Nestvůra z Essexu
Sarah Perry
Londýn 1893. Když mladá Cora Seaborneová ovdoví, je to pro ni spíš úleva než rána. Nešťastné manželství i život ve městě ji ubíjely (někdy až příliš doslovně), a tak pro ni pobyt na venkově v Essexu, uprostřed přírody, o niž se odjakživa zajímala, představují novou naději na světlejší zítřky. A opravdu, pobřežní vesnici Aldwinter si hned zamiluje a v místním pastorovi Williamu Ransomovi a jeho rodině najde přátele. Idylku však naruší zvěsti o návratu legendární nestvůry, obřího hada, jenž přichází z moře a požírá vesničany. Zatímco Cora doufá, že nalezne nový živočišný druh a vyslouží si cedulku v Přírodovědném muzeu, pastor Ransome vidí v těchto zvěstech bludařství a odklon od pravé víry, proti nimž je třeba bojovat. Nestvůra z Essexu je román o svobodě, poznání, přátelství a lásce, o ideálech a vysokých cílech i o protikladech, které se přitahují.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2018 , ArgoOriginální název:
The Essex Serpent, 2016
více info...
Přidat komentář
Čekala jsem od knihy více, ale není to špatné čtení, když hledáte něco lehčího. Autorka se odvolává na to, že vycházela z několika knižních pramenů o době děje románu i některtých otázkách (např. oé dobové chireurgii), takže se snad jedná i o docela věrohodný pokus přiblížit čtenářům život v Anglii v 19. století. Autorka "nakousla několik zásadních témat, v podstatě nadčasových - sociální nerovnost, emancipaci žen, domácí násilí, jak se vyrovnat s nevyléčitelnou nemocí a utrpením... Žádný z těchto problémů ale neřeší do hloubky. Všechny problémy a vztahové motanice se v závěru vyřeší, konec je v podstatě šťastný, ale alespoň uvěřitelným způsobem.
Nechala jsem se zmást názvem a trochu i anotací a čekala jsem příběh o nějakém tajemném tvorovi. Čekání na to, až se objeví, mi zpříjemňovala řádka milých lidí a jejich osudy. A někde uprostřed knihy jsem si uvědomila, že mě nějaká příšera už ani nezajímá a že víc, než to tajemství okolo ní, mi jde o to, jak se ten propletenec osudů rozplete. Moc se mi líbil jemný a láskyplný humor, kterým se hrdinové knížky častovali v dopisech a dialozích a doufala jsem, že autorka ten příběh nezničí nějakým převykonstruovaným koncem.
Za mě spokojenost. Kniha je to zvláštní a doporučila bych ji spíš těm, kdo dovedou nechávat dveře otevřené.
Nedá mi nezmínit se o chybě v překladu (nebo přepisu?). Zmiňuje se výbuch Krakatitu v roce 1883. To mě vážně rozesmálo nahlas. Jinak jsem se u knihy jen spokojeně usmívala
No nevím. Jako není to špatné, ale asi jsem čekala víc. Konec mi připadal trochu nemastný neslaný, ale oceňuji, že se nejedná o klasický happyend "všichni se oženili a vdali a žili šťastně až do smrti". Hlavní hrdinka mi místy připomínala některé postavy Oscara Wilda, to bylo příjemné překvapení, ale bohužel tento dojem trval jen ze začátku knihy. V některých ohledech mi připadalo, že autorka se snaží současné problémy nasadit do minulé doby a to ční z celé knihy jako bolavý palec (hlavně uvědomělá feministka a průkopnice Martha, která se opakovaně mění na Martu a zpět). Význam titulní nestvůry, která byla zpočátku propírána pomalu na každé stránce dvakrát, postupně vybledl a vlastně si nejsem jistá, jestli nestvůra měla něco symbolizovat nebo jestli se jednalo jen o berličku ve snaze o cool titul knihy.
Ak niekto potrebuje romantický príbeh a nie je veľmi na zložitú literatúru, a napriek tomu, chce aspoň o stupe kvalitnejšie čítanie, tak táto kniha by mohla byť ono.
Naprosto prezieravé konanie postáv, vyfabulovaný dej až do absurdnosti a nereálnosti, ale snáď romantická duša si na tom pohovie.
