Nepřítel mého nepřítele
Kateřina Petrusová
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/155704/nepritel-meho-nepritele-155704.jpg
4
1134
1134
Dluhy se musí platit. To ví i bývalá policistka Joan, která má závazek vůči samotnému králi drogového podsvětí. Ten se nyní hlásí o splacení dluhu a jako pojistku unese Joaninu malou dceru Amy. Zvládne Joan zabít Roberta Bavettu, jednoho z vůdců italské mafie, a dostat svou dceru zpět? Co když existuje ještě jiný způsob, jak Amy zachránit?... celý text
Přidat komentář
Pro mě byl druhý díl mnohem slabší než ten první. V prvním díle jsem měla ráda oba hlavní hrdiny, byl originální a prostě jsem se do něj zamilovala (hlavně do malého Mikea). Hlavní hrdinka druhého dílu, Joan, jsem moc v lásce neměla a nad některými jejími myšlenkovými pochody jsem musela kroutit hlavou. Roberta jsem měla docela ráda, i když s tou jeho náladovostí je horšní než ženská.
Nebezpečnou láskou pro mě autorka nasadila laťku příliš vysoko a podle mě ji jen tak něco nepředčí. Uvidíme, ale jestli ji právě další díl série Bavettovi nezvedne. Jsem na něj velice zvědavá.
Ani druhý díl mě nezklamal a moc se mi líbil. Je to hodně čtivé a těžko se mi od knihy odtrhávalo ...
Po skvělé Nebezpečné lásce jsem se nemohla dočkat, až se vrhnu na tuto knihu.
Jak jsem se pak pustila do čtení, byla jsem velmi PŘÍJEMNĚ překvapená, že se děj sune dopředu bez nějakých zbytečných protahování či kliček. Všechno šlo ráz na ráz a já četla jak zařezaná, stránky letěly a hups už jsem byla v polovině. Příběh mě tak pohltil, že jsem doslova v jedné ruce držela nějaký kuchyňský nástroj a dodělávala oběd a v té druhé knížku. Jop, když se do něčeho začtu, tak nevím kdy přestat :D
Nicméně k ději – velmi svižně, příjemně plynoucí. U rozhovorů Roberta a Johnnyho jsem hýkala smíchy jak osel. Vývoj děje, jakým se nakonec ubral, jsem nečekala. Myslela jsem, že se do sebe Robert s Joan zamilují a ona teprve potom bude váhat, jestli ho teda zabít nebo ne, nebo třeba na něj bude ve spánku mířit, ale zarazí ji Johnny anebo sám Robert, proto mě mile překvapilo, že jsem se sekla. I když na jednu stranu bych dala přednost pomalejšímu rozjezdu vztahu jako u Michaela a Paige, na druhou je fakt, že Robert je JINÁ nátura a Joan to samé.
Trochu mi vadila ta dlaždičská mluva, ovšem zase je asi třeba chápat, že u mužů z mafie těžko čekat vzletné výrazy. Nicméně bych byla raději, pokud by to nebylo v takové míře… zkrátka asi záleží na každém, jak to bere.
Když se do příběhu dostali i Michael a Paige, byla jsem šťastná jak blecha. Bylo pěkné podívat se za nimi, jak se jim daří. Hrozně mě to bavilo a smála jsem se jak střelená. Vlastně celou druhou polovinu knihy jsem se uculovala. Zkrátka se mi příběh hrozně líbil, četlo se to jedním dechem, opět bez hluchých míst, hrozně nerada a těžko jsem se čtením přestávala.
Trochu jsem sice čekala (možná doufala), že ještě nastane nějaký ten ZVRAT ke konci – třeba že se Toro nějak dostane z vězení a půjde po Joan a Robert ji bude muset vysekat z průšvihu podruhé, ovšem na tu druhou stranu (jako správná romantická duše) jsem si užívala takové ty starosti hezčího druhu: ANEB jak zařídit pokoj pro dítě a co dělat, když vám žena řekne, že je jí jedno kde bude bydlet – není to nějaká zkouška? :D
Ještě ve mně hrklo, že se bude historie opakovat – a ačkoliv jsem chápala Michaelův názor, taky jsem chápala, jak by se cítila Kobra (i když ji tedy nesnáším) a Robertův otec. Takže jsem ráda, že se to nakonec vyřešilo jinak – to bylo také naprosto nečekané.
Moc se mi líbí myšlenky obou příběhu – že když se i těžký (no, Michael spíš lehčí) mafián zamiluje, udělá přece jen VŠECHNO pro to, aby si svou lásku udržel, ať to stojí co chce.
A nakonec – poslední 2 věty knihy byly super :D Nemůžu se dočkat 3 knihy z Bavettovic kruhu.
Skvělé! Druhý díl nezklamal, byl stejně čtivý jako díl první. V podstatě jsem knížku odkládala jen z donucení. Nebezpečná láska byla drsnější a napínavější, Nepřítel mého nepřítele byla v první polovině napínavá, v druhé idylická a romantická. Každý si přišel na své. Nemůžu říct, která kniha byla lepší, každá byla jiná a obě skvělé. Upřímně se těším na další autorčinu knihu.
