Nech sneží: Tri uzimené ľúbostné príbehy
John Green , Lauren Myracle , Maureen Johnson
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/268506/bmid_nech-snezi-tri-uzimene-lubostne-pri-peS-268506.jpg
4
2041
2041
Na Štedrý večer sa na mestečko Gracetown zosype bohatá snehová nádielka. Zasnežená vianočná krajina je síce hotová idylka, ale všetko s mierou. Pre nezjazdné cesty a metrové záveje kolabuje doprava a kalamita je na svete. Trom mladým ľuďom a ich priateľom v okamihu prekazí sviatočné plány a zdá sa, že ich čaká najhoršia noc v živote. Veď kto by chcel namiesto rozbaľovania darčekov uviaznuť vo vlaku bez elektriny, riskovať život kvôli štrnástim upišťaným roztlieskavačkám či zháňať miniprasiatko v skolabovanom meste? Iba ak by sa katastrofa zmenila na skutočné čaro Vianoc... Dojímavé, zábavné, čarovné – tri skvelé príbehy od trojice najpredávanejších autorov pre mládež!... celý text
Literatura světová Povídky Pro děti a mládež
Vydáno: 2015 , Yoli (SK)Originální název:
Let It Snow: Three Holiday Romances, 2008
více info...
Přidat komentář
Na knížku jsem se moc těšila, ale popravdě mé očekávání nesplnila. Moc mě nebavila a asi bych jí už znova nečetla :/. Nejvíce se mi líbil příběh od Johna Greena
Geniální knížka. Příběhů o vánočních láskách není nikdy dost. Je mi fakt líto, že jsem to již dočetla. P.S.: díky téhle knize jsem si oblíbila bramboráky.
Milá a příjemná knížka. Nejvíc se mi líbila první povídka, ale celkově to bylo skvěle vymyšleno - děje všech tří povídek se proplétaly a navazovaly na sebe. Rozhodně je tohle knížka čtivá a na oddych ideální.
Jako já a romantické knížky-to nejde k sobě. Ale když jsem se dozvěděla, že se to odehrává kolem Vánoc, zvolila jsem si tuto knihu. Mě se totálně nelíbila druhá romance od Johna Greena. Ostatní-dobrý. Nejvíce mě nadchl závěr u poslední povídky, kdy se všichni hrdinové z povídek sešli v kavárně a také to, jak každá postava vystupovala skoro ve všech romancích. Prostě to bylo mezi sebou propojené.
Sladká, sněhem zasněžená naivita, ano tohle vystihuje tuhle knihohubku.
Jelikož jsem na svoje rádoby velké bolístky potřebovala nějaký ten cukrkandl, vzala jsem do ruky tohle ktratičké dílko, a trefila jsem se do černého.
U hned první povídky, jsem byla jako v nějakém oparu, sladkém naivním oparu, oparu dvou teenagerů, kteří se do sebe za den zamilují (ale i tohle moje zdrogovaná nálada dokázala opustit, avšak při povídce druhé mě začala lehce opouštět, protože už tak sladká není, tedy alespoň na začátku).
Romanci s číslem dva napsal John Green, a přestože mě jeho knihy neuchvátily, tady mě jeho styl bavil. Pravda, trvalo mi chvilku, než jsem se začetla, ale takhle já to u Geena prostě mám, nedá se číst jako chleba, ale musí se číst jako dezert. Je to absurdní a děsně, děsně nereálné, hlavně co se romance týče, ale mě to kupodivu děsně bavilo a smála jsem se přesně tam, kde to úplně vybízelo. Jen ta romantika, ta romantika mi tam přišla příliš našponovaná a nereálná.
A pak romance třetí, na které jsem se prvních přibližně padesát stránek zasekla na mrtvém bodě. Tenhle povídkový experiment hraničí se scifi, hlavně v poslední kapitole, kvůli které mám v zubech kazy, tak moc sladké to bylo. Má sice rádoby poselství, ale mě tady přišlo umělý, hlavní postava se mentálně otočí alespoň o devadesát stupňů. Tohle mi přišlo asi nejslabší.
Celkově je ale kniha vhodná pro zimní večery a platí u ní heslo "neurazí, nenadchne". Ale jak jsem řekla, k čokoládě je vážně delikátní.
