že na zhodnocení to stačí. On už ten puberťácký styl měl dost zarazil, protože od Nofreeusernames jsem čekala jaksi něco jiného. Hrdinka je kapitolou sama pro sebe. Zápletky a další chyby tady vypsali jiní, ale taky nedoporučuji. Za ty peníze to nestojí.
O lidech v Humbook týmu jsem si myslela, že jsou inteligentní (což lidí, kteří čtou, většinou jsou), ale po doporučování téhle knihy už rozhodně na jejich názory nikdy nedám! Horší knihu jsem v životě nečetla. Nedostatky popsali ostatní v dalších komentářích, takže se tady nebudu opakovat, ale rozhodně nedoporučuji...
Jestli jste si po přečtení komentářů mysleli, že ta knížka je prostě špatná, můžu vás ujistit, že je ještě horší...
Po knize jsem sáhla, asi jako všichni, kvůli obrovské propagaci na instagramu (přísahám, že příště už se oblbnout nenechám). Měsíc před a pak po vydání knihy mě recenze naprosto utvrdily v tom, že tu knihu prostě musím mít. Koupila jsem si jako e-knihu + bonusovou kapitolu k tomu.
K četbě tohoto skvostu jsem se dostala až nedávno, po vyhlášení Humbook Awards, kde vyhrálo Navždycky 1. místo. To mě (a moji kamarádku, se kterou jsem to četla, a vzájemně jsme se motivovali, abychom to vůbec dočetli) tak namíchlo, že jsem si to musela přečíst a udělat si vlastní názor.
Začneme pozitivy - což je obálka, která je opravdu zdařilá + grafické zpracování knihy. Druhým pozitivem je Liam, jediná postava, která trochu za něco stála.
Dál už je to jen děs a hrůza. Postavy ploché (bylo jich hrozně málo a ani ty autorka nedokázala charakterizovat). Prostředí děje nevykreslené - měla jsem pocit, že v Americe neexistují jiné budovy než jejich škola a pár domů k tomu, vlastně nejvíce popsaná byla okna Liama a Mei, 'děkujeme' ;). Hlavní zápletka děje - co to sakra bylo? A to, že jsem měla neustále pocit, že na mě ve čtečce vyskočí reklama jak na wattpadu, to už je naprosto vedlejší XD.
Prostě a jednoduše všechno je tam špatně. Já četla e-knihu, ale z komentářů vím, že má papírová forma hrozně tvrdé desky, možná aby přežila, až s ní budete házet z okna? Kdo ví, třeba autorka o knize také nemá valné mínění a prozíravě knihu na házení z oken už připravila.
Co mě nejvíce na knize mrzí je ta propagace ze strany členek Humbook teamu (come on, guys!). Má důvěra k jejich úsudku dost utrpěla. Je ale vtipné u některých členek časem pozorovat, jak kolem této knihy velmi opatrně našlapují. Jejich recenze jsou naprosto nicneříkající a ony si občas dovolí utrousit něco jako: "No, hlavní hrdinka mi sice nesedla... ALE! kniha je vynikající."
Kapitola sama o sobě je Poděkování, které je... heh. Ráda čtu děkovačky, vždycky mi vykouzlí úsměv na rtech. Ale tohle bylo trapné a vůbec ne vtipné (asi jako celá kniha). Asi chápu, že autorka chtěla být originální ale prosím, příště už ne.
Uznávám, že ve svých 18ti letech nejsem cílovka (i když jako postavám je 17. let..., jenom se tak vůbec nechovají) a mám už také hodně načteno, ale ani tak bych nedoporučila knihu mladším čtenářům. Co si z té knihy odnesou? Že je normální být bezohledná náladová mrcha, která si neváží ničeho a nikoho a že je v pořádku o problémech nemluvit a tutlat je, protože se to přece časem nějak samo vyřeší... ale no tak!
Opravdu doufám, že ti, co knihu opěvují a hlasovali pro ni v Humbook Awards, si z ní nic nevzali.
PS: už v životě nechci vidět slovo čokoláda...
Katastrofa na papíře! Ale než přejdu k recenzi, dovolte mi malý úvod.
