Nové pražské pověsti recenze
Václav Cibula
Soubor Nových pražských pověstí se věnuje „okrajovým“ částem Prahy, které vyrostly z původních dvorců a nevelkých osad kolem Prahy. Po zrušení hradeb roku 1866 byla Praha prohlášena za otevřené město a k městu se začaly tyto obce připojovat. V poslední čtvrtině 19. století byly k Praze připojeny Holešovice-Bubny, Vyšehrad a nakonec roku 1901 i Libeň. Tento stav zůstal až do roku 1920, kdy se k Praze připojila i další předměstí, která měla do té doby titul samostatných měst: např. Smíchov, Karlín, Vinohrady a Žižkov. Poslední rozšíření proběhlo v roce 1974 . I okraje Prahy, kde dříve byly dvorce, vinice a obce, měly své příběhy, osudy a pověsti. Autor začíná se svými historkami od nejstarších pražských předměstí, u Karlína a Žižkova a obloukem pokračuje kolem historického jádra přes Nusle, Smíchov, Košíře, Břevnov, Dejvice, Bubeneč, Bubny a Holešovice do Libně.... celý text
- ukázka z knihy Nové pražské pověsti / Caffe Calpurnia
Část díla
O babě z Podbaby
1981
O bezhlavém z Címburkovy ulice
1981
O bludišti pod Prosekem
1981
O čertech z Prokopského údolí
1981
O čtyřech Josefcích
1981
Autorovy další knížky
1983 | Pražské pověsti |
1981 | Nové pražské pověsti |
1970 | Meč a píseň |
1963 | Hrdinské legendy staré Francie |
1989 | Cid a jeho věrní |