Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541700/bmid_nesnesitelna-lehkost-byti.jpg
4
3532
3532
Co zbylo z umírajících lidí v Kambodži? Jedna velká fotografie americké herečky, která drží v náručí žluté dítě. Co zbylo z Tomáše? Nápis: Chtěl království Boží na zemi. Co zbylo z Beethovena? Zamračený muž s nepravděpodobnou hřívou, který pronáší temným hlasem: „Es muss sein!“ Co zbylo z Franze? Nápis: Po dlouhém bloudění návrat. A tak dál a tak dál. Dříve než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč. Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.... celý text
Přidat komentář
Hodně filosofie, spousty milenek a sexu, život dvou párů v emigraci, na pozadí rok 1968 a jeho následky. Nemyslím, že by smyslem života mělo být vzájemné podvádění a zkoumání sexuality, či opakované útěky. I život, který trvá jen jednou, lze prožít hezky a šťastně.
Jeden z titulů české klasické literatury, který uchvátí. Román překvapí nejen častým prolínáním erotiky s politickým podtextem. Kundera ve svém díle vyobrazuje osud hrdinů, již se zmítají mezi ideologiemi. Zároveň je v textu často řešena otázka lidské existence. Do vyprávění vstupují postavy, jež zastupují nejen sexuální, ale také umělecké požitky, vůči čemuž je do opozice kladena právě ona nesnesitelná lehkost bytí, dle níž nese dílo název a jedná se tudíž o stěžejní myšlenku. Četba románu je poněkud náročnější, protože čtenář musí být při četbě pozorný a spoustu věcí si musí zapamatovat, aby všechny indicie do sebe v konečném rámci zapadly. Dílo je rozděleno do několika částí, jež mají společné postavy, je tu jednotné téma a společné motivy. Děj se odehrává v 60. letech 20. století, jsou tu zřejmé i události roku 1968 a následná normalizace. Hlavními protagonisty jsou dvě milenecké dvojice, a to Tereza s Tomášem a Sabina s Franzem. Střídání pasáží věnovaných jednotlivým protagonistům opravdu vyžaduje zvláštní pozornost. Tento román bych doporučila zejména milovníkům klasické literatury, románů ze života a náročného čtení, ale také příznivcům tvorby Milana Kundery.
Tato kniha mne nějak nenadchla. Knihu bych popsal jako příběh páru za dob totality. To je ten střed a pak jsou různé děje a pohledy na něj navazující.
Možná mnou budou intelektuálové pohrdat, ale od první věty jsem byl překvapen užvaněností autora, předstíráním inteligence a volného plynutí rádoby "hlubokomyslných" myšlenek odnikud nikam. Po 5 stránkách jsem to vzdal a s Kunderou se už asi nepotkáme.
Co jsem komu udělala? Kdy a proč? Za co mě někdo touhle knihou tak potrestal? 284 stran blábolů a zmatečních myšlenek! Splnila jsem jedno téma čtenářské výzvy a to je jediné pozitivum této knihy. Jsem zklamaná a naštvaná.
Těžko popsat knihu, kde je popsáno tolik myšlenek, směrů a idejí. Příběh o Tomášovi, Sabině, Franzovi a Tereze tvoří jen jakousi kostru, na které nám autor popisuje význam lidského chování a uvažování a teorii vysvětlení proč tak činíme. Nevšední, avšak do hloubky vykreslená obhajoba lidské osobnosti. Kundera je nadčasový.
Soucit, pocit a cit. Milan Kundera popisuje to, co nikdo popsat nedokáže a říká to, co se málokdo odváží říct. Vnímá sebemenší zákoutí života, jeho nesmyslnosti i smysl, křivdy s pochopením, nedůstojnosti a krásy pomíjivosti s plytkostí. Svoje uvažování nerámuje uzavřeným koncem, koneckonců ani náš životní příběh není sám o sobě nikdy uzavřený. Děláme věci, kterých litujeme, abychom nedělali věci, kterých budeme litovat. Ale jen málo víme o tom, jaké rozhodnutí je v danou chvíli správné a jaké špatné. Možná ani tahle definice neexistuje. Nesnesitelná lehkost bytí přináší tolik myšlenek, chladu i tepla, touhy a odloučení, že všechno ani není možné najednou absorbovat. Dílo se obnažuje tak, jak se člověk sám obnažit nedokáže. Dáví se a přejídá pocity, aby nabídlo pohled někam hluboko, kam se většinou málokdo odváží. Velké mrazení. Mnozí říkají, že je to cynické. Myslím spíš, že se jen Kundera slaňuje až na samou dřeň k tomu, co zažíváme, aniž bychom to dokázali pojmenovat. Tam dole, hluboko, totiž nic není jednoznačné.
Nechci zpochybňovat Kunderův tvůrčí dar, ale se mnou se to nepotkalo. Ano, tam se člověk zamyslel, tu pocítil emoci, ale první polovině jsem si přišla jako kočka pozorující roztočený buben pračky - kouká a pořádně neví na co. Druhá polovina ke mně byla milosrdnější, ale i tak jsem vydržela déle přemýšlet nad tím, jak sáhodlouze se dá popsat defekace, než nad tím, o čem že to vlastně celé bylo.
