Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století
Svatopluk Čech
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41652/bmid_novy-epochalni-vylet-pana-broucka-t-Qkd-41652.jpg
4
694
694
Ve druhé knize se autor s kritikou zaměřuje zejména na samotného Broučka. Ten se tajemnou podzemní chodbou ocitne náhle v patnáctém století, v husitské Praze připravující se na boj s křižáky. Ujme se jej pan Domšík, provádí ho po Praze a ubytuje Broučka ve své domácnosti. Autor důkladně využívá v pozdější době běžný prvek fantastických příběhů – konfrontaci obyčejného člověka s cizím prostředím, s jinou časovou rovinou. Při srovnání měla vyniknout Broučkova zbabělost a nedostatek morálky v protikladu s hrdinstvím husitů. Reálnost prožitého dobrodružství je v závěru opět zpochybněna Broučkovým procitnutím na dvorku hospody Vikárka. Výlety pana Broučka byly Leošem Janáčkem ztvárněny v podobě opery.... celý text
Přidat komentář
Pan Brouček není zrovna vzorem chrabrosti a odvahy. Z každé vážnější situace se snaží nějak vykroutit, nejdůležitější je pro něj dobře se najíst a napít (pokud možno pivo), vyspat se (ale v pořádné posteli) a nejlépe si ještě namastit vlastní kapsu. Poslouchala jsem audio namluvené panem Goldflamem, a to byl zážitek. Jinak nevím, jak bych se tou staročeštinou prokousávala.
(SPOILER)
Poslouchala jsem jako audioknihu, verzi Epochální výlet pana Broučka do XV. století, které vdechl hlas pan Arnošt Goldflam.
Říkám si, to bude dobré...
No, ale moc mě to neuchvátilo.. přednes byl skvělý, jen pan Brouček mě spíš štval než pobavil..
Kniha je o tom, že pan Brouček, pražan z 19. století se nám z ničeho nic dostane do století 15tého a rovněž do Prahy.. Za dob Žižkových se však mluvilo i oblékalo jinak, tudíž pan Brouček dosti vyčnívá než si ho vezme do parády jeden ze staročechů..
Strašně mě štve Broučkovo stálé stěžování na kde co, jeho pohodlnost, sobeckost až chvástavost a proměnlivost. (Od pražanů k táborům a pak ve snaze zachránit se provolává, že je Němec..a poté vše zase zapírá..)
Je zde vylíčen tehdejší život v husitské Praze a provází nás v ní jeden strašpytel, který myslí jen na to, jak si namastit kapsy a vyjít ze všeho bez úhony..nakonec, když přijde na nejhorší, probudí se pan Brouček opět v 19.století a tím kniha končí...
Tohle prostě není bohužel nic pro mě...ale jsem ráda za další rozšíření obzorů...
Jako dítě školou povinné jsem se těmhle knížkám vyhýbal jak čert kříži. A až teď, kdy si je můžu přečíst z vlastní hlavy je dokážu ocenit.
Toto bylo mé druhé seznámení s panem Broučkem. Oproti Pravému výletu pana Broučka do Měsíce, kde mě nebetyčně vytáčela postava Měsíčňana jsem si tady liboval. Kniha byla psána podobným stylem, avšak zasazením mi sedla víc.
V čem si naprosto libuji - kniha je psána krásnou starou češtinou, které se nemohu nabažit. Je psána s laskavou vtipností, přičemž děj je vhodně doplněný popisnými částmi, kde je s citem vše vyobrazeno ke vší dokonalosti. I délkou byla kniha naprosto optimální.
Tato kniha byla pro mě opravdovým pohlazením po duši a už se těším na díl třetí - Matěje Broučka na světové výstavě.
Hodnotím hodnocením nejvyšším a přidávám do oblíbených. 100%
No jo, povinná četba... Knížka nebyla špatná, ve své době jsem hltala všechno. Ale vracet se k ní nemusím.
Přečetla jsem, ale s vypětím všech sil. Asi do 50 stránky je to nečtivé, potom se to trochu rozběhne, aby se děj se konci táhnul o to pomaleji. Nechápu, že i dnes je tato knížka v povinné školní četbě.
Jediným plusem jsou ilustrace.
