Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
Noční klub série
1. díl >
Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme...... celý text
Přidat komentář
No ja neviem, ako som cital tieto oslavne komentare nedalo mi a knihu zacal citat. Katastrofa. Vyslovene akcne b-cko, co by teda ani tak nevadilo, mam to rad, ale doslova primitivny styl pisania mi neskutocne vadi. Ako keby to pisalo male dieta ako slohovu ulohu na zakladnej skole. Rozvinuta veta snad nebola v celej knihe. Pribeh trapny az hroza, a tak som sa tesil na nieco velkolepe. Stale moj favorit ostava ASFALT od Koprivu, toto mu nesiaha ani po kotniky. Nechapem osial okolo tohto diela.
Autor vypráví svůj příběh odplaty dobře. Pokud se drží reálna, docela se mi to i líbilo. Jakmile ale ve čtvrtině knihy částečně opustil jisté fyzikálně biologické zákonitosti, a dostal se do přílišného fantaskna, kde je možné téměř cokoli, tak se mi to už tak nelíbilo. Je to až moc alegorie o vynucené cestě do pekla a zase zpátky, když se hrdina stane loutkou, kterou vodí jiní a ta se občas zamotá do vodicích drátků. Ale na dovolenou dobrý čtení.
Je dovolená, to si vždycky vezmu na čtení něco, co už jsem četl, abych to nemusel brát moc pozorně. Noční klub tohle splňuje na 160 %, protože už si ani nepamatuji, kolikrát jsem ho, za těch cca dvanáct let, co ho znám, četl. A pořád mě ten šílený příběh o smrti a vzkříšení jednoho spisovatele neskutečně baví. Vždycky je to stejně napínavé, zvraty pořád prudké a krev pořád stejně rudá. Na závěr hlavně nezapomenout: Pokud potkáte opravdu dokonalou ženu kolem pětadvaceti, je to upírka. A když ne, tak stejně ano.
Za mě super knížka. Bylo to první, co jsem od autora četla a zatím žádná z jeho knih mě tolik nechytila. Přečetla jsem v podstatě jedním dechem a říkala jsem si, chci víc... :)
Po prvním dílu jsem rád, že jsem si nechal z Kulhánkovin Noční klub až na závěr, jestliže jsem u Divokých a zlých často psal, že mě hype okolo autora a jeho knih nechává chladným a že nevidím, proč jsou tak legendární, tak tady jsem spokojený. Zajímavě nastíněný úvod s představením Nočního klubu, pak se na scéně objeví hlavní antagonisté a následně se rozjede pořádná akční jízda, kdy děje ubíhá rychle jako upír v plném tempu, krev teče po litrech, že by se z ní najedlo celé upírstvo světa a konec dílu slibuje, že dvojka bude pokračovat dokud Tobiáš nenaplní zásady Nočního klubu.
Jedna z nejlepších knižních sérii co jsem kdy četl. Pro silné nátury, ale stojí za to. Tak barvitě popsané masakry se jinde prakticky nevidí. Opravdu neskutečné. Škoda jen, že se nedá už sehnat.
Jupí, tak konečně jsem se k legendárnímu Nočnímu klubu dostala. Jsem fanoušek fantasy, proti upírům nic nemám, hektolitry krve mi v zásadě nevadí... Takže jsem se začetla a rázem si všechny oblíbila, Postracha, Rozmetala, Tobiáše, Mazlíka, Kamilu, pátera Koláčka a jejich klub v katakombách pod Prahou... HA, na straně 114 jsem chtěla s knížkou mrsknout o zeď, jako CO, CO, CO??? Najednou je všechno jinak a ocitáte se na druhé straně světa na bláznivé čínské lodi, zvykáte si na tlustou pirátku paní Dao, zabijáky, pány Wriese a Van Vrena, a hlavně na Tobiášův nový "životní styl", kdy se musí naučit spoustu nových dovedností a hlavně vymyslet únikovou cestu... a samozřejmě pomstu!
Je to zběsilá akční jízda, ze které nelze vystoupit. Jdu na DÍL DRUHÝ.
Kulhánek je ďábel! Noční klub je zvrhlost, nechuťárna, odpornost... ale naprosto dokonalá! :)
Pokud jste otevřeli knížku dík doporučení a teď si říkáte, do čeho jste se to uvrtali, vězte, že od určité chvíle ochabne i sebezatvrzelejší dávicí reflex. A v ten moment si četbu začnete parádně užívat. Nemusíte ani být cynik nebo sadista. (Stačí být typicky naladěný Čech, jemuž trocha černého humoru nic neudělá.) Ta nenucenost si vás prostě získá... Prosím, nášup.
Kulhánek je Kulhánek, ale T. Žlůva dotiahol žáner k dokonalosti, v knihe Trichamin de facto obnažil a okresal všetky jeho princípy na dreň. Povinnosť pre všetkých milovníkov paškvilu.
'Poslední zbytky rozumu mi napovídaly, abych vzal nohy na
ramena. Tak jsem je vzal. Uběhl jsem sotva třicet metrů, když mě
začaly utržené, mrtvé nohy stejně mrtvého vojáka na ramenou tížit.
