Nepečené dezerty Kateřiny A.
Andrea Čekanová
Co se může skrývat pod nevinným názvem souboru Nepečené dezerty? Každopádně je to ten poslední soubor v počítači Kateřiny A., vzorné stepfordské paničky, který by její manžel otevřel. Proto zde Kateřina ukrývá deník, v němž zpytuje svědomí a vysvětluje, že ne vždy se věci mají tak, jak se na první pohled zdá. Obzvlášť to platí o Albertovi, jejím manželovi, který světu ukazuje pouze své lepší já. Svou horší stránku si šetří na doma. Zná Kateřina všechny jeho tváře, nebo ji může ještě něčím překvapit? Co je motivací jejího nového zaměstnance, který naléhá, aby neodkládala řešení svých problémů? A kam zmizel realitní makléř, který si kromě úplatku vyžádal na Albertovi společnost jeho ženy? A co když je tu tajemství, které vyrazí dech i těm nejotrlejším?... celý text
Přidat komentář
Na knížku jsem narazila v knihovně a zaujal mě název i anotace. Hlavním tématem příběhu je domácí násilí, bludný kruh ze kterého není pro Kateřinu snadné odejít. Rozhodně je to aktuální téma, nikdy nevíme, co se děje za zavřenými dveřmi u někoho z rodiny, přátel, kolegů nebo známých.
Na knížce hodnotím pozitivně i to, že je věnována obětem domácího násilí a nabízí odkaz na organizaci, kde je možnost vyhledat pomoc. Závěr už byl ale trochu moc. 4*
Psychopatovy skutky mimo domácnost působí hodně zveličeně, což ubírá příběhu na zdání reality. Přitom důvody soužití s tyranem jsou ukázány velmi dobře od samého počátku vztahu. Rovněž tak uvažování Kateřiny i její obavy svěřit se. Smutné je, že pokud oběť nenajde opravdu silnou oporu, která jí uvěří a bude pomáhat, těžko se sama z takové situace dostane. Zbavit se úplně strachu z tyrana snad ani nejde a utéci před ním na konec světa při dnešních komunikačních možnostech také nemusí být úspěšným řešením. Co tedy dělat?
(SPOILER)
Knihu od Andrey Čekanové jsem dlouho odkládala. Nevěděla jsem, co od toho očekávat-vždyť to knihkupci řadí do kuchařek!
Nepečené dezerty Kateřiny A.
Tak tento dezert si dát nechcete. Kateřina nám představuje sladký život bohaté paničky, i jak se dostala tam, kde se dnes nalézá. Neměla jednoduché mládí a tak snadněji skočila na lep modrým očím. Noblesní a šarmantní manžel Albert má totiž mnoho tváří. Snad kvůli dětem nehledala Kateřina v sobě sílu se vzepřít. Možná opravdu čekala, až přijde smrtelná rána. Maminkou svých dětí byla úžasná a snad tady je i hlavní problém každé ženy, proč odmítá vyjít ze stínů hrůzy.
V deníku tajně ukrytým pod názvem Nepečené dezerty tak vypisuje příběh, ze kterého zamrazí. Že se cosi stane a naděje ze strany policie vyšumí jak kostlivec v kyselině, se dalo očekávat.
Naštěstí vstupuje do života Zbyněk. Prodavač a gay, který vlastně není gay. Kateřina se před ním otevírá a nachází chvilkové štěstí. Jenže nic není tak jednoduché, jak si člověk naplánuje a útěk není řešení...
Jestli se Kateřina dočká lepších zítřků, nebo bude navždycky ovládaná strachem... tento oříšek už Vás nechám rozlousknout. Já v knize prožila mrazení i hořkost nejen dezertu.
Andrea píše čtivě, kniha není nijak dlouhá, ale za mě rozhodně stačila. Je mi hrozně líto těch, co žijí v psychickém i fyzickém prostředí a naprosto chápu ten začarovaný kruh. Já sama dávám zpátečku vždycky, když mě něco nebo někdo nesedí, protože život je sakra krátkej.
Kniha rozhodně za přečtení stojí a autorce přeji ještě mnoho inspirací na psaní.
Byl to spíš takový limča thriller než závažné zpracování těžkého tématu, každopádně to bylo zábavné čtení. Možná by bývalo lepší to posunout víc do romance, která hrála už tak dost výraznou roli.
Bezesporu závažné téma a Albert je tu fakt odporné zvíře. Kniha je čtivá, přečteno za dvě odpoledne. Nelíbil se mi závěr, mrtvol kam se podíváš a sladká tečka, to bylo hoooodně překombinované.
