Neuromant

24.11.2010

Neuromancer je sci-fi desetiletí X Neuromancer se nedá číst, hlava mi to nebere. A teď si z těhle protiproudů vyberte čemu budete věřit. Nemožné. Tak jsem se rozhodl přesvědčit se sám ke kterému názorovému proudu se přikloním a pustil jsem se do mého prvního kyberpunku. Výlsedek? Proud první výtězí! Lidi je to šleha! Naprosto se nesplnila varování s nutností číst některé pasáže vícekrát...ano, možná to bude potřeba jednou přečíst znova, ale ne kvůli pochopení, ale kvůli tomu o jak výbornou knihu se jedná. Jasně, bylo to první kyberpunkové dílo, takže jsem zezačátku přemýšlel nad některými výrazy slangu a řeči, ale to člověku během čtení dojde, rozhodně s tím nic nezmění opakované čtení některých pasáží. Bál jsem se problémů s orientací v knize typu "kde teď zrovna jsem, v drogovém opojení, matrixu, nebo realitě" ale ani na to v nejmenším nedošlo. Gibson to zaonačil úchvatně...nevede nikoho za ručičku, ale přesto je vždy jasné kde zrovna jsme. V tomhle dílku se netápe. Tahle kniha je jednou z těch vizí které se žijou, hltají a po dočtení se nedaj snadno dostat z hlavy. A nakonec už rozumím i revoluci jakou kyberpunk v osmdesátejch letech na poli sci-fi způsobil. Tohle je totiž úplně něco jiného než ostatní sci-fi. Je to stylová jízda která vám vykope mozek z hlavy někam do oblasti kam slunce nezasvítí. A teď vzhůru do druhého Kyberpunkového věrozvěsta - Bruce Sterlinga.