Němci
Jakuba Katalpa (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/214092/bmid_nemci-sHW-214092.png
4
1620
1620
Píše se rok 1987 a ze západního Německa do Prahy dorazí poslední z balíčků, které rodině Mahlerových pravidelně přicházely od konce 40. let. Svému synovi Konradovi je posílala Klára Rissmannová. O babičce Kláře se však u Mahlerových nikdy nemluvilo, a proto po Konradově nečekané smrti...
Přidat komentář
Nemohla jsem odolat a hned jsem vzala do ruky další knihu od Jakuby Katalpy. A nebýt toho, že jsem nejdřív četla Zuzanin dech, tak bych byla totálně nadšená. Teď jsem trochu mín, protože to bylo lehce slabší, hlavně ten konec mi přišel lehce odbytý. Každopádně bylo ale zajímavé číst příběh z 2.sv. války zase z druhé strany, vidět to očima Němců v pohraničí. Styl psaní opět skvělý, v podstatě strohý, ale řekne víc než rozsáhlá souvětí.
Knihu rozhodně mohu doporučit. Velmi zajímavý a napínavý příběh Kláry a mnoha dalších postav z nelehké před i poválečné doby. Konec a rozuzlení příběhu nutí k zamyšlení.
Němce jsem ve svém to-read listu měla hodně dlouho, ale pořád jsem se k nim nemohla odhodlat. Dokonce jsem je několikrát jen po pár stránkách odložila, protože několik prvních desítek stran odehrávajících se v současnosti mě těžce, ale fakt těžce, nezaujalo a nebavilo. Ale vytrvala jsem a za svou trpělivost jsem byla odměněna velmi dobrým příběhem Kláry Kolmannové podávaným z poměrně neotřelého pohledu běžných Němců za druhé světové války, zabývajícím se mimo jiné také dosud beletristicky ne úplně vytěženými (nejen poválečnými) událostmi v Sudetech. Přečtení rozhodně nelituji a mám pocit, že mě kniha i do určité míry obohatila. Na tom nedokázalo nic změnit ani to, že mi hlavní hrdinka vlastně ani nebyla moc sympatická...nějak to k tomu sedělo.
Naprosto brilantní! Vřele doporučuji. Úžasná sonda do života... Zajímavě vystavěná. Knihu mi doporučila profesorka českého jazyka na gymnáziu. Trošku jsem měla obavy, aby nebyla příliš "těžká". Ne, na čtení těžká není, čte se jako když másla ukrajuje. Ale obsah, ten je při nejmenším velmi velmi zajímavý a hluboký. Dejte se do čtení!
"Otázkou je, zda na pohřeb pozveme také příbuzné z Německa."
Skvěle napsáno, čtivé od první stránky až do poslední. Není to román jen o Němcích a válce, je to i sonda do lidských vztahů a příběh o hledání pravdy Ale jak se s tím srovnat, když pravda není jen jedna. Mladá učitelka přichází za druhé světové války do sudetského pohraničí. kde není moc příznivě přijata, ne proto, že je Němka, ale proto, že je přistěhovalec. Líbil styl psaní, autorka píše stručně v krátkých větách a vše je jasné, nic tam není navíc a nic neschází. Autorka tu neklade důraz na národnost, nikomu nic nevnucuje, sleduje osudy a popisuje život obyčejných lidí.
Nádherná kniha a velmi čtivá. Už jsem od autorky četla Zuzanin dech a Doupě. Autorka má svůj specifický styl, který vás vtáhne do děje a nepustí.
Přiznám se, že že začátku jsem měla problém se do knihy začíst, současná dějová linka na začátku knihy tomu taky moc nepomáhala. Ale po návratu do minulosti už to bylo lepší. Mnohavrstevný příběh nám vypráví osudy říšské Němky Kláry na pozadí historie.. nástup Hitlera k moci, holokaust, Sudety.. autorka nevynechává ani situaci po válce a připomíná vyhánění Němců z pohraničních oblastí, o kterém se až tolik zase nemluví.
Je to příběh o vykořenění nejen Židů za války, ale právě i Němců, kteří také museli opustit své domovy. A autorka to zvládla krásně, věčně, stručně, byť někdy až příliš surově.
I přes větší množství postav, které se proplétají životem Kláry, do sebe vše krásně zapadá. ????
Skvělá záležitost, autorce bych věřila každé slovo. Nemám, co dodat. Četla jsem a děj přede mnou utíkal jako film. Uvěřitelný film. Klidně bych hvězdičku přidala.
Moje druhá kniha autorky (po Zuzaninu dechu), a musím říčt, že tato byla mnohem lepší. Ne lepší - byla skvělá. Pokud si chcete přečíst knihu se svižným tempem, satiristickými poznámkami a spoustou nezodpovězených otázek, a bez nějakého významého strhujícího závěru, pak jsou Němci to pravé.
Musím říct, že surové popisy takových problesků ze zcela jiných životů a příběhů mě bavily. Tyto poznámky způsobily, že se v rámci jednoho příběhu tak nějak něnápadně mihly ale zdůraznily případnou absurditu scény (například mžik do života ženy vyrábějící bombu, která spadla na zámek). Autorka zcela zvýrazňuje, že každá ze stran si může skutečnost vysvětlit různými způsoby a celé další generace si je pak nesou s sebou. Autorka citlivě ukončila dílo i přesto, že zůstalo spousty nevyjasněných otázek. Vynikající četba, skvělý jazyk a výborný spád.
