Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1057/bmid_nocni-klub-nocni-klub-i-ZEv-1057.jpg
5
2614
2614
Noční klub série
1. díl >
Chcete přežít příštích tisíc let? Potom byste si měli přečíst tuto knihu. Nechcete-li, i pro vás mám dobrou zprávu - místa na hřbitovech výrazně zlevní. První polovina nového příběhu Jiřího Kulhánka je plná sveřepých slov, sveřepých tajných organizací, sveřepých zabijáků, sveřepého černého humoru a samozřejmě nemohu opomenout neméně sveřepý recept na dlouhověkost. Vy, kteří dáváte přednost ekonomicky výhodnému místu pod tisem, nebuďte smutní, my ostatní na vás příštích tisíc let nikdy nezapomeneme...... celý text
Přidat komentář
Překvapivě čtivé a vtipné. Knihu jsem půjčovala pro manžela nečtenáře na doporučení a než jsem jí vrátila do knihovny, přečetla jsem ji i sama. A těším se na další díl, bylo to zase něco jiného a neokoukaného. Tobiáš je skvělý hlavní hrdina, příběh u kterého nemusíte moc přemýšlet a jehož četbou jen proplouváte.
Po letech jsem si dal znovu kompletního Kulhánka a můžu říct, že Noční klub je pořád nejlepší česká kniha, kterou jsem kdy četl.
WOW, to byla jízda! Na začátku jsem nevěřila, že mě bude tolik bavit číst akční příběh o hektolitrech prolité krve, krásných, spoře oděných ženách, drsňácích a zbraních. To jsem se ale spetla. Nejspíš v tom má prsty Tobiáš, se svými cooltovními hláškami je celou knihu prostě neodolatelný. Musím souhlasit s předchozím komentářem ludek.n - upíři nikdy nebyli sympatičtější, zábavnější a víc sexy. A to prohlašuju zcela svobodně, bez nátlaku a s čistou hlavou. A ano, sérii Stmívání jsem už četla :-)
Ještě mě prosím někdo ujistěte, že Noční klub se už dostal k Quentinovi Tarantinovi, myslím, že on by si s tím hezky poradil :-)
Vůbec bych se nebál označit Jiřího Kulhánka za kultovního spisovatele, minimálně v české kotlině. Jeho knížky se prodávají za astronomické sumy, o kterých si i ti nejslovutnější autoři mohou nechat jenom zdát. A jedním z důvodů tohoto úspěchu je podle mého i Noční klub. Autor už vycizeloval svůj styl a píše lehkou rukou. Na rozdíl od některých jiných jeho prací, není toto dílko natolik zběsilé a zastříkané hektolitry krve, aby to překrylo nápaditý příběh s řadou opravdu povedených skečí. Přestože dějová linka je na Kulhánka nezvykle vláčná, nijak to neubírá na nátlakové strategii, s níž se Noční klub do čtenáře opírá. Je už dobrým zvykem, že s akcí se začíná hned zkraje na první stránce s copyrightem a končí se až někde v závěrečné tiráži. Noční klub není výjimkou. Čtivost je klasicky výborná, Kulhánkovi se daří vše, na co sáhne: napětí, nápady, charaktery, drobnokresba, dialogy, undergroundová komika i kultovní hlášky. Umíchanému koktejlu chybí málo nebo nic. Ponořit se do jeho světa a podlehnout jeho vyprávění je neuvěřitelně snadné. Upíři ještě nikdy nebyli tak sympatičtí.
Konečně po dlouhé době super kniha, kde neběhá upír jménem Lestat..a tento humor mi hodně sedl. Už otvírám druhý díl :).
Četla jsem asi jako třináctiletá na doporučení svého otce. Tři Kulhánkovy knížky, které mi tehdy dal do ruky, pro mě byly, jsou a budou zároveň jediné svého žánru v mém životě.
I když to pro mě byl naprosto exotický exkurs, uznávám, že mě bavily a že jsem se u nich občas smála. Na druhou stranu nechápu, jak upíři a krev můžou bavit i někoho nad třináct let. :)
Super knižka. Ako je už písané nižšie: na nič sa to nehraje, krvou a mŕtvolami sa fakt nešetrí, žiadne hlboké myšlienky, zato množstvo sarkastických hlášok, čierneho (a morbídneho) humoru... a prečítal som jedným dychom oba diely.
Záver druhého dielu (a celého príbehu) sice trochu stratil tempo, celkovo ale dávam obom knižkám 4/5.
Fajn oddychovka částečně z českého prostředí s mými oblíbenými upíry...Není to žádné hlubokomyslné sci-fi ve stylu Bradburyho či Huxleyho (ani si to na nic podobného nehraje), ale děj svižně odsejpá, jazykově je to taky celkem zvládnuté a na hvězdičkách přidává příjemně dávkovaná ironie, místy říznutá černým humorem...
Tuhle knihu jsem dostal, autora jsem do té doby neznal. Je zde k nalezení několik zajímavých momentů, především třeba to, že se děj odehrává částečně v Praze, což je celkem ojedinělé u tohoto typu knih. Zajímavým tématem jsou také úpíři. Myslím, že i velice dobře vymyšlené jejich stravování. Osobně nemám rád klasiku typu hryzání do lidských krků.
