Šílený
Gregg Hurwitz , Ethan Van Sciver
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/319692/bmid_batman-temny-rytir-sileny-O3i-319692.jpg
4
41
41
New 52: Batman, Temný rytíř série
< 3. díl >
V životě Temného rytíře konečně zazáří světlo. Bruce Wayne prožívá velkou změnu. Konečně našel ženu, která je nejen krásná, ale i intelektuálně na výši a s Brucem má společné i tíživé trauma z dětství. Bruce s ní touží spojit svůj život a sdílet s ní vše, včetně tajemství týkajících se Batmana. Na jiném místě v Gothamu se ale skrývá jiný maskovaný muž, jenž v dětství trpěl. Na rozdíl od Batmana ale chce, aby svět pykal za to, čím si musel projít. Za využití špičkové technologie a halucinogenních drog unáší gothamské občany, aby se pokusil obnovit říši divů, jíž kdysi dávno ztratil. Podle postavy Kloboučníka z Alenky v říši divů si říká Mad Hatter a hodlá do své hrůzyplné králičí nory vtáhnout i Temného rytíře.... celý text
Přidat komentář
Wow, tak tohle bylo drsné. Série Temný rytíř snad už ani temnější být nemůže. Hurwitz odvedl svou práci možná až příliš dobře a já měl ze čtení opravdu nepříjemné pocity a šel mi mráz po zádech. Mad Hatter byl vždycky postranní a spíš úsměvný padouch. V tomhle příběhu je ale hlavní hvězda a dává všem okusit svoje šílenství. Hodně se mi líbil jeho origin, který nebyl bůh ví jak kouzelný, ale svůj účel splnil a vytvořil hezké pozadí, na kterém se dá stavět. Celkově mě pak jeho postava zaujala, i když v přítomnosti jí chybí jakákoliv hloubka a jde spíš jen o obyčejný nechutný plán. Ale jak nechutný... Množství úmrtí v tomhle jediném díle je vyšší, než snad v celém Rebirthu nebo i dosavadních číslech New 52. Mad Hatter nemá žádnou úctu k životu a nejhorší je, že většina lidí se nechá ochotně zabít jako ovce, protože je ovládá pomocí svých mikročipů. Velké finále v Jezeře slz na mě bylo až moc a fakt se mi z toho dělalo na nic. Stejně tak u jiných částí, jako třeba přicvaknut paruky hřebíky apod.
Batman bohužel zase v pozadí, jediná taková zásadní věc je vývoj jeho vztahu, ale nic moc. Tahle série si zkrátka dává záležet na vykreslení záporáků a celkově představení jejich minulosti a pohnutek, ale Batman tu funguje jako nějaká archetypální postava, o které každý ví, jak funguje, takže není třeba dělat něco navíc.
Tyhle scenáristické kličky mě nebaví. Batman má už nějakou dobu novou přítelkyni a v momentě, kdy se jí otevře a odhalí ji svou tajnou identitu, rozhodně se jí unést Kloboučník, který ji zabije. Kloboučník je jinak samozřejmě hlavním padouchem celé knihy, ale v komiksové podobě mi nepřišel tolik zajímavý, jak tomu bylo docíleno v nejrůznějších adaptacích. Změna kresby v průběhu knihy tomu taky nepomohla, byl bych radši kdyby to zůstalo ve stylu první poloviny.
Vyhovoval mi uzavřený příběh v rámci jednoho alba, jen je škoda, že v základě kopíruje předchozí knihu. Pouze se vyměnila tvář padoucha, ovšem výsledek je stejný – jedna ze stálic netopýřího univerza kuje pikle a Temný rytíř jí v tom musí zabránit, přičemž u toho samozřejmě umře spousta lidí a znovu máme možnost nahlédnout do zlounova nitra, o minulosti nemluvě. Na konci se všichni pobijí a pohádky je konec. Ne že by to nebylo působivé, ale šablona je to už průhledná, včetně různých scenáristických klišé, jako je smrt nové „známosti“ a podobně. Navíc se nemohu zbavit pocitu, že množství mrtvých tentokrát překročilo standard, což je skoro na pováženou, zvláště v případě druhořadého zločince, jakým Mad Hatter je. Až se divím, že z toho Batmanovi nerupla žilka a Jokerovi neztuhl úsměv na tváři.
Závěrečný kraťas opět povedený, tyhle jednohubky se sérii daří na výbornou. Na krátkém prostoru odehrají pomalu vypointovanější drama, než co se předchozím událostem mělo podařit v šesti sešitech.
Začínám si myslet, že kvalitu jednotlivých dílů téhle série určují záporáci. Takže verdikt: záporák opět pomohl, abych hodnotila víc.
Zajímavý nápad utopený v tvůrčí nudě. Batman se znovu obměkčí a pustí si do života novou osobu, kterou tím odsoudí k záhubě a sám propadne šílenství. Zní to dobře? Mohlo být, ale bohužel není, vše je příliš rychlé, umělé a podléhající akci a snaze o co nejméně konfliktní styl vyprávění končící v tuctovém klišé.
