Nikdy nezapomenu
Michel Bussi
Jamal si nejprve všimne červené šály. Vlaje ve větru, zachycená na plotě. Pak uvidí i tmavovlasou ženu stojící na okraji hluboké propasti. Jamal chytí červenou šálu a hází ji ženě jako záchranné lano, aby jí pomohl dál od okraje útesu, ale ona zničehonic skočí dolů. Jamal zděšeně zírá na nehybnou postavu dole pod sebou. Tělo neznámé ženy leží na studené oblázkové pláži. Její krk je ovázaný červenou šálou. Tohle je Jamalova verze příběhu. Věříte mu?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , MottoOriginální název:
N'oublier jamais, 2014
více info...
Přidat komentář
Skvěle napsaný, zamotaný thriller. Napínavé, čtivé, je to naprostá pecka. Nikdy nezapomenu je první kniha, kterou jsem od autora četla a rozhodně ne poslední. Těším se například na Černé lekníny nebo Maminka neříká pravdu. Hlavní postava Jamal mi sedla, díky němu vyprávění krásně utíkalo a nikde mi nepřišla hluchá místa. Je to pecka, doporučuju!
Tuto knihu mám doma už nějakou tu dobu, tak jsem si říkala, že už ji musím konečně přečíst. Po Černých leknínech (což pro mě nebylo moc dobré čtení) jsem měla docela obavy.
Problém byl asi v tom, že mi vůbec nesedl Jamal. Ale vůbec....takže jsem se docela nutila číst dál. Ale jako styl je v pohodě,pan Bussi ho má prostě jiný, to mi nevadí. Příběh samotný mě taky docela bavil, ale prostě mi nesedl hlavní hrdina .... No což, tak třeba příště ;)
Velmi zajímavý příběh muže, který se snaží dokázat svoji nevinu v případu dívky, která skočila z útesu. Vypadá to ale, že marně. Je to nerovný boj. Je to napsáno jiným způsobem, než je u thrillerů obvyklé. Člověk musí pořad dávat pozor, aby mu něco neuteklo, jinak hodnotím stejně jako Šánka a také pokládám knihu za velmi zdařilou.
Knize se nedá upřít originalita a důvtip jak uvádět čtenáře do pochyb co je pravda a co fikce. Do poloviny jsem toto vše oceňoval a mnoho dalšího příslušejícímu dokonalému horroru. Pak se vše tak nějak postupně zvrtlo, těch neuvěřitelných zvratů bylo nějak moc a nakonec jsem se těšil na konec, který zbytečně dlouho nepřicházel. Bohužel jsem si sliboval více.
Na mě příliš těžká a překombinovaná kniha. Ztrácela jsem se v tom, co je realita a co fikce, ale musela jsem číst stále dál, abych zjistila, jak se zápletka rozmotá.
První knížka od tohoto autora a moc mě nenadchla. Zajímavý nápad, ale přišlo mi to dost překombinované, zmatené. Počínání hlavního hrdiny bylo podivné až nesmyslné.
Parádní rozjezd, solidní zápletka, tajemná atmosféra. V rozuzlení šlo obočí čím dál víc nahoru. Škoda. Závěrečná scéna dojemná.
Hodnotím něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. A to z více důvodů. Občas se mi chování hlavní postavy zdálo přehnané, ale pořád tam byla ta základní myšlenka. Jak se to teda vlastně stalo? To byl hnací motor pro pokračování ve čtení. Nakonec jsem dostala rozuzlení, které mi taky přišlo přehnané. Takhle by se lidé v reálu přece nechovali. A jako třešničku jsme dostali bonus, kdy do sebe všechno zapadlo. To bylo nakonec fajn. Autor umí psát, ale tady mu fantazie trochu ujela.
(SPOILER)
Půjdu trochu proti svým oblíbeným, ale tahle Bussiovka mě prostě nenadchla. Možná to bude tím, že mi příliš nesedl hlavní hrdina, jeho počínání mi od začátku přišlo podivné a následná konspirace spolku Červená nit hrozně přitažená za vlasy. Hvězdičku přidávám za úplný závěr, ten byl hezký a dojemný.
Vím, že knihy Michela Bussiho jsou hodně jiné, než je současný trend thrillerů a to se mi na něm líbí, takže určitě vyzkouším něco dalšího.
Originální zápletka, která mě nechávala v napětí až do nečekaného konce. Možná trochu moc překombinované, ale rozhodně stálo za přečtení.
Muj oblíbený autor mě tentokrát nenadchl. Snažila jsem se ke knize nekolikrat vratit, ale nedocetla jsem. Asi mě tentokrat neoslovil, tak snad příště.