Pamatuji si, že jsme knihu četli povinně ve školních lavicích celá třída. Nyní jsem si poslechla aknihu a připomněla děj. Některé pasáže jsou velmi humorné, v některých vidlím i zrádcovskou povahu. Období husitů, jak v češtině i v dějepisu, jsem měla ráda, proto se mi děj vlastně i doba, ve které byla kniha napsána velmi líbila.
V podstatě nadčasové dílo, trefně oslovující i dnes. Zajímavé plynulým přecházením od věcí zábavných a komických k poměrně vážným. Miluju starou češtinu.
Výlet pana Broučka mě moc bavil, jen některé pasáže byly popisované trochu zdlouhavě. Autor uměl krásně vystihnout povahu některý lidí-viz citace:
"Každý rozumný člověk musí jen chváliti, že pan Brouček přešel od Pražanů k táborům, když se mu zdálo, že si tím své postavení polepší (bylo to arci krásné polepšení!!) a že se vydával před domnělými německými křižáky za Němce, aby svůj život národu zachoval. Pro podobné věci hrozí nyní nejvýše papírový novinářský pranýř, který pro ustavičné vzájemné zrádcování našich politiků skoro již pozbyl veškeré účinnosti. Kdybychom teď každého, kdo takto jedná, vrazili místo do novin po husitsku hned do sudu, stalo by se brzy v Čechách bednářství nejvýnosnějším řemeslem."
Letos jsem si slíbila, že budu číst nebo poslouchat české autory ( spíš ty starší ) a když nemůžu spát poslouchám audio nebo rozhlasové hry....
Dneska ráno mi udělala rozhlasová hra strašnou radost, úžasné dílo nadčasové. Opravdu nádherný poslech a zpracování, obsazení nebo-li mluvené slovo - Arnošt Goldflam, Ilja Racek, Ljuba Krbová a další skvělé jména.
I když je román starší, ale nic se nezměnilo...
"Kuňko, Kuňko...." "Co to tady kuňká?"
A dál to všichni známe, pan Brouček se probudil po živém snu v sudu a husitské dobrodružství bylo u konce.
Sice satira na maloměšťácké pohodlí před více než 100 lety, ale je to dnes jiné?
Tak Čech chtěl pobouřit soudobé měšťáky, ale povedlo se mu pobouřit evidentně i některé moderní čtenáře. Mě tato satira docela bavila. Fakt je, že pokud, stejně jako já, neznáte Prahu důkladněji, přijdou vám jisté pasáže možná o ničem. Njn, když ono je to právě psáno na ty pražácké pány domácí 19. stol., aby se chytli za nos. Proto třeba i ta postava Domšíka - ukázka měšťáka o téměř 500 let dříve, proto to hanění němčiny atd.
Po těžkém boji přečteno na základce a dnes po letech znovu - jako dospělák jsem si víc užila popis města (pro znalce Prahy zajímavé). Líbil se mi popis života - šaty, jídlo. Pobavila mne autorova "kritika" - pana Broučka - jeho vychytralosti a zbabělosti a tím i mravů jeho doby.
" Nemám nic proti Tzv. vlastenectví, pokud zůstává v rozumných mezích"
Ale četlo se to těžce.
Krásná kniha, ten středověký jazyk, ta Broučkova pohodlnost a maloměšťáctví
"...toho bohdá nikdy nebude, abychom takové měli potomky!“
Není to můj šálek, ale přečteno pouze na základní škole v rámci povinné četby a zápisu do čtenářského deníku.
Opět po delší době klasická literatura.
Musím říct, že vcelku vtipné příjemné čtení.
Místy hodně popisů, ale nic hrozného.
Není to sice můj typ knihy ,ale cením si zpracování .... vždyť kniha je hodně přes sto let stará.
Štítky knihy
historie, dějiny humor 15. století Čechy husité historický šerm historici prolínání minulosti a současnosti historie a fakta návraty domůAutorovy další knížky
| 1970 |  Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století |
| 2008 | Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
| 1952 | Výlety pana Broučka |
| 2009 | Hanuman |
| 1983 |  České humoresky |
Hezky staročesky a laskavě napsaný román Svatopluka Čecha. Neobvyklý námět, spousta vtipných momentů a celkově zajímavé čtení. Oddechová literatura k vyčištění hlavy dle mého názoru.