Nikdynoc
Jay Kristoff
Dcera popraveného zrádce Mia Corverová se ukrývá ve městě postaveném z kostí mrtvého titána. Vydává se na cestu, aby se stala učednicí nejobávanějšího a nejtajemnějšího sdružení vrahů v celé zemi – Rudé církvi. I když vyniká v použití jedů a zbraní, nemůže ji to zachránit před spiknutím, které se na ni v temnotě chystá. Dokáže ho odhalit včas, než ji dostihne, a pomstít se těm, kteří můžou za smrt jejího otce?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Nevernight, 2016
více info...
Přidat komentář
Ze začátku mě ta kniha přišla taková chaotická, k tomu ty poznámky pod čarou. Ale pak asi cca po 100 stranách když se konečně Tric a Mia dostali do rudé církvě mě příběh doslova pohltil. No co dodat je to vážně skvělí v několika ohledech.
Po několika knížkách z řady "klasiky" ... jsem si to moc užila, jsem nadšená. Jo asi (určitě) to má svý mouchy, jo, poznámky pod čarou jsou povedené tak z 10%, zbytek je spíš pro zlost... ale musím říct, těším se na pokračování!
Konečně jsem se dostala k Mistru Kristoffovi. A naštěstí to bylo opravdu super. Užila jsem si každou stranu a doufám, že stejně (nebo víc) nadšená budu i z dalších dílů.
Svět, ve kterém nikdy není noc. Na obloze totiž stále svítí minimálně jedno ze tří sluncí, tří očí boha Aa, kterému nic neunikne. Přesto je daleko v poušti místo, kde se oslavuje temná bohyně, Tlama, které její stoupenci přinášejí oběti. Za peníze. Celé to má atmosféru Cechu vrahů a to mě baví. Lekce kapes, vzájemná rivalita a spojenectví jak ze střední školy, jenom s kudlou v ruce. I když mě občas vytáčí, jak se Kristoff „až moc snaží“. Obhroublý vyjadřování je občas křečovitý a ve stylu „jak si čtyřicetiletej chlap myslí, že mluví hustý mladý holky“. O poznámkách pod čarou nemluvě, těch je lepší si vůbec nevšímat. Ale nakonec mu to musím odpustit, protože se mi ten svět prostě líbí. Postavy jsem si oblíbila, děj mě vtáhl a teď chci domů stínový zvířátko. Třeba králíčka. Jmenoval by se Gilbert...
4/5 dávám kvůli první polovině knihy, která mě absolutně nebavila a nezajímala, a to takovým způsobem, až jsem si říkala, že knihu nedočtu. Ta druhá polovina mě ale tak neskutečně bavila a napínala, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout.
Super zápletka (a to mě bavila i když jsem kvůli nechtěnému spoileru tady na DK věděla, co a jak), úžasné postavy (obzvlášť Pan laskavý je úplně k sežrání) a hlavní hrdinka, která není ufňukaná a ve všem není nejlepší a když už, tak je v tom nejlepší díky dřině a tvrdému tréninku.
Jsem ráda, že jsem knihu neodložila a už se docela těším na druhý díl :-)
Zezačátku jsem se nemohla začíst a až kolem stránky 100 mě to začalo bavit. Celý tenhle svět, náboženství a politika v něm byl nádherně promyšlený. Líbil se mi životní příběh hlavní hrdinky a její zvrácený smysl pro humor. Nečekaná zápletka u konce mě totálně dostala, byla skvělá. Kniha určitě není pro mladší čtenáře či lidi, co nesnesou násilí. Bojové scény byly velice...barvitě popsané :D
Ach jo, tady někdo chtěl být Terrym Pratchetem. To je totiž jediný spisovatel, kterému poznámky pod čarou opravdu fungují. Tady mě to fakt neskutečně rozčilovalo. Pak jsem je přestala číst a kniha se mi najednou zdála dobrá.
