Neviditeľné ženy
Caroline Criado Perez
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479893/bmid_neviditelne-zeny-V05-479893.jpg
4
83
83
Predstavte si svet, v ktorom: ... vlastníte telefón, ktorý je priveľký do vašej ruky. ... vám lekár predpisuje lieky, ktoré pre vás vôbec nie sú vhodné. ... sa pri autonehode zraníte o 47% častejšie. Ak vám to niečo hovorí, je veľmi pravdepodobné, že ste žena. A čo keby vaša matka dostala infarkt? Pravdepodobne by ste to zistili tak, že by ju pichalo pri srdci a pociťovala by bolesť v ľavej ruke... Ibaže by to tak vôbec nebolo. Prejavy infarktov a srdcových ochorení u žien sú totiž úplne iné: bolesť brucha, vyčerpanie, únava, bolesť hlavy, napínanie na zvracanie. A práve preto zostáva približne 45 % srdcových záchvatov u žien neodhalených. Caroline Criado Perez vo svojej knihe Neviditeľné ženy mapuje, ako sú v súčasnosti potreby žien v spoločnosti rôznymi spôsobmi opomínané. Opiera sa pritom o širokú škálu prípadových štúdií, príbehov a výskumov naprieč celým svetom. Táto kniha vám otvorí oči a úplne zmení váš doterajší pohľad na svet. Zároveň otvára skryté možnosti architektom, dizajnérom, urbanistom, lekárom, politikom... ktorí môžu začať „dizajnovať“ náš svet úplne novým spôsobom, kde ženy a ich potreby budú oveľa viac videné a zohľadňované. Kniha Neviditeľné ženy získala ocenenie Royal Society Science Book a FT Business Book of The Year. Práva boli predané do dvadsiatich troch krajín.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Sociologie, společnost
Vydáno: 2021 , GradaOriginální název:
Invisible Women, 2019
více info...
Přidat komentář
Kniha byla složitější na čtení ale přesně jak říkají komentáře Líbí se mi že to není nějaký feministický Výkřik ale výzkumy podložená kniha. Některé myšlenky mne velmi zaujaly a za mě Je to téma o kterém je třeba mluvit a přesně i psát. Knihu hodnotím Jako pozitivní v tom že nabízí pouze úhel pohledu nikoli útok na muže až na pár odstavců které by se tak mohli zdát Nicméně dřívější doba prostě taková byla. Otázkou ovšem je kam nás to posune dál
Zlí muži odjakživa dělali vše proto, avy ženám ničili život. Dokonce protahují dálnice (a menší cesty prý ne) nebo povrchově nerozlišují pohlaví u testovacích figurin (které se tak jistě velmi liší), "takže" ženy mají více dopravních nehod (teď ale jak to skloubit s tím, že ženy mají méně dopr. nehod než muži, protože řídí zodpovědněji a bezpečněji... ach jo.)! A léky testovali jen na sobě, protože coby postradatelné pohlaví chtěli ženám ušetřit vedlejší účinky! Tedy pardon, z vlastního sobectví samozřejmě. Na staveništích není víc žen (což je hrozná ztráta), protože zlí muži vymysleli příliš velké pytle cementu. Bylo tam taky, že muži čurají vestoje, a proto mají ženy častěji migrénu? Teď nevím...
P.S. Profesor M. A. Strauss uvádí sedm strategií radikálního feminismu:
1) Utajování dat: prostřednictvím aktivismu nebo strachu z represálií výzkumníci zatajují data, která by byla v rozporu s feministickým axiomem.
2) Vyhýbání se datům: proces zjišťování je záměrně odkloněn tak, aby se zabránilo zaznamenávání dat, která porušují axiom. (Některé studie se zejména zabývají pouze ženami.)
3) Selektivní citace: uvádějte pouze zdroje ukazující mužské přečiny nebo podporující feministické teze, přestože jsou v rozporu s množstvím opačných důkazů.
4) Docházejte k závěru, že výsledky studie podporují feministické přesvědčení, i když tomu tak není.
5) Vytváření „důkazů citacemi“: pomocí stovek citací publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech prohlašte za vědecké myšlenky, od nichž se jiní distancují.
