Nikdynoc
Jay Kristoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454143/bmid_nikdynoc-1em-454143.jpg
4
1054
1054
Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
Nevernight, 2016
více info...
Přidat komentář
Možná SPOILER !!!
Na neobvyklý styl autorova psaní jsem si musela opravdu dlouho zvykat. Na začátku jsem byla zmatená z textu, který byl napsaný kurzívou, než mi konečně došlo, že se zjevně jedná o popisování minulosti Mii. Taky se mi moc línil svět, který J. Kristoff vytvořil. :)
Na knihu jsem se opravdu moc těšila, jelikož měla skvělé ohlasy. S nimi musím souhlasit, protože tato kniha mě opravdu pevně chytila a nepustila. Musím ale říct, že mě bohužel velmi zklamal začátek knihy. Jak jsem již zmínila, styl psaní mi nevyhovoval a musela jsem si na něj chvíli zvykat, ale co je důležitější – prvních 200 stránek jsem se naprosto vůbec nemohla začíst, začátek děje byl nudný, nezáživný a já se musela opravdu hodně přemáhat, abych to s knihou nevzdala a neodložila ji. Dokud se Mia nedostala do Rudé církve, tak se mi příběh neskutečně vlekl.
Co musím dále vytknout, jsou poznámky pod čarou. Některé mě spíše rušily, než aby mi doplňovaly a rozvíjely příběh. Také se mi nelíbilo, že byly mnohdy delší, než samotný text na stránce. A potom, když to bylo třeba na dvě stránky..
A teď už přichází jen samá chvála. Jakmile totiž došlo na učení v Rudé církvi, kniha nabrala obrátky a začala být mnohem více zajímavá a akčnější. Čtenář je neustále udržován v napětí díky testům a zkouškám, které jim připravují jejich nemilosrdní učitelé, vyučení vrahové. Taky sledujeme jejich vztahy mezi sebou.
Hlavní hrdinku Miu jsem si hned oblíbila, jelikož mě svým ostrým jazykem, bystrou myslí, zvráceným smyslem pro humor a pevnou rukou v bojích oslnila. Ne nadarmo si neustále opakuje své rodinné moto – nikdy neustupuj, nikdy se neboj, nikdy nezapomeň – která jí dodává sílu a odvahu.
4,5/5*
Nejdříve jsem nevěděla, co od knihy pořádně čekat, zvlášť když měla celkem velkou reklamu, ale nuda na dovolené mě dohnala až k této knize a já za to byla velice ráda, protože tohle je naprostá pecka a moc se těším na další díl.
Samozřejmě jsem šťoural a určitě bych si našla něco, co mi tam aspoň trochu vadilo, ale jako celkový pohled jsem s tím velice spokojenná a asi po 200 stránce jsem odmítala jít i na záchod nebo jít třeba spát. :D za mě určitě 5/5*
Ze začátku mě hodně rušily poznámky pod čarou, hlavně když jsem si té hvězdičky během čtení nevšimla a musela jsem se vracet, ale po pár kapitolách jsem si na ně docela zvykla. Kromě těch poznámek však nemám knížce co vytknout. Originální námět, skvělá dějová linka a hlavní hrdinové mi byly okamžitě sympatičtí. Hlavně oceňuji, že mezi nimi nebyla typická láska: miluji tě a chci s tebou zůstat na celý život. Ve výsledku jsem si celý jejich svět zamilovala a nemohla jsem se od čtení odtrhnout. Doufám, že Boží hrob bude stejně tak dobrý.
Jsem jediná koho ta knížka, prostě nebavila? Mám ráda tyhle knihy, ale prostě tuhle knihu jsem četla celkem dlouho. ???? námět skvělý, ale to zpracování mi prostě nesedlo i když vím, že se tím názorově liším od většiny.
Něco mezi 3,5* a 4*, nemůžu se rozhodnout.
Prostě jen: omg. Prvních cca 160 stran pro mě bylo fakt utrpením a nechápala jsem, co na tom všichni vidí. Všechno mě štvalo. Ale pak to nabralo neuvěřitelný grády a udrželo si to až do konce, kde to teda vygradovalo ještě víc. Je teda fakt, že pár věcí jsem odhadla předem, ale pár taky ne, a Kristoffovi se povedlo dostat mě do fáze, kdy jsem nemohla přestat číst a jen jsem zběsile otáčela stránkami. Snad dvojka začne hned v tom samém duchu a nebudu zas 150 stránek trpět!
Překlad a korekce odfláknutý, jinak to asi neřeknu. Sem tam chyba v čárkách, ale bylo jich na poměr stran málo. Jenže je tam tuna překlepů, fakt tuna, a nejen takových, že si řeknete: „Jim asi vynechalo písmeno." Ne, slova jsou vyskloňovaná úplně jinak, že ta věta nedává smysl, ani když to přečtete nahlas. No jo.
