Nesmírný
Jussi Adler-Olsen
Případy oddělení Q série
< 6. díl >
audiokniha 2x CD mp3
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno:
2017
,
OneHotBook
Originální název:
Den Grænseløse, 2014
více info...
Přidat komentář
J.A. Olsen to prostě umí. Skvělé téma, napínavé čtení, které se drží celou knihou, nejsou tam slepá místa. Samozřejmě i stále skvělí hrdinové, Asadovi velbloudi mě fakt baví (kam na to autor chodí... ). Rose je Rose... Carl a jeho nohy na stole ... Prostě a jednoduše doporučuji, a jdu rovnou na sedmý díl.
Četla jsem už podruhé, moc se mi líbí styl, a ano, velbloudi, přeřeky, ...těším se na další..
Po předchozím díle Marco, který byl za mne dost slabý, to vypadá, šel autor naštěstí zase do sebe a je to zase naše staré známe oddělení Q se vším všudy, jak ho známe a máme rádi.
Zamotaná zápletka, kde jsem sice měla určité tušení, že se nás některými věcmi autor snaží záměrně zmást a opít rohlíkem, ale stejně jsem neodhalila veškerou pravdu, takže i pro mne některé věci byly překvapením. To moc oceňuju. Styl psaní svižný, děj bez hluchých míst, s fajn hláškama, se slovníma přestřelkama mezi postavami a také Carlovy ironicko-sarkastické poznámky. Tak, jak to mám ráda. Asad zase dostal pěkně naložíno - doufám, že mu autor v příštím díle trochu uleví.
Taky si říkám, kdy se autor trochu víc rozpovídá o Asadově a Roseině životním pozadí? To jsou pořád samé náznaky a kroužení kolem horké kaše, takže čtenář si spoustu věcí může pouze domýšlet. Ale možná už by bylo na čase, aby nám o těchto dvou lidech autor prozradil něco víc. Uvidíme v dalších dílech.
Celkově nakonec 4 hvězdy. Lepší nadprůměr, ale na Vzkaz v lahvi to zatím nemá. Poslouchala jsem jako audioknihu, opět v podání Igora Bareše - už si tu sérii bez něho neumím představit. Protože je prostě skvělý.
Napínavá kniha, od které se nešlo odtrhnout, byť příběh mě tentokrát tolik nezaujal. Ale Olsen je geniální vypravěč a jeho detektivové jsou na rozdíl od jiných opravdu sympatičtí, takže se to čte jedna radost.
Tak opět přečteno jedním dechem, případy oddělení Q mě vážně chytly a konec mě překvapil. Rozhodně doporučuji a jdu na další díl :-)
Brutální!
Nutně bych se potřebovala s Carlem a Asadem rozloučit v co nejkratší možné době, abych se mohla začít zabývat i jinými skandinávskými autory, ono to ale moc dobře nejde. Za prvé za tím stojí objem stran a za druhé hutnost obsahu. Takže, ač se jedná pro mě o jednu z nejlepších detektivních sérií všech dob, je třeba si ji dávkovat.
V Nesmírném bylo vše, co mám ráda. Kousek ezoteriky, na kterou se nahlíželo s mírnou skepsí, polygamie, na kterou se nahlíželo s větší skepsí, tajemno kolem Asada, rušno kolem Carla, podivní vesničané, útesy a divoká příroda, milion vedlejších postav, ve kterých se člověk snadno ztratí, všichni umřou, pokud jsou ještě živí atakdále. Haha. Všechno!
Pan Adler-Olsen je pán. Doopravdy. I když se stejně těším, až jej dočtu a budu si moci rozšiřovat obzory dál.
Děj plynul příjemným tempem, což je při téměř 600 stranách umění. Bavily mě kapitoly s Pirjo, i Asad se svými velbloudy a přeřeky, užívala jsem si střípků ze života našich hlavních aktérů. Nová posila - Gordon - se také slušně zapojila.
No co vám budu vykládat, hltala jsem stránky o sedmnáct let starém případu a s vrahem jsem byla vedle jako jedle.
Olsen rozhodně umí psát a osobitý smysl pro humor, nadhled a ironie jsou pro jeho knihy charakteristické.
Popravdě tento díl mě bavil na začátku a potom až opět někde za polovinou. Člověku zůstává rozum stát nad tím, jak jsou lidé manipulovatelní s jak mají potřebu se někam začlenit, být potřební. Ne že by mě to nebavilo, ale párkrát jsem se přistihl, že poslouchám, aniž bych věděl co....no malinko to zachránil akční konec, ale i tak, jeden ze slabších dílů. Procentuálně 70%.
