Nestvůra z Essexu
Sarah Perry
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383066/bmid_nestvura-z-essexu-HTm-383066.jpg
4
249
249
Londýn 1893. Když mladá Cora Seaborneová ovdoví, je to pro ni spíš úleva než rána. Nešťastné manželství i život ve městě ji ubíjely (někdy až příliš doslovně), a tak pro ni pobyt na venkově v Essexu, uprostřed přírody, o niž se odjakživa zajímala, představují novou naději na světlejší zítřky. A opravdu, pobřežní vesnici Aldwinter si hned zamiluje a v místním pastorovi Williamu Ransomovi a jeho rodině najde přátele. Idylku však naruší zvěsti o návratu legendární nestvůry, obřího hada, jenž přichází z moře a požírá vesničany. Zatímco Cora doufá, že nalezne nový živočišný druh a vyslouží si cedulku v Přírodovědném muzeu, pastor Ransome vidí v těchto zvěstech bludařství a odklon od pravé víry, proti nimž je třeba bojovat. Nestvůra z Essexu je román o svobodě, poznání, přátelství a lásce, o ideálech a vysokých cílech i o protikladech, které se přitahují.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno:
2018
,
Argo
Originální název:
The Essex Serpent, 2016
více info...
Přidat komentář
Nádherný jazyk, dobrý/é příběh/y, skvělý překlad, jen korektor by občas zasloužil pohlavek ("... ani své lovecké psi by takhle nuzně neubytovali..." apod.) Moc mě potěšilo, že se děti - Naomi i Francis - nakonec ke svým rodičům zachovaly tak, jak to udělaly (abych nespoilerovala). Moc hezká knížka!
Jana Eyrová zkřížená s Větrnou hůrkou, viktoriánský román 21. století, příběh obecně odhadnutelný, v konkrétních atributech přesto napínavý. Nestvůra konkrétní i metaforická, osm postav a jejich příběhy v průběhu jednoho roku a na pozadí přírodních i civilizačních změn, krotký feminismus, probublávající sexualita a víra a smrt jako přirozená součást života. Po obtížném začátku (než si člověk zvykne na pomalé tempo... než si zapamatuje všechny postavy... než přistoupí na způsob vyprávění... ) jsem se přizpůsobila poklidnému rytmu a jen si užívala atmosféru - a vlastně i to, jak se liší farář, lékař, krásná vdova, salónní revolucionářka a další typy podle Perryové od těch podle Brontëové. Doporučuji všem, kdo mají rádi spletitější příběhy, netrvají na akci a násilí a nechají se vést po ne úplně běžných krajinách.
Had z Essexu je výnimočná kniha s krásnou obálkou. Už len pohľad na ňu sľubuje, že čítanie bude zážitok. Na to však opatrne, ak budete mať priveľké očakávania, môžete sa sklamať. Kniha je určená skôr náročnému čitateľovi. Na ňu musíte mať jednoducho náladu.
Komplikovaný dej graduje pomaly a postupne, no nechýba v ňom napätie, tajomstvo, riešenie situácií, s ktorými sme sa vo viktoriánskom období mohli stretnúť a hlavne úplne iný pohľad na svet. Aj napriek tomu, že mi postavy neboli priveľmi sympatické, ich konanie bolo niekedy obdivuhodné. Najmä odhodlanosť, ktorú nám Corin neraz dokázala.
Mne osobne sa kniha veľmi páčila. Je ale iná, než bežne čítam. Kto chce tiež experimentovať, nebojte sa. Pozitívne ohlasy neklamú.
Od knihy jsem čekala něco úplně jiného, takže mne děj překvapil. Text měl dvě roviny, jednu dějovou a druhou takovou neuchopitelnou. Atmosféra té doby a uvažování hlavní hrdinky nějak dotvářely dějovou linku, těžko se to definuje. Z knihy nejsem nadšená, ale ani zklamaná, musí na ni být ta správná nálada.
Knihu jsem přečetla jedním dechem a vlastně ani nedokáži říci proč. Prostě proto.
