Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1058/bmid_nocni-klub-dil-druhy-2iL-1058.jpg
5
2279
2279
Noční klub série
< 2. díl >
V první polovině Nočního klubu se pozorný čtenář dověděl, jak si zařídit věčný život. V této polovině se i podstatně méně pozorný čtenář doví, že věčnost může být daleko kratší, než jen krátká: Automatické zbraně, břitká ocel, pan Wries, pan Van Vren... Na obálce je obraz od slavného španělského malíře Luise Roya na téma "Hekaté, řecká bohyně zkázy a náhlé smrti". Nemyslím si - kdyby se tato kniha odehrávala v Řecku - že by se Dáma s brouky tvářila tak odpočatě...... celý text
Přidat komentář
Snad poprvé jsem nebyla pokračováním nějaké knihy zklamaná. Čtivost, akčnost, humor i styl zůstal na stejně vysoké úrovni jako v prvním díle, prostě bomba!
Skvělé pokračování, nejlepší série! Také bych chtěla být takovou hrdinkou a hlavně takovou super upírkou.
Krásně vykreslené souboje. A líbilo se mi umístění v Praze, představovala jsem si tu šílenou jízdu tramvají z Větrníku na Strossmayerovo náměstí a tak :-)
Rozhodně mi nepřijde, že by dvojka byla slabší než jednička. Nastavený příběh graduje, s tím brutalita i nadsázka, humor nepolevuje...
To si určitě budu pamatovat :D (str. 292)
Nepamatuju si, kdy bych přečetla tolik stránek za 2 dny....
Kulhánkovův Noční klub I. nasadil vysokou laťku, pro mě je druhý díl slabší. Stále je to skvěle vtipné a mobridní, ale v některých chvílích jsem se stačila i nudit, a po pauze jsem měla problém se pořádně začíst.
SPOILER: Noční klub jako celek už vyniká zvláštní úvodem, kde autor skoro dopodrobna představí hlavní hrdiny, aby je za pár stránek skoro všechny pozabíjel. Zatím jsem nečetl žádnou knihu, která by nějak takto či aspoň podobně začínala. Noční klub považuji za nejlepší dílo Jiřího Kulhánka a myslím, že už to tak i navždy zůstane. Přečteno snad sedmkrát a vždy se u toho člověk dokáže zasmát a objeví v tom něco nového. A až teď, po absolvování autogramiády s panem Mistrem, jsem dokázal pořádně docenit konec právě druhého dílu. Myslím, že pojmenování brak se k panu Kulhánkovi nehodí, minimálně teda k Nočnímu klubu.
Nemůžu si pomoct, ale první díl se mi líbil víc :) možná to bude tím, že pro mě nejlepší část knih představoval Noční klub (Postrach, Kamila, Mazlik, Tobiáš, ...). Ale upřímně... autor nakonec všechny kousky skládačky poskládal skvěle dohromady a poslední zápletka s Denisou a nový Noční klub? To bylo... perfektní! :)
Serie nočního klubu je dobré čtení. Autor se nezapře a líbí se mi narážky na starší autorova díla i na jeho vlastní osobu. Zpochybnění vlastních "nápadů" v již publikovaných knihách se mi líbilo. No a mimo jiné samozřejmě pohyb v známých lokalitách :)
[002/10] I když se to možná někomu nebude líbit, dvojka byla podle mě lepší. Knihy sice jsou na poměrně stejné úrovni a ani u jedné neztrácí humor grady, ale přeci jen dvojku jsem četla kdysi první a právě proto mi k srdci přirostla pravděpodobně více.
Co dokáži ocenit u Kulhánka vždy, je kritický humor zaměřující se na každodenní dění kolem každého jedince. To, co potkává mě, vás, prostě všechny. Soužití s městem...
(008) Stál jsem na zastávce a tramvaj samozřejmě nejela - to už je taková základní vlastnost všech tramvají: buď vám ujedou před nosem, nebo čekáte - čím víc pospícháte, tím déle.
Někdy mám takový pocit, že si autor trošku ventiluje své názory skrze jeho ústřední postavy. Což vlastně není nic špatného. Spíše naopak. "Autor", který není schopný vyjádřit vlastní názor, se jen těžko dá za autora vůbec považovat.
(084) ,,Au-ta smrdí! Au-ta smrdí!" dunělo náměstím.
,,Što éto?" zatahal mě Smetánek za rukáv.
,,Ulice jsou naše! Ulice jsou naše!"
,,Jak ti to vysvětlit...," zvedl jsem ho, aby viděl: ,,Víš, lidé jsou různí: bílí, černí, žlutí a zelení. Ti zelení jsou obvykle bílí, ale o to víc do všeho kecaj."
,,Tohle taky nikam nesmíš napsat," varovně se ozval Ten druhý.
Svatá pravda.
,,Da: Éto zatrolenyje levičáci," vědoucně řekl Smetánek.
,,I tak by se to dalo říct, ale radši ne tak nahlas..."
Pěkné, svižné, vtipné a morbidní pokračování rozvyprávěného příběhu. Chtěla bych takového Kocoura :o)
Pokračování jen o rok staršího prvého dílu nezklamalo očekávání. Navzdory často uplatněné praktiky, že druhý díl bývá komerčním a slabším pokračováním kultovního dílu prvního, k Nočnímu klubu nebylo možno pokračování nenapsat. A musím hlásit spokojenost, Tobiáš a Ten Druhý mě nepustili spát před třetí hodinou ráno.
Je zde uplatněna osvědčená metoda čtenářského zvratu, kdy pak ponocný těžko dává čelisti zase k sobě :-)
Štve mě, že obálka už zase nekoresponduse s dějem (nebo jsem jednodušší typ, který si nedovede vysvětlit předvedenou symboliku :-))
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Úžasné, naprosto...