Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal?
Tomáš Etzler
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471422/bmid_novinarem-v-cine-yQK-471422.jpg
5
731
731
Novinářem v Číně série
1. díl >
Tváří v tvář současné Číně. Vzpomínky, dojmy a osobní prožitky zkušeného novináře. Když Tomáš Etzler přistál v říjnu 2006 v Pekingu, Čínu téměř neznal. V následujících letech zde však připravil stovky reportáží a zažil řadu silných příběhů. Jak v nejlidnatější zemi světa žijí běžní lidé? Čemu v totalitní Číně čelí novináři, kteří zpracovávají události, jež se komunistická vláda snaží skrýt? Pronikavý vhled do čínské reality ji ukazuje v syrových barvách osobních zážitků jako ambiciózní mocnost, jež si nárokuje životy svých občanů.... celý text
Přidat komentář
Tohle není dystopie, to je ničím nepřikrášlená realita, kterou nám tu Etzler ve svých novinářských zážitcích z Číny předkládá. Nebojí se vše říct syrově a to i někdy s ostřejším výrazem. Ekonomický růst a modernizace " Říše středu" je na úkor devastace prostředí, nesvobody a ničení životů vlastního národa. Jak někdo může obdivovat jakýkoliv totalitní systém ? V tomhle by jste chtěl někdo opravdu žít ? Knihu by si měl přečíst snad každý a mělo by se stát povinnou četbou. Škoda, že není v knize více fotografií, či odkazy na reportáže. V batohu už se mi ale usadil druhý díl a tam už vím, že odkazy jsou. Jízda nekončí, jedeme dál...díky za obohacující zážitek.
Super kniha, některé příhody mě bavily více, jiné méně, většina mi přišla neuvěřitelná. Nechápu jak může někdo žít tak jak lidi pracující v čínských továrnách například.. neznat jiný způsob života, a nemít ani možnost něco změnit. Narodíš se jako dělník a stejně tak i zemřeš. Etzler všechno podává velice syrově a reálně, nemaže nikomu med kolem pusy a nebere si servítky. Z knihy čiší autorova láska k povolání a zároveň i to, že fakt nemá rád Čínu a komunismus a obecně omezování svobody lidí. Kniha je napsána děsivě realisticky, obdivuji schopnost takového pohledu na svět, je důležité mít možnost dozvídat se věrné a nezkreslené informace. Jo a myslím že zaměstnání zahraničního novináře je fakt cool:)
"Solženicyn měl pravdu, komunismus je rakovinou lidstva."
"To, jaký povedete život, do jisté míry závisí na tom, kde se narodíte."
Jedna z knih, kterou čteš a dost často ti bezděky ruka letí před dokořán otevřenou pusu. Silné čtení, plné zážitků, o kterých člověk nemá ani ponětí, poněvadž Čína má tu propagandu směrem ke zbytku světa zmáknutou opravdu bravurně.
Neuvěřitelně poutavě napsané vyprávění, i když jsou zde popisovány hrůzné příběhy. Začala jsem knihou "Kdo ví, kde budu zítra" a tento postup mohu jedině doporučit. První kniha mě seznámila se samotným Tomášem Etzlerem, jeho prací a životem. Tohle pak přineslo detailnější popis jeho několikaletého života v Číně. Osobně jsem dané téma nikdy moc nesledovala, ale můj muž ano. On mě také popostrčil ke čtení tohoto titulu a vůbec se prvně zmínil o panu Etzlerovi.
Dá se říci jen to, že se máme dobře. To co se děje v Číně a i pár dalších zemích je opravdu šílené. Z příběhů pana Etzlera mi běhal mráz po zádech. Ale zarazilo mě i mnoho dalších věcí.
Ještě bude potřeba krátká pauza pro zpracování poznatků z tého knihy, ale pak se určitě vrhnu i na pokračování.
