Nepokoření
Boris Leonťjevič Gorbatov
Román zachycuje mohutnou bouři vzdoru a odporu sovětských lidí proti vpádu německých fašistických vetřelců do Ukrajiny za vlastenecké války. Gorbatov byl první, kdož ve svém díle zobrazil strašlivé utrpení pokojnýchlidívokupovanémměstě. Děj je soustředěn na osudy rodiny starého dělníka, na jeho urputný zápas s okupanty v době, kdy v celém městě vyhasl život a kdy jen hrdí a vzdorní, jako dělník Taras Jascenko, zůstali nepokoření.Románkončívítězným příchodemSovětské armády a vyhnáním fašistů.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1946 , SvobodaOriginální název:
Непокорённые (Семья Тараса) (Něpokorěnnyje (Semja Tarasa)
více info...
Přidat komentář
Poměrně krátký nic moc záživný socialistický realismus. Má však jistý umělecký záměr a jak jsem se dozvěděl z doslovu překladatele Jiřího Taufera "Těžkému dramatickému ovzduší příběhu, jehož děj se odehrává jakoby v příšeří, z něhož se ozývá stále jen přidušený šepot, výstřely, kroky hlídek a sténání mučených lidí, odpovídá i zvláštní rytmická stavba románu: téměř každá kapitola začíná větou, jíž končí předchozí, což připomíná strofy jakési chmurné a přitom hrdinské lidové balady." V kostce se jedná o hodně patetický román s až komicky přehnanými postavami.
Autorovy další knížky
| 1954 |  Hrdinové Arktidy |
| 1953 |  Donbas |
| 1957 | Nepokoření |
| 1945 | Lidé z Arktidy |
| 1949 | Moje pokolení |
Knihu som čítal dávno, spomínam si na totožné začiatky a konce kapitol, no to je to jediné, čo mi utkvelo v pamäti. Spomínam si na partizánov, no viac stôp vo mne zanechali aj memoáre Liňkova ako toto útle dielo. Ťažko povedať či to spôsobila mladosť alebo proste obyčajnosť diela.