Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Nebe nezná vyvolených je jediné Remarquovo dílo, jehož děj se odvíjí již po 2. světové válce a jehož hrdinové zápasí o překonání válečných následků. Je to román o lásce k smrti odsouzené tuberkulózni dívky a automobilového závodníka, profesionálního sportovce. Dívka uniká ze švýcarského sanatoria, aby pozvolné umírání zaměnila za poslední intenzívní prožitek lásky. Na postavě jejího milence demonstroval autor typ chlapa, který se žene za penězi nikoli pro peníze samé, ale jako za prostředkem k životu, odpovídajícímu jeho mentalitě. Otřesný obraz hazardérského profesionalismu automobilových závodů na Západě je zde mistrně rozehrán do všech nuancí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1974 , SvobodaOriginální název:
Der Himmel kennt keine Günstlinge, 1961
více info...
Přidat komentář
Po desítkách let opět návrat ke klasice.
Nádherně napsaná kniha s pravdivým příběhem, hluboké zamyšlení nad životem a jeho naplněním.
Krásná kniha, je čtivá a přitom tak smutná, nutí vás zafilozofovat si nad životem který žijeme jako by to byla samozřejmost, a přitom si neuvědomujeme, nebo si nechceme uvědomit, že každým prožitým dnem jsme blíž Smrti.
Četla jsem před lety a teď si to pustila v audio verzi. Je to promyšlený příběh mezi mužem a ženou. O co v životě člověk může přijít, to bohužel každý na to přijde, až když se blíží konec života. Přesto člověk bojuje do poslední chvíle a chce dosáhnout něčeho, co ho v skrytu duše naplní.
Příběh je vystavěn především na dialozích a to zejména mezi mužem a ženou. Muž smrt vzývá, žena se jí snaží utéci. Přestože je příběh značně předvídatelný a také dost podobný jiné knize téhož autora: „Tři kamarádi “, nutí k zamyšlení a chytne za srdce. Myslím si, že tento příběh musí každého donutit zamyslet se nad svým vlastním životem. A to je asi tím největším oceněním jakého může spisovatel dosáhnout. Audioknihu kterou načetl pan David Novotný, mohu jenom vřele doporučit.
Jedna z prvních knih, kterou jsem si od Remarqua přečetl. Kniha se zabývá tématem smrti a života; co je lepší trpět celý život, tím, že víte, že co nejdříve zemřete na tehdy nevyléčitelnou chorobu a nebo žíti plnohodnotný život bez nemoci? Právě touto myšlenkou se v této knize snaží Remarque zabývat. Kniha mne oslovila nejen zajímavým obsahem, ale i samotným názvem (Nebe nezná vyvolených) k zamyšlení.
Kontrast ženy, která ví, že umře a nemůže s tím nic dělat a muže, který se svým životem hazarduje dobrovolně. Na Remarquea vlastně neobvyklá kniha, ale velmi silná.
Maturitní četba, která se jako jediná snad dala opravdu hltan. Krásný příběh se smutným koncem, ale co jiného od Remarqua čekat. Každopádně pokud někdo hledá, co by doplnil právě do maturitního seznamu, toto je správná volba!
Remarque opět nezklamal. Věrohodně popsané myšlenky hlavních hrdinů. Projevy skutečných citů a zároveň krutá realita života. Román napsaný po druhé světové válce, ale dialogy postav jsou aktuální dodnes. Některé motivy a prvky z děl autorovy tvorby se tu opět objevují, ale to vůbec není na škodu. Prostě krásné dílo, na které budu určitě nějakou dobu vzpomínat.
Po x letech opět přečtena kniha od Remarquea a je to velmi silné deja vu, pocit návratu do známých vod, typický styl, typické prostředí (jen mi tam chyběl calvados :D ). Jinak bych to uzavřela slovy Lilian, velmi krutá ironie života...
Kniha, která Vás donutí přemýšlet nad životem a nad tím, jak rychle může skončit. Je to kniha o umírání a touze žít. Velice křehký příběh o překotnosti lidské duše, která je za každých okolností nepokojná.
Nemůžu napsat, že bych knihu přečetla jedním dechem, ale i tak mě bavila, krásně je popsaný rozdíl v přemýšlení člověka, který ví, že ho čeká smrt a tím, který si to nepřipouští. Závěr to završil na pět hvězd.
Od této knihy jsem nic moc neočekávala a tento žánr knih nemám moc ráda ale musím říct, že tenhle příběh mě celkem zaujal a vlastně to nebylo tak špatné.
V knize mi byly sympatické obě hlavní postavy a velmi mě zaujaly svými povahami. Líbilo se mi jakým způsobem přemýšlí o životě a že i přes nelehké období, které v knize probíhá a přes všechny problémy, kterými procházejí, si život užívají a plní si své sny. Naopak se mi nelíbilo, že kniha byla částmi zdlouhavá a pomaleji se četla.
Kdybych to měla zhodnotit celé, tak se mi příběh líbil a určitě v něm bylo spoustu věcí na zamyšlení ale nezanechalo to ve mně až takový dojem, takže bych si knihu asi znovu nepřečetla.
Štítky knihy
láska 20. století Paříž Itálie smrtelné choroby tuberkulóza sanatorium, ozdravovna
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Ona před smrtí utíká. On s ní hazarduje na závodní dráze. Příběh o životě, smrti a jiných záležitostech.