Ano autorovu naprostou averzi k této zemi jsme pochopili už na začátku a sálá z každé další stránky, netřeba stále připomínat. Popisované zážitky nám tu averzi vytvoří také. Ale jinak se četlo dobře. Nejedná se o jedno téma jako například knihy zaměřené jen na tibet, urguje, znečištění atd., ale o kapitoly které kopírují jeho reportáže ..jasně, co mi ale přišlo naprosto super, že autor zahrnul i příběh za pozadím reportáží, shánění kontaktů, popis vzniku reportáží i jeho každodenní život v této zemi. Druhý díl si dám určitě taky.
To je tak prohnilá země... S tím vším co teď od pana Etzlera vím, tak třeba aktuálně pozoruji frustraci čínských olympioniků jestliže nedosáhnou na metu politického zlata pro svou zemi. Ohavné.
Tam prostě nechceš žít ....uf. Ale kniha skvělá...děkuji za další uvědomění si, jak skvěle se máme....a i proto se takové knihy musí psát. Jdu na druhý díl, ale mezitím si dám ještě něco na odlehčení.
Bavilo mě nahlédnutí do práce novináře a fascinovalo nadšení pro věc a houževnatost s jakou Etzler dělá reportáže. I když s přibývajícími kapitolami zněl už autor malinko nafoukaně, vytvořil knihu, která je velice informativní a nabízí pohled na realitu života v dnešní Číně. Je to opravdu děsivá diktatura, ale každá takováto kniha je důležitá, protože svým způsobem dává porozumět tomu jaká Čína je a snad i přispět k tomu, aby podobné tyranské vlády měly co nejmenší vliv. Poslouchala jsem jako audioknihu načtenou samotným Etzlerem a i když jeho bezprostřední projev přidal knize na autentičnosti, asi bych uvítala, kdyby byla načtena profesionálem (například Divoké labutě fantasticky interpretované paní Maciuchovou byl zážitek jak z obsahu tak i z poslechu).
Práci pana Etzlera znám, tedy alespoň jsem si myslel, že tnám. Naprosto bezprostřední povídání ze života novináře, malé i velké příběhy, které v člověku zanechají stopu. Nejednoduchá témata, složité situace, syrovost denního chleba člověka, který ač nesnáší komunisty, zakotvil v jejich středu.
Posloucháno jako audiokniha načtená samotným autorem. O to větší zážitek z knihy jsem měl. Perfektní!
Tato kniha a vůbec tento žánr byl pro mě velkou neznámou. O to více a velmi mile jsem překvapený, jak se kniha skvěle četla a co všechno jsem se dozvěděl (a že toho nebylo málo).
Práce Tomáše Etzlera musí být opravdu hodně zajímavá a hodněkrát i velice nebezpečná.
Jeho práce v Číně mi nejednou připomnělo dobu u nás v Československu, kde jsem vyrůstal a snad se některým věcem ani tolik nedivím.
Jedno ale vím jistě, že tento žánr, popis různých krajin, cestopisů a míst si dám na seznam žádaných knih.
Výborně napsané, neuvěřitelné příběhy. Za všechny ty lidi, co v těch srač..ch musí žít, je mi moc smutno. Skvělá kniha. Když to tak člověk čte, lidé, jako druh, jsou strašná pakáž...
Zajímavý vhled do práce zahraničního novináře. Mám ráda Asii, její kulturu pro nás úplně odlišnou. Ale Čína je zajímavostí sama o sobě. Neměla jsem iluze o fungování státu a tady jsem si to potvrdila. Přesto neustále obdivuji zdejší přírodu, kulturu apod. Je škoda, že komunismus všechno ničí a Čína se stává hrozbou pro celý svět.
