Nezvěstný
Egon Hostovský
Špionážní román z doby vítězného Února Román se špionážní zápletkou ve stylu Grahama Greena zobrazující odcizenost člověka ve společnosti ovládané totalitní ideologií. Kniha vychází 60 let od prvního vydání. Hlavním hrdinou je židovský intelektuál Erik Brunner, tápající mezi strachem z nového režimu a podvědomou touho podvolit se mu. V pozadí textu stojí jakási centrální postava, novinář Petr Král. Do spletitého světa tajných služeb uvádí Brunnera komunistický funkcionář Matějka. Do všeho se plete komická postava Stanleyho Johnsona z Nebrasky, který do Prahy přijíždí krátce před únorovými událostmi pátrat po svém kufru, kde jsou důkazy svědčící o jeho manželské nevěře. To mu ale zfanatizovaní agenti na obou stranách barikády nevěří a vidí v něm zvlášť rafinovaného agenta…... celý text
Přidat komentář
„Bůh ví, proč se za přátelství a lásku lidé stydí, kdežto nepřátelství a nenávist vyjadřují manifestačně."
Velmi pozoruhodná kniha. Především je opravdu dobře napsaná, člověk se nechce odtrhnout od čtení. Cenné je na ní to, že jako snad jediná kniha významného spisovatele literárně ztvárňuje události únorového převratu 1948. Jakkoli jsou některé postavy literární, je třeba vzít na vědomí, že autor byl svědkem toho, o čem píše. Jako zaměstnanec Ministerstva zahraničí znal poměry, které tam i na Ministerstvu vnitra panovaly. Jednotlivé postavy reprezentují celé vrstvy obyvatel. A čeho si obzvlášť cením - autor odhaluje, že postoje lidí k událostem byly výsledkem jejich mravní pevnosti nebo lability. Morálka nemá v žádné jiné podobné knize tolik místa jako zde. Borkova řeč k účastníkům "setkání demokratů" je přímo vzorová - ano, tady uhodil autor hřebíček na havičku.
Výborně popsané pocity, ta tíseň, kterou znají jen nedobrovolní vyděděnci. Příběh také skvělý.
Psychologický a téměř až špionážní román z tísnivého a pochmurného prostředí převratového roku 1948. Velmi plastické psychologické vykreslení postav a dějů (to byla dle mého celkově významná devíza Hostovského jako autora a prokázal ji i ve svých dalších dílech).
Hlavní hrdina, zaměstnanec ministerstva zahraničí Brunner je na počátku komunistického převratu v roce 1948 v hledáčku mocného a vlivného komunistického funkcionáře Matějky (možného důstojníka komunistické zpravodajské služby) pro své židovství a jako domnělý nepřítel nového zřízení. Podezříváním je tak stále více zatahován do soukolí dějů, ze kterého není cesty zpět a které jej nutí k mezním řešení na hraně a za velikého psychického vypětí. Do nastalého stupňujícího se politického napětí vstupuje "nečitelná" postava amerického turisty Stanleyho Johnsona, který se ocitne uprostřed revolučního kvasu roku 1948 v Praze (je to naivní turista nebo snad zpravodajec tajné služby?), nevěrná manželka a tajemná postava novináře Krále. Vyústěním stále bezvýchodnější osobní situace je útěk Brunnera za velmi dramatických okolností jakožto jediná možnost vykoupení
Náš Spolek přátel krásné literatury (koláče z bramborových slupek nepečem) zvolil Nezvěstného, tematicky, jako knihu měsíce února. Ve společné reflexi jsme nejprve probraly chlapy - kterej jako tím co dělal, co myslel, kdo nám lezl na nervy a proč;, potom kulisu vítězného února a následovaly vedlejší postavy. To jsme se zhádaly o jasnovidce, četníka, kominíka a faráře a na závěr jsme dlouze zdrbly Olgu.
Pokud chcete zažít atmosféru roku 1948 v Československu. A tím zažít, myslím nádherně vystavěný příběh, autorem, který pracoval v předúnorové politické funkci a žil v naší zemi, tak potom si knihu určitě přečtěte. Výborné, v hlavní roli ztracený kufr čecho-američna, následují tajné služby americké i "naše". Zamotané osudy lidí, jak politické tak i lidské a garantuji, že se rozhodně nebudete nudit...
Jo a Borek je prostě borec.....
Doporučuju.