Tak toto je první knížka od pana Kulhánka, kterou jsem četl, navíc úplně běžně nečtu takové řežby. Je to opravdu neskutečná jízda, která se navíc částečně odehrává v naší matičce Praze.
No musím říci, že kdyby mě někdo řekl, že budu číst knížku o upírech, tak bych ho považoval za blázna, protože takové ty seriály v TV, ani nevím jak se jmenují jdou úplně mimo mě. A já tuhle knížku přečetl a opravdu jsem byl nadšený. Ano na začátku, to vůbec nevypadalo, že bych na konci fandil upírovi, protože Noční klub, jako tajná historická organizace, mě opravdu vtáhla do děje.
A le to jsem opravdu netušil, že se budu dívat jak tady levituje hlavní hrdina a budu napnutý, jestli se mu podaří utéct. Ejhle ono to, a to hlavně díky autorovi perfektně zafungovalo. Děkuji za lekci a už se těším na pokračování.
Kdybych nevěděl, že je Kulhánek, měl bych tendence si myslet, že je to Kotleta, ačkoliv oba píší celkem podobně, jsou tam vidět určité niance podle kterých se dají tito dva spisovatelé celkem dobře rozpoznat. Každopádně knihu jsem přečetl skoro na jeden zátah, a to je díky tomu, že už bylo půl osmé ráno a já se musel vyspat:) Příběh celkově dobře odsejpá a ačkoliv tam byla jedna scéna (spoiler: po vraždění v sídle klubu), kdy jsem chvíli přemýšlel, že knížku odložím, tak mi to nedalo, dokud jsem jí nedočetl. A okamžitě začal další díl:) A i když je podle mě nejlepší vampýr Herr Bezzemek, tak Tobiáš mu celkem obstojně konkuruje, ať už hláškama, nebo Tím druhým. Vřele doporučuji pro každého fandu drsňáků, kteří mají z prdele štěstí v neštěstí. A ještě mají smysl pro humor!
Druhá kniha od pana Kulhánka, kterou jsem měla čest číst a mám pocit, že jestli i třetí bude stejně skvělá, zařadí se velmi rychle mezi mé nej nej spisovatele..ty hlášky jsou prostě smrtonosné..zavražděná panenka patří mezi top!! :)
I pro mne to bylo zjevení.Pak ještě Cesta krve.Potom vše,co napsal,šlo do kytek.Dobře,že už nepíše.
„Jménem Nočního klubu vás odsuzuji...“ Miluji příběhy o boji za spravedlivou věc. V této knize je ho přehršel. A je to mazec. Řežba. Jak si sáhnout na dno a pak zjistit, kde je to skutečné dno, a teprve pak se od něj odrazit. Pokud získáte unikátní schopnosti jako Tobiáš.
Samozřejmě jsem opět nemohl přestat číst. Je to jízda. Obdivuji autorovu fantazii (pozor, mírné spoilery!), jaké dokáže vymyslet věci, aby děj odsýpal. Únos letadla, panenka s kečupem... paráda. A i když jsou některé scény opravdu drastické, na druhou stranu ten humor...
...“Kdybys viděla těch dopisů, jak škemrali, kde se upíři v Praze scházejí, kde bydlí…!“ Naklonila se nad mne a zaryla mi loket doprostřed hrudníku: „Přiznej to! Kde se scházejí?! Kde bydlí?! Taky nechci stárnout a chci být na věky mladá a krásná!“ „Dej se nabalzamovat.“ „Tyyy!!!“
soutěž v páce: „...pan Ji měl na člověka skutečně titánskou sílu – zřejmě nějak speciálně trénuje (a není divu, živí-li se páčením peněz z turistů)...“
Kývl jsem hlavní, aby přihlížející Číňané ustoupili. Tiše se pošklebovali, protože si mysleli, že námořníka jen straším.
Beng.
Měli ustoupit trochu víc, takhle měli mozek mezi prsty u nohou.
Od první stránky jsem byla naprosto nadšená a to až po strany 113 – 119. S jejich přečtením přišlo zklamání, šok a ztráta jakéhokoliv zájmu o další čtení. Naštěstí mi tehdy někdo řekl, že „teď to teprve začne“. Kdyby se tak nestalo, nejspíš bych knížku zavřela a už se k ní nikdy nevrátila. Ale díky těmto čtyřem slovům jsem se rozhodla pokračovat a mohla jsem tak hltat každé další slovo až do konce. Po přečtení mě mrzelo, že nemám po ruce druhý díl, abych mohla ihned pokračovat.
Kniha se mi líbila, velmi dobře se mi četla. Vybrala jsem si ji do čtenářské výzvy a jsem za to ráda. Těším se na druhý díl :-)
2018/27
Moje první setkání s žánrem i s autorem. A do háje, proč se to nestalo už mnohem dřív?! (dobře, pár let zpátky bych se nedostala přes prvních pět stran, ale stejně...) Krev, kam se člověk ("člověk") podívá, jedna akce za druhou, prostě pecka. A samozřejmě Kocour!
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
Noční klub řadím ke svým nejoblíbenějším "nevážným" knihám. Mám jej rád natolik, že jsem se k němu několikrát vrátil, pokaždé mě ale bavila stejně. Kulhánkův masterpiece...