Tahle kniha má spousty problémů a hlavně... Autorka snad nemá žádnou zpětnou sebereflexi a ani žádnou soudnost! To, co poslední dobou předvádí na IG, je za hranicí všeho. Nejenže si vydupala jak malé děcko knihu u svého zaměstnavatele (přestože psaní nebude její silnou stránkou) a za jeho prachy si dělá mega propagaci, ale ještě se tváří, jak kdyby to měla strašně vydřené. No, tohle bylo určitě strašně moc vydřené, vyřadit si značnou sumu na marketing, který pro Albatros spravuje ONA sama. Ale tak vydala si knihu, OK. Jenže, co už se mi fakt příčí je to, že knihu psala DVA měsíce, a nakonec si za ní sama dala CENU – ve své vlastní soutěži, kterou pořádá. V nominaci porazila mnohem ostřílenější autory, ale komunita na IG opět válí a podporuje ji v téhle odpornosti. Tahle generace knižních blogeru akorát přivede českou literaturu do hrobu, protože nemají žádný přehled, vkus, ani soudnost a hodnotí knihy PŘEDEVŠÍM podle sympatií k autorovi. Doby kvalitních blogerů jsou nenávratně pryč, dneska se totiž za recenzenta považuje každý ňouma!
Já osobně jsem horší knihu nečetla a měla jsem co dělat, abych vůbec tu slátaninu dočetla! Začala jsem s ní chvíli po vydání a donutila jsem se knihu dočíst, jakmile jsem zjistila, že vyhrála v Humbook Awards, jako jediná ze všech českých knih! Tohle bylo prostě utrpení! V tomhle příběhu je všechno špatně od začátku až do konce, a to nemluvím o tom nevyzrálém stylu psaní. To se tak dvanáctiletá puberťačka rozhodla zahájit kariéru na Wattpadu, až na to, že autorce už dávno není dvanáct. Pitomé zápletky, pitomé postavy… Přehršel hlášek a trapný rádoby humor, který chápu jen její stoupenci. Autorka si kolem sebe vytvořila Wattpad komunitu, která jí podporuje a velebí nehledě na to, jaký paskvil stvořila! Mei je bezcharakterní a myslí si, že má na vše nárok. Koho mi tím jen připomíná? V neposlední řadě, tahle kniha postrádá jakoukoliv logiku a absolutně nechápu, jak vůbec něco takového mohlo projít. Ocenění nejlepší česká kniha, je naprostý výsměch všem autorům a nejen proto, že si autorka to ocenění dala sama, ale hlavně proto, že ta kniha je totální SRA*KA!
Nikdy jsem nikomu nenapsala tak ošklivou recenzi, vlastně bych to asi ani nijak neřešila, ale to, co předvádí autorka se svými stoupenci kolem téhle knihy, je už naprosto otřesné a nejednomu člověku je z toho blivno!
Málokterá kniha je tak kontroverzně hodnocena právě jako Navždycky. Moje hodnocení se odvíjí hlavně od přečtených komentářů a faktu, že neznám autorku, jelikož i já jsem postřehla naprosto nadhodnocené reakce "bookstagramerů", kteří s autorkou spolupracují.
Jak již bylo zmíněno v mnoha komentářích, postavy jsou ploché, hlavní hrdinka nesympatická, příběh neskutečně předvídatelný a přeslazený. Nicméně s tím jsem knihu začala číst, tudíž jsem neměla žádná vysoká očekávání. Navíc jsem měla možnost číst knihu v elektronické podobě, takže jsem se vyvarovala vazbě, kterou tu kdosi označoval za dost nepříjemnou na držení.
Já osobně dávám knize 2,5* (přikláním se zde ke 3* kvůli postavě Avy a obálce), protože to byla menší katastrofa, než jsem dle komentářů čekala a jako odpočinková kniha, u níž opravdu nemusíte vůbec přemýšlet, obstála perfektně. Pokračování si přečtu, ale - stejně jako v tomto případě - si knihu přečtu elektronicky z knihovny, jelikož se nejedná o nic, co bych chtěla mít doma v knihovně.
První začnu věcmi, které se mi líbily. Kniha má naprosto perfektní obálku a obecně se graficky velmi povedla. Nemůžu popřít, že pár hlášek se povedlo a pousmála jsem se nad nima. A rozhodně oceňuji zapojení Harryho Pottera nebo slovní spojení “tepelný komfort”. A jako poslední velké plus hodnotím možnost napsat si svoje jméno do děkovačky.