Kundera má ohromný talent na psychologické pozorování, pochopení pro mnoho různých stavů mysli, které jakoby všechny sám prožil, ačkoli by vydaly na 4 až 5 životů. Hlavně má obrovské pochopení pro iracionální, morálně "špatnou" stránku každého z nás. Brilantně zachycuje, že lidé mohou své špatné vlastnosti i milovat, a že k tomu mohou mít pochopitelné důvody (Sabina miluje zradu, protože jí připomíná "vykročení z řady do neznáma" a tedy svobodu). V téhle knize je příběh pouhou platformou pro důkladné pitvání lidské psychologie. Nejde v ní o zápletku ani "jak to dopadne". Jde v ní o to, říct něco hlubokého, pravdivého a ne často slyšeného o tom, jaké to je, žít a být tak nedokonalými bytostmi jako jsme my.
Plus Kunderův styl (kráké věty, žádná slovní vata, kapitoly o pár stránkách) se velice příjemně čte. Kniha uplývá jak voda, což je na dílo s tak filosoficko-psychologickou tématikou neobvyklé.
Přitom jednoduchost stylu vůbec neubírá na hloubce myšlenek. Téměř na každé stránce je text proložen nějakým super-výstižným psychologickým popisem, který se zdá být Kunderovým originálním a poctivě nabytým za života díky jeho mimořádné emoční citlivosti. Sám jej pak umí krásně podat v metaforách, které jsou vždy mnohem přesnější než přímý popis. Jakoby se lidská mysl nabízela k tomu, popisovat ji metaforicky - a Kundera to zvládá výborně (podobně jako například Nietzsche, který je mu nepochybně inspirací).
Po přečtení tohoto díla už chápu, proč je Kundera považován za jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů.
Knížka má velmi zajímavou formu vyprávění, kdy je příznaná role vypravěče, který nám nejenom popisuje osudy a dilemata hlavních postav, ale jejich rozhodnutí a činy také hodnotí a polemizuje s nimi.
Je to kniha hloubavá, analytická, kdy zkoumá lidské chování v nesvobodě. Děj je druhořadý. Proto se nedá říct, že je Nesnesitelná lehkost bytí napínavá. Do čtení je třeba se, alespoň v první polovině, nutit. Myslím, že není úplně dobře zvládnutá erotická linka, přestože dostává tak mnoho prostoru.
V každém případě jsem rád, že jsem se knížkou prokousal. Jenom mi nesedí název. Řeší se v tam jiné věci a nějaká frustrace z jalového proplouvání životem se v knize neděje.
Podle mě je to kniha k zamyšlení a uvědomění si, že sice důležitou změnou v republice se toho hodně změnilo, ale lidské životy pokračovaly dál. I se vším, co k tomu patří.
Nesnesitelná lehkost bytí pro mě představovala nesnesitelnou těžkost čtení. První půlka knížky je plná prázdných slov, respektive nekonečných úvah o nevěře a nespojitosti lásky tělesné a duševní, neboť se jedná prakticky jen o zálety Tomáše a jejich odpouštění ze strany trpělivé Terezy a částečně o život Tomášovy milenky Sabiny a jejího v emigraci nového milence Franze. Až druhá polovina, po návratu Terezy a Tomáše z emigrace, byla pro mě čitelným příběhem. Celkově dílo hodnotím třemi hvězdami a konstatuji, že knížka mi přinesla radost jen tím, že jsem splnil 18. úkol ČV 2024.
Konečně jsem se dostala k téhle klasice. Hodně mě oslovil popis života za reálného socialismu a morálních dilemat hrdinů, ačkoliv filozofování na mě bylo občas až moc.
V tomto případě ani nejde o román, ale o popis života/neživota, o přežívání lidí, jejichž způsob žití nezapadá do žití v jejich okolí.
Skvělé. Kundera je jenom jeden, nepřestávám obdivovat jeho rozhled v historii, filozofii, dějinách hudby. Přestože kniha obsahuje spoustu filozofických pasáží, četla se mi velmi lehce. Chování Tomáše a Terezy mi sice vůbec není blízké, ale tu velkou lásku jsem jim věřila. A nečekaně mě dojala dějová linka s Kareninem.
Knihu jsem četla po chvilkách je psána s lehkostí a skvěle mi sedla. Celou dobu se autorovi vyhýbám až mě nalákala čtenářská výzva, vyzkoušela a nelituji!!!
Asi jsem neměla nikdy představu, co mi knihy nabídnou nebo nastal čas, kdy myšlenky lépe pochopím...
Určitě zajímavé čtení, která vám poodhalí myšlenkové pochody autora a dokáže čtenáře strhnout do děje, názor si udělá každý sám.
Ale určitě ráda doporučím
Jsem jednoduchý čtenář, takže filozofický nádech knížky jsem většinu času moc nechápala. Trochu rušivým elementem bylo přeskakování v časové ose, což mě moc nevyhovovalo. Jinak byla kniha velice čtivá, plusové body za krátké kapitolky.
Štítky knihy
sex nevěra zfilmováno erotika česká literatura komunismus emigrace filozofická beletrie melancholieAutorovy další knížky
| 2006 |  Nesnesitelná lehkost bytí |
| 1969 | Žert |
| 1970 | Směšné lásky |
| 1979 | Život je jinde |
| 1993 | Nesmrtelnost |
Neviem, ako to opísať. Nesnesitelná lehkost bytí sa dotkla niečoho vo mne, niečo vo mne prebudila, niečo vo mne zanechala.
Ďakujem výzve 2024, že nás zoznámila, pán Kundera. Verím, že sa opäť stretneme.