Kniha má krásnou obálku, celkem dobře se četla, ale to je - bohužel - vše, děj nesmírně rozvláčný, žádná z postav nebyla příliš sympatická, jejich jednání mi připadalo většinou nepochopitelné. Obávám se, že za týden si nevzpomenu, o čem kniha vlastně byla.
Coru ubíjelo nevydařené manželství, mě tato kniha. Toto setkání s krásnou knihou a viktoriánskou dobou se bohužel nepodařilo. Dalo mi velkou práci se začíst a hlavně se zorientovat v postavách ( skřet=Luke ). Neustále jsem čekala kdy přijde to očekávané wow a ono nic, děj tak nějak plynul až tady byl konec a moje hurá, mám to za sebou.
Miluji knihy Jane Austenové i sester Brontëových. Tady na mě taky dýchla blata a vřesoviště, ale postavy a zápletka už z výše zmiňovaných nemají nic.
Podivná směs jednotlivých postav a popisů - výrazně to na sebe nenavazuje a není problém, dělat i několikatýdenní pauzy mezi čtením, což jsem u tak vysoce hodnoceného románu nečekala. Atmosféru to moc nemá, spíš je to takový oddych, pokud chcete zabít čas v tramvaji. Některé popisy jsou pěkné, ale tak jak volně plyne román, tak zase odplynou a hlubší dojem nezanechají. Spíš obecný jásot pro román vidím v krátkosti některých pasáží a přeskakování z jednoho na druhé, což spíš odpovídá stylu 21. století než viktoriánské Anglii.
Medzi mnou a Nestvůrou z Essexu to nezafungovalo a pridávam sa k tej skupine čitateľov, na ktorú toto dielo zapôsobilo ako "literárny guláš".
Najviac ma sklamalo to, že som sa pri čítaní vôbec nedokázala vcítiť do opísanej atmosféry viktoriánskeho Anglicka.
Dej príbehu sa vyvíja veľmi pomaly a obsahuje pre mňa mnoho nudných filozofických opisov. Rovnako aj charakter hlavných postáv je komplikovaný, každá z nich bola osobitá a v súvislosti s dejom mi tam niektoré ďalšie postavy nesadli alebo neboli dobré vyprofilované.
Autorka toho chce čiatateľom podať veľmi veľa, od tajomnej záhady, konfrontácie medzi vedou a vierou, detektívnej zápletky, feminizmu, vývoja medicíny, nerovných spoločenských aj osobných vzťahov až po opísanie vtedy pomaly objavovaného autizmu, pričom mnohé zápletky boli podávané iba v náznakoch.
Neviem, ale na mňa to bolo dosť komplikované...
V tomhle románu z viktoriánského období je skutečně všechno - dobro i zlo, přátelství, láska i nenávist, štěstí i neštěstí, život i smrt. Je to vyobrazení života lidí té doby a jejich všedních dnů, jejich radostí i starostí a trápení.
Autorka píše krásným jazykem. Dokonale popisuje vztahy a city mezi postavami. Malebně popisuje oblast Essexu a přírodu ve všech ročních obdobích. Literární styl je úžasný.
Zklamalo mě ovšem, že mě víc nezaujala ani jedna postava. Nikdo se mi nezalíbil natolik, aby mně na jeho osudu záleželo. A to je špatné.
Román se nebude líbit těm, kteří čekají bohatý a živý děj. Tohle je pomalu plynoucí čas...
3,5*
Odposloucháno jako audiokniha. Jsem nadšená z viktoriánského stylu příběhu, kdy děj plyne rychlostí života žitého každým z nás. Měla jsem pocit, jako by se ani nic moc nedělo, ale při pohledu zpět jsem byla překvapená, kolik se toho událo. Mé srdce naplnilo něžné potěšení z jazyka, kterým bylo vyprávěno, ale také napětí, jak si autorka poradí s osudy hrdinů a hrdinek. Dost luxusní záležitost. Naprostá spokojenost. Nechtěla jsem, aby skončila.
