Nové pražské pověsti
Václav Cibula
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543557/bmid_nove-prazske-povesti.jpg
4
66
66
Soubor Nových pražských pověstí se věnuje „okrajovým“ částem Prahy, které vyrostly z původních dvorců a nevelkých osad kolem Prahy. Po zrušení hradeb roku 1866 byla Praha prohlášena za otevřené město a k městu se začaly tyto obce připojovat. V poslední čtvrtině 19. století byly k Praze připojeny Holešovice-Bubny, Vyšehrad a nakonec roku 1901 i Libeň. Tento stav zůstal až do roku 1920, kdy se k Praze připojila i další předměstí, která měla do té doby titul samostatných měst: např. Smíchov, Karlín, Vinohrady a Žižkov. Poslední rozšíření proběhlo v roce 1974 . I okraje Prahy, kde dříve byly dvorce, vinice a obce, měly své příběhy, osudy a pověsti. Autor začíná se svými historkami od nejstarších pražských předměstí, u Karlína a Žižkova a obloukem pokračuje kolem historického jádra přes Nusle, Smíchov, Košíře, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Bubny a Holešovice do Libně.... celý text
Přidat komentář
Záhadné a tajemné příběhy okrajových částí matičky Prahy. Za mě velmi dobře odvedená práce, velmi čtivé, měla jsem přečteno během pár dnů. Příběhy jsou smutné i radostné, možné i nemožné a je to krásná připomínka toho, že lidová tvořivost nezná mezí.
Nebudu strhávat hvězdičku za to, že jsem se ošidil o ilustrace Cyrila Boudy, které knihu povyšují. A jsem potěšen i zmínkou o Čimicích. Jinak je to dobře odvedená práce plná pověsti i jejich uvedení na pravou míru. Sice jsem nečetl s plným nadšením, ale vlastně nemám co vytknout.
Vyprávěni z dob, kdy byla většina dnešni Prahy pokryta lesy. Sem tam mlýn, chalupa a hrad s vinicemi. Legendy a historie okrajových částí hlavního města, které tímto dostávají ještě větší kouzlo. Původ názvů ulic a původních osad a příběhy více, ale spíše méně známé. Nejvíce mi utkvělo vyprávění o Kunraticích a králi Václavu IV.
Krása střídala nádheru. Těším se že brzo snad knihu budu mít v pevné vazbě a ne jako e-knihu .
Pěkně zpracované lidové pověsti různých částí Prahy, člověk se dozví spoustu zajímavého o názvech jednotlivých částí, jejich původu a příbězích, co se možná stali nebo také ne.
Jak já tuto knihu jako dítě milovala. Četla jsem ji snad stokrát. Škoda, že časem někam zmizela.
Literární skvost to není, spíše kronika než lidové vyprávěnky, ale oproti prvnímu dílu se mi zdá o poznání lepší, jako by se autor vypsal. Jednu hvězdu přidám.
Stejně jako první díl "Pražské pověsti" je takhle knížka krásná a zajímavá. Děsily mne pověsti se smutným koncem, ale zároveň mne to přitahovalo číst. Takže za mě tyhle knihy - skvělé a zajímavé čtení.
Opět jsem si po několika letech přečetla tuto knihu a jsem z ní opět uchvácena. Praha má plno tajemných zákoutí a pověstí, je také tady vidět, že některé čtvrti, které známe jako součást Prahy(Karlín. Modřany, Smíchov, Podbabu), že to byli obce, které se nacházeli okolo Prahy, obyvatelům těchto vesnic trvalo do Prahy třeba den a nyní tam dojedeme metrem, autobusem za pár hodin.
Bohužel nemám ráda pověsti, proto si nepřečtu podruhé. Přečetla jsem kvůli škole a polovinu si nepamatuji. Narozdíl moje kamarádka si toho spoustu pamatuje. Proto doporučuji lidem, kterým se toto líbí :) Dobře napsané.
Štítky knihy
pověsti pragensia dějiny Prahy pražské pověsti
Část díla
O babě z Podbaby
1981
O bezhlavém z Címburkovy ulice
1981
O bludišti pod Prosekem
1981
O čertech z Prokopského údolí
1981
O čtyřech Josefcích
1981
Autorovy další knížky
| 1983 | Pražské pověsti |
| 1981 | Nové pražské pověsti |
| 1970 | Meč a píseň |
| 1963 | Hrdinské legendy staré Francie |
| 1989 | Cid a jeho věrní |
Nejvíce mě zajímal Smíchov, Barrandov, Prokopák a Zbraslav s Radotínem. No, ten poklad kněžny Libuše by taky nebyl k zahození. I okrajové části Prahy mají své nezaměnitelné kouzlo a legendy. Všechny příběhy jsou krásné a dobře se četly. Pravda, z některých mě mrazilo v zádech a bylo mi z nich smutno. I takové věci k životu patří. Také jsem se dozvěděla plno zajímavých věcí a souvislotí.