(SPOILER) Môj prvý Bussi, ale nadlhšie jediný. Idea dobrá, ale prekombinovaná, hraničiaca s psycho. Príliš veľa postáv, scén, jedna dejová línia sa tlačí do inej, zmätok ako v terajšej vláde. A ani bez vysvetlenia ožívajúci zastrelení ma nejako neoslovujú. Asi ku mne neprišla v tej pravej konštelácii hviezd. Dávam aspoň za tri.
85%
Nic si nevymýšlím. Všechno dobře skončí.
Jste ještě ochotni věřit mi?
Opravdu jsem při smyslech! Nikoho jsem neznásilnil ani nezabil.
A dokážu to.
Do detailu propracovaný příběh. Autor mě dokázal od začátku dokonale mást, i když jsem knížku četla už podruhé. Něco jsem si pamatovala, ale ne všechno. Pane Bussi, děkuji Vám za tento čtenářský zážitek!
K přečtení určitě doporučím.
Jamalovo paranoidně schizofrenní vyprávění o průběhu vyšetřování mě bavilo asi do půlky knihy. Pak už šlo o naprosto překombinovaný, zmatečný a za mě až moc natahovaný příběh. Co se týče závěrečného rozuzlení tak ten byl tak těžko uvěřitelný až mi přišlo, že autor sám nevěděl jak z toho všeho zmatku ven a napsal, co ho napadlo jako první. Zachránil to až úplný konec, který mě svým způsobem uchlácholil a trochu napravil celkový dojem z celé knihy.
IG: @hanybooks
Měla jsem přečteno s bídou 100 stran, když mi kniha vypadla z ruky tak nešťastně, že jsem ji zachytila ve chvíli, kdy byla otevřená na poslední straně. Ještě větší průšvih byl, že mi padl zrak zrovna na ten jeden jediný odstavec, na který jsem opravdu koukat neměla - takže jsem věděla, koho zatkli.
Bála jsem se, že teď to bude nuda číst, ale kupodivu ne. V Černých leknínech Bussi ukázal, že si umí hrát s časem, takže jsem teď jen čekala, jak vybruslí tady z toho. Protože mě absolutně nenapadalo, jak tohle chce dovést do jasného a logického konce - a znalost zatčeného mě spíš mátla, než aby mi pomáhala.
K objasnění celé záležitosti mám ale výhrady. Nechce se mi věřit, že by jakýkoliv policajt takhle riskoval. A celý konec je překombinovaný, kdyby autor zůstal u pachatele, kterého čtenářům předhodil jako prvního, bylo by to uvěřitelnější, i když pár nesrovnalostí by se muselo vypilovat. Tady jsou nesrovnalosti taky, aspoň tedy z mého úhlu pohledu. A jako velké mínus vidím absenci důkazů. Na jakém podkladu pachatele zatkli? A to se jim klíďo píďo přiznal, když už si před tím dal takovou práci, aby to tak zamotal? A kde vzal vražedný nástroj? Nepředpokládám, že by to ve Francii bylo volně prodejné... A těch otázek je víc.
A hodnocení... Líbilo se mi to rozhodně víc, než Maminka neříká pravdu, ale zase míň než zmiňované Černé lekníny. Takže 3,5 *. Vzhledem k tolika výtkám k závěru zaokrouhlím dolů.
Můj druhý Bussi. Tentokrát to byla až moc velká pohádka, ale líbilo se mi to. Určitě jsem s tímhle Francouzem ještě neskončil.
Kniha Nikdy nezapomenu - aneb jak dokáže psychika ovlivnit člověka natolik, že začne věřit věcem, které se nestaly .. Moc dobrý thriller, plný zvratů a nejsme ochuzeni ani o opravdu originální zápletku !! PS: červená šála a její role celou věc odstartují :)
Moc zajímavá kniha. Co dodat, k tak obsáhlým komentářům. Začátek plný napětí a střední část knihy byla opravdu fantasmagorie, kdy jsem nechápala, jak to vlastně je a kdo je kdo. Začala jsem se ztrácet. Konec vše vysvětlil.,Opravdu hodně překombinované. Nevím jestli budu vyhledávat knihy od tohoto autora,, Byla prý docela hezká" se mi vůbec nelíbila.
Příběhy od tohoto autora nejsou nikdy jednoduché a přímočaré, ale nikdy nás nezklamou.
Autorovy další knížky
2017 | Černé lekníny |
2016 | Vážka |
2016 | Maminka neříká pravdu |
2018 | Nepouštěj se mé ruky |
2018 | Nikdy nezapomenu |
Tak tohle bylo opravdu napínavé a přiznávám, že jsem do posledních stránek netušila, jak to může skončit a kde je schovaná pravda. Skvělý, povedený thriller.