Tady jsem neměl problém se hned pořádně začíst. Mia jako hlavní postava mi sedla, její chladná logika je sympatická a.. no logická. To co dělá, o co se snaží dává smysl a sledovat její cestu za pomstou mě baví.
No tak tohle byla taky dokonalost. Jay je jedním z mých nejoblíbenějších autorů a ani s touhle knihou mě nezklamal. Byla úžasná. Celé to bylo napsané vtipně a zároveň ohromně napínavě a prostě to bylo úžasné :D
Guilty pleasure. Něco mezi Kronikou královraha, Harry Potterem a krvavou YA vztahovkou. Nemá to ryzost a svébytnost těch nejlepších z žánru, ale Kristoff si zřejmě očíhnul cílovou skupinu a moc dobře se naučil, jak si čtenáře zaháčkovat a neustále mu předhazovat zábavné atrakce. Nikdynoc plní svou misi na pomezí YA literatury prakticky dokonale. Atmosféra školy vrahů je přitažlivá, postavy živé a zapamatovatelné, levelování hlavní hrdinky nastavené přiměřeně, svět působí uvěřitelně, nechybí emoce, originálně popsaný sex, akce ani humor. Kopie? No a co! Chci se do akademie vrahů vrátit znovu, i když jsem třicetiletý chlap.
Velice mně tato kniha překvapila, mile překvapila.. opakující se příběh o dívce vražedkyni a hrdince, která se chce pomstít. Nic nového.. Musím však říct, že jak se může příběh zdát ohraný, tak mně osobně se zdál přitom tak JINÝ! Hned od začátku, jsem si říkala, jak je způsob psaní a vyprávění neobvyklý. Popravdě jsem měla problém se ze začátku začíst, ale pak jsem se jen bavila každou další stránkou. Skvělá kniha, skvěle napsané.. smekám před autorem a teď jen čekat na další, snad stejně skvěle pokračování.
Z Nikdynoci jsem teda nadšená (až na ty poznámky pod čarou, ty bych fakt zrušila! :D). Hlavní hrdinka Mia si mě naprosto získala a ten svěží jazyk, kterým Jay Kristoff píše (včetně sprostých slov, když tam zrovna prostě patří), rozhodně také. Některé scény byly popsány tak živě, až jsem to lámání kostí sama cítila. :D
Rozhodně se chystám číst i další díly a Nikdynoc všem doporučuji, je to pořádná jízda.
Kniha je rozdělena do tří samostatných svazků na sebe navazujících a prologem mi dal autor jasně najevo, že se budu opět královsky bavit. Hlavní postavu Miu jsem si velmi oblíbila. Symbolizovala v mých očích cílevědomost, urputnost a odhodlání. Ale i pod touto tvrdou skořápkou se skrývá osamělá zrazená mladá duše, která poznala tolik hrůz, že nebýt jejího věrného společníka stínového kocoura, možná by bylo všechno jinak. K příběhu zmíním už jen to podstatné, abyste se měli na co těšit. Výcvik není procházka růžovou zahradou a Miu s Trickem čeká spousta zkoušek, kde neúspěch znamená smrt.
Nikdynoc mě hrozně bavila. Prvních pár stran jsem se sice nemohla začíst, poznámky pod čarou mne mátly a já se nedokázala soustředit, ale to se brzy změnilo. Od té doby jsem nebyla schopna knihu odložit z ruky, znáte to: ještě jednu kapitolu, ještě jednu kapitolu…je po půlnoci a vy furt čtete jak blázen, protože se tam pořád něco děje. Za mě pecka.
Ten začátek byl utahaný. Ale šíleně. Až tak, že jsem absolutně nechápala, o čem to čtu a proč v té knížce vůbec pokračuju. Naštěstí se to tedy po Miině vstupu do Rudé církve obrátilo a děj začal odsýpat a já ho začala konečně chápat.
Krve a vražd bylo opravdu dost, to je fakt, ale sexuální scény mi nepřišly nijak nemístné. Tak nějak k té knize a celému příběhu patřily.
Přiznávám, že ne všechny poznámky pod čarou jsem četla. Některé mi přišly až příliš podrobné, ale to je čtenář od čtenáře. :)
Druhý díl si ale určitě přečtu, protože... Jsem se vlastně téměř nic nedozvěděla. Kniha skončila a já seděla s mračny otazníků v hlavě. Co na to říct, prostě první článek že tří. Určitě se máme ještě na co těšit.
Jedním slovem WOW! Na to ,ze je kniha tak obsáhlá jsem ji přečetla poměrně brzo a to jen díky tomu,ze sem četla dlouho až do ranních hodin :-D .. příběh je plný krve ,akce a prostě je dokonalý.. začátek se trošku táhne,ale pokud to nevzdate dostanete pěkně "krvavý" nářez.. ps: chci okamžitě další díl !!