Kdo je, ksakru, Pavel Král? Co je zač a proč se schovává? Na tyto otázky hledají odpověď skoro všichni, kdo v tomto Hostovského románu vystupují. Rádi by se s ním setkali, ale doba je nejistá a nikdo ani pořádně neví, kde právě je. Na svou dobu velmi dobrý román s napínavým dějem, originální atmosférou poválečné Prahy a zajímavými myšlenkami, navíc psaný jazykem, který je srozumitelný i běžnému současnému čtenáři. Jen pro pořádek - Jan Masaryk se zde opravdu krátce mihne, ale příběh není o něm.
Hostovský je poněkud opomínaný autor předválečných i poválečných let, což je velká škoda. Jeho knihy totiž nabízejí psychologicky propracované charaktery, poutavé děje a náhled do československých reálií z jiného úhlu pohledu. Nezvěstný je toho skvělým příkladem. V knize jsou skvěle profilováni posluhovači i odpůrci režimu, je patrná "emigrantská" atmosféra roku 48 a celý příběh dokáže čtenáře vtáhnout.
Nikdy bych nevěřila, že se takováto téměř gangsterka může odehrávat v Praze roku 1948. Originalita nápadu, popis historických událostí i poměrně nezkresleného obrazu společnosti či neustálá nepřítomnost postavy Pavla Krále dělá z knihy pěknou odpočinkovou četbu s nádechem detektivky. Po jazykové stránce to až tak zajímavé není. Ovšem kritika doby a režimu je (hlavně díky postavám Matějky a Borka) skvěle zobrazena. Muž, hledající ztracený kufr, mi však zůstává záhadou...
Autorovy další knížky
1935 | Žhář |
1947 | Cizinec hledá byt |
2011 | Nezvěstný |
1933 | Případ profesora Körnera |
1985 | Dobročinný večírek |
Oj, to to bylo dobře napsané! Krásná čeština, jedním slovem či větou trefí přesně do černého, přesně dávkované bodré a jadrné výrazivo padne jak pr*el na hrnec.
Přistihla jsem se, že mě to baví číst, ač špionážní příběhy se složitými vztahovými propletenci fakt nemusím, a komunistické intriky už vůbec ne. Celé to bylo velice životné, jednotlivé postavy i všudypřítomná tíseň a strach – až vše vyhřezlo s únorovým převratem – vše výborně vystiženo a Gottwaldovy věty, jak se právě vrací z Hradu, přesně zapadly na svoje místo do mozaiky. Uf.
Rozpolcený žid Erik Brunner, duší nestraník, komunista jen podle odznáčku, jako prototyp řadového občana, prožil si peklo koncentráku a nikdy se nezbavil ponížení od esesáků, teď prožívá ústrky od kovaných komunistů. Do toho celá škála více či méně přesvědčených komunistů. A komická postava čechoameričana Stanleyho Johnsona (a lá strýc Pepin z Postřižin) hledající svůj kufr :)
Paráda. Doporučuji.
---
"Erik volky nevolky a přes všechno logické sebekonejšení nedokáže „citově uznat“ rozdíl mezi policejním předvoláním z let německé okupace a tím dnešním."
---
"Erik zmlkl, protože se otevřely dveře, jiné, než kterými před chvílí vstoupil, a v nich stál obrýlený hastroš ženského rodu podle sukní, ale otrlý voják podle krátce přistřižených vlasů a chlapského hlasu, jenž slova spíše vystřeloval, než pronášel."
---
"Ano, měl vztek, a vztek mu toho dne propůjčoval žahadla."
---
"Ne že by se po prvním doušku slivovice změnil jediný Matějkův rys, ne že by slovně nějak Erika přepadl nebo že by ho nečekaně chtěl omráčit nastraženou otázkou, a přece po prvním doušku v celé atmosféře kolem něho se cosi přesunulo. Jako když hravé kotě ukáže náhle dráp, nepřestávajíc nevinně příst. (...) Hravé kotě podruhé ukázalo dráp. Ale vzápětí už jen předlo. Jenomže tentokrát dráp Erika zranil. (...) A právě v tu chvíli ukázal Matějka, že má nejen drápy, nýbrž i zuby."
---
"Nechoďte kolem rohu, nýbrž kápněte božskou! Všechno vám odpustím, jen jedno ne: jestliže si budete žvásty a lžemi kadit do vlastní huby."
---
"A bylo mu chladno a bylo mu úzko a do netopýřích myšlenek dul severák. (...) Pomalu, velmi pomalu setřel si Borek promrzlou dlaní z tváří a z úst sníh. Někoho v sobě tím gestem pohladil."
---
"Mně jsi neudělala nic, ale sobě mnoho. Bránil jsem tě a budu tě bránit před lidmi. Před tebou tě neubráním. Snad mi jednou porozumíš."