Nebezpečná hra
Camilla Läckberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481223/bmid_nebezpecna-hra-1fI-481223.jpeg
3
227
227
Nejvyšší sázkou je život a prohrát můžou všichni Je silvestr a na souostroví nedaleko Stockholmu se snáší noc. Čtyři dospívající kamarádi Max, Liv, Anton a Martina slaví v domě Maxova otce, zatímco jejich rodiče odešli na party do vedlejšího domu. Alkohol teče proudem a teenageři z legrace začnou hrát monopoly. A aby to nebyla nuda, trochu vylepší pravidla. Začíná to nevinně, ale brzy přituhuje. Na povrch se derou potlačované city i nejtemnější tajemství a za každý tah ve hře někdo zaplatí.... celý text
Literatura světová Novely Thrillery
Vydáno:
2021
,
Motto
Originální název:
Gå i fängelse, 2021
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Silvestr a párty 4 kamarádů. Dvě dívky, dva kluci - 17 let. Aby nebyla nuda, začnou hrát monopoly, kterým ale upraví pravidla - při stoupnutí na políčko někoho jiného je čeká hra "pravda nebo úkol".
Zpočátku se jedná o srandu a sem tam nějaké úkoly typu dojdi do sklepa a vytáhni otcovy dvě nejdražší lahve vína. Postupem času se ale dostáváme k vážnějším tématům a kamarádi se svěřují se svými démony. Nikdo nemá jednoduchý život - znásilnění, alkoholismus, nedostatek peněz, násilí v rodině. A tak se zrodí plán. Jejich rodiče jsou všichni v domě, který se rozpadá a aby spadl a všichni v něm zemřeli stačí už jen málo.
Tahle nebezpečná hra končí tím, že skutečně zabijí své rodiče a jsou tak osvobození.
Celkově bych knížku nepovažovala za plnohodnotný thriller, spíše za delší povídku, nebo novelu.
A celé je to za mě takové nedotažené, charaktery mi k srdci nepřirostly a působilo to na mě hodně zmateně a jednoduše.
Moje hodnocení: 5/10
Zpovykaná mládež na silvestrovském večírku. Všichni se chovají tak, že vám vlastně nikdo z nich nemůže být sympatický. Jenže postupně se odhalují jejich skrytá traumata a večírek graduje...
Thrillerem bych to rozhodně nenazvala, spíš delší povídka, jejíž námět je víc psychologicky zaměřený, než napínavý.
Tak tahle kniha byla dost PSYCHO teda hlavní aktéři příběhu.... Vlastně nikdo z nich mi nebyl sympatický ale na druhou stranu při čtení zjišťujete jaké prostředí a problémy je utvářeli v cestě k dospělosti a motivovali je k tomu co provedli.... Když vzali spravedlnost do svých rukou....
Dost depresivní příběh....
Velmi krátké, spíš povídka než kniha. Chyběl mi Patrik a Erika :-((( Četla se ale velmi dobře.
Nejradši mám sérii s Erickou , ale i tak to byla výživná a zajímavá jednohubka na hodinku .
Nemám nic proti krátkým příběhům, ale u tohohle se nemůžu zbavit dojmu, že je to prostě prvoplánové a tuctové. Tím spíše v kontextu autorčiny předchozí krátké novely Ženy bez slitování, kde v podstatě najdeme ten samý motiv. Je to škoda, ale postrádám u toho originalitu a údernost, kterou by takový krátký text v sobě měl mít...
Mě se to líbilo. Taková jednohubka na sobotní odpoledne. Po přečtení si člověk uvědomí, že né všechno se dá za peníze koupit. A že některé děti, hýčkané penězi by daly cokoliv za ně, aby měly krásné, klidné děctví i dospívání se spoustou rodičovské lásky a porozumění. Né všichni bohatí jsou šťastní a spokojení !!!
V první řadě musím vytknout jeden tady často řečený argument - že je to krátké a že není vše vysvětleno. Osobně si myslím, že není vůbec nutné vše naprosto detailně rozpitvávat, rozepisovat a nimrat se každou myšlenkou dopodrobna. Autorka totiž umí na pár stránkách to, co jiní na 300. A to je umění.
Mě zkrátka tyto jednohubky od Camilly fakt baví a tady je tak skvělá, že mi fakt nezbyla žádná otázka.
Jako jasně, mohlo by tam být, co a jak bylo dál, ale pro tento druh příběhu to není nutné ani podstatné. Užila jsem si tu psychologii postav, naprosto mi stačila k tomu, abych pochopila jádro příběhu.
Bavilo mě i to, jak jsem si musela skládat jednotlivé informace k jednotlivým postavám a musím říct, že ač jich tam nebylo mnoho, i tak to dalo zajímavý spletenec.
Nevím proč bych nemohla dát dost hvězd jednohubce, která mě bavila. Co jsem si přála, to jsem dostala a jsem velmi spokojená.
Taky nevím proč bych měla vychvalovat do nebes jen vážné příběhy, které čítají několik stovek stran, několik desítek postav a které popisují jeden okamžik na několika stranách.
Mě třeba vyhovuje, že tady nebylo detailně popsáno ono "neštěstí" a jeho následné pokračování. Konec mi vyhovoval. To totiž není konec, kde by vás tížilo mnoho otázek a "něco vám tam chybělo". To je konec, který důstojně zakončuje jednohubku tohoto druhu a můžete to klidně dát zpět do knihovny a s čistou hlavou vzít další knihu. A to je přeci taky někdy fajn, no ne?
