Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214092/bmid_nemci-sHW-214092.png
4
1620
1620
Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce 40. let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti...
Přidat komentář
Další z knih, která se vrací do doby 2. světové války a vysídlení Němců z pohraničí. Jsem ráda, že vznikají knihy, které poukazují na toto období našich dějin i z trochu jiné stránky, než jsme v knihách o holocaustu zvyklí. Další česká mladá autorka (vedla K. Tučkové), která se k tomuto tématu vrací. A nutno konstatovat, že velmi zdařile.
Musím uznat, že jsem se prvními stránkami trochu prokousávala. Ve chvíli, kdy však začalo deštivé počasí a nejlepším programem bylo usednout do křesla a číst, jsem knihu doslova zhltla za jeden den. Je to příběh, který je potřeba číst najednou. V té chvíli máte šanci se plně ponořit do děje a prožít si tak příběh plný ztrát. Bohužel, téměř bez naděje...
Ano, kniha Němci je především o ztrátách. A za války byly ztráty mnohem více součástí lidských životů, než jsou nyní. Je potřeba se s nimi vypořádat a snažit se, i přes nepřízeň osudu, dál žít.
Možná je užitečné si občas uvědomit, co všechno nás v životě může potkat. A smířit se s tím.
Jakuba Katalpa nedává příslib šťastného konce, a za to jsem jí velmi vděčná.
Příběh německé rodiny v průběhu celého 20.století.
Výborně napsaná kniha.
(2013)
V knize bylo hodne popisu vedlejsich postav, ktere bylo za mne az zbytecne dlouhe. Pribeh je to jinak pekny. Znovu bych si tuto knihu ale neprecetla
Osobitý až strohý styl sice není úplně můj šálek kávy, ale knížce nemohu nedat plný počet, protože se mi dostala pod kůži...tématikou, pojetím, příběhem....prostě jiná a povedená variace na nekonečné téma (nejen) česko-německých vztahů.
Od první stránky mě bavil autorčin styl, určitě se podívám po jejích dalších knihách. Kniha je bez příběhu, jde o sled drobných historek a charakteristik lidi a událostí. Každá nějak navazuje na předchozí a napojuje následující, ale dále už se o ní nemluví. Přesto není kniha nepřehledná. Naopak je velmi čtivá a rychle ubíhá.
Celkem svižně a čtivě napsané, zajímavý námět, jen děj klouže po povrchu. Postavy zůstaly trochu ploché a celé to působí emočně ploše.
Prvně jsem musela původní komentář nad rozečtenou knihou změnit.
Počáteční kapitoly knihy, kdy je děj ze současnosti, mě vůbec nechytly, přišlo mi to takové moc vymyšlené, nedobré a vůbec mě to nebavilo - nadbytečné odstavce, nicneříkající informace... Ale jak se děj dostal do druhé světové, jakoby autor byl někdo úplně jiný a vše dostalo spád a každá věta posouvala děj a nemohla jsem se odtrhnout !
Pro mě je to taková česká srdcovka. Prolínání časových linek skvělě fungovalo. Příběh se mi líbil, že i slzička ukápla.
Náročně čtení skrz množství postav. Příběh jako takový dobrý, jenže tak stroze a občas obscénně podaný, že mi to zkazilo dojem.
Knížka se četla dobře ale chvílemi jsem se v ději i v postavách ztrácela. Asi se mi od této autorky lépe četla knížka Doupě.
No, mám trochu smíšené pocity. Začátek bych vynechala, ten hodně kazil dojem. Styl psaní je určitě zajímavý, ale mrzelo mě, že jsem neměla moznost vytvořit si ke Klare jakýkoliv vztah. Příběh mi přišel hodně neosobní, i kdyz to byl asi záměr.
Kniha, která určitě stojí za přečtení. Příběh o životě mladé německé učitelky v Sudetech a poválečném Československu a důsledky jejího života na další generaci.
Uf!
Je to o válce a přesto vlastně zas tolik není. Nebo jsem jen moc zvyklá na válečný romány odehrávající se na frontě nebo v koncentráku. Tenhle ale začíná rokem 2002, kdy hlavní hrdince umírá otec Konrad. Otázkou ale je, jestli na pohřeb pozvat i Němce. Tedy neznámé příbuzné z Německa. Konradova matka totiž těsně po válce odešla do Německa, kde si pořídila rodinu, zatímco měsíčního Konrada nechala v Praze. Pro Konrada tak - poté, co se toto dozvěděl - vždy byla jen sviní. Pro hlavní hrdinku to byla korespondenční babička Rissmanová, od které jen z Německa chodily balíčky sladkostí, ale kterou nikdo nikdy neviděl. Proto teď chce o babičce Rissmanové zjistit víc - co prožila a co ji přinutilo opustit nemluvně v cizí zemi?
(Nemějte to rozečtený dva týdny jako já, protože se v knížce objevuje poměrně dost postav - některé jsou důležité půlku knihy a jiné třeba jen dva odstavce a já si tak dva týdny po rozečtení někdy nebyla jistá, jestli jsme se s někým v příběhu už potkali, nebo jestli je to postava dvouodstavcová.)
Kniha má podtitul geografie ztráty..Já bych řekl,že přesnější by bylo genealogie ztráty.Po přečtení knihy ve mně zůstal neurčitý pocit smutku a snad poprvé jsem nevěděl,mám-li hlavní hrdinku soudit, či být k její postavě shovívavý.Výborně vystavěný příběh se spoustou,až na kost odhalených,charakterů. Jen jsem překvapený,že kniha není tolik známá, i přes literární ceny a kladná hodnocení.Doporučuji..kolik z nás asi má takové nezmapované kořeny??
Nevím přesně proč, ale ten rámující příběh a jednání postav v něm mě poněkud rozčilovaly. Samo vypravování o německé učitelce v protektorátní škole mě však natolik vtáhlo, že jsem na úvod zcela zapomněla. Mikropříběhy německých obyvatel mísící se s hlavním vypravováním se mi chvílemi pletly, ale dohromady tvořily zajímavý obraz života těch, o nichž se v souvislosti s daným období tak často nedozvídáme.
Důležitým sdělením knihy dle mého názoru je, že to, co můžeme vidět ze své perspektivy, je vždy jen malou částí celého příběhu.
Velmi zajímavě zpracované téma česko-německých vztahů. Hodnotím kladně: čtivost knihy a nápad, včetně jeho zpracování.
Moc hezká knížka,skvělý příběh, vyrovnat se s pravdou, která je nalezena. Akorát mně trochu vadilo to přeskakování v ději. Jinak se těším na novou knížku od spisovatelky.
Hlavní předností tohoto díla je především velká čtivost - od knihy je těžké se odtrhnout. Kvituji i dobré charakteristiky jednotlivých postav - působí velmi realisticky. Autorka do příběhu důmyslně zasadila i kratší zprávy o světovém dění té doby, které výborně dokreslují situaci. Je zajímavé sledovat, že tak významná dějinná událost jakou byla druhá světová válka se obyčejných Němců, a konec konců i Čechů v Protektorátu, několik let příliš nedotýkala. S válečnými událostmi byli konfrontováni až na jaře 1945, kdy se přes naše území přehnala fronta.
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Příběh z druhé světové války z pohledu druhé strany. Připomenutí, že nic není černobílé.
Kniha je čtivá, téma zajímavé, doporučuji k přečtení.