Noci běsů
Kateřina Šardická
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445520/bmid_noci-besu-I8p-445520.jpg
4
685
685
Před dvanácti lety v zapadlé vesnici v pohraničí, kde platí vlastní pravidla a lidé stále věří ve staré bohy, zmizely beze stopy čtyři děti. S jejich ztrátou se rodiny vyrovnaly po svém, nikdo však nedoufal, že se po letech tři ze čtyř ztracených vrátí. Astrid Mahlerová je jedním z nich, její bratr však tolik štěstí neměl, doposud k němu nevedou žádné stopy a nikdo nedokáže odpovědět na otázku, co se Maxovi stalo. Během podivných zimních nocí na přelomu roku, kdy se podle pověr stírá hranice mezi světem skutečným a magickým, kdy vesnicí po setmění kráčí stvoření, která do jejich světa nepatří, Astrid při pátrání po bratrovi čelí pohřbeným rodinným tajemstvím i stále děsivějším nočním můrám, které se stávají opravdovými...... celý text
Přidat komentář
Tento příběh nebyl bohužel moc pro mě. Jinak asi nebyl špatný, kromě teda urychleného konce. Na ten jsem se těšila a ono vlastně nic moc. Useklý pro mě v nejlepší chvíli. Určitě se chystám číst i Zmizení Sáry Lindertové od autorky a očekávám že by se mě mohla líbit víc než tato.
Východoslovanské tradice a lidové pověry v zapadlé vísce - to je můj šálek kávy. Není dané, v jaké době se příběh odehrává. V těchto sychravých dubnových dnech by nebylo těžké uvěřit, že se kdesi na vrchovině vynořili běsi... Že polednice, klekánice i nočnice jsou skutečné... Že noční můry nejsou žádná spánková porucha.
Tak tohle bylo skvělé.Po dlouhé době jsem měl při čtení knihy husí kůži.Příběh posazený do odlehlé vesnice sliboval hutnou atmosféru,a musím říct,že z mého pohledu se jí autorce podařilo využít na 100 procent.Zajímavý námět obohacený slovanskou mytologií mi učaroval.Zároveň ale musím vyzdvyhnout i skvěle napsané vedlejší postavy, jenž na půdorysu lidských tragédií úžasně doplňovaly samotný děj.Některé scény ve vesnici na mě působily téměř až "Mornštajnovsky". Paráda,tak má fantasy vypadat.Zasloužený plný počet.
*4,5/5
Abych řekla pravdu, vím, že tato recenze nebude vůbec objektivní. Nikdy se totiž u autorky nedívám na děj, ale jen styl psaní, který miluju.
Kniha mi trvala tak 10 dní a musím říci, že byla úžasná. Cítila jsem ze stylu psaní všechny emoce a líbila se mi ponurost vesnice, i když mi kniha přišla spíše jako drsná pohádka.
Stále mi však vrtá hlavou otázka, to vážně neměli ani technologie, když je to v moderním světě? To je víra a ,,jejich” život ovlivnily natolik?
Do půlky to bylo těžké prokousávání ale pak přišel mráz. Oceňuji styl a hlavně popisování detailů. Děj nic extra taková průměrná kriminálka, postavy mi moc neseděli. Zato kniha má krasnou obálku i ilustrace ale obsah...asi jsem čekala víc
Příběh, co strhne a jen tak nepustí. Musím říct, že při některých popisech mi až naskakovala husí kůže. Je tu takové plíživé zlo, trochu jako u knížek S. Kinga. Obzvlášť, když je to v onom staroslovanském duchu. Pro mě, jakožto čtenáře, který si žánr fantasy moc nevybírá, to bylo naprosto neotřelé a originální.
Dva dny mi trvalo ji precist. Libila se mi, vtahla do deje, ze jsem nemohla prestat. Porad jsem se snazila na to prijit a az do konce jsem byla napnuta. Pro me to byla strasidelna pohadka se starymi slovanskymi bohy a strasidly a to ja i v dospělosti rada.
Už dlouho jsem nebyla tak nadšená z díla, které vzešlo z pera nějakého českého autora... Tady se to prostě povedlo.. je tu tajemna víc než dost.. jednak to, že vlastně nikdo netuší, v jaké době se příběh odehrává.. druhak třeba to, že až do konce knihy netušíte, kdo nebo co za vším stojí a hlavně proč.. Dále bylo naprosto výborné zasazení děje do starých českých tradic a pověr..
Noci běsů jsou trochu slabší než autorčina prvotina Zmizení Sáry Lindertové. Konec byl za mě dost uspěchaný a já ho měla i trochu problém pochopit. Musím ale vyzdvihnout obálku a ilustrace v knize, ty jsou nádherné.