Nalákala mě obálka, téma i pochvalné recenze. Moment, kdy jsem tuhle knížku konečně držela v ruce, byl velkolepý. Ale bohužel, tenhle rozvleklý styl psaní je pro mě utrpením. 90 stran a končím.
Jsem vlastně zmatená. Celou dobu jsem byla přesvědčená, že se tam nic neděje, ale stejně jsem nedokázala přestat číst. Výborně napsané dílo.
Na knihu jsem narazila náhodou a pane jo, to byla nádhera! Kniha mě naprosto pohltila, ještě nějaký čas ve mně bude doznívat a pak se zřejmě zařadí mezi mé TOP. Styl psaní mi trochu připomínal Pagnola a mou srdcovku od něj (Živá voda), samozřejmě, příběh je úplně o něčem jiném, v úplně jiném prostředí, ale stejně jsem si při čtení tohoto románu na Živou vodu občas vzpomněla. Postavy se mi dostaly pod kůži, hlavně „skřet“, ale i Cora, která mi ze začátku nebyla moc sympatická. Nádherně vykreslené prostředí venkova. Někteří knize vytýkají, že se tam nic neděje, naopak, já bych řekla, že se tam toho děje hrozně moc, ale nijak okatě, jen tak, mezi řádky... ale pozornému čtenáři nic neunikne a pak se nemůže mluvit o nudě. Napětí rozhodně nechybí a dokonce nechybí ani erotika, která je ovšem jen lehce a jemně nastíněna, tak, jak se na viktoriánskou Anglii sluší a patří. Pět hvězd, bez debat!
Velmi zajímavá kniha. Z počátku jsem tomu nedávala moc nadějí ale nakonec mě kniha velmi mile překvapila. Victoriánská anglie opět nezklamala a já jsem ráda, že jsem se mohla do krásné přírody Essexu ponořit a užít si ji.
Zase jsem se nechala nalákat. První půlka dobrá, ale když se v té druhé měly rozvinout nějaké děje a emoce, bylo to spíš rozpačité. Krásná obálka, mizerné korektury (Krakatit rozhodně není sopka.).
Zajímavá kniha. Krásná obálka a skvělý námět. Nechyběli ani krásné obraty a popisy přírody. Ale stejne se mi to moc nelíbilo. I přes snahu jsem si postavy nijak neoblíbila a některá jejich jednání moc nechápala.
Štítky knihy
anglická literatura viktoriánská doba anglický venkov příšery, monstra zfilmováno – TV seriál
Nestvůra z Essexu snad ani není román, připomíná mi víc trochu ujetou okouzlující báseň, kterou by napsal Tim Burton spolu se svou mrtvou nevěstou. Nikde nejsou jasné kontury, postavy jednají neuchopitelně, všechno se odehrává jakoby za jejich pověstnou essexskou mlhou.
Autorka jedná jako její hrdinky, nepodbízí se, nechce se čtenáři zalíbit. Lehký náznak erotické scény nepůsobí vůbec přitažlivě a jde jen tak mimochodem kolem. Myšlenky se prohánějí hlavami postav jako divoký vítr, který je neustále v pohybu a ani na chvíli se neuklidní.
"...všechny jeho hluboko položené základy, na kterých vybudoval svou bytost, se otřásly, pukly a přestavěly. Každou větu, která mu přišla na mysl, okamžitě popřela jiná, přesně opačná a stejně pravdivá: porušili jsme zákon - uposlechli jsme jej; kéž by sis proboha udržela svůj londýnský odstup - díky bohu, že žiješ, když žiju já, díky bohu, že žijeme na stejné zemi!"
Jinak jak už tu bylo řečeno: Neomluvitelně velké množství chyb a překlepů. Korektor takového solidního nakladatelství jako je Argo se musel při čtení dostat do stejného deliria jako jedna z hrdinek, aby tohle mohl přehlédnout. (Krakatoa je tady Krakatit, vážně?:)