Neděle odpoledne

29.10.2022

Rodinná tragédie rozpitvaná až na dřeň, přesně tak, jak to Viktorie Hanišová umí, podle mě snad nejlépe z našich spisovatelek. Všechna tajemství rodiny jsou však odhalována postupně, zpočátku je vše zamlžené, nic není jasné hned. Tady se nedá čekat sluníčkový příběh, tohle je brilantně napsané rodinné drama.
V textu není vyznačena přímá řeč, ale vůbec to nevadí, na rozdíl od jiných knih si toho tady téměř nevšimnete, ona tam svým způsobem je. Navíc autorka píše krásným literárním stylem a slovo poutavost tady dostává nový silnější význam.

První část knihy je napsaná z pohledu nejmladšího člena rodiny, malého Tea. Je o jeho zvláštním dětství, o netradiční výchově, které se mu od matky dostává. Je to nic neskrývající vhled do dětské duše, do toho, jak Teo vidí svoji rodinu, do všech jeho trápení. Největší záhadou, kterou by rád rozluštil, je pro něj, kam jezdí tatínek každou neděli odpoledne. Ani jeden z rodičů mu to nechce říct.
Druhá část je z pohledu matky, především jde o vylíčení jejího neradostného dětství a toho, jak ji poznamenalo.
V poslední části bilancuje svůj život otec rodiny. Zároveň se tady celý příběh uzavírá.
Odhalení tajemství této rodiny a rozuzlení je překvapivé, tahle kniha určitě stojí za přečtení.

Celé vyprávění čtenáře strhne. Je to silný, emočně náročný příběh o tragédiích i touhách jedné rodiny, o vzájemném míjení, útěcích i sbližování, o nepochopení, mlčení, ale i o touze začít znovu.
Čtenářům silných lidských příběhů vřele doporučuji.