Pár skutečně dobrých vizuálních nápadů ve vyprávění i několik pěkných perel v celkové koncepci (prolínání příběhu Mad Hattera s Alenkou v říši divů) a pak závěrečná povídka, která je po stránce vizuálního vyprávění opravdu špičková. Jinak ale dialogy a scénář spíš průměr zabalenej do temnýho hávu, protože je to zrovna cool.
Origin Mad Hattera mi prišiel zaujímavejší, než origin Scarecrowa v predchádzajúcej knihe. K tomu ešte vtipné komentáre postáv k Batmanovskej ,,klasike" , akou je preskakovanie okna alebo miznutie, keď sa nikto nedíva. A Mad Hatter je fakt psycho (však to má aj v mene) a som zvedavý, či sa nám ešte dostanú do rúk nejaké príbehy s ním.
Co dodat? Konečně mi dík tomu komiksu dotekla poetika říše divů aneb šílenství je jediný skutečný stav osobnosti, pokud nejsi šílenec! Jak si pak má jeden s obyčejnýma lidma co dál říct... leda si dělat prču z těch skutečných šílenců a donevidim preventivně zůstat sám proti všem:)
Gregg Hurwitz dle mého názoru dělá s touto sérií divy. Tam, kde David Finch začal hodně průměrně, tam to Hurwitz převzal a přetváří sérii v něco, co se mi více jak zamlouvá. Ani jsem nečekal, že by mě Batman mohl bavit tak moc, tedy alespoň v rámci této série, ale skutečnost se stala pravdou, když jsem poprvé měl opravdu pocit, že série dostála svého názvu a tohle je příběh o temném rytíři. Více: http://www.comics-blog.cz/2015/10/1014-batman-temny-rytir-3-sileny-75.html
Wow. Po tom, čo si Hurwitz minule v Kruhu násilí vzal na paškál Scarecrowa, v knihe Šílený prišiel na rad pre zmenu iný Batmanov kanonický súper, ktorý patrí na jednej strane medzi legendy (na stranách komiksu debutoval už v 4O. rokoch 2O. storočia), ale faktom je, že filmy sa mu vyhýbajú v podstate úplne a v našich končinách vyšlo veľmi malé množstvo komiksov, v ktorých by hral významnejšiu rolu. Skôr sa občas niekde v niečom mihol v cameu a niektorí čitatelia nechápali, kto je ten nízky chlapík v klobúku. Je to kuriózny Báťov protivník. Jeho napojenie na Carrollovu Alenku v ríši divov je proste divné. Na druhej strane, ak sa správne uchopí a spracuje, môže byť výsledkom veľmi zaujímavý, psychologický, mrazivý a intenzívny zloduch. A povedal by som, že to sa tejto knihe podarilo. Myslel som, že dám „len“ 3*, ale nie, na to je to fakt príliš dobré, príliš temné, príliš hororové, príliš také, že si na konci poviete, že má náš obľúbený netopier fakt ťažký chlebíček a vy by ste na jeho mieste radšej dali výpoveď a odišli na Tahiti a už sa nevrátili. Kniha Batman – Temný rytíř: Šílený je pre slovenské a české publikum zaujímavá ako som spomínal práve tým, že dáva konečne poriadny priestor kreatúre, s ktorou sme sa doteraz až tak často nestretali a ak predsa, tak v neuspokojivej forme. Kreatúre, ktorá, ako to už býva, nie vždy bola kreatúrou. Lež niekedy to tak chodí, že vás život vyformuje proti vašim očakávaniam, i proti očakávaniam vášho okolia a z vás sa nestane dobý človeka hrdina, ale chcípák. Hororový je nielen Hurwitzov scenár, ale taktiež práca ilustrátorov, skvelého Ethana van Scivera (New X-Men: Impérium) a výborného Poliaka Szymona Kudranskiho (Doctor Strange: Zatracení). Tvorcom sa sem dokonca podarilo prepašovať pár vtipov (prerážanie vitráží alebo Batman rozkošne nemiznúci počas rozhovoru s Gordonom, čo oboch riadne zaskočí), ale bez toho, aby to zanechalo šrámy na pochmúrnej atmosfére, za čo dole klobúk (ehm). Miestami ma až zarazilo, aké drsné a temné to je. Na niekoľkých miestach som sa v duchu pýtal: „To vážne?“. Netvrdím, že je to najlepšia batmanovka na svete a áno, niektoré nápady sme už v minulosti videli (čo myslíte, ak sa na scéne zjaví žena, kvôli ktorej je Bruce ochotný vzdať sa svojej superhrdinskej kariéry, ako to dopadne?), ale to nič nemení na to, že scenárista rozpútal fakt riadne drsné a ponuré orgie.