Smrt čínského kuchaře

17.11.2024

30% špatenka

Neskutečná slátanina, jen vytěžuje z Gulikovy známosti a úspěšnosti jeho děl. Gulik jako sinolog a japanolog měl dokonalé znalosti o době, ve které jeho soudce Ti působil. Držel se reálií, hierarchie společnosti a zvyklosti se v jeho dílech odrážely a dodávaly na působnosti. Tohle je prostě nesmysl. Hodila jsem to do sběru.

17.03.2021

Kdo se doma snaži připravit čínu nejčínovatější k obědu bude se dobře bavit.

06.09.2019

Zatím nejlepší s lenormandových knih ze série. Souhlasím, že to není soudce Ti, že autor pozměnil charaktery a že zkusil využít věhlasu Gulika. Je potřeba si přiznat, že je to něco jiného a se soudcem Ti to má společného jen málo. Pokud se s tímto smíříme, je to prostě vtipné a napínavé dílko, které poskytuje navíc i úžasnou znalost reálií. Přečetla jsem to jedním dechem a bylo to velmi osvěžující. Moc se mi líbil konflikt tchýně s První paní i Tao Kan.

02.08.2019

Gulik je o sto procent lepší. Další knížku už zkoušet nebudu...

Urážka soudce Ti a jeho pomocníků.

22.03.2018

Jedna z nejzajímavějších knih v nové sérii. Netypické podání i zápletka jsou oživením, stejně jako specifické reálie Zakázaného města.

17.01.2016

Lenormandův soudce Ti je někdo jiný než soudce Ti Roberta van Gulika. Lenormand parazituje na oblibě svého předchůdce. Jeho knihám chybí atmosféra Gulikových knih, čtenář má pocit, že se ocitl v jiné době. Proměnil se charakter postav i jejich důležitost v ději, markantní je to u První dámy. Tuto knihu jsem ještě dočetla, další jsem rozečtenou odložila.

06.08.2015

Kdybych neměla totální absťák po knihách o soudci Ti (před několika dny jsem podruhé dočetla poslední z nich, Vraždu v Kantonu) nebyla bych se do nového čtení této knihy vůbec pouštěla... Zatím co čtení o van Gulikově soudci Ti má člověku co dát, troufám si říci, že při kterémkoli čtení, toto, je v případě, kdy už člověk zná vraha, úplně o ničem. Vykreslení soudce Ti vůbec neodpovídá ani původním čínským vyprávěním ani van Gulikově, několikrát jsem se musela dívat, jestli se skutečně vrátil po působení v Pej-čou a ještě štěstí, že se toho seržant Chung nedožil. No, když už zachoval autor toto, mohl zachovat i původní rysy ostatních soudcových zástupců, neboť jeho vykreslení, jak mého oblíbeného Ťiao Taje (aneb kluka z dobré rodiny, který se kvůli obrovské křivdě a pohromě u vojska dal k bratrům zelených lesů, aby našel původce všeho toho zla, čehož se mu nakonec, za vydatné pomoci soudce Ti, povedlo dosáhnout) tak i nejchytřejšího z soudcových pomocníků Tao Kana, je fakt na facku; o v knize vyložených rodinných poměrech soudce raději pomlčím úplně... A to jsem si ještě vybrala tu z knih, která je nejlépe hodnocená, jak by asi dopadlo mé hodnocení, kdybych si vybrala jinou? A kdybych to chtěla srovnat s knihou Pavilon se smuteční vrbou, která odpovídá téže době... Ale ne, raději nebudu srovnávat nesrovnatelné,už tak je můj komentář dlouhý jako čínská zeď...