• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Caroline Criado Perez

Neviditelné ženy

„Kniha se mi moc nelíbila, nutila jsem se do čtení, i když mě některá témata zaujala a určitě stojí za přečtení. Je jasné, že ženy to v minulosti měly a dodnes mají v mnoha ohledech těžší v systému, jehož pravidla z větší části vytváří a přizpůsobují sobě muži. Je na silných a odpovědných ženách, aby bouraly stará přesvědčení, co by ženám mělo či nemělo příslušet a nebály se do mužského světa zasahovat a také ho spoluutvářet. Je ale třeba si uvědomit, že mnoha ženám jejich "pasivní" pozice vůči mužské "normě" vyhovuje, proto nemůžeme všechnu vinu házet na muže.. Muži se často chovají tak, jak jim to ženy umožňují. Pokud se některé ženy (a není jich málo) dobrovolně pasují do role hezkých objektů pro muže, nemohou se pak divit, že existuje např. sexismus. V moderní společnosti muži nenutí ženy chodit v minisukních a podstupovat plastické operace. Žena může sama určovat, na čem závisí její hodnota - jestli primárně na vzhledu nebo na inteligenci či schopnostech. Na tom, proč jsou feministky mnoha muži vnímané jako nějaké nenávistné hysterky a nepřátelé mužů, se nepodílejí jen misogynní muži, ale také mnoho samotných žen, které se chovají jako domácí puťky, služky či poslušné matky a stanovují pro odlišné ženy jakousi nepsanou normu "normální" ženy. Žádná norma muže či ženy ve skutečnosti neexistuje, je to o schopnosti inteligentně a svobodně uvažovat a rovnocenně spolupracovat nezávisle na svém pohlaví, vzájemně respektovat své odlišnosti.“... celý text
— horkosladka

---

Neviditelné ženy

„Ne, ne, ne a ještě jednou ne. Tohle se nepovedlo. Věřím, že jsem dost "open minded" muž a rád si poslechnu nebo přečtu kontroverzní názory, a to klidně feministické. Tohle ale bylo opravdu hodně přitažené za vlasy. Žena po přečtení této knihy bude mít pocit, že je vše kolem ní nefér. Muž po přečtení této knihy (pokud ji přečíst dokáže, viz níže) bude mít pocit, že je odpornou obludou tohoto světa a měl by se za sebe stydět. Ona celá kniha totiž vůbec není (aspoň tak na mě působí) nějakou snahou o podporu žen. Je to snaha nálepkovat nás, zlé muže, kteří vlastně řídí svět, kteří ženy vykořisťují, kdovíjak všelijak zneužívají, nenechávají jim prostor apod... no prostě takový další radikální "Ismus" :). Řekl bych, že muž, který sebe má rád, tohle prostě nedočte. A není to věc ega - kdyby nějaký muž vydal knihu stejného narativu zaměřenou proti ženám, ženy by s ní taky po chvíli třískly o zem. O čem tedy kniha je? Tak hned na začátek v první kapitole autorka tvrdí, že odklízení sněhu je sexistické, protože se nejprve odhrnují hlavní silnice, po kterých jezdí hlavně muži, a až potom chodníky a menší cesty, které jsou užívány zejména ženami... Jestli ono to nebude třeba tím, že ty hlavní cesty jsou prostě důležitější, že? A vzhledem k tomu, že řidiči hovnocuců, cisteren, kamionů, autobusů, tramvají a dalších značně důležitých dopravních prostředků jsou téměř vždy muži, pak je jasné, že tyto cesty využívají více... Pak nějaké povídání o tom, že mobily jsou nefér, protože jsou moc velké do ženské ruky a že vlastně všechno kolem nás je děláno na mužskou velikost - povím vám, dnes jsem jel v autobuse, vedle mě seděl muž stejného, průměrného vzrůstu jako já, a co bych dal za to, abych byl drobná žena, která se nemusí celou cestu tlačit ramenem - asi tolik k tomu, jak je vše děláno zištně a bezdůvodně jen pro nás, zlé muže. Nezapomnělo se ani na "diskriminaci" žen na stavbách, protože pytle na cement jsou na ně moc velké - opět dělány pro muže; zmínilo se, že svět se točí kolem hlavně kolem mužů i proto, protože ženy doma pracují více než muži (což je ale snad o nastavení a domluvě každé domácnosti a nevím, jak za to vlastně my, zlí vykořisťující muži, můžeme); Dále si ještě autorka zanadávala na malou kapacitu veřejných toalet pro ženy, kvůli které vznikají fronty, zatímco muži tyto problémy nemají (možná proto, že jsme prostě rychlejší a často, zejména v symetrických budovách, jednoduše nelze vyčlenit pro ženy více prostoru); Uplivla si u módních figurín, bezpečnostních pásů a léků a celou tuto trýzeň zakončila tím, že ženy by měly být více v politice - přímo kvóty nezmínila, ale směřovalo to k tomu. Více než úsměvnou věcí je, že ačkoliv je celá kniha o jakýchsi přežitcích patriarchátu západní civilizace, autorka se neštítila používat i studie ze zemí typu Afghánistán. To se potom ta data o diskriminaci žen samozřejmě skládají podstatně jednodušeji. :) No a úplně nakonec si dovolím ještě říct jedno - Kniha má nemálo přes 300 stran, jež překypují informacemi o nespravedlnosti vůči ženám. Ačkoliv rozumím, že je kniha zaměřena na ženy, pakliže je takovéhoto rozsahu, určitě by jí neuškodilo zmínit, např. v poslední kapitole, že i muži to mají v některých (mnohem serioznějších!!!) věcech těžší než ženy - Branná povinnost se až na výjimky vztahuje jenom na nás. Máme daleko slabší váhu slova, když se žena rozhodne, že počaté dítě (ne)chce a (ne)půjde na potrat, zatímco my chceme opak a pak musíme platit výživné na nechtěné dítě, anebo se smířit s "vraždou" našeho potomka. Častokrát jsme obětí nějaké zlatokopky, která na nás vysoudí majlant. V kriminálech, v exekucích, v náročných fyzických profesích, v špatně placených profesích a na ulici jsme oproti ženám v jasné převaze (asi tolik k tomu, jak moc je nám systém doopravdy nakloněn). Sebevraždy pácháme hlavně my. Nebo třeba máme daleko těžší prokázat, že jsme obětí domácího násilí. Abych jen nekritizoval, tak uznávám, že kniha otevírá na nějaká témata oči a vzbuzuje polemizování. Bohužel je však asi výtvorem zahořklé staré panny, která se rozhodla, že jejím posláním je šířit mezi lidi nenávist.“... celý text
— ondra5227

