Nespavost
Stephen King
Hlavního hrdinu provázejí problémy. V poslední době má potíže se spánkem. Mívá vidění, ale není si tak zcela jistý, zda se skutečně jedná jen o halucinace. Stále se ještě nesmířil se svou čerstvou rolí vdovce a zažívá teď opravdu těžké časy... A není divu, vždyť děj příběhu se odehrává v Derry, malém městečku tak velmi dobře známém všem fanouškům tohoto autora. Pod klidným povrchem všedního života zde zuří temné síly a strhávají obyvatele nemilosrdně do svého smrtícího víru.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2011 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Insomnia, 1994
více info...
Přidat komentář
Tu podľa mňa King dosť uletel. Škoda toho. Ten román sa fakt napínavo rozbiehal a potom sa zvrtol v nejaké zvláštne sci-fi.
Vlastne ani neviem presne, lebo posledných 200 strán som naozaj len preletela, aby som vedela čo ma asi čaká a neľutujem teda, že som sa do toho viac neponorila.
King je pre mňa špecifický tým, že niektoré svoje príbehy nedokáže dostatočne dobre viesť celou knihou. Niektoré boli neskutočné skvosty a to nielen v rámci žánru, ale skvosty celkovo.
A potom je toto zvláštne pozliepané čudo, ktoré som odložila a nedočítala. Často sa mi to nestáva a vždy som jeho knihy dočítala, aj keď so sklamaním.
Tu som sa rozhodla radšej nestrácať viac čas. Nepomyslela by som si, že sa mi to pri tomto autorovi stane.
Takže nehodnotím, ale som strašne rozčarovaná.
Ten presah na Temnú vežu ma trochu prekvapil, i keď sa tým pádom výrazne znížil počet možných koncov celého príbehu, pri Kingovi to nikdy nie je rutina. Z knihy sála atmosféra života v malom provinčnom americkom mestečku a typický Kingov ekosystém tomu dáva surrealistický nádych. Myslím že to patrí k tomu lepšiemu.
Další střípek k Temné věži, tentokrát zásadně důležitější, než události v Salemu. I když i zde příběh trpí klasickým Kingovým „grafopiseckým“ problémem a samotná provázanost na věž se projeví až velice později, tak postavy, jejich všední dny, problémy a trápení jsou podány dobře v souvislosti s problémem nespavosti. To co se zpočátku zdálo jako „důchodcovský“ problém dostává postupně kontury a rozměry antických tragédií (vzhledem k triu doktůrků je to doslovné) a příběh tak i přes všechnu zbytečnou a roztáhlou omáčku kolem chytne a nepustí. Ralf a Lois jsou perfektně lidsky napsané postavy, se kterými se šlo sžít a držet jim palce až do konce. Jakmile se karmínový král (neboli král krvavec) a věž naroubují do dění v Derry a Ralf začne mít skutečné problémy a vidět věci, jež by neměl, je to už dávno za momentem, kdy by šlo knihu opustit s tím, že to prášky na spaní nějak vyřeší. Omyl, následuje skvělé drama, jež má v důsledku svým významem a důležitostí dopad na celý Kingův vesmír, stojících na bedrech věže. Další skvělý střípek zejména k finále Temné věže s neskutečně táhlým úvodem.
Jako vždycky u Kinga skvělý, šestihvězdičkový začátek (!!!), kdy všechno šlape jak má, motor běží na plné obrátky a kdy s otevřenou pusou žasnete nad autorovým vypravěčským uměním, ale potom, aniž si to vlastně uvědomíte, na vás padne nějaká neviditelná deka, olej v soukolí začne pozvolna tuhnout, kolečka se otáčejí čím díl tím pomaleji, přibývá podivných motivů, jimiž se pan spisovatel pokouší nastavit kaši – a za půlkou (v okamžiku, kdy si uvědomíte, že před sebou máte dalších sto kiláků do kopce) už vás to prostě celé přestane bavit. Za mě další promarněná kingovská příležitost.