Wow! Na tuto knížku jsem se moc těšila, protože 1. byla parádní!! Nakonec to dopadlo tak, že bych ji hodnotila nadprůměrně, ale plným počtem bohužel ne. 1. pro mě je stále lepší, ale 2. je hned za ní. Musím říct, že Roberta jsem si zamilovala, Mike byl doopravdy zapomenut, a to jsem do něj byla naprosto zblázněná. Díky bohu, že už není žádný 3. Bavetta. :D Joan mi byla sympatická, musím říct, že v hodně momentech to měla hodně těžké, tak jsem ji i chápala. A Amy? Kdo by si ji nezamiloval? :) A Haven a Hyde? :3 Knížka je velmi dlouhá, nezdá se to, ale 360 str.+ malé písmo, zůstane vám nejeden večer. Ale ten si rozhodně užijete. Směs romantiky, vtipu, kousek i thrileru v tomhle díle vás zaručeně chytne a nepustí, takže komu se líbil 1. díl tak si musí 2. rozhodně přečíst. ;)
Když jsem knížku začala číst, okamžitě mě "chytla". Hodně mě bavila asi tak do poloviny, pak už jako by začala ztrácet dech. Poslední třetina byla normální červená knihovna, která příběh pro mě poněkud shodila. Celkově ale hodnotím dobře.
Styl autorky se mi opravdu líbí a doufám, že tohle nebyla poslední kniha. V porovnání s předchozí mi sice přišla slabší, ale i tak jsem dost hltala příběh Bavetů. Obzvlášť mě bavila pasáž s rodinou italskou idylkou :)
Může obsahovat SPOILERY!
Stejně dobře čtivé jako Nebezpečná láska, i když ta pro mě stejně zůstává jedničkou. Tady mě bavily spíš hodně dialogy mezi Johnnym a Robertem, poznámky Michaela nebo dotazy Amy. Fakt, že jsem se někdy musela nahlas smát. A hodně jsem se divila přeměně Roberta. V Nebezpečné lásce představen jako drsoň a "pf, nic mě nerozhodí", v Nepříteli jsem ho v těch jeho pasážích a promluvách sám k sobě vůbec nepoznávala, naprosto obyčejný člověk a co teprve, když přišla na scénu Joan, ha! Ale pár věcí bych knize i přes 5 udělených hvězdiček vytkla. Jak říká Nnelly, posledních 100 stránek ne přímo zbytečnných, ale nic se tam vlastně nestalo. Ostatní autoři by to nejspíš ukončili šťastným shledáním a tady máte ten happyend, ale Petrusová to dál a dál rozvíjela, aby čtenáři věděli, jak to teda vlastně bude, žádný otevřený konec. Což je na druhou stranu třeba dobře, protože já nerada otevřené konce, kdy teda vlastně nevím, co a jak. Ale prostě jsem pořád čekala, že se třeba na posledních 30 stránkách něco stane! Něco jako v Nebezpečné lásce, něco, co se nečekalo. A ještě jedna taková menší výtka a to zkrácenina jména Joan, Jo. Někdy jsem měla docela problém rozlišit, jestli na začátku věty někdo oslovuje Jo a nebo jestli Jooo s něčím souhlasí, docela mě to rozčilovalo, ale Joan je hezký jméno, to zase Jo! :)
Super knížka, určitě srovnatelná s prvním dílem... Jak už bylo několika čtenáři řečeno - vtipné, čtivé, romantické = úžasné...
Vtipné, romantické volné pokračování Nebezpečné lásky, místy hodně vtipné dialogy hlavně mezi Johnym a Robertem, ale i mezi jinými postavami. Začátek akčnější než "první díl", pak už je to na můj vkus trošku přeromantizované a bez nějakého zvratu či napětí. Každopádně naprůměrná odpočinková kniha české autorky, která si najde své čtenáře i mezi muži (i když Ti budou asi tvořit menšinu :-)).
Stejně jako předchozí díl i toto volné pokračování je výborné. Čtivé, moc pěkně napsané.
Skvělá kniha od české autorky. Žádné protahování děje, vtipná, napínavá, romantická, zkrátka skvělé čtení. Moc mě bavily dialogy mezi Johnnym a Robertem. Ráda se k ní ještě vrátím.
Kdyby se hvězdičky daly udělovat ještě na poloviny, udělím 3,5 hvězdy, ale zase nechci případné čtenáře a čtenářky odradit:-). První polovina knihy, příběh Jo a Tora - všechno super, ale od pobytu v Itálii se vše hrozně táhne, každá další kapitola je od začátku jasná, není žádný zásadní zvrat, mít kniha o sto stránek méně, pointa zůstane stejná a na výsledku nic neztratí.
I tato druhá kniha se autorce velmi vydařila. Trošku jsem čekala, že zápletka s Torem bude zapletenější, ale nevadí. Celkový dojem je vynikající, doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2012 |  Nebezpečná láska |
| 2014 | Zakázaná přitažlivost |
| 2014 |  Pekáč buchet |
| 2013 | Nepřítel mého nepřítele |
| 2013 | S hlavou v oblacích (pejru) |
Opět jsem hltala stránečku po stránečce jako u prvního dílu, začátek super, hodně jsem se bavila u dialogu Roberta s Johnnym.