Noc
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 4. díl >
Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě, Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
Nuit, 2017
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Jo - znovu podařené, napínavé, tmavé, krkolomné, nepředvídatelné - no a závěr bezva - protože se máme zase na co těšit, zvláště když se Martinova rodina rozrůstá - jo nebo ne???
Kristovanoho! Hirtmann a Servaz už začíná být jak Pendergast a Diogenes. Překombinovaný děj má za úkol co nejvíce šokovat, ale je spíš k smíchu. Nechala jsem se nachytat už na Zkurvenej příběh, ale tímto opravdu už končím pane Miniere! Sbohem a těšilo mě (při Mrazu a Kruhu).
tak tohle se mi nelíbilo. nejslabší Minier. jako kdyby náhodně vymýšlel jednotlivé děje knihy a pak se je pokusil nelogicky navázat na sebe. a nějaké vyústění těchto situací zametl pod koberec. alespoň že Servaz byl zbrocený potem jako vždy.
Příběh pokračuje. Už to vypadalo, že Hirtmana dostanou. Velké překvapení na závěr. Kdo že vlastně ta Kirsten je a jak se dostala do Servazovy blízkosti??? No a Gustav :-)
Velmi zdařilé pokračování Servaze, napětí,akce, někdy trochu, až neuvěřitelné,ale to už k Minierovi patří.Pro mne dobrá zábava.
Poslouchal jsem předešlé díly jako audioknihu. Ještě první dva se daly považovat za skutečně napínavé a dějově stravitelné . Ale tento poslední se dá říci se úplně minul realitě . Tolik chyb, kopanců a neprofesionálního přístupu od tak zkušeného kriminalisty na úkor napínavého děje bylo velice přemrštěné ( chtěl bych vidět člověka po operaci jater, jak se jde podívat k oknu ?? ) ! Tento díl mne velice zklamal a vzhledem k otevřenému konci se jako předešlí pisatelé zřejmě také již nebudu věnovat dalšímu dílu ( již tento jsem dokončil jen s přestávkami a nechutí . Škoda , tak znehodnotit zajímavou postavu Martina a daného okolí !
Po trilogii Spad od Kotlety, bylo tohle moc psycho a málo akční. I když proti jiným autorům je to pořád akční až moc. A ten závěr slibující, že to ještě neskončilo je nadějný. I když co se ještě může Martinovi stát. Prostřelené srdce, půlka jater v háji, zabil svou milenku (sorry jako ale spoiler), Švýcar je ve vězení. Tak co se může pokazit.
Předpokládám, že všechno.
Mi se série o M. Servazovi prostě a jednoduše líbí. Autor umí umně kombinovat jednotlivé roviny vyprávění, děj se opravdu řítí kupředu, vždy překvapí nějakou nečekanou zápletkou (celá linka s Kirsten!) a hlavní hrdina je snad nezničitelný.
Je to opět trošku přitažené za vlasy, závěr mě rozhodně nenadchnul, ale pořád lepší než předchozí díl. A přibrat do hry dítě, super nápad – přála bych si, aby se Servazův happyend odehrával v čistě pánské společnosti :)
Četla jsem všechny díly a i tento se mi celkem líbil, ale už je toho asi moc a podle závěru je jasné, že bude další pokračování a ani nevím, jestli se mi bude chtít další díl číst. Myslím, že honba za švýcarem už by měla skončit
Určitě dobrá kniha, ale už mě docela přestává bavit honění se za neustále stejným pachatelem. A znovu konec vyzněl "tak zase příště budeme pokračovat" a nevím, zda budu mít ještě náladu si to přečíst.
!!Pozor spoiler!!: Kdyz Servaz lezi po operaci v nemocnici a falesny policista cituji "sejde do prizemi", kde z jednoho pokoje povesi telo jineho pacienta za zaluzie z okna, jak se toto telo muze Servazovi houpat pred oknem?
Prekombinovane. Hirtmann v rodicovske roli je usmevny.
Tak, tentokrát je to trochu jiné, ale opět velice dobré.
I když mi to připadalo překombinované a zvláštní možná nevěrohodné. Četlo se to velice dobře. A asi můžu prozradit , že si autor opět nechal otevřené vrátka na další pokračování. I když už je toho docela dost, stejně si další díl přečtu.
Opět výborný Minier. Jen jsem nepochopila jedno: ve druhé kapitole je zmínka o utýraném štěněti, bez souvislosti s celou knihou, nechápu proč. V tomhle okamžiku jsem knihu téměř na tři měsíce odložila. Když jsem se ke knížce vrátila, druhou kapitolu jsem přeskočila, dále příběh výborný, napínavý, se skvělou zápletkou. Jak říkám, jen nechápu, proč mají spisovatelé pocit, že když do knihy nezamíchají aspoň jedno utýrané zvíře, že jejích kniha nebude dost drsná....
minier umí, ale :) ak to čítate jedno za druhým, tak ako ja tak ten Martin je divný, tá šablona, liezť do nebezpečenstva bez zbrane, bo tá zostáva zásadne zabudnutá v priehradke auta odkladacej, a ohroziť rodinu i spolupátračov to je jeho :) ale zas číta sa to fajn, a kto už môže za to, že hlavný hridina si žije svojím trochu chaotickým životom :)
Tož su tu zas.
Po přečtení zatím poslední Minierovi knihy přiznávám, že jsem si musela dát čas na hodnocení a recenzi, neboť jsem měla a mám smíšené pocity.
Kniha je čtivá, hezky napsaná.
Překlad a pravopis je již horší.
A nyní k obsahu. Přemýšlela jsem nad tím, proč tato kniha vznikla. Připadalo mi, že na autora někdo tlačil, že už dlouho nevydal knihu o Martinovi. Jenže Minier asi nebyl zrovna políben múzou a tak cosi splácal. Možná, že už má sám Martina plné zuby a tak se rozhodl, že místo kriminálky či trileru napíše červenou knihovnu s detektivní zápletkou s prvky sci-fi, ať to nějak ukončí.
Něco tak neuvěřitelného a nelogického jsem nečekala.
Navíc podezřívám Miniera, že opisuje od Nesbøa. Kdo četl oba autory, jistě pochopí.
Finále byla už úplná slátanina a v mých očích celou sérii degradovala.
Škoda, no.
Nevím, zda se mám těšit na Sestry, každopádně za mě byla nejlepší Minierova kniha Zkurvený příběh.