A teď pojďme na to, co je na této knize vlastně špatně. Jako obrovské mínus hodnotím to, že se autorka chlubí tím, za jak krátkou dobu knihu napsala. Není se čím chlubit. Jde to neskutečně poznat a ráda bych podotkla, že ani Rowlingová nebo King své knihy nepíšou tak krátkou dobu. A jde to poznat.
Autorka není vypsaná. Je to neskutečně kostrbaté a nejpovedenější jsou rozhovory přes zprávy. V knize samotné se téměř nevyskytují dialogy. Většina je o myšlenkách Mei. A to knížce taky nepřidává.
Velké mínus jsou takové dovysvětlivky v závorkách, které opravdu nejsou třeba. Jako vážně.
Kniha se velmi špatně drží. Bolely mě z knihy ruce a četlo se to fakt blbě.
A teď pojďme k postavám. Nejvíce se povedla malá Liz. Která se jako jediná nechová na 12, i když ji 12 je. Liam, Ava a Travis ještě ušly. Ale Mei? Pane bože. Nikdy jsem se nepotkala s horší hlavní hrdinkou. Její velkým mínusem je to, že veškerý chyby se snaží shodit na někoho jiného. Myslí si, jak je skvělá, vtipná a hustá, ale bohužel je spíše trapná, sebestředná a neskutečně špatná “kamarádka”. Nechtěla bych ji mít za kamarádku ani za milion.
Tenhle příběh by byl na 3-4* na Wattpadu. Na knihu ale rozhodně nemá. Přímo z něj dýchá ten Wattpad, kam by fakt skvěle zapadl. Takže pokud si chcete přečíst příběh kvality, jako je tato kniha, tak jděte na Wattpad. Ušetříte a o nic nepřijdete.
Nikdy jsem nenapsala takhle špatnou recenzi. O to víc mě mrzí, že je to u české autorky. Přitom ten nápad není vůbec špatný! Stačilo by té knize věnovat více času a opravdu ji vyšperkovat.
Kniha by se mohla líbit slečnám 10 - 15 let, pokud už nemají něco načteno.
Předem říkám, že si v téhle recenzi nebudu brát žádné servítky, takže citlivé dušičky nečíst. :)
Povězme si to narovinu. Tahle kniha je chválena a adorována především bookstagramery, kteří se s autorkou přátelí. A to i navzdory faktu, že tohle dílko je takový ten Wattpad a mimochodem, tou přezdívkou tomu nasadila korunu. Fakt regulerní Wattpad. :) Ale! Psal to někdo z komunity, takže to budeme za každou cenu podporovat, ačkoliv jindy podobné knihy dost kritizujeme. V tomhle případě je hybnou silou i Humbook, který Nofreeusernames vede, a tak si neznepřátelím někoho, kdo mi může poskytnout recenzák, že? Nebo mi může nějak pomoct ke slávě. Pro recenzák, či kousek slávy i duši Humbooku upíšeme. :D Jedna recenzentka se vyjádřila o dotyčných jako o: „vlezdo*rdeláčcích.“
Nejvíc mě u téhle knihy baví argumenty, proč by kniha měla být dobře hodnocená. Třeba proto, že byla psaná pro radost, neměla za cíl změnit svět, na žádnou velkou literaturu si nehraje apod. To je tak, když víme, že je ta kniha fakt špatná, ale navymýšlíme, co nejvíc argumentů, aby bylo jasné, že od toho nemá nikdo nic čekat a když budou hodnotit špatně, budou za idioty oni, ne my. Pokus hezký, nicméně… Pokud knihou nechci změnit svět, tak ji nechám v šuplíku a netisknu ji do papíru. :)
Líbí se mi (ironicky myšleno) hodnocení ostatních blogeru, protože jak se zdá, Navždycky mění knižní svět (alespoň ten na IG). Aneb co běžně vadilo (vadí) u jiných knih, je u téhle v naprostém pořádku.
- Klišé? Nevadí!
- Začátečnický styl? Nevadí!
- Nelogičnost? Nevadí!
- Dětinská, sobecká, rozmazlená, protivná hrdinka? Nevadí!
- Klišé? Nevadí!
- Krkolomost textu? Nevadí?
- Nevyzrálost příběhu? Nevadí!
- Klišé? NEVADÍ!
- Toxické vztahy? Nevadí!
- Že je příběh vystřihnutý jako z WP? Nevadí!
