Noc
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 4. díl >
Během vyšetřování vraždy na ropné plošině narazí norská inspektorka Kirsten Nigaardová na sérii fotografií. O pár dní později sedí v toulouské kanceláři kriminalisty Martina Servaze, který si snímky se zájmem prohlíží. Je na nich on sám zachycený objektivem nepolapitelného sériového vraha Juliana Hirtmanna. To ale není vše. Na dalším snímku je malé dítě, Gustav. Pro Kirsten a Martina začíná děsivá výprava s ještě děsivějším nepřítelem na jejím konci.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , XYZ (ČR)Originální název:
Nuit, 2017
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Musím přiznat, že i mně už místy připadá zápletka trochu překombinovaná a ze všech dílů zatím nejslabší. Ale zabavila mě během promaroděného víkendu, takže budu shovívavější.
(SPOILER)
Když jsem před více než rokem četla Miniera poprvé, zastala jsem se ho v komentáři před těmi, kteří mu vyčítali nevěrohodnost a překombinovanost; já to tam tehdy viděla také, ale líbil se mi jeho styl a Martina Servaze jsem si oblíbila, snad i pro jeho slabosti. Došla jsem tehdy dokonce k závěru, že děj detektivky a postavy zločinců mají být trochu přehnané a realitě neodpovídající.
Beru to zpět. Lze to tak pojmout, ale pouze do určité míry. Lehce se stane, že překročíte hranici - jako zde. Hvězdičky přiděluji za zvládnuté psaní a ještě snad i postavu Martina (ostatní vyšetřovatelé bohužel moc prostoru nemají), přestože je dějem spíše vláčen.
Hlavní postavou je zde Julian Hirtmann. Démon s IQ 220; je všude a nikde, stíhá vraždit ostošest a dokonce VÍ, jakým způsobem ho kdo chce zabít; kvůli jeho kousku s vepřovým sádlem a několika dalším, pro mě za hranicí minimální věrohodnosti, jsem na Miniera poněkud zanevřela.
Proč já vlastně čtu detektivky? Nahradily mi pohádky: těším se na vítězství dobra nad zlem. Zloduch by neměl mít tak nadpřirozené vlastnosti, aby na něho nikdo neměl.
(Upravený komentář po vymazání.)
Serii s Martinem mám ráda, ale tenhle díl mi moc nesedl. Zpočátku se děj poněkud vlekl, místy byl zamotaný a hlavní hrdina se choval (jak už bylo zmíněno v několika předchozích komentářích) poněkud nelogicky. Závěr se četl jedna radost, napravil dojem z knihy na 3,5 hvězdy. Doufejme, že se Servaz do příštího dílu vzpamatuje z následků komatu a bude to zase on.
Já tuhle sérii prostě miluju a o to víc, když tu opět došlo na Juliana Hirtmanna.
Jednoduše si chrochtám blahem a úplně největší radost mám z toho, že to zavání dalším pokračováním.
Za mě je to další poklad do mé sbírky, který bude mít své čestné místo na polici v knihovně.
Kniha je napínavá a moc jsem se těšila na závěr... ten mi, ale přišel zbytečně komplikovaný a uspěchaný a tím to ztratilo ten wow efekt... škoda! Za přečtení to stojí, ale opravdu kvůli tomu závěru musím dát o hvězdičku míň.
Noční rychlík si razí cestu temnou skandinávskou krajinou. Ropná plošina v Severním moři bičovaná bouří. Čtenář si ještě více zaleze pod deku a těší se, přátelé, to zase bude jízda! A taky jo! Jenom se někde uprostřed knihy přesedá z kulervoucí horské dráhy na "strašidelný" vláček z odrbaného lunaparku, který působí spíš směšně než strašidelně.
