Někdo z vás je vrah, pánové!
Ladislav Beran
Četnická pátračka série
< 12. díl >
O tom, že v dobových archivech a časopisech umí najít staré kriminální případy, které v třicátých letech minulého století vyšetřovala už legendární písecká četnická pátrací stanice, Ladislav Beran přesvědčil řadu spokojených čtenářů. Už názvy povídek, jako je Noc s vrahem, Zmeškaný funus, Stín pochybnosti, Někdo z vás je vrah, pánové!, Ukradená kasařská premiéra, Krysy se navzájem nepožírají, slibují napětí, humor a příjemné čtení.... celý text
Přidat komentář
Pátračka v Písku okolo měla roku 1937 zřejmě hodně práce. Řada vražd a elpasů jim stále motala hlavy a tak bylo hodně pásků, které bylo třeba lepit. Dobrý popis práce policajtů té doby a hodnověrnost také dost vysoká, autor zřejmě pracoval v archívu. Takže opět výborné čtení pro ty, kdo se zajímají o tuto část historie první republiky.
Autor vychází z dobrých znalostí tehdejší situace (konec 1. republiky), tehdejších četnických postupů i místa samého. To je pro původní českou detektivku velké plus. Příběhy nejsou příliš dlouhé, takže než se začteš, jsi na konci. Příběhy jsou ovšem psány suše, bez alespoň náznaku dějového zauzlení a rozuzlení, postavy nejsou příliš charakterově rozpracovány. Suchopárné jsou i použité jazykové prostředky, navíc mnohé obraty se neustále opakují. Celkově se jedná o zcela podprůměrné čtení i v rámci Původní české detektivky. Po přečtení čtyř až pěti povídek se prostě začneš nudit a do konce knihy to vydrží jen sebemrskač mého typu.
Nebylo to špatné, jen pořád stejné. Jako lehké čtení o píseckých četnících by stačila půlka.
Část díla
Byla to krasavice!
2019
Černý den písecké galerky
2019
Gudlak, páni četníci!
Když padla facka na sále
Krysy se navzájem nepožírají
Autorovy další knížky
2006 | Četnická pátračka hlásí ... |
2015 | I staré dámy umí vraždit |
2005 | Zamčená ústa |
2004 | Četnické povídky ze starého kufru |
2007 | Četnická pátračka versus galérka |
Dovoluji si podotknout, že v roce 1937 bylo malíři Františku Romanovi Dragounovi 21 let, byl v té době tedy ještě studentem a rozhodně ne "Mistrem," jak je psáno v jednom z příběhů.
Jednotlivé příběhy jsou napsány, jako by byly publikovány samostatně.
Kdo zná Písek, jistě ocení historický místopis a v duchu dokáže srovnat jak opisovaná místa vypadali tenkrát a dnes.
Příběhy nepostrádají humor, bez něhož by se asi četníkům těžko čelilo zločinům a lidské zlobě vůbec.