6) Bránit publikacím: bránit zveřejňování údajů, které jsou v rozporu s feministickým axiomem, například odmítáním financování studií mužské viktimizace nebo studií založených na myšlence, že znevýhodněni mohou být i muži.
7) Nálepkovat, vyhrožovat nebo sankcionovat výzkumníky, kteří produkují empirické důkazy v rozporu s feministickým axiomem.
Další soubor výzkumů a čísel o tom, jak málo se v moderním, běžném životě přihlíží na potřeby žen a jak si ženy musí vydobýt své místo v androcentrickém světě - světě tvořeným muži pro muže.
Ne, není to žádný feministický výkřik. Až na základě čtení těchto souborů si uvědomíme jak ostré lokty musíme mít, pokud chceme prorazit, jak moc jsou běžné potřeby žen přehlížené a jak těžké to máme v obyčejném životě.. Myslíte že ne? Co takhle police umístěné ve výšce průměrného muže? Mobilní telefony dělané na velikost mužské ruky, bezpečnostní prvky v autě uzpůsobené mužům a ne ženám, které musí sedět mnohem blíže volantu, a které pak při autonehodách mnohem častěji umírají? Co takhle teplota v práci nastavená stabilně mužům a ne ženám, kterým bývá častěji zima, ochranné pomůcky nebo neprůstřelné vesty, které jsou šité podle mužského těla.. léky mající jiný účinek na muže a ženy, kryty a uprchlické tábory bez osvětlení, ve kterých dochází ke znásilňování, to že jen ženy se bojí večer v parku a muži nikoliv… a to se nebavíme o umlčování žen v politice, následky válečných konfliktů pro ženy a dalších feministických tématech. Příkladů v knize je nespočet a všechny jsou podloženy fakty a výzkumy.
Rozhodně stojí za to o takových tématech mluvit a psát i přesto, že ke změnám ve společnosti dochází minimálně nebo velmi pomalu.
Hodnotím knihu s knihou Silvie Lauder, která se mi líbila více, protože se zaměřuje na problematiku českých žen i nám známých historických osobností .
Genderově neutrální neznamená genderově spravedlivé.
Trochu přemýšlím, k čemu je tahle kniha vůbec dobrá. Ženské akorát naštve, chlapi si jí nepřečtou a pro ty chlapy, kteří by ji tuplem potřebovali, bude tohle nad jejich síly vůbec přečíst.
Ale teď vážně. Skvělá kniha, která určitě stojí za přečtení. Tím spíš, že nejde jen o feministický výkřik, ale o ucelené informace postavené na faktech a výzkumech.
Asi půl roku jsem si tuhle knihu musela po kouscích dávkovat, protože pro mě byla opravdu těžce nasírací. Ohromně zajímavá a neskutečným množstvím dat podložená knížka ukazuje, jak v nejrůznějších oblastech života ženy táhnou za kratší provaz, kde všude se na ně prostě zapomnělo i v čem všem nám jako společnosti škodí, když je muž brán jako člověk a žena jako odchylka. (Léky, které jsou testované jen na mužích, protože s ženským hormonálním cyklem by to bylo moc složité? JAKO PARDON??)
Jímá mě z toho zoufalství, ale i tak rozhodně doporučuji k přečtení!
Audiokniha
Velmi zajímavé čtení. Některé věci mě dost překvapily, i šokovaly. Musím asi ještě trochu vstřebat..
“Provokativní kniha, která vás přiměje dívat se na svět novýma očima.
Ženy tvoří polovinu populace a přesto jsou často v menšině. Je to dané už historicky, kdy vždycky bylo vyzdvihováni pouze muži přesto, že i ženy zastávali důležité úkoly. Staly se vlastně neviditelnými. A právě tato kniha je jakousi výzvou ke změně, aby společnost změnila úhel pohledu na postavení žen.
Kniha obsahuje spoustu podložených statistických údajů. Je vidět, že si autorka dala obrovskou práci s rešeršemi, protože seznam zdrojů je uveden na 70 stranách.