Kateřina Šardická umí napsat atmosféru, to se musí nechat. Těším se na další knihy od autorky :-)
Po tom, jaké na knihu byly ohlasy a recenze, jsem se neskutečně těšila, i když jsem od Kateřiny Šardické nečetla Zmizení Sáry Lindertové. A musím říct, že jsem od toho čekala trošku něco víc. Sice ano, Kateřina Šardická umí psát, o tom žádná, ale spíš mi nesedly postavy. Skoro žádnou jsem si nějak moc neoblíbila, nicméně jejich vývoj a psychická stránka byly za mě dobře propracované. Trochu vadilo, že jsme nevěděli ve které přibližně době se příběh odehrává. Na jednu stranu tam něměli telefony a vesnice byla popisována jako takova stará, zaostalá a i podle tradic, které tam dodržovali to na mě působilo tak zastarale, ale pak se tam objevilo, že měli elektřinu a myslím že varnou konvici? A celkově tam byla taková moderní slova, která mi k tomu moc neseděla. Ale jinak se mi na příběhu nejvíc líbila ta atmosféra. Takový slovanský nádech, stará vesnice s historkou a zmizelými dětmi. Místy jsem se i bála, což beru jako plus. A bylo vidět, jak autorka ví co dělá a má to velmi promyšlené. A taky se to četlo poměrně rychle. No, za mě určitě povedené, jen mi místy mi něco nesedělo nebo chybělo, ale jinak kdo si myslíte, že by se vám to mohlo líbit, tak to zkuste a myslím si, že vás to nezklame :)
3.8☆ - bohužel, dávat tomu 4 nechci, bohužel, bohužel
Od autorky jsem již měl tu čest číst Zmizení Sáry Líindertové, které se mi moc líbilo a nadchlo mě hodně, takže jsem byl zvědavý, jaká bude tahle knížka. A musím říct, že mě to trošičku zklamalo, jen trošičku.
Prostředí bylo přesně takové, jaké jsem si představoval, takový slovanský nádech. Byl jsem ze začátku krapet nejistý, jak přesně si prostředí dokreslit, jelikož to zprvu působilo dojmem velice zaostalé vesnice, později se objevila elektřina a žaluzie, já si představoval dřevěné chatrče, které sotva drží. Prostředí lesů, zimy a toho, co se v tom všem skrývá, bylo na jedničku.
co se atmosféry týče, ta se, podle mě, moc povedla, autorka to s ní umí a věděla přesně, co dělá. Celkově mi přijde, že autorka ví přesně, co dělá a kam směřuje.
Postavy mi přišly výborné, nemám co bych vytkl, psychika mistrovská, nemluvím jen o postavách hlavních, mluvím obecně. Wow.
Osobně mám slabost pro mytologii, báje, pověsti, bajky, které kolikrát příběhy doplňují a tady tomu nebylo jinak. Dalo by se říct, že na příbězích, které se kdysi vyprávěly, je část tohoto příběhu postavena, takže něco pro mě!
Celkový koncept příběhu se mi moc líbil, nápad skvělý.
Jedno plus za úžasné zpracování knihy, design nejen obálky, také kapitol a ilustrací, ty mě dostaly, plus občasné citáty.
Temné a místy strašidelné vyprávění s nádechem magie a mytologie. Ve vesničce, kde se děj odehrává bych asi bydlet nechtěla, některé postavy (jako třeba babička) mi byly vysloveně nesympatické, ale kniha se četla téměř sama. Trochu mě mrzí ten časový skok ve 3/4 knihy a otevřený konec (ale třeba se dočkáme pokračování, kdo ví?).
Z knihy dýchá sychravo, taková melancholická a chvílemi i znepokojivá atmosféra – ideální kniha na podzimní večery. Chvílemi jsem měla pocit, jako kdybych opravdu byla v zapadlé vesničce v pohraničí a prožívala všechny emoce společně s hrdiny. Atmošku Katka prostě umí, o tom jsem se přesvědčila už u Zmizení Sáry Lindertové.
Také musím pochválit obálku a ilustrace, ty se moc povedly a krásně korespondují s výše zmíněnou atmosférou.
Neurčité časové zasazení je bezesporu zajímavým prvkem, ale i když jsem se ten fakt snažila přijmout co to šlo, stejně mě rušila slovíčka jako izolepa, sanitka, mikina nebo časopis, protože se do mé představy o vesnici, kde lidé věří starým pověrám a legendám, prostě vůbec nehodily.
Děj první dvě třetiny knihy krásně plynul, sem tam se objevilo něco jako malý zvrat, ale pak přišla poslední třetina, kde se toho najednou stalo spoustu na málo stranách. Plejáda zvratů a zrychlení tempa, skoro jako kdyby se někdo vzpomněl, že má určité rozsahové omezení a musí se vecpat do 300 stránek, tak rychle nacpe všechny zvraty na posledních sto stran.
Také se přeskočí tři noci (za sedmou nocí následuje noc jedenáctá), což opět narušuje určitou konzistentnost vyprávění.
Otevřený konec tomu moc nepřidal, děj se utl v nejzajímavějším momentě a tím jsem byla lehce vyvedena z míry, ale autorce to dokážu odpustit.