Knížka, ze které dýchne zimní a vánoční atmosféra. Naivní, mírně jednoduché, ale lehce psané, vzájemně propojené tři povídky, kde je hlavním tématem láska teenagerů. Oddechové čtení, od kterého jsem zase tolik nečekala, a proto nejsem ani zklamaná.
Dočteno, a za mě palec nahoru. Zajímavé propletení příběhu, kéž bych ji četla jako náctiletá....
Po Katerinach jsem rekla, ze Greena uz cist nebudu, ale v ramci vyzvy jsem se pustila do teto. Sice je psana pro nactilete, ale pro ostatni to muze byt prijemna oddechovka.
Prvni dve povidky hodnotim velmi kladne, posledni trochu pokulhava, ale konec byl tak "kouzelny", ze mi to ani nevadilo.
No trochu pozdě jsem zjistila, že kniha je pro náctileté. Ale měla jsem ji vybranou do Knižní výzvy, tak jsem se do ní pustila. Příjemně mě překvapila. Takové pohodové čtení, které neurazí. Bylo milé sledovat jak se dějové linie navzájem prolínají
Krásná, mým osobním favoritem byla třetí povídka, která mi v mnohém připomněla samu sebe.
Moc hezke pribehy. Puvodne mi nejak uslo, ze maji byt propletene, tak u druheho pribehu to bylo prijemne prekvapeni. Vsechny tri mely zajimavy dej cetla jsem je jednim dechem.
Kniha je plná sněhu, romantiky, lásky a nereálnosti :-) ale možná i proto se mi líbila. Je to vlastně knižní ekvivalent amerických filmových slaďáků, kde v poslední minutě hlavní hrdina políbí poprvé hlavní hrdinku. Mám pocit, že to se v téhle knize dá doslovně přečíst hned několikrát. Ale ta romantika nás většinou k takovým příběhům táhne, i když víme, že to je dost nereálné... Líbila se mi myšlenka tří povídek od tří autorů, které ale budou do sebe zapletené, budou se odehrávat v ten samý čas a v tom samém městě a v poslední povídce se všichni hlavní hrdinové setkají. Je to lehčí oddychovka, ale není to vůbec špatné :-)
Nejlepší na celé knize je, že ačkoliv tu člověk najde tři povídky od odlišných autorů, všechny jsou propojené – odehrávají se ve stejnou dobu ve stejném městečku a hlavní hrdinové příběhů se navzájem v povídkách potkávají. Na konci, kde se všichni aktéři sejdou na jednom místě, mi téměř připadalo, že jsem celou dobu vlastně četla jeden příběh.
Zasněžený expres. Přiznám se, občas jsem se u první povídky chytala za hlavu, jak mi bylo za hlavní hrdinku trapně, když vypustila z úst nějaký nesmysl, do kterého se obvykle jen víc a víc zamotala. Hrdinové všech povídek byli typičtí teenageři se vším všudy – Jubilee nevyjímaje. Až na několik chvil, kdy se hlavní hrdinka chovala vážně divně nebo byla protivná, a pár nereálných situací (jaký blázen by si na Štědrý den zval do domu úplně cizí holku, která tvrdí, že její rodiče jsou ve vězení?) můžu označit Zasněžený expres jako opravdu milou povídku. Pěti hvězdičkami bych ji sice neohodnotila, ale i tak nelituju, že jsem si ji přečetla.
Vánoční zázrak. Začátek Greenovy povídky mě bavil, povídka byla opravdu hodně ztřeštěná. Ale když mi hlavní hrdinové pořád opakovali, jak moc se chtějí do Waffle House dostat kvůli ROZTLESKÁVAČKÁM a BRAMBORÁČKŮM, nakonec mi to už pilo krev. Ke konci to už nepůsobilo vtipně, ale spíš jsem je měla za pořádné blázny a maniaky. Jak mi Green nesedl knihou Hvězdy nám nepřály, tak tato povídka mě jen utvrdila v názoru, že tento autor jednoduše není pro mě.