Pro mě to byla velmi zajímavá kniha. Vůbec mi nedocházelo, jak moc jsou ženy opomíjeny a je na ně zapomínáno, tedy aspoň v dřívějších letech. Myslím, že teď se situace zlepšuje, ale stále nás dost často valcují muži. Možnáje to opravdu tím, že ve většině vedoucích pozicích jsou muži, kteří se neptají na názor žen a tak je ani nenapadne, že dané rozhodnutí jim spíšubližuje než aby pomohlo.
Při cteni jsem občas měla pocit, že situace je katastrofální, ale myslím, že u nás to tak hrozné není. Každopádně jsem ráda, ze jsem si knihu přečetla. Poskytla mi zajímavý náhled na postavení muzů a žen ve společnosti, především ve světě.
Faktem je, že obecně se to ví, není to nic nového pod sluncem, ale když se na to podíváte trochu do hloubky, je to až děsivé.
Vůbec se nemusíte bát, že byste se nudili, něčemu nerozuměli, vše je popsáno velice přístupnou a hlavně čtivou formou. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých informací, mnohdy jsem byla fakt vytočená a jsem ráda, že takové knihy jsou k dispozici, protože toto by si měl přečíst každý, muže nevyjímaje, dokonce si myslím, že hlavně ti by si to měli přečíst.
"Ženy jsou obtížněji měřitelné."... "Ženy mívají složitější cestovní návyky." ... "Má se za to co, že ženská těla (a kromě toho takové těla zvířecích samic) jsou příliš složitá, příliš proměnlivá, a tudíž by bylo příliš drahé je zkoumat."
Jestli jsem někdy trpěla přehnaným optimismem, že se situace žen (které tvoří polovinu populace!) zlepšuje, tak mě asi definitivně přešel. Nejen o tom, jak nás (ženy) to stojí zdraví a životy. Nebo jak nás (společnost - takže i muže! halo!) to stojí peníze.
Souhlasím s tím, že je knížka "napsána s energií, vtipem a jiskřivou inteligencí", nicméně ani to mě neuchránilo před pocity frustrace a vzteku. Tohle bude ještě dlouhá cesta...
Skvělá kniha plná znepokojující dát. Dobře a srozumitelně podané informace.
Opravdu znepokojující kniha, kterou by si měl přečíst každý. Některé informace pro mě byly až šokující a bohužel pravdivé. Ač kniha obsahuje spoustu dat a statistik, tak se četla velmi dobře a doporučuji ji k přečtení každému, jak ženám, tak mužům!
Tohle se tak dobře četlo! (Když teda opomenu tu míru vzrůstající frustrace… )
Né vážně, ač plné výzkumů a dat, je to napsáno svižně, jasně, stručně.
Text běhá pod rukama a vy jste informovanější a asi taky naštvanější. U spousty věcí taky pravděpodobně kroutíte hlavou, jak je to vůbec možný, a proč se o tom víc nemluví!
Je to čtení důležitý, který by ve vaší knihovně hned vedle V pasti pohlaví a Proč jsme tak naštvané? nemělo chybět.
Celou dobu, kdy jsem knihu četla, jsem přemýšlela, jaký komentář mám napsat.
Kniha obsahuje strašnou spoustu statistik, které musí každou ženu naštvat. Jak je možné, že všechny tyto věci víme, ale nedochází k nápravě?
Nejvíce mě naštvala poslední kapitola.
Ale měla bych radu pro farmaceutické firmy, pokud zkoumají léky pro ženy na mužích, tak by měli zkusit dávat mužům antikoncepci, věřím, že by měli 100% úspěšnost!
Co si asi budu pamatovat nejvíce je, že policistka byla zraněna, protože ji neseděla vesta, jenom proto, že byla mužská. Přitom na světe je více žen než mužů (50,8% x 49,2%).
Za všechno může historie, aspoň že už máme pana smajlíka a paní smajlíkovou.
Tahle knížka představuje dost děsivý střet s realitou. Autorka na analýzách a datech ukazuje, jak je svět okolo nás nastaven tak, aby co nejvíce vyhovoval mužům. Ti jsou bráni jako norma, ženy pak jako odchylka. Jasně, takhle to může znít jako jednostranný a neobjektivní pohled, když se ale do knížky ponoříte, naprosto každé tvrzení je zde podloženo daty a zdroji.