Slyšela jsem TOLIK chvály. Po přečtení (či spíše zhltání) mohu jen konstatovat, že byla oprávněná. Zajímavý svět, postavy s minulostí, která buduje napínavou přítomnost a rýsuje velmi krvavou budoucnost :-). Postavy mě sice moc nenadchly (tady se mi vtírá srovnání s Maasovou, kde si někoho vždycky oblíbím). Poznámky pod čarou obohacovaly čtení o neuvěřitelně propracované "historické reálie", které z fantasy young adult literatury udělaly hlubší a komplikovaněšjší čtení. Verdikt je jasných pět hvězd a hned se jdu mrknout na Akta Illuminae.
Jak už tady bylo několikrát řečeno, těch prvních 100-150 stránek bylo opravdu náročných, pak se ale příběh rozjel a bavil mě až do konce. Druhý díl budu vyhlížet natěšená.
Po všech těch oslavných písních a recenzích pro mě tohle bylo docela zklamání. Prvních asi 150 stran jsem se musela nutit, abych knihu vůbec dočetla. Potom už mě to začalo bavit, ale rozhodně ne tak, aby to vyvážilo to zklamání ze začátku.
Další díl si určitě přečtu, ale nepůjdu do něj s tím nadšením, s jakým jsem se vrhla na Nikdynoc.
Co napsat abych neopakoval slova všech co už tuhle skvělou knihu recenzovali a popisovali přede mnou. V Nikdynoci je skvělé vše. Skvěle vymyšlený svět, propracované charaktery a historie postav, styl psaní odvíjení děje, prostě vše. Taky se vyjádřím k té davové hysterii ohledně toho, že to není young adult kniha, kvůli explicitním sexuálním scénám a sprostým slovům. Já vám nevím ale sprostá slova ? I moje osmiletá sestra zná horší slova něž Jay Kristoff používá v tomto příběhu. A popis sexu stylem ,, Pohladila ho po jeho délce´´ mi nepříjde jako že by měl zdevastovat psychiku či mravnost mladého dospělého jemuž má být kniha určena podle oficiální kategorie. Takže asi tak :)
Nicméně zpět ke knize. Na to, že je to docela cihla, se čte velmi dobře a rychle ubíhá. Děj je vystavěný skvěle, akci střídá odpočinek a děj pěkně graduje. Navíc se celou knihou nese tušení mnohem většího příběhu, který jak doufám budeme objevovat v dalších dílech. Dokonce i na poznámky pod čarou, které normálně nesnáším, jsem si zvykl a líbily se mi. O tom jak moc se mi kniha líbila vypovídá i to, že prostě nemůžu čekat do podzimu než u nás vyjde druhý díl a hned jsem si ho musel objednat v angličtině. Opravdu jedna z nejlepších fantasy knih co jsem kdy četl. Dal bych klidně šest hvězd ale mám jen pět tak dávám pět a modlím se aby i další díly byly takhle skvělé.
Jedno slovo PÁNI!
Ze začátku jsem se nemohla moc začíst, autor má zajímavý styl vyprávění. Nicméně po nějakých 50 stranách už to jelo.
Překvapilo mě, že byl děj tak drsný. Možná pro někoho ne, ale já se teda přiznám, že některé scény mě až šokovaly. Zvlášť když vezmu v potaz věk našich hrdinů.
Mia byla skvělá, statečná, vytrvalá dívka. Trica jsem si také oblíbila. Takový milý hoch. :-D Některé další postavy jsem fakt nesnášela. Líbily se mi i žhavější scény, podle mě se sem hodily a bylo jich tam tak akorát. Navíc byly moc dobře psané. :-D
Ale co ten konec? Sice jsem začala v jednu chvíli tušit, jak by to mohl být, ale přesto jeden MOMENT, mě dost šokoval a naštval! Nechtěla jsem tomu věřit. :-D Netrpělivě budu čekat na další díl, protože jsem faaakt zvědavá, jak to bude pokračovat!
* ty poznámky pod čarou jsem vůbec nečetla, přišly mi zbytečné :-D *
Už na prvních stránkách šlo poznat, že autor má velmi svérázný a originální styl psaní. Osobně mi začátek přišel až trošku matoucí, moc informací najednou. Nadchlo mě, že si autor vymyslel svět, který tady ještě nebyl (svět, ve kterém se nestřídá noc s dnem? Super nápad!!) a všemi detaily ho dovedl k úplné dokonalosti. Nejednalo se o žádnou romantickou slátaninu, ale o celkem drsný příběh. Poznámky pod čarou byly fajn, ale někdy až zbytečně dlouhé. Moc se těším na pokračování.