Novodobá sága. Oblíbené téma. Uvěřitelný příběh. Reálné postavy. Velmi se mi líbil autorčin styl a také to obrovské množství mikropříběhů, které doplňují hlavní děj. Knihu si dávám do doporučených a obhlížím, co dalšího paní Katalpa ještě napsala. Jo a ty skvrny na obálce jsou želatinoví medvídci.
Čtivé, zobrazující soužití obyčejných lidí v nelehké době a dopady velkých dějin na člověka. Nečekejte válečné hrůzy a koncentrační tábory, z knihy cítíte spíše bezmoc, beznaděj, tak moc byste chtěli věřit v dobrý konec, ale víte, že nemůže přijít. Velmi dobrá kniha.
Mne připadal tento pohled na pohraničí skvělý, přece jen, kolik knih o válce bylo sepsáno z první linie a z koncentračních táborů? Proto jsem to vnímala jako změnu a už od prvních stran rozebírání složitějších rodinných vztahů mě to chytlo. Fascinovalo mě, jak autorka využila vždy snad všechny postavy, které zmínila, pro každou z nich měla připravený osud a nic nepřišlo nazmar. Také mě tyto linky bavilo sledovat, po čase mi ale přestala být tak sympatická Klára a vzhledem k tomu, že je hlavní postavou knihy, to pro mě bylo ke konci trochu táhlé. Nenechte se odradit, tahle kniha si nezaslouží, abych řekla "v závěru mě to nudilo", jen jsem čekala trochu výraznější, dynamičtější uzavření celého příběhu. Ale většina mě stejně bavila moc a jsem ráda, že jsem autorku objevila, už mám ke čtení připravené Doupě. :)
Pokud bych měla vybrat jedinou věc, kterou miluju na čtení, byla by to neustálá možnost objevování nových knih.
Ke Katalpě jsem se dostala náhodu loňský rok díky Zuzanině dechu. Ten mě nadchnul a chtěla jsem proto objevit i další knihy od autorky.
Kniha Němci v sobě skrývá neskutečně silný příběh. Snaží se převyprávět tragickou historii jedné rodiny a přitom vyobrazit, co vlastně znamená vina. Spadá pod to naše chování, které by společnost odsoudila, a my si ho přesto dokážeme ospravedlnit? Nebo zkrátka jen přihlížení tragédiím a předstírání, že se nás tyhle věci netýkají? Každá z postav se provinila něčím jiným, dohromady pak jejich vina vytvoří kompletní mozaiku.
Mnoho lidem vadí úsporný styl psaní autorky. Já patřím k těm čtenářům, kteří naopak tomuto stylu propadli
Kniha byla pro mě zklamání a měla jsem co dělat, abych ji vůbec dočetla. Čekala jsem, že v knize bude popsán pohled na válku z pohledu Němců, ale po většinu knihy nebyla o válce vůbec zmínka. Nejvíc mě pak vadily pasáže, které se vůbec netýkaly hlavního příběhu. Člověk se ztrácel v množství postav a jmen, které s ničím nesouvisely. Neustále jsem tak přemýšlela kdo je kdo a některé pasáže jsem musela číst vícekrát.
Naprosto fascinující kniha, přečetl jsem ji jedním dechem. Byla první knihou této autorky, kterou jsem do této doby neznal, ale velmi příjemně mě překvapila. Silný, čtivý příběh, z období a dějinného prostoru, který mám rád. Jsem moc potěšen, že se mi tato kniha dostala do rukou.
Zvláštny príbeh, alebo snáď štýl prerozprávania na mňa osobne zapôsobili.
Opäť téma z obdobia druhej sv. vojny, tentokrát podaná z pohľadu rádovej nemeckej učiteľky, s ktorou súvisia ostatné postavy i dej príbehu.
Autorka čitateľom ponúka akési rodopisné bádanie potomka - vnučky objavujúcej tabuizované rodinné vzťahy zo strany jej otca, dôsledkom ktorých boli udalostí a dopady druhej sv. vojny na nemeckých občanov žijúcich v českom pohraničí.
Bolo mi veľmi sympatické, ako autorka poukázala na vzájomnú vojnou spôsobenú nenávisť dvoch národov, ktorá sa prenášala aj do obyčajných rodinných životov a pretrvávala ešte dlhé roky.
Uzmierenie a priateľstvo učiteľkinej dcéry a vnučky vnieslo do mňa nádej, že nikdy nie je neskoro na odpustenie starých krivd a vykročenie do budúcnosti s pocitom oslobodenia sa od pút minulosti.
Zajímavý příběh, rozhodně důležité téma. Jediné co se asi dá vytknout je, že kniha hlavně ve druhé třetině dost ztrácí na tempu.
Štítky knihy
nacismus vysídlení Němců mateřská láska Češi a Němci ságy Protektorát Čechy a Morava Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2020 |  Zuzanin dech |
| 2017 |  Doupě |
| 2014 | Němci |
| 2006 |  Je hlína k snědku? |
| 2008 | Hořké moře |
Knížka se mi dost líbila, jen z počátku se na mě hrnulo mnoho jmen a příběhů, trochu mě to mátlo. Od začátku čtivé, jen pro mě trochu rozvětvené. Celkově - dobrý námět, dobře psaný.