Na knihu jsem narazila v knihovne a jelikoz uz jsem nemela moc casu, necetla jsem popis a hned s ni pelasila domu. Jinak bych si ji asi nevybrala a byla by to skoda. Podle meho obalka i popis je nezajimavy, pritom kniha je poklad. V knize je celkem dost gramatickych chyb.
Kniha sleduje zivot Kateriny a jejiho nasilnickeho muze ke kteremu budete mit odpor uz od zacatku knihy. Popisuje roli obeti domaciho nasili a jejich silu odejit z tohoto zacarovaneho kruhu. Moc se mi libilo, ze kniha je venovana obetem domaciho nasili a nabizi pomoc vcetne odkazu na organizaci.
(SPOILER) Knížka na to, že je prvotinou, nebyla až tak špatná ale porovnání s Monyovou zatím krom zvoleného tématu není na místě. Příběh byl tak trochu mix více žánrů ale díky krátkým kapitolám a dvou dějovým linkám se to četlo rychle a skoro samo. Co mi ale nejde do hlavy je způsob zavraždění Alžbety. Sjela pod vlak, ale její auto se zároveň našlo na jiném místě opuštěné. To znamená, že tam sjela, vypadla z auta a to pak samo někam zajelo? Nebo to bylo špatně formulované a ona pod vlak skočila ale nález auta jinde nepřipadal nikomu divný? To mě tam hrozně rozčiluje jak to není dotažené a promyšlené. O muzeu mrtvol nemluvě, 40 figurín mi přijde také poněkud přitažené za vlasy, ale budiž. Ale ta Alžběta, to mi tam prostě nesedlo vůbec...
Dezerty jsem zblajznula během jednoho dne, ta knížka je rozhodně čtivá a napínavá (i když cca. od poloviny už jsem dokázala předvídat co by asi tak mohlo následovat), ale chvílemi se mi zdálo jako kdybych četla námět na hooodně akční film a některé scény jsem si těžko představovala. Přesto se mi knížka líbila a pokud vyjde další, rozhodně si jí přečtu.
Ke knize mě přitáhl název a anotace, která slibovala zajímavé čtení. Domácí násilí je téma, které se v knihách vyskytuje celkem často a tak mě zajímalo, jak ho autorka v českém psychothrilleru uchopí.
Dějová linie Kateřiny mi přišla zajímavá, i když postava se mi zdála málo emočně a pocitově procítěná. Na to, co se jí dělo, bylo její vyjadřování hodně ploché, pro mě často málo uvěřitelné. Necítila jsem tolik zoufalství a bezmoci, kolik by si postava dle mého zasloužila.
Postava Markéty a její příběh mi přišel zbytečný. Úplně bych se bez něj obešla.
Děj knihy plynul někdy až moc rychle a scény se střídaly tak nějak uspěchaně a bez příležitosti, abych si je jako čtenář prožila hlouběji, vrátila se k nim…
Myslím, že jde o první autorčinu knihu. Proto hodnotím pozitivně to, že ji dokončila a vydala, což je obrovské úsilí. Bohužel jsem ale nedostala úplně to pravé napětí. Nedokázala jsem mnohdy odlišit, co je zápis do tajného souboru a co pouhé vyprávění… možná proto, že celá kniha je psána v první osobě. Potenciál tajného deníku psaného do počítače byl velký, tady si myslím šlo udělat knihu zajímavější.
Kateřina A. je žena, u které se na první pohled může zdát, že je vše dokonalé. Ovšem, jak už to bývá, zdání klame. A co není tak úplně v pořádku? To si Kateřina nechává pro sebe a zapisuje si to pouze do svého deníku, který má uložený v počítači, právě pod názvem Nepečené dezerty. A proč zrovna tento název? Je nejméně pravděpodobné, že by se do něj podíval její manžel, který má co dočinění s tím, že její život není tak dokonalý, jak se může na první pohled zdát. A upřímně? Albert je nekutečný grázlík - pardon za ten výraz, ale kdo si knihu přečte, tak pochopí. Dlouho jsem v knize necítila takový odpor k figurující osobě. Často jsem se chytala za hlavu a nechápala, proč Kateřina od Alberta neutekla, nebo se někomu nesvěřila. Ovšem je dobře známé, jak těžké to mají osoby, které zažívají takový teror, jsou paralyzované strachem a pocitem bezmoci, mají strach vyhledat pomoc. Dějová linka nás zavede i do minulosti, kde už tam můžeme vidět, jaký je Albert manipulátor a křivák. Takže chcete-li si přečíst velmi čtivý příběh plný napětí a naděje, zda se Kateřina odhodlá zasáhnout do života, který doposud vedla, tak si knihu rozhodně přečtěte, nebudete moct přestat.