Osudy hrdinky v Rudé církvi jsou zajímavé a čtivé a konec taky není špatný. V příběhu nejsou žádné nelogičnosti v chování hrdinů jako v Aktech, příběh plyne rychle a čte se lehce.
Za mě teda ne, druhá kniha v životě, co nedočtu, protože to se prostě nedá. Každý odstavec je o něčem jiném, v jednom je malá holka, v druhém přichází o panenství a ve třetím vraždí. Hození do jakého si příběhu bez jakéhokoliv úvodu je také silně odrazující, rádoby vtipné hlášky/poznámky vypravěče otravné.
(SPOILER)
V době, kdy toto píšu, nemám Nikdynoc ještě dočtenou. Z prvu jsem se na ni moc těšila (už jen podle hodnocení nad 85 %), ale realita - ?
Nic moc. Autor se podle mě až dost zabývá minulostí (a to hodně dávnou) a ne úplně vhodně to zasahuje do aktuálního děje.
Na obalu knihy je psané, že se jedná o vražedkyni všech vražedkyň, a ona (Bledá dcera) má při tom během celých 506 stran v plánu zabít jen 4 lidi?
V textu jsou časté informace tzv. pod čarou, jsou k nim dané hvězdičky, jenže ty v textu často chybí. (min 4x).
Dále bych zmínila chyby v korektuře: nejlepšý, vípomoc a další předklepy a přidaná písmenka navíc.
Zatím ale asi nejvíc mě zarazila shoda textů ze strany 86 a 100. (Je tam úplně to samé -?- Proč??
Neměl jsem ohledně knihy raději žádná očekávání, o to víc jsem byl po dočtení mile překvapen.Svižná fantasy se spoustou originálních nápadů (krvavá cesta je top) a zajímavých zvratů, navíc okořeněná litry krve, drsnějším jazykem a špetkou sexu. Zkrátka akční jízda jak má být,těším se na druhý díl.
(SPOILER) Upřímně si neumím představit, jak chce autor pokračovat v příběhu po takovém konci... Trica jsem měla ještě radši než Miu... Styl psaní se mi moc líbil a poznámky pod čarou mi vůbec nevadily. Kristoff vytvořil svět plný špíny s utrpení, ale nejde si ho nezamilovat. Občas byly ty popisy až moc dobře vykresleny XD. 4,5 hvězdičky a jsem zvědavá na další díly.
Strašně dlouho mi trvalo se do knihy začíst...asi v půlce už to bylo fajn, ale pouze fajn, nic, z čeho bych si sedla na zadek. Jak už bylo zmíněno některými čtenáři, poznámky pod čarou jsem pak už často přeskakovala, stejně tak některé (popisné) pasáže. Asi si přečtu i další dva díly, ale fantazy roku to pro mě určitě nebude.
Já jsem naprosto nadšená. Dloooouho jsem váhala, zda do této série jít. Nakonec jsem přeci jen neodolala a musím říct, že absolutně nelituji. Poznámky pod čarou se mi též líbily. Nemám, co bych vytkla. Jdu se pustit do druhého dílu a doufám, že bude stejně dobrý.
Právě jsem dočetla a jsem ještě plná dojmů. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale tenhle problém mám s každým novým fantasy - nový svět, nové postavy, nová politika, to všechno mi trvá trochu déle, než si na to zvyknu a začtu se. Nicméně kolem stránky 100 se stalo a já zjistila, že tahle knížka obsahuje všechno, co na každém fantasy naprosto miluju - zaprvé, něco na způsob soutěže, kde jsou různé disciplíny a zkoušky a postupně se vyřazují jednotliví účastníci. Zadruhé skvělou hrdinku, která má úžasně zvrácený smysl pro humor. A zatřetí, ach ano, trochu té peprné romantiky :-) Co se týče děje, vážně mě to bavilo. Něco jsem předvídala, něco zase vůbec, u něčeho jsem uhodla polovinu a nakonec to dopadlo trochu jinak. Jsem naprosto spokojená a vážně, vážně doufám, že série nebude mít klesající tendenci a bude se to jen vylepšovat.