Prvá polovica knihy bola veľmi sľubná, druhá bola tak strašne absurdná, že aj na Kinga to bolo príliš(a to som miloval Tommyknockerov). Tešil som sa, že sa tu dozviem viac o Crimson Kingovi ale toto bolo ďalšie sklamanie. Strašne veľa ľudí hovorí, že toto je jedna z tých knižiek ktoré by ste mali prečítať pred tým ako ukončíte sériu Temná Veža ale ja nemám ten pocit vzhľadom na minimum informácií o našom hlavnom záporákovi.
Velmi zajímavá knížka. Dobré téma, hezky vymyšlené a poutavé - většinou. Jen hodně dlouhé. Rozhodně by to mělo být kratší a chtělo by to nějaké pasáže vypustit. Místy jsem u toho vypínal a musel se vracet, abych vůbec věděl, co se dělo
(SPOILER) Tuhle knihu hodnotit pro mě bylo hodně těžké, protože i když to byl King, takový, jakého ho znám, přišel mi ten námět už přes čáru. Říkala jsem si, že jestli se o něm říká, že některé knihy psal pod drogami, tak v tomhle případě bych tomu tedy věřila. Bylo to pro mě dost přitažené za vlasy, všechny ty aury a vnímání vyšších světů, ale možná je to tím, že už je jiná doba, než když to psal. Číst to kolem roku 1995,asi bych to žrala úplně jinak. No ale o čtvrté hvězdě rozhodly asi 3 poslední stránky - to když jsem četla s pocitem, že už to konečně chci dorazit a najednou jsem zjistila, že mě to hluboce dojímá - udělal to jedním lusknutím prstu, svým prostým dovyprávěním toho příběhu a to jen tak někdo nesvede... Takže musím opět napsat, že to bylo skvělé čtení, které jen tak nezapomenu, opět to bylo něco, co jsem nikde jinde nečetla....
Do ráje je cesta dlouhá, tak se, miláčku, nenech zdržovat maličkostmi.
Kinga skoro neznám, ale toto se mi líbilo. Nespavost je sice samostatný román, ale fanoušci ocení napojení na To přímo v jeho městě Derry s mnoha drobnými (tam, kde stával vodojem) i většími (balonkové provázky) odkazy. Další napojení je na Temnou věž. Tu neznám vůbec, ale přišlo mi jako docela silné. To by ale musel potvrdit někdo ze znalců. Další konotace mi ušly.
No ale k příběhu samému. Je to taková antiteze To. Hrdinové, bojující s nadreálným zlem, jsou místo puberťáků páprdi z Harris Avenue, kteří vesměs jedou osmé gumy a pomalu začínají sledovat, v kterým regále mají v Renetě plíny. Dva z nich jsou ale vybráni a předem formování nedostatkem spánku k jiným cílům než šachovým partiím na 3. ranveji nebo štrikování svetrů. Vyšším? Hlubším? A jak moc jde o šílenství a jak moc o realitu?
Jako wow, byla to jízda. Poslech má skoro 26 hodin, ale bavilo mě to. Jen jsem od toho samozřejmě musel odcházet a vracet se a poslouchal jsem to snad 1/4 roku, ale vždycky jsem zaplul do příběhu jako do rukavičky. Před mýma očima (ušima) se odehrával přerod z komorního dramatu o stárnutí a psychickém strádání vlivem nespavosti v něco zcela jiného, v něco mnohem víc antického nebo shakespearovského. Do toho básně Stephena Dobynse a dalších, úryvky z dětských knih a podobné kotvy do reality, které Stephen King prostě umí. Výborné a uvěřitelné postavy s hloubkou a svým vlastním příběhem jsou u něj samozřejmostí. Také hodnoty, pro které stojí za to umřít. A velká slova, které ale u něj nezní pateticky. Že život je silnější než smrt. Že láska a oběť umí zastavit i zlo s rezavým skalpelem v ruce. Možná proto se mi to líbilo. Protože bych chtěl být takový sekáč jako Ralph Roberts. Klidně hned, ale jsem ochoten si počkat i do sedmdesáti.