(SPOILER)
Po tom, co mě Marco trochu zklamal, mě Nesmírný zase nadchnul. Po Složce 64 a Vzkazu v láhvi si to řadím na třetí příčku v sérii. Opět se vydáváme do prostředí sekty, ale tentokrát úplně jiné než ve třetím díle. Přestože jsem přesvědčením skeptik, ty ezo kecy mě bavily. Chvíli jsme byla zklamaná, že vraha opět známe celou knihu, ale na konci mi to autor vyvrátil a za to jsem ráda. A za co si rozhodně Adler-Olsenovy knihy cením je výskyt vražedkyň, což je v prostředí detektivek spíše výjimka. Ale zde se motiv vražedkyň oproti předchozím knihám mění z pomsty na žárlivost, což je příjemná změna, i když už je z knih cítit šablonovitost.
Ale celkové hodnocení je kladné, 4,5*.
Parta z oddělení Q s Carlem v čele neomrzí. I v tomto díle mě postavy a dynamika mezi nimi nesmírně bavila. Nicméně samotný případ mě už tak moc nebavil. Určitě je to z části způsobené tím, že na ezo věci mám doslova alergii. Navíc už zde vidím jistou šablonovitost mezi jednotlivými knihami. Chápu, že to u detektivek úplně jinak udělat nejde, ale nejspíš jsem se toho konkrétně u Adler-Olsena přesytila...
Marco mě bavil víc, ač jsem měla také menší výhrady. Nesmírný tedy čistě subjektivně pro mě nejslabším dílem série. Nicméně je to pořád jedna z mých top sérií a i přes výhrady s oddělením Q rozhodně nekončím.
Sice asi zbytečně moc dlouhé, ale celou dobu víceméně napínavé. Jeden z Adlerových lepších kousků, i když různým klišé a krkolomným nepravděpodobným zvratům se opět nevyhnul.
A mně se tento díl líbil, i když byl delší. U tohoto autora mi to natahování většinou nevadí, protože si to s trojicí vyšetřovatelů pokaždé užívám. Tato trojka je skvěle poskládaná, rozhodně patří k nejpovedenějším vyšetřovatelům ze sérií, které jsem kdy četla. Námět se mi líbil, opět z jiného soudku. Závěr jsem neuhodla, i když jsem si myslela, že vím. Možná právě proto mě tyto knihy baví, že jsou tak zamotané, že až do konce se nedá říct vůbec nic. A protože se nerada loučím, rovnou si chystám další díl. Za mě 4,5*
(7/22)
Zbytečně moc stran, kde se řeší stále to stejné, nemělo to napětí, chvílemi zcela zbytečné zabíhání děje, divím se, že jsem to fakt dočetla a konec se mi nelíbil vůbec, ukončeno vlastně strašně rychle na to, jak to všechno dlouho trvalo.
Oddělení Q mi přirostlo k srdci, tohle je ale zatím nejslabší díl z celé série.
Trochu jsem se u knihy zdržela, ale bylo to jen kvůli počtu stran, těmi tedy Jussi určitě nešetří. Další příběh oddělení Q, tentokrát se především Carl s Asadem dostanou do potíží kvůli staršímu nevyřešenemu případu smrti mladé dívky. A vše je zahaleno alternativním způsobem života a ovládáním lidské mysli. A opět tu funguje chemie, v tomto díle především mezi Carlem a Asadem, i když humoru je možná trochu méně než v předešlých knihách, možná proto o *méně. Nicméně kniha je velmi čtivě napsaná a já se těším na další setkání se Selfies.
Pre mňa bola táto kniha (po predošlom vynikajúco odlišne napísanom Marcovi) miernym (ani nie že) sklamaním, bo sa forma vrátila v starej podobe zo starších diel. Skôr som očakával ešte košatejšie prepletanie časových rovín, alebo niečo podobné. Tak som si síce čítanie užíval, no nedosahovalo to úrovne predošlej knihy (resp. kníh). Podobne ako iným, aj mne už začína mierne prekážať záverečné martýrstvo vyšetrovateľov, ktoré už je na môj vkus až príliš šablónovité. Inak nemám väčšie výhrady, hoci aj tému siekt, či alternatívnych náboženstiev by mohol autor aj viac rozviesť.
Po poměrně slabým Marcovi tohle byla zase jednou plnokrevná jízda s pečlivým vyšetřováním a zajímavým námětem, kde všechno někam vede a konec opět jednou stál za to. Tohle jsem si užil, i to prostředí bylo pěkně neokoukané, byť trochu už jsme něco podobného zažili u Vzkazu v lahvi. Palec nahoru.
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Zatím se mi ze série opravdu líbily 2 díly, Vzkaz v lahvi a Složka 64. Zbytek mě baví jen kvůli Asadovi, to je i případ tohoto dílu.