No úplně nevim.... Nudná nebyla, to vůbec. Ale sympatie ke komukoliv nulové, konec mi přišel přehnaný. Vážně to chtěli všichni? A to si tak věří, že všichni budou mlčet?
No uf!
(Komentář obsahuje úplně všechno. Od začátku do konce. Takže spoiler jako kráva. Už je to tak, no ;) ...)
Proč "No uf!"? Protože tahle novela mi opět ukázala, že jsem ráda, že jsem ubohej mrzkej tvor, kterýho vychovali normální rodiče. Tohle je totiž ten druh literatury, která mi nutí, že zlatá mládež je vlastně oběť systému, a že to jsou vlastně mnohem větší chudáci než střední třída, a to že jsou krutý, zlý, sobecký, je vlastně pouhý následek systému, protože oni jsou vlastně strašně hodný, jenom to nesmí nikomu říct. Stejnou logikou bych potom měla obhajovat rasisty, šikanátory a jiný přizdis#$če jenom proto, že jsou jaký jsou, aby sami nedostali přes hubu od svý komunity? Takže jo, tohle nebude objektivní hodnocení a komentář...
První část byla peklo na zemi. Dějem se zaměřuje na takový úvod, který má ukázat, kdo jsou ty čtyři. Každý z těch čtyř přátel (za mě to přátelé nebyli, moje definice toho slova je jiná, spíš mi přišlo, že na sebe zbyli) má svoje tajemství, za které vám ho bude líto. Jenže zabije to vždycky nějaká hláška typu, že tohle nikomu nemůže říct. Ano, především přátelům, před kterými musíte většinu času předstírat. Wtf? Jak říkám, mám jinou definici... :( Ale vtipný na tom je to, ty druhý nejsou slepý a dost věcí ví. Ale nepomohou příteli. Proč asi. Protože o tom s ním nemohou mluvit. Vždyť by to potom bylo poznat.
Druhá část mě trochu překvapila, protože se tady objeví něco jako sebereflexe. Protože alkohol všem rozváže jazyky. A řeknou si konečně všechno. Jenom jsem z toho necítila to, co jsem cítit měla. Že si to říct chtěli. Cítila jsem to bohužel tak. Že si to řekli, protože jeden začal, a jednalo se o vyrovnávání skóre, aby každý měl něco na někoho. Sorry, takhle to na mě působilo...
Třetí část je v podstatě o tom, že najendou (chyběl mi ten prvek, proč jim to věřit) všichni jsou strašný kámoši a vymyslí tenhle geniální plán...
Čtvrtá a závěrečná část je provedení toho plánu. Bohužel jsem z toho měla špatný pocit. Chápala jsem, proč to udělali. Problém byl jinde. Sobeckost, se kterou srovnávali svoje problémy. Pardon, ale kdo dneska nechlastá nebo s někým nemá poměr? Jedinej, kdo si prošel peklem byla Liv a Max. Bohužel na konci to působilo, že jsou na stejné úrovni. Proč? Protože tím, co udělali, se tam dostali. A teď mají tajemství, které je spojí navěky. Tedy, navěky...řekla bych, že pouze do té doby, než se to bude někomu hodit...
A jak teď hodnotit, že? Až za chvilku...
PS: až moc podobné Zlaté kleci. A to se mi nelíbí :(
Taková krátká jednohubka s příběhem, který bych od královny severské krimi nečekala. Dokonale depresivní, ještě, že nebyla delší. Mladí lidé, kteří jsou znechuceni životem a chováním svých rodičů. Severské, ponuré a depresivní.
Čtyři dospívající kamarádi, kteří spolu slaví Silvestr a rozhodnou se hrát monopoly se svými vylepšenými pravidly. Alkohol teče proudem a na povrch vyplouvají tajemství, které před sebou skrývali..
Je to má první přečtená kniha od autorky a vlastně se mi celkem líbila.
Kniha má pouze 110 stránek, takže přečtení netrvá dlouho.
Akorát je škoda, že kniha měla takový konec. Rozhodně bych si ráda přečetla pokračování.
Bonbonek na pár hodin, ale skvělý. Prakticky až pár stran před koncem začnete tušit, jak to dopadne... budu si chtít přečíst víc knížek od této autorky, cítím, že to bude dobře napínavý i v ostatních jejích knihách :-)
Tato spisovatelka mě poprvé překvapila knihou Kazatel.Tyto její knihy mají něco společného.To co se nám děje v dětství ,nás většinou ovlivní na celý život,ale chyběl mi
více propracovaný děj a závěr byl dost nepravděpodobný.
Rozežraní, nešťastní a bez lásky vychovávaní puberťáci, kteří si usmyslí, že život bez rodičů bude lepší. Je to něco jiného, než na co jsem byla u Camilly zvyklá, knížka je tenká, přečtená za hodinku, spíše taková oddechovka :-)
Taková rychlá knížka. Napínavá, zajímavá, vydrží tak na dvě odpoledne. Autorka dokáže rozehrát daleko větší a propracovanější příběh, ale i taková jednohubka přijde vhod :-) Za mě fajn.
Moje první knížka od této autorky. Přečetla jsem jí rychle, takové čtení do autobusu. Knížka ale jak se říká neurazí ani nenadchne. Zkusím od této autorky něco lepšího.
Autorka poslední dobou vytahuje své školní práce, aby se na ní nezapomnělo - doufám, že pracuje na něčem podobném jako série Ledová princezna - Čarodějnice.
Autorovy další knížky
| 2009 |  Ledová princezna |
| 2014 | Andělíčkářka |
| 2019 |  Zlatá klec |
| 2018 | Čarodějnice |
| 2010 | Kazatel |
Večerní jednohubka.