Proč ale tedy jen 80? Možná 84, ale i tak. Proč? Protože to bylo až moc rozvleklé. Třeba jen závěrečná scéna před Renetou je dlouhá jak týden před výplatou. Protože krásné první mrknutí na Pána prstenů bylo hned v dalších větách proměněno z mrknutí na oooobří okecávačku téhož (doprdele proč?!!!), aby se dokonce vrátilo po mnoha desítkách stran jako bumerang s druhou okecávačkou. Jak já bych byl rád jen za to první mrknutí! Jo a taky to bylo rozvleklé. Táhlo se to jak sýr na pánvi. Sice to bylo super, ale vaty bylo jak ve Veverské Bítýšce. Ano, ta vata byla taky super, prostě skvělá eňoňuňo kvalita, ale pořád jen vata. Jo a rozvleklé to bylo. Jakoby byly postavy už trochu nakažené tím Němcem zavilým. Jak říkám, rozvleklé. Tak proto. Ale jinak super.
Knihu jsem si přečetla podruhé s odstupem 20 let :-) a s radostí narazila na odkaz na Temnou věž, který jsem samozřejmě při prvním čtení přehlédla, nebo asi nevěděla kam zařadit. Za mě děj pěkně ubíhal. Že je to předáno skrze "staré lidi" jak zde někdo psal je úplně jedno, protože šlo o typické Kingovské "něco", které mě na jeho příbězích prostě baví...
Málokdy narážím na knihy, kdy je hlavním hrdinou starý člověk na konci svého života. Sympatický děda Ralf začne vidět a zažívat podivné věci poté, co zemře jeho dlouholetá životní láska Carolin a on přestane spát. Kdo trpí potížemi se spánkem jako já jistě přitaká, jak realisticky King tyto problémy popisuje. Námět je naprosto originální, styl psaní čtivý, zcela Kingovský a děj pořádně zapletený. Problematika stáří a umírání, ale i otázka života, morálnost potratů a feminismus jsou za mě skutečně revolučně zasažené do zajímavého fantasy? (asi fantasy) příběhu. Kniha je sice dlouhá a ke konci spíše zdlouhavá, ale ani to jí podle mě neubírá na kvalitě.
Dobře napsaný příběh, čtivý. Bohužel tak do poloviny knihy, ze zbytku se stala jakási scifi slatanina. Dočetla jsem, konec byl poměrně solidní. 3/5
Já vám nevím, u některých kingovek mám vyložene problém tomu přijít na chuť. Poslouchala jsem to jako audioknihu a vlastně se nedivím, že má tolik lidí problém se do toho začíst. Bylo to dlouhé, zbytečně popisné a asi si teď dám od Kinga na chvíli pauzu. Všechno to působí jako horečnaté sny a hlavně už v těch knihách vidím jasnou šablonu. Tohle bylo totiž velmi podobné Mrtvé zóně nebo Ostrovu Duma Key. Osnova příbehu zůstává stejná. Jinak postavy knihy byly velmi dobře propracované a dalo se s nimi soucítit, děj nebyl špatný, bylo to napínavé a místy i akční. Jen to bylo prostě dlouhé a chvílemi mi to přišlo zmatené.
Knihu jsem si poslechl jako audioknihu a udělal jsem moc dobře. Na poslech při stavění zahradního domku byla kniha v pohodě, ale číst bych ji asi moc nechtěl, protože bych se jí doslova prokousával.
Výborná kniha sice trochu delší ale příjemné čtení možná má Mistr King pravdu jak to popsal když přijde konec nebo také ne to ať zváží každý z vás.
Souhlasím s Agatha84, Nespavost mě z nespavosti vyléčila velice rychle. Přečetl jsem ji celou, ale nedokážu vyprávět, o čem to bylo. Ne každý Mistrův kousek mě osloví!
