Nebe pod Berlínem
Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/img/books/78_/7890/bmid_nebe-pod-berlinem-TTQ-7890.jpg
4
664
664
Kniha pro živé i mrtvé – rockové příběhy z berlínského metra. Třicetiletý učitel uprchne z Prahy do současné německé metropole, aby tam založil hudební kapelu U-Bahn a našel svou dívku Katrin... Styl prvotiny Jaroslava Rudiše (*1972) vychází z volného toku vyprávění hlavního hrdiny. S téměř až hrabalovským citem pro jazyk ušpiněný životem zaznamenává promluvy, které mezi sebou a s ním vedou všechny ty postavy a postavičky, s nimiž se v Berlíně a pod ním setkává. Kniha napsaná ve strhujícím tempu, současně, a navíc zábavně. Vyzrálý debut si nekonformními scénami získá nejen mladé čtenáře, milovníky Wima Wenderse a punk-rockové hudby, ale i ty, kteří si pamatují ještě NDR, umělohmotné indiány, pokrokového zpěváka Deana Reeda nebo to, jak naši východoněmečtí sousedé přelézali na podzim 89 zdi západoněmecké ambasády, aby pak své trabanty nechali napospas přičinlivým Pražanům. 1. vydání... celý text
Přidat komentář
Rudiše mám rád a jeho knihy mě vždy velmi bavili. Tentokrát jsem zvolil formu audioknihy a opět velká spokojenost a to ještě knihu čte sám autor ,plus hudební punkové obohacení.
Touto knihou jsem pro sebe objevila Jarouška Rudiše a od té doby kupuji vše, co napsal a vždy se těším na každou jeho novou knihu. Atmosféra metra, Berlína, rocková hudba... paráda!
Překvapilo mě, že jsem se místy nudil. A přitom všechno, na co jsem si rád u pana Rudiše zvykl, v knize je.
Hlavní hrdina je pro mě na jednu stranu posera, co utíká z Čech před zodpovědností, ale nebýt toho, tak se nemůžeme ponořit do světa, který si chce postavit znovu, jinak a třeba víc po svém.
Příběh plný života a smrti je plný alternativní hudby a atmosféry kdysi rozděleného a znovu sloučeného dvojjediného Berlína.
V Berlíně jsem nebyla, U-Bahn neznám. Mám ale podobné zážitky a je to u mne asi generační souznění. Jaroslava Rudiše taky neznám, ale po dočtení to bylo, jako kdybychom se potkali někde u piva a pokecali o tom, jak to tenkrát bylo. Dobrý :-)
Zajímavé téma příběhů točících se okolo berlínského metra, ale pro mě trochu monotónní. Myslím, že by mě kniha bavila více, kdybych v Berlíně byla a U-Bahn více poznala. Čekala jsem trochu víc...
Pro tuto knihu, a zřejmě i autora, nejsem asi ta správná cílová skupina, ale po Grandhotelu jsem čekal více.
Když jsem jako fanoušek Berlína a tamní MHD zjistil, že někdo napsal knížku o Čechovi, který v Berlíně založí punkovou kapelu, říkal jsem si, že z těch přísad snad nemůže být nic špatného. Čtení mi ale moc neutíkalo, na to jak je knížka tenká. Líbily se mi historky členů rodiny Katrin, duchařina a pověsti z U-Bahnu a vlastně vyprávění ze života Berlíňanů, ale jako celek mě příběh a jeho hrdina moc nebavily.
Na rozdíl od předchozích knih, které jsem od Rudiše přečetla, mi tahle přijde poněkud slabší. U zážitků z berlinského metra jsem se postupně začala nudit.
Velké zklamání. Moje první kniha od Rudiše a modlila jsem se každou stránkou, ať už je konec. Líbí se mi,jak si autor hraje s jazykem,ale to je asi jediné. Děj by byl zajímavý, ale to podání... Evidentně nejsem správná cílovka nebo generace, ale za mě hrůza.
V komentářích se často objevuje slovo "příběh". Je to vlastně příběh? Mně to přijde spíše jako lyrické básnění v próze, filmový pás sestříhaný z nálad, drobných příběhů a postřehů, hlášek, vzpomínek, střihnuto mystikou a zasazeno do podzemí, které je stejně inspirativní jako velkoměsto na ním, do podzemí, kde se zpívá, tančí, dře, pije i umírá. Taková modernější hrabalovština. Berlín mám rád, zavzpomínal jsem si.
Já mám přístup Jaroslava Rudiše k životu velmi rád. Je to naprosto nekonvenční, bez zábran, je cesta hledání sebe sama.