---

Neviditelné ženy

„Kniha byla složitější na čtení ale přesně jak říkají komentáře Líbí se mi že to není nějaký feministický Výkřik ale výzkumy podložená kniha. Některé myšlenky mne velmi zaujaly a za mě Je to téma o kterém je třeba mluvit a přesně i psát. Knihu hodnotím Jako pozitivní v tom že nabízí pouze úhel pohledu nikoli útok na muže až na pár odstavců které by se tak mohli zdát Nicméně dřívější doba prostě taková byla. Otázkou ovšem je kam nás to posune dál“... celý text
— DreamerX9

---

---

Neviditeľné ženy

„Zlí muži odjakživa dělali vše proto, avy ženám ničili život. Dokonce protahují dálnice (a menší cesty prý ne) nebo povrchově nerozlišují pohlaví u testovacích figurin (které se tak jistě velmi liší), "takže" ženy mají více dopravních nehod (teď ale jak to skloubit s tím, že ženy mají méně dopr. nehod než muži, protože řídí zodpovědněji a bezpečněji... ach jo.)! A léky testovali jen na sobě, protože coby postradatelné pohlaví chtěli ženám ušetřit vedlejší účinky! Tedy pardon, z vlastního sobectví samozřejmě. Na staveništích není víc žen (což je hrozná ztráta), protože zlí muži vymysleli příliš velké pytle cementu. Bylo tam taky, že muži čurají vestoje, a proto mají ženy častěji migrénu? Teď nevím... P.S. Profesor M. A. Strauss uvádí sedm strategií radikálního feminismu: 1) Utajování dat: prostřednictvím aktivismu nebo strachu z represálií výzkumníci zatajují data, která by byla v rozporu s feministickým axiomem. 2) Vyhýbání se datům: proces zjišťování je záměrně odkloněn tak, aby se zabránilo zaznamenávání dat, která porušují axiom. (Některé studie se zejména zabývají pouze ženami.) 3) Selektivní citace: uvádějte pouze zdroje ukazující mužské přečiny nebo podporující feministické teze, přestože jsou v rozporu s množstvím opačných důkazů. 4) Docházejte k závěru, že výsledky studie podporují feministické přesvědčení, i když tomu tak není. 5) Vytváření „důkazů citacemi“: pomocí stovek citací publikovaných v recenzovaných vědeckých časopisech prohlašte za vědecké myšlenky, od nichž se jiní distancují. 6) Bránit publikacím: bránit zveřejňování údajů, které jsou v rozporu s feministickým axiomem, například odmítáním financování studií mužské viktimizace nebo studií založených na myšlence, že znevýhodněni mohou být i muži. 7) Nálepkovat, vyhrožovat nebo sankcionovat výzkumníky, kteří produkují empirické důkazy v rozporu s feministickým axiomem.“... celý text
— niggle

---

Neviditelné ženy

„Další soubor výzkumů a čísel o tom, jak málo se v moderním, běžném životě přihlíží na potřeby žen a jak si ženy musí vydobýt své místo v androcentrickém světě - světě tvořeným muži pro muže. Ne, není to žádný feministický výkřik. Až na základě čtení těchto souborů si uvědomíme jak ostré lokty musíme mít, pokud chceme prorazit, jak moc jsou běžné potřeby žen přehlížené a jak těžké to máme v obyčejném životě.. Myslíte že ne? Co takhle police umístěné ve výšce průměrného muže? Mobilní telefony dělané na velikost mužské ruky, bezpečnostní prvky v autě uzpůsobené mužům a ne ženám, které musí sedět mnohem blíže volantu, a které pak při autonehodách mnohem častěji umírají? Co takhle teplota v práci nastavená stabilně mužům a ne ženám, kterým bývá častěji zima, ochranné pomůcky nebo neprůstřelné vesty, které jsou šité podle mužského těla.. léky mající jiný účinek na muže a ženy, kryty a uprchlické tábory bez osvětlení, ve kterých dochází ke znásilňování, to že jen ženy se bojí večer v parku a muži nikoliv… a to se nebavíme o umlčování žen v politice, následky válečných konfliktů pro ženy a dalších feministických tématech. Příkladů v knize je nespočet a všechny jsou podloženy fakty a výzkumy. Rozhodně stojí za to o takových tématech mluvit a psát i přesto, že ke změnám ve společnosti dochází minimálně nebo velmi pomalu. Hodnotím knihu s knihou Silvie Lauder, která se mi líbila více, protože se zaměřuje na problematiku českých žen i nám známých historických osobností . Genderově neutrální neznamená genderově spravedlivé.“... celý text
— Limonadovyjoe