Noc
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 4. díl >
Štvrté pokračovanie bestsellerovej série s kriminalistom Martinom Servazom. Temná nočná búrka v Severnom mori. Na ropnej plošine pristáva helikoptéra s Kirsten Nigaardovou, ktorá prichádza vyšetrovať vraždu. Jeden muž záhadne zmizol a Kirsten objaví v jeho kabíne zvláštnu sériu fotografií. O pár dní neskôr už sedí v toulouskej kancelárii kriminalistu Martina Servaza, ktorý si snímky so záujmom prezerá. Je na nich on sám zachytený objektívom nepolapiteľného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To však nie je všetko. Na jednej z fotografií je malé dieťa a jediné slovo: Gustáv. Pre Kirsten a Martina sa začína desivá výprava s ešte desivejším nepriateľom na jej konci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
Nuit, 2017
více info...
Přidat komentář
Zatím nejvíc nejhorší brak, co autor napsal. Taková slátanina snad ani není myšlena vážně. Lituji, že jsem to vůbec dočetla. Ke čtení jsem se nutila stejně jako kdysi k učení fyziky. Naprosto neuvěřitelně popsána zápletka, kdy Servaz v podstatě umře ne jednou ale rovnou dvakrát je tak úsměvná, že i oproti tomu Rambo VI je oskarový snímek. Mezilidské vztahy věřím víc argentinské telenovele než této pseudoknize. Tady nefunguje vůbec nic. Autor si je toho vědom a je nucen do příběhu začlenit erotické scény, což je vždy znamení, že už neví o čem by psal, tak aspoň zacílí na cílové čtenářky.
Již poněkolikáté se stalo, že primární zločin zůstal neobjasněn resp vůbec nebyl pro knihu důležitý, takže vlastně 100 stránek je naprosto zbytečná ztráta času. Ovšem tady je ztráta času celá série.
Jistě, dalo by se diskutovat o uvěřitelnosti některých scén, to ale nic nemění na tom, že kniha je opět povedená, napínavá a že Minier umí velmi dobře vylíčit propletenost vztahů i komplikovanost jednotlivých postav. Konec byl na můj vkus trochu moc uspěchaný.
Tento díl už svou překombinovaností zcela utekl mimo hranice jakékoliv uvěřitelnosti. A celý děj byl k tomu hluboce poznamenán Hodinářovým syndromem. Dohromady zklamání jako hrom.
PRoti předchozím dílům trochu slabší, i když jako vždy na závěr šok..., takže poád zůstávám věrnou čtenářkou
Audiokniha, a Jako vždy mistrně náročné; v rámci série to nemůže být jinak, neboť komplex vztahů, citů, nezdraví, zločinů, zrady a pomsty, autor v celé sérii systematicky ovládá, i když někdy přesah logice podtrhl nohy.
Citace:" Byl jsem tam, jako nástroj sebevraždy."
Poutavé, změny a záludné kombinace se hrnou se vší razancí, DNA je jistota a minulost má novou ratolest pro další vývoj.
V mých F..
Čtivé, spád, .... ale problém, jako u mnoha jiných podobných knih. Za dva týdny nebudu vědět, o čem to bylo. Na dovolenou dobré.
není to špatná kniha, za mě už bylo ale docela dost nesmrtelného "superpadoucha" s neomezenými zdroji
Servaz se podle mě chová naivně až neuvěřitelně
Po předchozích dílech je to víceméně zklamání. Objevení Hirtmanna bylo již dříve avizováno, tak jsem s tím počítal, ale že dostane tolik prostoru mě překvapilo. Číst se kniha dá, o pár překvapení se autor též postaral, ale příliš překombinovaný děj, osoby a jejich pohnutky mě osobně moc nenadchli.
Ačkoliv hodnotím dílo jako průměrné, velice mne autorův úpadek mrzí. To, co nesnáším na Nesbovi, to Minier zařazuje do svého repertoáru už v druhé knize (v předchozím díle jsem mu to odpustila, neb jsem si myslela, že zkouší nějaké novinky v psaní). Jakoby najednou nepsal severskou krimi, nebo tomu alespoň brutalitou odpovídající vraždění, ale snažil se nachytat co nejvíce prostoduchých čtenářů. Lidí, kterým je jedno, jak moc hloupé ovce z nich autor dělá, nebo k tomu má alespoň nakročeno. Minier ve čtvrté knize úplně pohřbil sám sebe, svoje možné kvality a z nadprůměrně zajímavého autora kles do vod průměru s občasnou perlou. Jeho jediným kvalitním počinem zůstává Martin Servaz, který i přes svůj neustálý nitrozpyt dokáže zaujmout, pobavit a donutit k zamyšlení.
1* protože od utrpení dospělých lidí přesedlal i jinam. A to se nepromíjí. Kvalitativně v obecném měřítku by zasloužil 2-3*.
Moc mě nenadchla. První polovinu knihy jsem se jen těžko orientovala, poté to bylo lepší, ale pravděpodobně se v nejbližší době k Minierovi nevrátím. Mráz se mi líbil, Tma o něco méně a toto ještě míň, i když závěr nebyl špatný.
Detektivka, ve které se vlastně nic nevyšetřuje. Chaos v postavách, nesmrtelný Servar a spousta absurdit... No já nevím, asi tohle byla na dlouhou dobu moje poslední kniha od Miniera. Kniha není vyloženě špatná a docela dobře se čte, ale nějak mi jeho způsob psaní nesedí. Přiznám se, že epilog jsem už jen přeletěla očima...
Musím přiznat, že se mi četla trochu hůře hlavně ze začátku, ale v druhé polovině nabrala spád.. docela se mi líbila a těším se na další .
Pro mně zatím nejslabší část. Nemohla jsem se začít na rozdíl od Tmy, postava policejtky Norky mi vyloženě vadila. Děj začal mít spád, až když se objevil pan H. Dočetla jsem, ale doufám, že Sestry budou mnohem lepší.
Já nevím, proč toho Miniera pořád čtu. Vlastně vím. Protože mi ho vždycky půjčí kolegyně z práce a mně je líto vrátit jí knihu nepřečtenou. Popravdě - zápletky mě celkem baví, ale to všechno ostatní kolem toho! Servaz je prostě nesmrtelný - 2 měsíce po průstřelu srdce je opět v akci. A hodinu po probuzení z narkózy po náročné operaci pobíhá v ponožkách ve sněhu a střílí po zločincích. To už je opravdu trochu přehnané. Ale marná sláva, pořád mě zajímá, jak to bude dál. Takže snad mi kolegyně půjčí další díl.
Mně se kniha líbila, pořád to ma svoji kvalitu, nicméně to má velké ALE!!! Ke to moc prekombinovane a neverohodne, nebudu tady spoilerovat, ale některé ty situace, to prostě ani náhodou.. Jinak samozřejmě čtivé, napínavé...