Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1057/bmid_nocni-klub-nocni-klub-i-ZEv-1057.jpg
5
2570
2570
Noční klub série
1. díl >
Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme...... celý text
Přidat komentář
Pokud jste si mysleli, že máte o upírech a nadpřirozeném světě načteno dost, Noční klub od Jiřího Kulhánka vás přesvědčí, že jste neměli ani tušení, co temnota opravdu znamená. Tohle není jen kniha – to je naprosto adrenalinový zážitek, černohumorný epos, ve kterém krev teče proudem a akce střídá akci tak rychle, že ani nevíte, kdy jste naposledy vydechli. Kulhánek tuhle temnou jízdu nejen že napsal, on ji rovnou nakopl do vysokých otáček a přidal zážehovou směs cynismu, násilí a brilantní ironie.
Hlavní hrdina? Absolutně nezapomenutelný drsňák, který se neohroženě vrhá do bitev s nepřáteli, jež by si žádný rozumný člověk raději ani nechtěl představit. Má ostřílený pohled na svět, který je v jednu chvíli až mrazivě pragmatický a ve druhou osvěžující svou bezohlednou upřímností. Je to hrdina s „kusem masa“ místo morálky, a právě to je na něm fascinující – každé jeho rozhodnutí, každý tah je nečekaný, a přesto neuvěřitelně uspokojivý.
Co se týče samotného Nočního klubu, tohle místo není žádné běžné doupě upírů a dalších nočních tvorů. Kulhánek v něm vytvořil svět tak temný a tak neúprosný, že se budete chvílemi bát zhasnout světlo v pokoji. Ale zároveň je tenhle svět zvláštně přitažlivý – každá bytost, každá temná ulička má vlastní příběh a charakter, který vám nedá spát. Místo, kde se pravidla ohýbají a morálka je někde za čárou, kde akční scény nejsou jen povinnou součástí, ale přímo esencí, ze které si postavy berou sílu a vitalitu.
Kulhánek je mistr ve vykreslení drsných, děsivých i absurdně komických scén. Ve chvílích, kdy se láme chleba, dokáže scénu obrátit tak, že místo očekávaného hororu dostanete cynickou, šibalskou poznámku, která vás naprosto dostane. Tohle je přesně ten typ humoru, který je jako dobře mířený úder – rychlý, přesný a bolestivě vtipný. Dialogy se skvěle čtou, mají šmrnc a kouzlo, že po každé stránce máte chuť na další dávku tohoto krvavého mixu akce a černého humoru.
A co víc, tahle kniha není jen o temnotě. Je v ní překvapivě i kus filozofie, který vás donutí zamyslet se nad tím, co je vlastně smyslem světa plného násilí a krveprolití. Kulhánek si pohrává s myšlenkou, že někdy jsou hrdinové daleko složitější a temnější, než bychom čekali. A právě tohle z Nočního klubu dělá něco víc než jen další akční knihu – stává se to syrovým pohledem na lidskou podstatu, kde se mísí dravost, humor a skutečná zranitelnost.
Pokud máte rádi knihy, které jsou od první stránky rozjeté jako vlak na nejstrmějším úseku kolejí, knihu, která se nebojí pořádně kopnout do temnoty a ukázat vám její nejostřejší zuby, Noční klub je přesně pro vás. Takže pokud vás nalákají drsné bojové scény, postavy s charakterem tvrdým jako žula a humor temnější než půlnoční nebe, popadněte Kulhánkův opus. Protože po tomhle literárním večírku už budete chtít vstoupit do žádného jiného klubu – tenhle je totiž tak drsný a tak působivý, že se na něj nezapomíná.
Nevím co jsem čekal, neoslovil mě už Franta Kotleta, tohle je zase podobný styl a fakt to není moc pro mě. Příběh sice dost zajímavý, zvraty tam jsou nečekané, ale ten styl psaní (a humor a hlavní hrdina a ...) mě fakt ubíjí. Asi by mě i zajímalo, jak to skončí, ale ne tak, abych si přečetl i druhý díl.
Kulhánka jsem nikdy neměla v úmyslu číst. Většinou se (až na výjimky) vyhýbám našim autorům a ani co se žánru týče, zrovna tuhle knihu bych do ruky nikdy nevzala. Kdyby mi jí nedoporučil kolega, který o ní básnil... Řekla jsem si proč ne, třeba to nebude tak špatné. No..po pár stránkách jsem měla chuť jí kolegovi omlátit o hlavu. Jen se smál a říkal ať tomu dám šanci a vydržím. Nechtělo se mi, ale kousla jsem se. A dobře jsem udělala!!! Kniha se tak neskutečně rozjela a tak moc mě bavila, že jsem kolegovi nakonec poděkovala a po dočtení jsem samozřejmě hned musela přečíst i druhý díl. :-)
První Kulhánek, kterého jsem kdy četla. Tehdy jsem byla nesmírně nadšená. Ovšem všudypřítomné lesbokurvy mi po čase začaly strašlivě lézt na nervy.