Svižně plynoucí, i když ke konci na můj vkus už trochu "filmový" děj, ale rozhodně to dojem z celé knihy nepokazilo. Téma domácího násilí, uvěřitelné vykreslení manipulativního jednání tyrana, pocity oběti a její snaha vymanit se z osidel svého tyrana vás vtáhnou do děje a donutí přemýšlet.
Téma domácího násilí je stále, bohužel, pro mnohé tabu. V roli oběti se může ocitnout každý, ať má siláckých řečí, kolik chce. Autorka ve svém psychothrilleru ukazuje plíživé zlo, jak se kolem oběti ovíjí. Moment, kdy se nemůže pohnout tam ani zpátky, i když by moc chtěla. A neskutečně složitou cestu se z něj vymanit. Možná je konec na české poměry maličko přehnaný, ale - kdo ví?
Pod nevinným kuchařku evokujícím názvem se skrývá děsivý a drsný příběh, ze kterého se tají dech. Tímto dávám i takové malé trigger warning, že místy může příběh vyvolat opravdu nepříjemné pocity, protože se v něm vyskytuje násilí a týrání v různých formách a také znásilnění.
Autorka ve svém debutovém románu zpracovala téma domácího násilí a myslím, že se jí ho povedlo opravdu věrohodně zachytit. Já bych tedy pro poukázání na tuto problematiku volila raději formu čistě psychologického románu, než psychothrilleru, aby akce, zvraty a rychlé tempo neubíraly na vážnosti tématu, ale chápu, že každý autor má svůj osobitý styl, jak něco čtenářům ukázat a předat. Právě kvůli částem s akcí a zvraty mi celý příběh připadal méně reálný a raději bych místo toho dala prostor postavám, aby mohly být rozebrané až do nejniternějších detailů a pocitů.
Až na pár náhod a rychlejších dějových posunů jsem nezachytila nic významnějšího, co bych knížce vytkla. Naopak bych chtěla vyzdvihnout práci s napětím ke konci knihy, kde mě zvraty a nečekané situace téměř rozervaly. Určitě bych vám doporučila, abyste si na knížku vyhradili dostatek času, protože jak se jednou začtete, tak už se neodtrhnete. Propracované mi přišly jak zápletky, některé detaily mě opravdu překvapily, tak postavy, především dobytek Albert, ze kterého se mi zvedal žaludek snad na každé stránce.
Celkově ve mně kniha zanechala spíš ten šok z konce, než vyloženě varování před domácím násilím. Pokud bych tedy měla knihu hodnotit pouze jako thriller, bylo by to čistých 5/5 a vůbec bych o ničem nepřemýšlela. Ale ani v případě psychothrilleru, kterým Nepečené dezerty Kateřiny A. jsou, nebudu hodnotit o moc rozdílněji. Knížka si rozhodně 4,5/5 zaslouží a já už se těším na další dílo od autorky.
Autorce se daří hned v úvodu strhnout čtenářovu pozornost a nehodlá ji pustit.
Příběh obsahuje poutavý začátek, střed plný zvratů, emocí a napětí a pořádně vytuněný závěr.
Příběh se odvíjí ve dvou časových linkách, které se skvěle doplňují.
Příběh Kateřiny a Alberta. Na první pohled spokojený manželský pár, který má vše, co by si kdekdo přál. Na druhý pohled už to není tak idylické. Albert se chová hezky pouze na veřejnosti a na doma si nechává svou horší stránku.
Čeká Vás smutné čtení plné emocí, s Kateřinou jsem vše prožívala, bylo mi ze všeho úzko.
Nejhorší na tom celém je, že typy alá Albert můžou být kolem nás, ale vůbec si jich nemusíme všimnout, neboť se před okolím dokáží skvěle maskovat.
Velice povedená knížka, konečně se mi podařilo přečíst si dobrý thriller z českého prostředí a s českými hrdiny. Nicméně musím přiznat, že konec mě hodně zklamal a byla jsem z něj fakt smutná. Zaprvé byl maličko drsně překombinovaný, zadruhé jsem fakt nechtěla, aby to dopadlo zrovna takhle. I když to teď zní jako fňukání čtenářky, která se nedočkala vysněného konce, ale prostě to tak cítím. Napsáno ale čtivě, na jedno odpoledne super záležitost.