Kritizovat tuhle knihu? Jooo, to vadí! To vadí! :D
Úmyslně několikrát opakuji klišé, protože tenhle atribut byl hodně zdůrazňován jako něco, co je vlastně na téhle knize strašně super.
Z mého pohledu je kniha velice špatná, a to jak po dějové, tak stylistické stránce. Když se začtete do prvních řádků, opravdu máte silný pocit, že jste se ocitli na stránkách Wattpadu, kde by tenhle příběh zcela jistě skvěle zapadl. Jenže tohle dílko je na tom podstatně hůře, protože takhle tam píšou třináctileté slečny, což je tak nějak v pohodě a absolutně nic proti tomu nemám, ale tohle napsala dospělá paní, která navíc prý hodně čte. Bohužel to ale nejde moc poznat, jazyk téhle knihy je extrémně jednoduchý a ani se nedivím, že za dva měsíce bylo hotovo. Co se týče děje, tak to je taky velký špatný. Stupidní zápletky, které postrádají jakoukoliv logiku, hodné věku puberťáka a tomu bychom to snad i odpustili.
Literárně je takhle kniha tak nízko, že už to víc snad ani nejde a ta nesmyslná adorace některých mě akorát utvrdila v tom, že bych recenze dotyčných neměla brát vážně. Vlastně by je asi neměl brát nikdo vážně, když dokážou vychválit něco takového. Tahle kniha je jen podprůměrnou snůškou špatně poskládaných slov a ani kamarádky blogerky to nezachrání. Naopak, podle mě jí tou uměle vyvolanou chválou, která u některých vypadala jako špatně skrývaná křeč, akorát uškodily. Na druhou stranu je asi dobře, že tahle věc vyšla, protože ukázala, jaký je tenhle knižní svět ŽUMPA – blogeři hodnotí podle sympatií k autorovi, a o kvalitu textu jako takovou jim zase tolik nejde. Smutné.
Proti autorce jako takové nic nemám, ale když dostanu doslova na stříbrném podnose něco, na co jiní dřou roky, tak mi vadí, jaký k tomu dotyčná má přístup a mám potřebu se k tomu vyjádřit, ať už se to někomu líbí, nebo ne. Oproti spoustě jiným začínajícím autorům měla obrovské výhody, ale ani tak je nevyužila k tomu, aby napsala něco smysluplného, či chcete-li, hodnotného. Spoléhala se na konexe v branži a na to, že jí kamarádky blogerky podpoří, což se taky stalo. Jsem zvědavá na druhou knihu, ale dost pochybuji, že se s tímhle přístupem vůbec někam posunula.
Poděkování vyznívá vyloženě směšně, ale ne tím způsobem, jak autorka původně zamýšlela a upřímně bych se styděla něco takového vyslat do světa. Snad se v té další knize autorka poučila. :)
Po přečtení několika málo recenzí po koupi knihy jsem se začínala bát, co jsem si to pořídila. Upřímně na slaďárny nijak zvlášť nejsem (až na výjimky), ale mám ráda novodobou tvorbu mladých českých autorů, a ráda je podporuji alespoň tou koupí knihy. Protože každý sen si zaslouží krůček vpřed k jeho naplnění. Ano, kolem knihy Navždycky byl velký boom, jelikož autorka je jedna z Humbook teamu a zároveň pracuje pro společnost Albatrosmedia, tudíž je mezi čtenáři (takovými těmi více zarytými, které zajímá i to širší okolí knih) poměrně známá. Čím tedy začnu, je samotná autorka.
Tento odstavec neslouží jako obrana autorky, nýbrž jako můj vlastní pocit a názor. Mnoho lidí má dojem, že člověk, který pracuje mezi knihami, zároveň oplývá spisovatelským umem. Ale proč? Přijde mi to jako dost velký předsudek. Chcete mi tím říct, že podle vás každý knihkupec a další, kteří většinu času pracují kolem knih, jsou v podstatě zároveň dokonalí autoři? To je jako říct o člověku, který rád poslouchá hudbu, že musí nutně umět dokonale hrát na hudební nástroje a zpívat. Vždyť i ten vášnivý čtenář se motá kolem knih. Takže jsme vlastně všichni ztělesnění autoři, jen jsme ještě nenašli odvahu napsat a vydat tu svou prvotinu. Samozřejmě, že je autorka nevypsaná, a práce s knihami s tím nemá absolutně vůbec nic společného. Doba napsání knihy taky odpovídá kvalitě příběhu. A jo, poděkování je napsané opravdu hodně sebestředně, a takový typ humoru bych ani na konec knihy, kterou čte málo lidí, nezařadila.