Začátek kdy se nám představil noční klub byl pecka. Chvíli jsem nevěděla co si mám myslet o členech klubu. Škoda že druhá polovina knihy byla již o upírech. Kniha by se mi více líbila kdyby pokračoval v duchu první poloviny.
I tak kniha rozhodně nezklame. Popis scén i postav byl věrný. Postavy měly dobře vykreslené povahové rysy. Rozhodně si přečtu další díl.
(SPOILER) Moje prvni a asi neoblibenejsi kulhankova kniha. Obzvlast mam rad ten uvod, kdy ten twist clovek proste neceka :)
Pokiaľ som u Kulhánkovho debutu váhal nad autorovou kultovosťou, tu je to nad slnko jasnejšie.
Už prvé stránky ma pribili do kresla a dych sa mi tajil, keď Postrach vynášal svoje nekompromisné ortiele nad násilníckou lúzou, nehovoriac o tom, aký plot twist si pre nás už o stovku strán neskôr Kulhánek prichystal.
Hlášky suchšie než Nevestin futrál striedajú potoky krvi a dymiacich nábojníc; jednu exotickú lokáciu strieda ešte exotickejšia. Plus báječné odkazy na popkultúru na prelome tisícročí (Matrix, Klub bitkárov).
"Prostitutky všech druhů, barev, chutí, vyznání, velikostí a pohlaví byly doslova všude a tlupy německy hovořících turistů je braly hákem jako útočící afrikakorps."
Za mňa je jednou z najikonickejších častí tohto zábavného eposu určite únos lietadla v Tobiášovom podaní. Dávno som sa tak nenasmial, klobúk dolu.
Kresba Luisa Roya na predku knihy tomu všetkému dáva ešte punc béčkovosti, ktorá podtrhuje dobu vzniku a mne ako nadšencovi ešte väčšmi tlačí na túžbu po vlastníctve, hoci sú práve dvojka Nočných klubov najnedostupnejšie Mistrove knihy. Skvelá práca!
Skoro dva roky jsem čekala, než se mi papírový výtisk Nočního klubu z knihovny dostane do rukou. Byť držet skutečnou knihu, než koukat do displeje má u mě pořád větší oblibu, čekat na tuhle knížku se určitě nevyplatilo. Měla jsem si ji totiž přečíst co nejdřív! Velmi brzy jsem pochopila, proč je Noční klub ikonickou knihou české brakové fantasy. Noční klub je nehorázně vtipná blbina, ze které mám pocit, že si Kulhánek její psaní užíval. České reálie, humor, naprosto absurdní dějové zvraty – to je vše, co mě nesmírně bavilo a donutí mě přečíst si druhý díl téhle šílenosti.
Už to je přes dvacet let, kdy jsem Noční kluby četl poprvé a byl naprosto unešen, asi pět let, co jsem je četl s nadšením podruhé, tak proč si je nepřečíst potřetí, že. I když nejsem ten stejný čtenář, jako před dvaceti lety, pořád Kulhánek baví, děj strhává a řádky utíkají před očima jako divé a není to jen kvůli mě oční vadě..
Ale přece jen zkušenějšímu oku neuniknou drobné nedostatky, nesmyslné anglické slovíčko sem (rodičce se neříká press, ale push..), zeměpisně to zase nesedí tam, ale co, na spádu a čtivosti to neubere a možná si kluby za 5-10 let přečtu zas, budu-li živ a co se zraku týče, i zdráv.
Noční klub je jedna z nejoblíbenějších knížek z mé knihovny. Ráda se k ní vždy po pár letech vracím. Za mě je geniální!
Vubec nechapu proc jsem si udelal dobrovolne takovou vec a precetl pul teto knihy. Kulhanek me nezaujal a neprisel vtipny ani ve dvanacti s Cestou krve....natozpak ted, skoro po ctvrtstoleti. Autor neumi dat dohromady zajimave vety ani pribeh. Postavy nudne a popisovat vystrely slovy..."prask, prask" to si snad dela p... Kulhanek je proste zumpa a brak nejvetsiho zrna a dost me mrzi kolik autoru a napodobitelu z nej do dneska vychazi. Vsem lobotomum vzivajicim Kulhanka jako sveho guru a jeho styl jako vzor dobre akcni fantasy/sci-fi bych vzkazal at si jdou dat klystyr....rozhodne pujde o zajimavejsi zkusenost nez cist jeho veci.