Tak na příklad se v knize dozvíte:
- v lékařských datech a výzkumech je muž brán jako norma, většina účinků léků vychází z dat a předpokladů naměřených na mužích
- bezpečnost aut je testována primárně na figurínách o velikosti a váze průměrného muže, bez povinnosti testovat na ženských (těhotných) figurínách
- standardní velikost klaviatury nebo obrazovky telefonu (konkrétně iPhonu, který žena nemá šanci ovládat jednou rukou, případně dát do kapsy kalhot) je vyhovující mužské ruce, nikoli ženské
- nemluvě o počtech ženských záchodů, které jsou téměř vždy neuzpůsobené situaci a my ženy tak VŽDY stojíme v nekonečných frontách (krom fotbalového stadionu, to je snad jediné místo, kde je na dámské záchody menší fronta než na ty pánské).
Takových témat a spoustu dalších je v knize pojmenováno spoustu, u každého z nich je pak prostřednictvím dat naznačeno, jak moc ovlivňují ženský život.
Za mě jediná výtka ke knize, a sice rok vydání originálu (2019) versus rok vydání českého překladu (2024). Pevně věřím a doufám, že za těch pět let se už některé věci změnily k lepšímu. Výzkumy staré několik let mi bohužel ne vždy přišly aktuální.
Jinak ale skvělá kniha a rozhodně doporučuji všem, bez ohledu na pohlaví!
Genderová nerovnost, téma, které posledních pár let hýbe světem. Důležitá problematika, kterou je potřeba řešit a mluvit o ní. A jelikož jsem o tomto tématu mnoho knih nečetla, řekla jsem si, proč nezkusit právě tuto!
A byla to jízda! Kniha se totiž zabývá genderovou nerovností z tolika různých úhlů pohledu, že Vám jde jako čtenáři hlava kolem. Ekonomika, politika, zdravotnictví a mnoho dalších! Celá kniha je opravdu velmi detailně propracovaná, o tom svědčí i seznam zdrojů, uvedený ke konci knihy. Čili pokud se vyžíváte v datech, tohle bude něco pro Vás.
Sama jsem nesčetněkrát četla s otevřenou pusou. Ačkoliv bych si jako žena myslela, že jsme na dobré cestě k rovnosti, kniha mě velmi rychle přesvědčila o opaku!
Každopádně se čtením jsem nadmíru spokojená. Věřím, že tato kniha bude nějakou dobu rezonovat na sociálních sítích a je to jenom dobře! O tomto tématu by se mělo mluvit. Pokud přemýšlíte nad přečtením, rozhodně jděte do toho!
Nečítajte túto knihu, ak: 1. Ste na materskej/rodičovskej; 2. Máte PMS; 3. Reve vám doma dieťa. Prečo? Lebo budete úplne nenávidieť mužov a mužský svet. Kniha je dosť sugestívna a po jej prečítaní budete na každú zložku života (od zdravotníctva, po verejnú dopravu či zamestnávateľov) nazerať okom autorky. A veru, je čo nazerať. Kopa dát, výskumov, k tomu nahnevaný hlas autorky. Mňa si teda podmanila, len škoda, že ani na základe takýchto publikácií sa nič nemení.
Neviditeľné ženy
Ne, ne, ne a ještě jednou ne. Tohle se nepovedlo.
Věřím, že jsem dost "open minded" muž a rád si poslechnu nebo přečtu kontroverzní názory, a to klidně feministické. Tohle ale bylo opravdu hodně přitažené za vlasy.
Žena po přečtení této knihy bude mít pocit, že je vše kolem ní nefér. Muž po přečtení této knihy (pokud ji přečíst dokáže, viz níže) bude mít pocit, že je odpornou obludou tohoto světa a měl by se za sebe stydět.