Suma sumárum, Noci běsů nepovažuju za dokonalou knihu, ale i přes pár výhrad jsem si její čtení moc užila a dost pravděpodobně se do ní někdy pustím znovu především kvůli atmosféře a skvělému námětu vycházejícímu ze slovanské mytologie.
(SPOILER)
Strašidelné, když příběh obsahuje spánkovou poruchu, kterou znám na vlastní kůži.
Každý z nás má nějaké noční můry, někdo víc, někdo méně.
Příběh je správně strašidelný, zároveň trochu známý (spánková porucha), odvážný (postavy se snaží najít pravdu... ). Trochu i překvapivý.
Velmi se mi líbil, i když mě chvilkami opravdu děsil, zároveň mě fascinoval a četla jsem a četla.
Jsem velmi ráda, že se mi dostal do ruky, dokonalý.
(SPOILER)
Na knizce se mi velmi libil svet snu a besu, ktery se vsak autorka nemusela bat vice vykreslit a venovat risi fantazii vice prostoru. Zajimave veci a udalosti nebyly dostatecne rozvedene, autorka si s urcitymi pasazemi mohla vice pohrat. Dej vzdy spel k nejake prevratne udalosti a kdyz nastala, tak byla odbyta velmi kratce (napr. smrt Sonji, posledni noc).
Nebylo mi rovnez jasne, v jake dobe se pribeh odehrava. Coz by vubec nevadilo, ale autorka obcas pouzivala slova nebo vymozenosti, ktere mi do knihy nepasovaly (napr. sprcha).
Až na některé detaily byl příběh dobrý, ale vadí mi ten strašně uspěchaný konec. Začátek se táhl, ale na konci jako kdyby autorka zjistila, že hoří termín pro odevzdání rukopisu a honem ho nějak splácala.
Navíc mi vůbec nesedl styl vyprávění. Pořád mi připadalo, že čtu sloh žáka, který potřebuje ještě uzrát. Text byl hrozně kostrbatý, neuhlazený, takže jsem měla dost problém soustředit se na samotný děj. Celkově ale kniha docela ušla a líbilo se mi její temné prostředí.
Tolik nevyužitého potenciálu! Geniální prostředí nočních můr, démonů a bohem zapomenuté vesnice, pochmurná atmosféra, jazyk starých Slovanů... ALE už jen tempo knihy to kazí - máme tu 200 stránek úvod a 100 stránek děje? Uspěchanější konec snad být ani nemohl. Skoro mi přišlo, že se autorka bojí ho napsat, tak to raději rychle utnula. Postavy nijaké a/nebo "napřesdržku". I prostředí nakonec nesedělo. Příběh se má odehrávat v současnosti, ale tyhle prvky mě tam spíš rušily, první polovina minulého století by byla mnohem logičtější.
Ano, Noci běsů nejsou špatná kniha, naopak velmi originální námět a prostředí. Ale bohužel samotné provedení (a samotný příběh), už tak dobré nejsou. Čtenáři middle grade nebo mladší young adult, kteří mají méně načteno by však mohli být nadšeni mnohem mnohem více.
Znáte ten pocit, když si přečtete velmi dobrou knihu, které prostě něco málo chybí? Přesně to jsem měla zde.
První třetina strhující, výborně budované napětí, atmosféra vesnice, charaktery, psychologie. Mělo to vše. Ale pak tempo zpomalilo, odhalovalo se příliš málo a čím víc jsem se chýlila ke konci, tak mi bylo jasné, že k počtu zbývajících stran bude uspěchaný. Více prostoru by si zasloužilo odhalení kolem Astrid, závěrečný střet i celé objasnění reálií světa. I Dorčin tatínek mi přišel jako zajímavá postava, která něco ví, ale nikdy nám to neřekne.
Napsané je to poutavě, rozzuzlení má vynikající logiku, funguje to dobře. Jen kdyby byl autorce dán trošku větší prostor, aby si v závěru s námi mohla ještě více pohrát.
Štítky knihy
čarodějnice horory česká fantasy pohané, pohanství vesnice noční můry pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
| 2019 |  Zmizení Sáry Lindertové |
| 2020 |  Noci běsů |
| 2024 | Osiřelo dítě |
| 2022 | Technické památky českých zemí |
Já nevím, bylo to zvláštní čtení. Autorčin styl psaní se mi opravdu líbí, ale příběh celkový mi přišel takový divný.
Vesnice kde mají radu starších, věří na besi ,jsou pověrčivý, děti jim rodí porodní Bába, dokonce s nimi bydlí i ženská co vás přivede díky nápoji z bylinek ,vlasů a jinych pochutin do hypnozy je super nápad jenže vesnice má i možnost zavolání policistů, záchranky a konzerv,takže v jaké době se tohle teda odehrává?..... Tohle celé na mě působilo fakt divně a kazilo mi to dojem ze čtení. Také celkově běsi byli dost zvláštní a moc mi hrůzu nenaháněli.
Nakonec tedy knihu hodnotím jako průměrnou.