(SPOILER)
Trochu jsem se bál, že to bude laciné lákadlo na jednoduché čtenáře, které dnes využívá Kotleta - "krev, přehnaná akce, vulgarismy, sex a příběh a dobré postavy jsou vedlejší - však těm primitivům to stačí".
Naštěstí se to nese v duchu těch mála dobrých Kotletovek. Nepřekvapil mě ani zvrat, kdy Kulhánek nechá povraždit většinu dobře vymyšlených a velice slibně se rozvíjejících hlavních postav. Asi to měl být šok, ale ne pro někoho, kdo četl jeho sérii "Divocí a Zlí". Kulhánek postupuje opět stejně. Ovšem (zatím) na rozdíl od série "Divocí a Zlí", Noční Klub nezačne po radikální čistce hlavních postav totálně stagnovat do háje, ale prostě změní hlavní postavy, místo a rytmus děje tak, že je to velice sympatické. Holt se to povedlo - takovéhle "nečekané" osvěžení by pomohlo spoustě zatuchlých fantasy knih bez výraznějšího vzruchu...ale tyhle právoplatné úvahy sem v tuhle chvíli nepatří.
Děj je napínavý, akce je hodně, na scéně se objeví nové zajímavé postavy a já jen doufám, že je Kulhánek nebude - jak má ve zvyku - všechny cestou zahazovat do ztracena a že opíše klasický dějový oblouk a všechno zapadne na své místo. Ale to se pozná až v druhém díle. Jako obvykle u tohohle autora, i první Noční Klub končí otevřeným cliffhangerem.
Co ubírá na hodnocení, je cca prvních 100 stran, kdy jsem se do autorova spisovatelského stylu nemohl začíst, nešel mi přes oči, nic jsem nechápal a ani ono "vhození čtenáře do rybníčku bez vysvětlení" mi vážně nikdy nepřišlo - a ani zde nepřijde - cool.
Jinak dál to bylo už jen lepší a lepší a nenudil jsem se až do konce. Protože přes onen lákavý akční sexuální a vulgární tahák , Kulhánek nezapomněl na napětí, dobrý příběh, zajímavé postavy, vtip a hlavně nápady.
Absolutní strop českého braku!
Všichni dobře víme že Kulhánek je král české scény a Nočním klubem už to jenom třikrát podtrhl tlustou čárou.
Potom co jsem začal číst Františka Kotletu mi byl pořád doporučovaný Jiří Kulhánek. Prý je lepší no musím říci, že má jiný styl psaní a chápu, že někomu to vyhovuje více. Mě osobně více baví Kotleta, ale to je jen na okraj srovnávat tyto autory podle mého nejde. Dílo je moc hezky a přehledně psané a už teď se těším na další díl. Autor umí psát a pravděpodobně to není poslední série do které se od něj pustím. Jediný co je trochu škoda je že první díl není alespoň z části uzavřen. Druhý díl jsem nečetl, ale pravděpodobně to bude jeden příběh který vše co nakousne první uzavře v druhém což je škoda, že zde nedokončil alespoň nějakou dějovou linii do konce.
Otvírá se Noční klub...
Čtenářko, neváhej, vstup!
Kolkolem tma, mlha hustá...
Příběh podle mého gusta!
Jiří Kulhánek, moje pole neorané..? Až při čtení jsem zjistila, že jsem už od něj četla Vládce strachu, protože v Nočním klubu je letmá zmínka o Richardu Adolfovi.
Vládci se mi moc líbili, i když už z paměti víceméně vypadli. A teď jsem, jak mám ve zvyku, namátkově sáhla pro zpestření a vložení mezi již rozečtené knihy po téhle perle... a jsem nadšená!
Moc jsem se pobavila a jasná zpráva - druhý díl v závěsu následuje! :-)
Skvělý.
Lítám ve svých čtenářských zájmech od zdi ke zdi - Harro a Libertas, Čekání na kocoura a Noční klub, v tomto pořadí. :)
Noční klub mě po delší době vrátil k panu Kulhánkovi a byla to jízda, tedy ta čtenářská. Frčela jsem po cestách příběhu, který napsal a bavila jsem se náramně. Komentář čtenáře "pif69" mi mluví z duše. Navíc můžu přidat jen to, že naprosto nechápu, svůj nadšený zájem, sice nechápu, ale i tak si dopřávám druhý díl. :)
Jo a dodatek: hodně moc se mi líbil kocour, bylo mi ho líto, škoda, že neměl víc prostoru, byl skvělý šelmič.
Četla jsem kdysi na VŠ a bylo to super čtení. Teď, po 20 letech, jsem si dala opáčko a už trochu slabší dojem . Ale i tak kniha stále patří do fondu mých oblíbených.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Výborné čtení jen těch knížek mám doma nějak málo.