Přiznávám dobrovolně, že toto bylo utrpení nesmírné. Ještě se mi nestalo, abych se nějakým "Kingem" prokousávala tak dlouho a s tak evidentní nechutí. Jasně, obdivuji autora za jeho vypravěčský um, ale toto už pro mě bylo za hranou snesitelnosti. Zcela paradoxně ve mě "Nespavost" vyvolávala stavy nesmírné únavy a zavírajících se víček.
A třeba jsem jen nebyla ve správnou dobu u správné knihy. Ono by těch mých výtek bylo povícero, já totiž vlastně ani nepochopila, co se mi autor tímto příběhem snažil sdělit.
Dám si delší voraz a pak se zkusím zahojit nějakým jiným příběhem. Už teď se vlastně těším .... :-)
Co začíná jako umírněný příběh o starém muži a nepříjemnostech stáří postupně přerůstá ve fantaskní, dalo by se i říci ezoterický román. Příběh o boji se zlem, jehož záměry, moc a zvůle široce přesahují naše chápání. A právě očima Ralfa Robertse postupně nazíráme jeden ze světů, skrývajících se za oponou. Jeden ze světů z vyšších pater existence. Vyšších pater věže.
Nespavost je vlastně takovým příběhovým rozšířením či přívěskem k Temné věži. Pro její fanoušky se jedná o naprosto nezbytný střípek do celé mozaiky, doplňující zdánlivou dějovou díru či uspěchanost ve finále ságy. Což je úctyhodné vzhledem k tomu, že vyšla v době, kdy King byl teprve za polovinou série. Celé to svědčí o velké promyšlenosti jeho knižního světa. Přesto kniha obstojí rovněž i sama o sobě. Je jako větev jednoho velkého stromu, výplet točícího se kola. Anebo paprsek vedoucí z jednoho patra velké věže, držící pohromadě realitu.
Ale dosti už poetiky. Zkrátka pokud si knihu přečtete, aniž byste znali Kingův magnum opus, dokážete si ji užít izolovaně. Ale celá řada odkazů a narážek vám zcela jistě unikne. A to je škoda. Právě onen Král krkavec, jinak známý jako Karmínový král je největším pojítkem. Ultimátní záporák kingversa, a hlavně Temné věže. Jakýsi Sauron tahající v pozadí za nitky vedoucí k promyšlené katastrofě, mající za cíl upevnit jeho moc. Právě tento souboj zla a jeho protiváhy zde působí jako osudové mlýnské kameny, mezi něž se Ralf a jeho přátelé zachytí. A musí tak v jejich působení sehrát svou roli. Ať už chtějí, či ne.
V jádru jde o krásný, rozvláčně napsaný příběh s fantasy prvky ukazující ty dobré i odvrácené stránky lidské osobnosti. O tom, že žádný naoko předem prohraný boj není ztracený. Hnus a naděje, náhoda a účel zde mají pevné místo. Tak jako v životě
Kniha není úplně zlá a Ralph jako hlavní postava je skvělý. Pokud by se ale příběh neodehrával v Derry a nepotkali jsme pár starých známých a nebylo zmíněno pár událostí, ani bych neřekl že knihu napsal King. Příběh mi přišel trochu moc přitažený za vlasy, ale možná jen nedokážu vnímat aury a moc mě nebere Kingův "multiverse" na který je zde spousta odkazů. Od Stephena jsem četl horší knihy ale i mnohem lepší...za mě průměr, ale nedivil bych se pokud by byla kniha pro někoho naprosto výborná, já se trochu nudil.
Štítky knihy
americká literatura napětí poruchy spánku, nespavost spánek interrupce senioři vdovci auraAutorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2016 | To |
Zatiaľ som to vstrebala len ako audioknihu, ale určite si papierovú formu kúpim. Vstrebala - veľmi sa mi to páčilo, aj tie nudné pasáže, aj tie bláznivé hororové. Hrdinov som si veľmi obľúbila a pri konci som, ako inak, plakala. :-)