Souhlasím, že spisovatelka knihu napsala v takovém tom pubertálním pojetí. To že je kniha YA žánr určitě neznamená, že nutně musí být pojata tímto stylem, ale proč by nemohla. Upřímně si myslím, že mládeži jakožto cílovce to bude celkem buřt. Naopak, tuhle jednoduchost dle mého ocení mnohem víc, než kdyby to bylo napsané "dospělácky", protože kolik dětí v dnešní době čte a opravdu chápe, co čte? Dneska se každý snaží být dospělým, tak proč by jednou kniha nemohla být napsaná naopak pubertálně? Navíc se jedná o prvotinu, která vzešla z chat-fiction, která měla nemalý úspěch. Nicméně, ten původní krátký příběh, který nějak začal a nějak skončil, mi byl určitě milejší, než nepromyšlená kniha.
To samé platí pro zápletku. Je v podstatě nesmyslná, jednoduchá a ve svém jádru hloupá, ale pro cílenou mládež řekla bych dostačující. Láska a přátelství tam je, nějaké ty zvraty (byť hodně předvídatelné) taky. Humor zde též najdeme, i když mi tam místy přišel až nuceně vhozený, aby to působilo vtipněji. A je velká škoda, že příběh není zasazený do naší vlasti, s českými jmény, s českým prostředím.
Postav bylo málo, tím lépe, že se člověk nemusel trápit s orientací v tom, kdo je kdo. Co se týká hlavní hrdinky Mei...Mám trochu dojem, že se do ní autorka tak trochu ztělesnila (o tom jestli úmyslně nebo ne, a jestli vůbec nebo ne, by se dalo polemizovat). Mei je ve většině případů dost sebestředná, trochu sobecká, sebelítostivá a naivní...Ráda se nechává uplácet, přičemž je až šíleně pažravá. Dále je velký snílek, který často působí hodně dětinsky - tyto dva body mi nejvíce připomínají autorku - ve svých letech taky nepůsobí úplně dospěle, alespoň co se týká toho, jak se prezentuje na internetu. Dále Mei působí hodně asociálně a trochu jako kdyby trpěla Aspergerovým syndromem. Neumí pracovat s city a emocemi, neumí navazovat vztahy s vrstevníky, neumí řešit situace, neumí fungovat spontánně. S Travisem mi dohromady působili spíš jako sourozenci, než jako nejlepší přátelé. Především z toho důvodu, jak se k němu Mei ve většině případů chovala.
Samotný Travis se na jednu stranu snažil být za každou cenu ochranářský a podporující vůči Mei, nicméně na stranu druhou věčně skákal, jak ona pískala. A taky je to docela velký flegmatik. Ale srdečný flegmatik.
Nepřátelství s Liamem taky nedávalo úplně smysl, protože Liam mi byl ve finále mnohem sympatičtější než Travis. Mnohem více nápaditý, více romantický, více chlap.
A pak je tu Ava, která je praštěná, bláznivá, akční, ale taky rozhodně sympatičtější než Mei. O Avě toho vlastně moc nevíme, ale její nápaditost a zájem o druhé z ní dělá tu pravou kamarádku, která by pro svou kamarádku udělala bez problémů cokoli. O to větší nefér vůči ní přišlo ze strany Mei, která o ní vlastně nic neví. Neříkám, že dva roky sezení vedle někoho znamená, že o něm musíte vědět každou pitomost. Ale nějaké ty základní informace by vědět měla. Takovou kamarádku, která o vás nic neví, rozhodně chcete.
Ve finále bych řekla, že to není až tak hrozné, takovou tu průměrnou feel-good naivní romanci to splňuje, a cílovou skupinu čtenářů taky. Co mě ale doslova bolelo byla ovšem vazba, jak tu zmiňuje spousta předchozích recenzí. Ta by mohla být do budoucna o něco více (hooodně více) měkčí, aby se v ní dalo listovat jako v knize. Ono když tu knihu musíte doslovně násilím nutit rozevřenou, abyste si mohli číst, není úplně příjemné.