Ona celá kniha totiž vůbec není (aspoň tak na mě působí) nějakou snahou o podporu žen. Je to snaha nálepkovat nás, zlé muže, kteří vlastně řídí svět, kteří ženy vykořisťují, kdovíjak všelijak zneužívají, nenechávají jim prostor apod... no prostě takový další radikální "Ismus" :). Řekl bych, že muž, který sebe má rád, tohle prostě nedočte. A není to věc ega - kdyby nějaký muž vydal knihu stejného narativu zaměřenou proti ženám, ženy by s ní taky po chvíli třískly o zem.
O čem tedy kniha je? Tak hned na začátek v první kapitole autorka tvrdí, že odklízení sněhu je sexistické, protože se nejprve odhrnují hlavní silnice, po kterých jezdí hlavně muži, a až potom chodníky a menší cesty, které jsou užívány zejména ženami... Jestli ono to nebude třeba tím, že ty hlavní cesty jsou prostě důležitější, že? A vzhledem k tomu, že řidiči hovnocuců, cisteren, kamionů, autobusů, tramvají a dalších značně důležitých dopravních prostředků jsou téměř vždy muži, pak je jasné, že tyto cesty využívají více...
Pak nějaké povídání o tom, že mobily jsou nefér, protože jsou moc velké do ženské ruky a že vlastně všechno kolem nás je děláno na mužskou velikost - povím vám, dnes jsem jel v autobuse, vedle mě seděl muž stejného, průměrného vzrůstu jako já, a co bych dal za to, abych byl drobná žena, která se nemusí celou cestu tlačit ramenem - asi tolik k tomu, jak je vše děláno zištně a bezdůvodně jen pro nás, zlé muže.
Nezapomnělo se ani na "diskriminaci" žen na stavbách, protože pytle na cement jsou na ně moc velké - opět dělány pro muže; zmínilo se, že svět se točí kolem hlavně kolem mužů i proto, protože ženy doma pracují více než muži (což je ale snad o nastavení a domluvě každé domácnosti a nevím, jak za to vlastně my, zlí vykořisťující muži, můžeme); Dále si ještě autorka zanadávala na malou kapacitu veřejných toalet pro ženy, kvůli které vznikají fronty, zatímco muži tyto problémy nemají (možná proto, že jsme prostě rychlejší a často, zejména v symetrických budovách, jednoduše nelze vyčlenit pro ženy více prostoru); Uplivla si u módních figurín, bezpečnostních pásů a léků a celou tuto trýzeň zakončila tím, že ženy by měly být více v politice - přímo kvóty nezmínila, ale směřovalo to k tomu.
Více než úsměvnou věcí je, že ačkoliv je celá kniha o jakýchsi přežitcích patriarchátu západní civilizace, autorka se neštítila používat i studie ze zemí typu Afghánistán. To se potom ta data o diskriminaci žen samozřejmě skládají podstatně jednodušeji. :)
No a úplně nakonec si dovolím ještě říct jedno - Kniha má nemálo přes 300 stran, jež překypují informacemi o nespravedlnosti vůči ženám. Ačkoliv rozumím, že je kniha zaměřena na ženy, pakliže je takovéhoto rozsahu, určitě by jí neuškodilo zmínit, např. v poslední kapitole, že i muži to mají v některých (mnohem serioznějších!!!) věcech těžší než ženy - Branná povinnost se až na výjimky vztahuje jenom na nás. Máme daleko slabší váhu slova, když se žena rozhodne, že počaté dítě (ne)chce a (ne)půjde na potrat, zatímco my chceme opak a pak musíme platit výživné na nechtěné dítě, anebo se smířit s "vraždou" našeho potomka. Častokrát jsme obětí nějaké zlatokopky, která na nás vysoudí majlant. V kriminálech, v exekucích, v náročných fyzických profesích, v špatně placených profesích a na ulici jsme oproti ženám v jasné převaze (asi tolik k tomu, jak moc je nám systém doopravdy nakloněn). Sebevraždy pácháme hlavně my. Nebo třeba máme daleko těžší prokázat, že jsme obětí domácího násilí.
Abych jen nekritizoval, tak uznávám, že kniha otevírá na nějaká témata oči a vzbuzuje polemizování. Bohužel je však asi výtvorem zahořklé staré panny, která se rozhodla, že jejím posláním je šířit mezi lidi nenávist.