Servaz hned ze startu přežil vlastní smrt. Škoda ovšem, že nepřežily jeho mozkové buňky. Následuje šňůra scestných rozhodnutí, doplněná některými logickými nesrovnalostmi. Autor si prostě vymyslel krajně nepravděpodobné finále, do kterého musel ty postavy nějak docpat. A transplantace v Hallstattu... co na to říct?
Nakonec jsem teda nějakou tu hvězdu dal - za dobře zvládnuté spisovatelské řemeslo.
Kniha se mi zdála šíleně zdlouhavá. A Martin se v tomhle díle choval poněkud nelogicky. Při čtení jsem se celkem nudila. Zdá se mi, že je to nejhorší díl ze série. Předchozí jsem přečetla s chutí, tenhle bohužel ne.
Po dlhšom čase opäť stretnutie s Martinom Servazom...a s inými, hm...celkom dobre, bavil som sa... a možno som už týmto žánrom trochu presýtený...asi si dám pauzu...
Mám Bernarda ráda..jeho hlavní postava Servaze mně přirostla k srdci..jen mně je líto, že má ve svém soukromém životě pořád takovou smůlu. Co se týče děje,tak jsem byla spokojená. Už jsem chtěla vědět jak to nakonec s postavou Hirtmanna bude a zde se to konečně vyřešilo, takže jsem zvědavá co a hlavně kdo bude v dalších pokračováních křížit cestu Servazovi a jeho týmu. No konec samozřejmě hodně překvapil a už se těším na pokračování :)
Předchozí tři díly se mi líbily, ale tento čtvrtý jsem bohužel nedočetla.. Příběh začal skvěle, ale po 250-ti stranách se děj zpomalil, byl hodně roztahaný, nudný, až jsem to vzdala :( ... Je to škoda, pan spisovatel je jinak hodně dobrý, knihy má propracované a promyšlené... Tady mne to hodně mrzí : ( .... Dávám tři * .
Noc...
V pořadí již čtvrté pokračování ze série s francouzským kriminalistou Martinem Servazem... V knize se kromě našeho hlavního hrdiny setkáte i se sériovým vrahem Julianem Hirtmannem... Dále se v knize setkáte i s pětiletým chlapcem Gustavem... V závěru knihy mě Bernard Minier opět dostal... Předpokládám, že série s touto knihou ještě nekončí...
Nebudu nijak více prozrazovat, kniha rozhodně stojí za přečtení... Určitě bych případnému zájemci o knihu doporučil přečíst předchozí tři díly...
Pro knihy Bernarda Miniera mám slabost a Martina Servaze mám opravdu rád... Takže s radostí dávám 5* a doporučuji... ;-)
Jenom takové malé rýpnutí k překladu...
Strana 70, zhruba uprostřed stránky...
.... v desáté vteřině, poté co kulka vyletěla z hlavně, vstoupila do kontaktu s jeho promočeným vlněným kabátem rychlostí třista metrů za vteřinu, tedy desetkrát rychleji, než je rychlost vzduchu...
Tak, v desáté vteřině to asi nebylo, ne? ;-)
Podle mého názoru má kniha tentokrát trochu pomalejší rozjezd, ale po chvilce jsem se do příběhu ponořila jako už i u předchozích případů s Martinem Servazem - a nebylo úniku ;-). Sice se mi kniha zdála slabší než například Mráz nebo Tma - tyto knihy u mne jednoznačně vedou :-), ale to mohlo být dané také tím, že tento díl byl vydaný s velkým odstupem od těch ostatních. I když se obávám, že to nebude ten pravý důvod Každopádně se i tak jedná zase o dost dobrou knihu, která se autorovi celkem povedla. Snad se tedy brzy dočkáme pokračování, protože konec byl všechno, jen ne uzavřený...
Nebýt toho, že jsem přečetla předešlé tři díly, asi bych tento díl odložila nedočtený, nebavil mě. Velké zklamání.
Prekombinovane a zapletka s Julianem uz dost vycpela. Chtelo by to nejakou novou nit