Autorka by dále mohla zapracovat na již zmíněné propracovanosti příběhu, na logických posloupnostech a zvratech, a celkově nad strávenou dobou, kterou do psaní knihy vloží.
Štítky knihy
přátelství láska nenávist pro dívky romantika střední školy vztahy mezi vrstevníky pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2020 | Navždycky |
2021 | Miluju tě. Já vím |
2022 | Letní noci |
2023 | Jsme nevyhnutelní |
2024 | Můžeš říct: Miluju tě |
Stejně jako u Instant karmy, i tady chci na začátek říct, že nejsem cílová skupina. Feel goog contemporary mě nebaví, nevidím moc smysl číst knihy, u kterých od začátku vím, jak skončí a kde nejde o nic jiného, než o romantickou linku (až na pár výjimek, samozřejmě). Nečtu Kasie West ani Marianu Zapatu, což jsou i dost oblíbené autorky Oly, takže je asi jasné, že se ve vkusu na knihy míjíme.
Vzhledem k tomu, že mě skolila nemoc, nemám energii (ani mozkové buňky) na nic komplikovanějšího a náročnějšího, než právě feel good contemporary (corona made me do this). I proto chápu, proč některé lidi tenhle typ knih baví. Zastávám názor, že u čtení si má člověk odpočinout a nemusí to být nutně dílo s děsně hlubokou myšlenkou. A pokud to takhle někdo má i s Navždycky, nevidím v tom problém. I tak si ale svoje výtky k tomu neodpustím.
Ještě chci dodat, že nemám problém s Olou ani Humbookem a moje hodnocení to neovlivňuje. Myslím, že dělají svou práci dobře a pokud Ola někdy zkusí i jiný žánr, ráda tomu dám šanci.
Začni tedy s klady:
+ čtivost. Kniha se čte dobře (když nepočítám, to že se vlastně nedá otevřít), ubíhá rychle, děj nestojí na místě. I proto jsem jí teď začala číst. Něco takového jsem chtěla, a i jsem to dostala. Dokazuje to i fakt, že jsem knihu přečetla během jednoho dne
+Grafická stránka se vážně povedla. Jak obálka, tak vnitřek knihy.
Mno, a teď ty zápory (kterých bude víc):
- Humor. Tohle úplně neberu jako výtku, protože humor je prostě subjektivní a každému z nác přijde vtipné něco jiného. Navíc nejsem zarytým Harryho Pottera (ani žádného jiného filmu, který tu byl), takže spoustu narážek mi uniklo anebo mi prostě nepřišli vtipné.
- Postavy. Většina lidí kritizuje Mei. Nemůžu říct, že by to byla perfektní postava, ale spíš mi byla jedno. Nedokázala jsem s ní soucítit a její rozhodnutí jsem úplně nechápala. Pro mě byl ale horší Travis. Kluk, co hned všechno chce řešit rvačkou není úplně můj typ a jako kamaráda bych ho fakt nechtěla.
- Romantická linka. To, že podle mě se podle pusy nedá určit, jestli někoho vážně milujeme nebo ne tu už padlo mnohokrát, takže to asi nemá moc cenu dál rozebírat. Mě víc zarazily další věci po tom.
1) Nemyslím si, že se ze zamilování dá takhle rychle dostat. Prostě jsem neuvěřila tomu, že by se tomu hned někdo zasmál a v pohodě by šlo všechno jako předtím.
2) Když teda někde kolem 100. stránky přišel ten velký zvrat, že si dali s Travisem pusu, zjistili, že do sebe nejsou zamilovaní a zasmáli se tomu, čekala jsem, že zbytek knihy budeme sledovat, jak se Mei postupně sbližuje s Liamem. Chyba lávky. Mei se s ním začne líbat hned ten večer.
Nejvíc mě na tom mrzí, že nápad s tím, že první kluk, do kterého se zamilujeme, nemusí být tak skvělý, jak si ho vysníme, mi přijde skvělý. Kdyby Mei s Travisem nějaký čas chodila a postupně by zjišťovala, že ten vztah není, podle jejích snů a postupně by se začala zamilovávat do Liama, líbilo by se mi to mnohem víc.
I tak si ale nemyslím, že je kniha úplný odpad. Svoji cílovku má, a i mě teď vlastně přišla vhod. Rozhodně mě ale nepřesvědčil, že tenhle žánr je něco skvělého, co musím číst a do druhého dílu se určitě nepustím.