Odhodit či neodhodit? Toť otázka.
Hm, radši si je nechám, mohly by se hodit.'
Noční klub řadím ke svým nejoblíbenějším "nevážným" knihám. Mám jej rád natolik, že jsem se k němu několikrát vrátil, pokaždé mě ale bavila stejně. Kulhánkův masterpiece...
Překvapivě čtivé a vtipné. Knihu jsem půjčovala pro manžela nečtenáře na doporučení a než jsem jí vrátila do knihovny, přečetla jsem ji i sama. A těším se na další díl, bylo to zase něco jiného a neokoukaného. Tobiáš je skvělý hlavní hrdina, příběh u kterého nemusíte moc přemýšlet a jehož četbou jen proplouváte.
Po letech jsem si dal znovu kompletního Kulhánka a můžu říct, že Noční klub je pořád nejlepší česká kniha, kterou jsem kdy četl.
WOW, to byla jízda! Na začátku jsem nevěřila, že mě bude tolik bavit číst akční příběh o hektolitrech prolité krve, krásných, spoře oděných ženách, drsňácích a zbraních. To jsem se ale spetla. Nejspíš v tom má prsty Tobiáš, se svými cooltovními hláškami je celou knihu prostě neodolatelný. Musím souhlasit s předchozím komentářem ludek.n - upíři nikdy nebyli sympatičtější, zábavnější a víc sexy. A to prohlašuju zcela svobodně, bez nátlaku a s čistou hlavou. A ano, sérii Stmívání jsem už četla :-)
Ještě mě prosím někdo ujistěte, že Noční klub se už dostal k Quentinovi Tarantinovi, myslím, že on by si s tím hezky poradil :-)
Vůbec bych se nebál označit Jiřího Kulhánka za kultovního spisovatele, minimálně v české kotlině. Jeho knížky se prodávají za astronomické sumy, o kterých si i ti nejslovutnější autoři mohou nechat jenom zdát. A jedním z důvodů tohoto úspěchu je podle mého i Noční klub. Autor už vycizeloval svůj styl a píše lehkou rukou. Na rozdíl od některých jiných jeho prací, není toto dílko natolik zběsilé a zastříkané hektolitry krve, aby to překrylo nápaditý příběh s řadou opravdu povedených skečí. Přestože dějová linka je na Kulhánka nezvykle vláčná, nijak to neubírá na nátlakové strategii, s níž se Noční klub do čtenáře opírá. Je už dobrým zvykem, že s akcí se začíná hned zkraje na první stránce s copyrightem a končí se až někde v závěrečné tiráži. Noční klub není výjimkou. Čtivost je klasicky výborná, Kulhánkovi se daří vše, na co sáhne: napětí, nápady, charaktery, drobnokresba, dialogy, undergroundová komika i kultovní hlášky. Umíchanému koktejlu chybí málo nebo nic. Ponořit se do jeho světa a podlehnout jeho vyprávění je neuvěřitelně snadné. Upíři ještě nikdy nebyli tak sympatičtí.
Konečně po dlouhé době super kniha, kde neběhá upír jménem Lestat..a tento humor mi hodně sedl. Už otvírám druhý díl :).
Četla jsem asi jako třináctiletá na doporučení svého otce. Tři Kulhánkovy knížky, které mi tehdy dal do ruky, pro mě byly, jsou a budou zároveň jediné svého žánru v mém životě.
I když to pro mě byl naprosto exotický exkurs, uznávám, že mě bavily a že jsem se u nich občas smála. Na druhou stranu nechápu, jak upíři a krev můžou bavit i někoho nad třináct let. :)
Super knižka. Ako je už písané nižšie: na nič sa to nehraje, krvou a mŕtvolami sa fakt nešetrí, žiadne hlboké myšlienky, zato množstvo sarkastických hlášok, čierneho (a morbídneho) humoru... a prečítal som jedným dychom oba diely.
Záver druhého dielu (a celého príbehu) sice trochu stratil tempo, celkovo ale dávam obom knižkám 4/5.
Štítky knihy
upíři humor česká literatura česká fantasy akční česká fantastika
Autorovy další knížky
2002 | Noční klub. Díl první |
2011 | Vyhlídka na věčnost |
1996 | Dobrák |
1995 | Vládci strachu |
2003 | Noční klub. Díl druhý |
V dnešní době už snad klasika. Kulhánek má talent na psaní postav, který jsou badass, ale zároveň dostatečně civilní a sympatický. Prostě jim fandíte a máte pocit, jako byste je znali už dlouho - určitě s tim má co dělat i fakt, že je to hozený do českejch reálií. Prim samozřejmě - jako obvykle - hraje hlavní hrdina, kterej, ač autora osobně neznám, se vsadim, že nese silný autobiografický rysy. Pamatuju si, že při prvním čtení, zrovna když jsem chtěl knížku poprvý odložit, nastal onen slavnej twist, mě spadla brada, a další co si vybavuju, je, že bylo najednou tři ráno :) četl jsem dál, a jediný co jsem chtěl bylo, abych se moh na pomstě proti NIM osobně podílet :)) Prostě úžasně čtivá věc, ke který se moc rád vracim a asi vždycky budu.