(SPOILER)
Po přečtení několika stránek jsem byla naprosto zmatená, nebyla jsem schopná si zvyknout na zvláštní styl psaní a přemýšlela jsem, že se čtením asi raději pokračovat nebudu. Nakonec jsem překonala kostrbatý začátek a byla jsem ráda, že jsem čtení nevzdala. Kniha je velmi zvláštní svou syrovostí, místy i surovostí. Autor zkrátka píše bez obalu, na což si čtenář musí zvyknout. Mia mi nejdříve do oka příliš nepadla, připadala mi spíše dosti klučičí a šílená. Jakoby v sídle vrahů vyspěla a začala bojovat za to, čemu věří a co jí přijde správné i když tím velmi riskovala vše, o co celý život usilovala.
Zrada nejbližší přítelkyně mě šokovala a "vražda" Trica také, i když mám takové tušení, že ve skutečnosti mrtvý není. Konec byl vydařený a plný napětí a jsem zvědavá, jak to autor vymyslel dál. Kniha je velmi originální, především neotřelým stylem autora a množstvím vulgarismů, ale určitě to není čtení pro každého.
Jsem tak trochu v rozpacích, co napsat. Kniha byla drsnější, než bych čekala. Něco na způsob Her o trůny, kde žádná postava není dobrá nebo zlá a není jisté, jak dlouho bude naživu. Styl psaní mi nevadil, poznámky pod čarou mě hodně bavili, ale celkově byl děj nudný. Teda cca prvních 300 stran. Dalších cca 100 už bylo o poznání lepší a posledních 100 stran už to byl dějem nadupaný hukot. Takže za mě lepší trojka, druhý díl si určitě přečtu, jen ne hned.
Pro mě byla tohle velká paráda. Velká kniha pro malé. Kniha plná klišé, která se velmi rychle obrátí v něco naprosto nečekaného, takže jen čekáte, že víte jak vše bude, když vám nakonec spisovatel řekne "nasrat" a otočí vše o milion stupňů. Ano, samozřejmě, ději trvá, než se vše rozjede (jako asi v 80% všech knih, filmů a celkově dějů?) a má zbytečné poznámky pod čarou (kde si převážně spisovatel dělá legraci sám ze sebe a zároveň dokresluje celou kulturu, historii a zeměpis celého světa) nebo je možná moc syrový, surový a sprostý, což je podle mě nádherně osvěžující snaha vytrhnout se všem zažitým formátům dějepravství v tomto žánru. Postavy jsou perfektně vykreslené a velmi rychle si na ně zvyknete (a je jedno jestli v dobrém nebo zlém, jakákoliv emoce znamená, že práce je dobře odvedena) a příběh hltáte a bavíte se vývojem. Za mě tohle byla parádní kniha, kterou jsem si hodně užila a hned musela na druhý (a posléze třetí) díl. Protože konec byl neskutečně epický a skončil tak krásně uzavřeně, ale zároveň dostatečně otevřeně, abyste se na pokračování hodně těšili.
Bylo těžké zvyknout si na zvláštní styl psaní, ale potom příběh nabral obrátky. Spoustu akce, rychle to odsýpá. Mia mi byla ze začátku dost protivná, ale postupem času jsem si jí oblíbila.
Na začátku to bylo hodně matoucí a nečtivé, ale jakmile se příběh rozjede, prakticky se to nedá odložit. Fakt skvělá jízda a moc se těším, co odhalí další dva díly!
5/5
Krásná obálka, ale ten styl mi prostě nesedl, to se nedá. Nedočetla jsem, nehodnotím, ale všem potenciálním čtenářům doporučuji nejprve pár stránek, než pořídíte. Je to jiné a tedy ne pro každého ;)