Opět je v knize ta touha po vlastní katarzi, to, že zavřete dvěře a začnete naprosto nový život, který si chcete stavět podle svého, hledáte a možná nacházíte.
Samozřejmě i zde nacházíte, je zde spousta skvělých gegů z nichž jsem si tedy velmi užil hlavně tři fáze stavu s ženami, kontaktýrung, následován montýrungem a někdy přecházející v demontýrung. prostě s nadhledem ukazuje, jak někteří nahlížejí na svět. Opravdu jsem se bavil.
Já jsem Berlín! Já jsem Berlín! Já jsem... nejlepší prvotina, co jsem četl! Právem tato kniha obdržela Cenu Jiřího Ortena, respektive její autor. PS: Nedávno vyšlo druhé vydání doplněné o krásné fotografie. K Berlínu jsem se tedy vrátil po 20 letech a je to furt pecka!;o)
Knížku jsem četla v autobuse po cestě do Berlína a náramně si to užila. Autor výborně popsal atmosféru města a život jeho obyvatel. Současně jsem se začetla do dobře odvyprávěného příběhu, který mě nadchl zejména díky všudypřítomné berlínské alternativní kultuře a speciálním zážitkům z místního metra.
Velmi dobře zpracované, ale kniha mi přijde extrémně krátká. Některé věci jsem ještě teď nepochopila, takže kniha je spíš pro starší čtenáře. Pozoruhodné ilustrace.
Taková mírnější předzvěst skvělého "Konce punku v Helsinkách". Příběhy metra v rozděleném Berlíně, pouličního českého muzikanta v již opět spojeném Berlíně, začátky jedné punkové kapely ale hlavně OČI skokanů - sebevrahů pronásledující bývalého řidiče soupravy metra. Skvělá četba pro milovníky nezávislé alternativní kultury. Po třetí přečtené knize od Rudiše si autora přidávám k oblíbeným, protože nemůžu jinak.
Před patnácti lety, když vyšla tato knih, jsem na ní četla recenzi, tématicky mě zaujala a bůhvíproč mi ten název pořád rezonoval někde vzadu v hlavě.
Dostala jsem se k ní ale až nedávno a skoro bych řekla pozdě.
Už totiž nejsem na škole, rozevlátá studentka, které imponuje pseudo intelektuálství a svým způsobem tak trochu i bohémští zevleři.
A přesně takový je hlavní hrdina. Nedozvíme se proč je tam, kde je, kam směřuje, ačkoliv to od začátku vypadá, že každý jeho pohyb má vyšší cíle, které se nám už každou chvíli vyjeví. Vlastně jsou všechny postavy jen loutky bez vývoje, které tančí kolem hlavního tématu - berlínského U-bahnu a jeho tajemství.
Nicméně právě ten tajemstvím opředený ústřední příběh je napsaný docela hezky a pokud se v tom nebudete pitvat jako já, tak vám to určitě postačí.
Z úcty k talentu autora dávám 4 hvězdy, ale znovu číst nebudu.
"Někdy stačí tak málo, aby to znamenalo tak mnoho, někdy stačí jedno slovo, aby se zapomněla celá věta, celý odstavec, celá kniha, aby se začala vedle stavět nová slova do nových vzorců a odstavců. Jo, jsem tady, abych zapomínal a ne se rozpomínal, nebo se rozpomínal, ale nejdřív zapomínal, teď hltám lačně to slovo, které fungovalo jako roznětka, a nuluju mozek. To sloví zní: ,Šukej mě.'"
Podstatou románu je vyprávění,proud řeči, postřehy z života úplně obyčejných lidí v současnosti i minulosti. Řidiči metra, sebevrazi, socialistická nástěnkářka, punkeři, návštěvníci barů, jejich tramble, lásky, touhy. Berlín rozdělený na východ a západ a punkové vyprávění českého učitele Bohma, kterému se stane současný Berlín múzou i životem. Název inspirovaný filmem o andělech nad Berlínem, v našem případě to budou andělé z metra.
Štítky knihy
prvotina sebevražda česká literatura Berlín metro hudební skupiny, kapely Cena Jiřího OrtenaAutorovy další knížky
| 2021 |  Winterbergova poslední cesta |
| 2002 |  Nebe pod Berlínem |
| 2013 | Národní třída |
| 2010 | Konec punku v Helsinkách |
| 2018 | Český ráj |
Perfektní. V létě jsem byla poprvé v Berlíně a určitě plánuji se tam ještě podívat. To město mi učarovalo. Stejně tak i tenhle neotřelý román. Doporučuji.