Do Číny jsem pravidelně jezdil mezi lety 2000-2015, většinou 3-5x ročně na 7-14 dní. Tudíž jsem tam toho prožil strašně moc. I když jsem se pohyboval převážně v prostředí středních podnikatelů, prožil jsem nespočet situací obdobných jako pan Etzler. Chvílemi jsem si i připadal jako by psal můj deník. Setkal jsem se s tisíci lidí od těch nejchudších až po lidi neskutečně bohaté, byla to úžasná patnáctiletá jízda, kdy jsem se zblízka stal pozorovatelem a vlastně i účastníkem čínského ekonomického zázraku. Společnost se mi před očima měnila a s ní i lidé a hlavně mí čínští přátelé. Bohužel to byla většinou se vzrůstajícím blahobytem změna k horšímu. A tak jsem tam přestat jezdit.
Kniha je dobře napsaná a hlavně pravdivá. A kromě toho…. z čínské kořalky opravdu nebolí hlava. :)
Při čtení mně bylo smutno z toho, v jakých podmínkách tam lidé musí žít. Zajímavý vhled do práce reportéra.
Je rozhodně potřeba dělat osvětu v tom, jak vypadal a mnohdy ještě vypadá život prostých lidí v Číně. Na druhou stranu je ovšem dobré dodat, že některé poznámky jsou zavádějící a plynou z nedostatečného porozumění Číně (zní to absurdně, především když tu ostatní chválí, jak pan Etzler Číně rozumí, ale napřiklad čínština skutečně nefunguje tak, že se musíte všechny znaky slepě nabiflovat).
Neskutečný insight do toho jak to v Číně skutečně funguje a jaké je tam žít. Ne jenom z pohledu toho co běžný turista může vidět a zažít, ale i z pohledu těch nejchudších. Tomáš (autor) má neskutečný novinářský talent, je úžasný vyprávěč. Musím říct, že za mě je tohle prvotřídní "cestopis"! Obrovské díky. Hned se pouštím do pokračování.
To, co jsem se z knihy o Číně dozvedela, je pro našince naprosto šílené a nepředstavitelné. Máme svobodu slova i pohybu, máme kde bydlet, pracovat i co do huby. Dlouho budu zpracovávat ten propastný rozdíl mezi ekonomickým růstem Číny a mentální (sociální) zaostalost. Škoda, že jedno nejde ruku v ruce s druhým. Kde by ten národ asi byl...
Hodně přínosné svědectví o stavu současné Číny. Nevím, jestli pan Etzler jenom nemá pud sebezáchovy nebo je tak trochu blázen, jeho odvaha je neuvěřitelná, ale zase ne tak velká v porovnání s "rebelujícími" čínskými občany, kterým nehrozí pouze vyhoštění, ale smrt. Každopádně čtenářům velmi autenticky a otevřeně zprostředkoval pro nás nevšední až šokující zážitky z komunistické velmoci.
A má recht, komunisti jsou svi.ě, bez ohledu na to, o jaké komunisty jde... celý slavný čínský hospodářský zázrak se udál jen díky šíleným obětem obyčejných Číňanů, na které komunistická vláda z vysoka kašle. Jj, Číňané umí trpět... ale ono jim nic moc jiného nezbývá. Děs.
Štítky knihy
eseje Čína paměti, memoáry novináři reportéři, reportérky, zpravodajové diktatura zážitky vládní sledování občanů (surveillance)Autorovy další knížky
| 2021 |  Novinářem v Číně: Co jsem to proboha udělal? |
| 2019 | Kdo ví, kde budu zítra |
| 2023 | Novinářem v Číně 2: Nezešílet! |
Kniha se četla velmi velmi rychle, je napsaná poutavě a skutečně v mnoha ohledech odhaluje čínskou mentalitu. Práce zahraničního novináře v této zemi musí být velmi náročná a neustálý tlak psychicky devastující. Přesto je pár věcí, se kterými úplně nesouzním, a to výroky o čínském jazyku a o sinolozích. Ono pochopit kulturu bez jazyka jde jen velmi těžko, neřku-li je to nemožné, a tak mi hanění českých sinologů opravdu nebylo po chuti. Protože pravdou je, že novinařině sice lépe nerozumí, ale čínské kultuře ano.