Archanděl prasátek. Třetí příběh pro mě byl opravdová chuťovka. Při čtení mi totiž připadalo, že se autorka rozhodla hlavní hrdinku vylíčit tak protivně, jak jen dokázala. Důkazem toho byly nejen její vnitřní pocity, ale i jednání s kamarádkami a vůbec se všemi lidmi, kteří se v povídce vlastně byť jen mihli. Celý příběh byl o tom, jak se hlavní hrdinka musí změnit a dosáhnout tak svého šťastného konce. Což o to, šťastného konce opravdu dosáhla, ale zda se změnila – o tom vážně pochybuji. Jen děj tak krátké povídky k tomu podle mě opravdu nestačí.
Celkově knížku hodnotím 3 hvězdičkami. Může za to hlavně zimní atmosféra, která na mě při čtení příjemně dýchla. Myslím, že by to vánočních knih chtělo rozhodně víc!
Knížka mě dokázala celkem slušně rozesmát, což jsem od ní opravdu neočekávala. Velké plus dávám obálce. Je fakt povedená, laděná do zimy, kterou já osobně fakt miluju. Příběhy jsou tak akorát dlouhé a rozhodně se při nich nenudíte, protože každý má něco. Jeden je méně náročný, miloučký, nenáročný, v druhém máte trochu toho adrenalinu a třetí je ze začátku možná trošku depresivnější, ale ke konci už nemáte chuť nakopat hlavní postavu někam. A přišlo mi pěkné, že se povídky tak nějak propojovaly mezi sebou, minimálně těmi postavami, protože tak to v životě je.
První povídka od autorky Maureen Johnsonové byla naprosto parádní. Takový ten klasicky miloučký, možná lehce naivní příběh o tom, že nikdy nevíte o člověku 100% všechno. Nikdy nevíte, co si myslí a jestli říká pravdu. O poznávání nových lidí. O kouzlu Vánoc doplněného spoustou sněhu, mrazu, holce a klukovi, kteří se hledali, až se našli.
Dobře, možná je to více méně nereálné, ale přece jenom, tyhle povídky mají být, jak jsem výše zmínila, o kouzlu Vánoc, ne? Takže proč prostě jednou nepřijmout to, že se to může stát? A pokud jo, tak u které jiné knihy? :)
Druhou povídku napsal John Green. Byla jsem k tomu trochu skeptická, jelikož jsem se lekla, že je psaná z pohledu kluka (poprvé, co jsem četla knížku z pohledu kluka :D), ale nelitovala jsem toho, že jsem to začala číst. Opět, četlo se to samo. Konec se sice dal čekat (minimálně já teda od začátku věděla, že náš hlavní hrdina skončí na konci s jistou osobou), ale to ostatně i u všech zbylých povídek.
Lauren Myracelová - autorka, která napsala třetí povídku s názvem Archanděl prasátek. Nejdřív jsem si myslela, že název absolutně nesedí k dané povídce, ale to jsem se hodně pletla. Povídka vlastně zakončuje celou knihu naprosto skvěle (opět trochu naivně a předvídatelně, ale kdo to řeší - já jsem tuhle knihu četla právě s tím vědomím a za tím účelem).
Za mě osobně byly všechny povídky stejně úžasné a kouzelné. Jak jsem řekla, každá měla něco, takže nemůžu říct, která byla lepší.
První příběh se mi moc nelíbil.
Druhý už byl lepší, hlavně cesta na bramboráčky.
Třetí příběh se mi líbil nejvíc. Jen mi z počátku Addie neseděla a určitě by potřebovala víc času na změnu.
Nejlepší na celé knize byla představa sněhové vánice, kterou jsem všem záviděla.
Bylo to takové oddychové čtení, ale pro mladší ročníky.
Číst tuhle knihu v červenci, nebylo by to ono. Ale o Vánocích je to ta pravá odpočinková četba, ve které nechybí hory sněhu, romantiky a příjemného humoru. Jo a vybírala jsem podle obalu :-D.
Štítky knihy
Vánoce láska zfilmováno americká literatura sníh, vločky zima vánoční příběhy pro dospívající mládež (young adult) zfilmováno – TV seriál sněhová bouřeČást díla
 |
Archanděl prasátek 2008 |
|
Vánoční zázrak 2008 |
 |
Zasněžený express 2008 |
Z této knihy mám takové smíšené pocity... byla krásně propletená a myslím, že to byl opravdu dobrý námět na knihu. Je to taková oddechová romantika. Zároveň mě trochu zklamal John Green ... jinak pěkná knížka do zimy ideál :)