Pod nádhernou obálkou se skrývá příběh o nestvůře, jenž brázdí břehy Essexu a děsí tím všechny lidi z vesnice. Ovšem hlavním námětem knihy autorky jsou právě oni lidé a jejich jednání vůči této příšeře. Celý děj je zasazen do 18. století, jenž lze dovodit z vytříbeného jazyka, jímž autorka popisuje příběh. Fiktivní příběh je občas doplněn dobovými skutečnostmi.
Román s pozvolným dějem a krásným slohem, připomínal mi knížku, kterou jsem četla nedávno (Samota A. M. Hurley).
Na knížku jsem se moc těšila a navnadily mě i zdejší pochvalné komentáře. Kniha mě ale vůbec nebavila, nemohla jsem se začíst. Nakonec jsem se rozhodla se dál netrápit a odložila jsem ji. :-/
Už dlouho mě žádný příběh neuchvátil takovýmto způsobem. Nádherná studie lidské duše, svobody a důstojnosti. Příběh plný protikladů a návratů doplněný kouzlem neznámého.
Nevím, možná je to tím, že se teď na čtení tolik nesoustředím a nenám na něj dost času, ale mě to teda moc nezaujalo...
Myslím, že kritici tuto knihu trochu přecenili, není špatná, byla jsem docela zvědava, jak vše dopadne, ale výběr lidí mi přišel vykalkulovaný, jeden věřící, druhý vědec, další revolucionář, dítě s náznakem autismu atd. A bohužel souhlasím i s dalšími, že žádná postava člověka natolik nezaujme, aby se sní ztotožnil...Sestry Bronteovy a hlavně J. Austenová (humor, jemná ironie) zůstanou asi nepřekonány.
Nesmíte si myslně myslet, že kniha bude pátráním po bájné nestvůře, kterou se hlavní hrdinka snaží najít. Až poté, kdy si uvědomíte, že nestvůra není hlavní hybatelkou děje, dojde Vám co máte v rukou. Milou knížku, která mi hodně připomínala Větrnou hůrku. A jak se píše v anotaci, je to příběh o svobodě, protikladech které se přitahují ale také o přátelství a lásce. Dávám 5*.
Kniha je tým, čo si predstavíte pod pojmom "krásna literatúra", písaná krásnym jazykom, zanechala silný dojem. U mňa bude patriť k tým nezabudnuteľným.
Keby mi do ruky prišlo viac takýchto kníh... Pri tejto knihe som sa nenudila ani jednu minútu čítania. Iný pohľad na viktoriánsku dobu, kde už bol cítiť závan vedy, ale náboženstvo ešte malo svoju úlohu v živote obyčajného človeka. Zo strachu a nevedomosti potom môže vzísť obluda/had/, ktorá vlastne neexistuje.
Pro mne velké zklamání. Přirovnání k Jane Austinové pokulhává, postavy se mi zdály šablonovité, děj předvídatelný. Některé popisy byly ale opravdu nádherné, jen jich bylo nějak moc...
Velmi zvláštní román, který má podmanivou atmosféru, mě zaujal od první stránky. Ocenila jsem hlavně kultivovaný jazyk autorky, barvité scenérie přírody a také dobrou znalost prostředí Londýna i Essexu z konce 19. století. Trochu mi vadily občasné chyby v překladu, které bych u tak renomovaného nakladatelství jako je Argo nepředpokládala, ale i tak to byla úžasná kniha, kterou doporučuji těm, kteří mají rádi mnohovrstevné romány. Početla jsem si...
Podmanivě okouzlující atmosféra. Ale o čem to vlastně bylo? Pro jednoho o ničem, pro druhého o všem.
Štítky knihy
anglická literatura viktoriánská doba anglický venkov příšery, monstra zfilmováno – TV seriál
Jsem jedna z těch, co se jim líbila obálka knihy a i komentáře byli pěkné. Ale.....dlouho jsem se nemohla začíst a místy jsem se přemlouvala číst dál. Přišlo mi, že kniha nemá pořádný děj, že si vlastně jen tak plyne. Čekala jsem něco rychlejšího a s nestvůrou i akčnějšího. A toho je tato kniha prosta. Přesto jsem po dlouhé době dočetla, no a nebylo to až tak špatné. Za polovinou se mi postavy i líbili, a už jsem byla zvědavá, jak příběh dopadne.