Tohle bylo jedním skvělé! Už dlouho se mi nestalo, aby ve mě kniha vyvolala tak nenávistné pocity jaké jsem měla k jednomu z hlavních hrdinů (spíš než hrdina to byl ale hňup) Albertovi. V knize bylo krásně ukázáné, jak zdánlivé může být štěstí na první pohled dokonalé rodiny. Upřímně nechápu, jak mohla Kateřina vydržet takový teror 18 let, ale ten kdo to nezažil může těžko soudit jaký strach z útěku mohla mít. Moc se mi líbily pohledy do minulosti, kde jsme se mohli přesvědčit o tom, jaký je Albert manipulátor. Nevěřila jsem vlastním očím, čeho všeho byl schopný. Šel do slova a do písmene přes mrtvoly pokud si něco usmyslel. Celý příběh jsem Kateřině moc fandila aby se od něj dokázala odpoutat. Ale jestli to dokázala si musíte přečíst sami . Můžu říct, že mě konec doslova vyrazil dech!
3,5 *
Kniha je dobře napsaná, čtivá, střídání dvou linií příběhu je povedené. Krátké kapitoly udržují pozornost a ačkoli mě příliš nepřekvapilo vyústění, moc se mi líbilo zpracování závěru. Trochu mi chyběla propracovanější psychologie postav, zejména u Kateřiny jsem očekávala mnohem výraznější vývoj a celkově větší emoční náboj. Přesto považuji knihu za velmi zdařilou prvotinu.
Čekala jsem, že kniha bude drsná, ovšem přiznám se, že jsem to nečekala od první strany. Začátek knihy mi hodně připomínal knihy Simony Monyové, především jsem vzpomínala na Deník citového vyděrače. Podobně nelehké a velmi syrové čtení to bylo. Autorka psala knihu s výbornou myšlenkou poukázat na domácí násilí a na to, jak snadno se někdo může stát jeho obětí a jak nelehko se mu daří z toho dostat.
První polovina knihy na mě působila spíše jako drama a byla perfektní. Vyvolávala ve mě přesně ty pocity, které ve mě měl příběh vyvolat. Tu beznaděj, lítost, úzkost, naštvání, nenávist... Nicméně postupem času přibývalo thrillerových prvků a já se přiznám, že mi tam úplně nesedly. Ubíralo to příběhu na autentičnosti a to je velká škoda. Někdy jsem měla pocit, že v druhé polovině knihy se autorka snaží čtenáře něčím překvapit, ještě více je znechutit a mě už to prostě přišlo na naše české poměry moc.
Přesto si myslím, že kniha rozhodně stojí za přečtení a měli byste ji dát i přes její nelehké téma šanci.
HODNOCENÍ: 85 %
Když jsem si v doslovu/poděkování přečetla, že záměrem knihy bylo vlastně hlavně rozšířit povědomí o domácím násilí, donutilo mě to přemýšlet, jestli autorka zvolila správnou formu. Jedná se totiž o psychothriller a on to ve své podstatě psychothriller byl s jistými prvky rodinného dramatu, ale nemůžu se ubránit pocitu, že by tomu mnohem víc seděla forma propracovaného a hlavně delšího psychologického románu. To domácí násilí se tady totiž projevuje v jedné z nejkrutějších forem vůbec, takže byť název i obálka působí tak nevinně, ze spousty scén se Vám bude dělat opravdu špatně a budete mít potřebu knihu alespoň na chvíli odložit a odpočinout si. V rámci toho domácího násilí mi zde však velmi chyběla psychologická propracovanost hlavní postavy Katky, což byl důsledek také toho, že kniha je velmi útlá, zvrat střídá zvrat a celý příběh letí dost raketovou rychlostí, takže nemáme moc možností nahlédnout Katce skutečně do hlavy. Její jednání a také jeho příčiny jsem chvílemi chápala, chvílemi zase vůbec, ale ačkoli mi jí bylo líto, nedokázala jsem s ní v průběhu knihy vlastně soucítit, protože jsem jí pořádně nerozuměla.
Velmi však oceňuji autorčinu odvahu psát o takových tematech, kterým se stále nevěnuje dostatek pozornosti, ač by mělo. Překvapí také nenásilné zahrnutí homosexuality a celkový dojem z knihy výrazně zlepšuje samotný závěr, který zkrátka příběhu sedl jako p*del na hrnec!
Docela povedený thriller od české autorky.