O čarodějnici, která se nenechala upálit
Amanda Lovelace
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/422269/bmid_o-carodejnici-ktera-se-nenechala-up-8ry-422269.jpg
3
186
186
Druhá sbírka básní Amandy Lovelace, oceněná Goodreads Choice Award za rok 2018. O čarodějnici: hrdé, nezávislé, nadpozemsky silné a především nezničitelné. Druzí ji mohou odsoudit, zesměšnit, pokusit se ji umlčet, v tomhle příběhu se ale čarodějnice upálit nenechá. Silné, dojemné, ale především výjimečně aktuální verše americké básnířky Amandy Lovelace se pokouší apelovat na mladé dívky, aby věřily samy v sebe a převzaly kontrolu nad svými příběhy.... celý text
Poezie Dívčí romány
Vydáno: 2019 , Yoli (CZ)Originální název:
The Witch Doesn't Burn in this One, 2018
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem právě přečetla, převažují spíše kladné stránky než záporné, ale tak tam nějaké jsou. Myslím že autorka píše stylem, který ve vás probudí tu sílu, o které se v knize zmiňuje. Tato tvorba výrazně pomůže bytostem, které o sobě pochybují, srovnávají se se společností a nestačí jim jaké jsou.. Omyl! Tahle knížka skvěle podpoří. Kritika mužského agresivního pohlaví mi místy přišla kapku přehnaná, leč oprávněná. (Každý to bude brát jinak). Celkově si myslím že toto je přínos pro ty, co o sobě pochybují a přitom by měli zářit. Krása poezie.
Zatímco první autorčina sbírka mi nepřišla nijak světoborná, spíš milá, z téhle jsem byl nadšen, protože je podstatně ohnivější (no pun intended). Jakožto čtenář odkojenej Henrym Rollinsem a jeho filozofií železa mám slabost pro texty, který burcujou ke zdravé bojovnosti a převzetí vlády nad svým životem. Tahle sbírka mi tím pádem pěkně sedla a dovedu si představit, že řadě lidí opravdu pomohla. A rozhodně bych autorce nevyčítal, že napadá muže - jasně říká, že nemá nic proti mužům obecně, jen proti násilníkům, panovačnejm typům a dalším duševním mrzákům. A překlad Anny Formánkové je stejně jako u první sbírky přesně takovej, jakej by měl být.
Další pubertálně feministická sbírka ufňukaných nebo naopak rádoby sebevědomých básní. Haló, probuďte se, děvčata, tohle už je dávno z módy, minulé století je dávno pryč. Takhle zaslepený a přehnaný pohled na ubohé ženy a zlé muže jsem už dlouho neviděla a doufám, že zase dlouho neuvidím. Zvláštní, jaké bludy a ukřivděnosti v sobě někteří lidé nosí. To opravdu ještě dnes někdo věří, že ženy byly mazány z historie a upalovány jako čarodějnice jen proto, že jsou ženy? Co takhle si nejřív něco nastudovat, než sklouznu k takovým hloupým a krátkozrakým předsudkům?
Je neskutečné jak mnou některé z básní dokážou tak moc rezonovat. Pokud vám připadala první sbírka hodně feministická a vadilo vám to, tak tahle druhá pro vás nebude.
Amanda Lovelace už dokázala že se nebojí poukazovat na těžší témata. Tentokrát se pustila do ostré kritiky patriarchátu a nepatřičného mužského chování vůči ženám. Strašně mě překvapilo kolik žen, které si sbírku přečetli, okamžitě autorku odsoudily a obviňují jí z nenávisti k mužům. Já si nemůžu pomoct ale nic takového v knize nevidím. Ano, Amanda Lovelace kritizuje muže, ale pouze ty kteří se nad nás ženy povyšují, myslí si že je nutné nás ponižovat, fyzicky a psychicky nás týrat, kteří si myslí že toužíme po nemístných poznámkách a narážkách nebo po nevyžádaných dotecích. Přesně takový muži si tuhle "nenávist" zaslouží. Ale jen oni a je s podivem kolik žen toto vzalo jako kritiku a nenávist vůči všem mužům.
Jedno je jisté, Amanada Lovelace vzbuzuje v čtenářích velké množství pocitů a já jsem zvědavá s čím přijde dál.
IG: zrzi_cte
Tato sbírka je o proti předešlým výrazně feminističtější a možná útočnější. Nicméně možná proto, že některé ze zmíněných situací jsem si prožila na vlastní kůži, se mě kniha dotkla a hluboce mě zasáhla.
První autorčina kniha se mi líbila více, tady na mě bylo až příliš feminismu a s básněmi jsem se tolik neztotožnila.
Stejně jako první díl, i tuto knihu hodnotím kladně, přestože jsem všechno, jen ne fanda do moderní poezie. Ač se tam nic nerýmuje, obsahově mě velmi zaujala. Holt nic pro misogyny.
O čarodějnici, která se nenechala upálit je daleko temnější než její starší černá sestra, která se mi velmi líbila. U čarodějnice bohužel nastalo zklamání. Čarodějnice se staví jako více feministická kniha, která vás hned v úvodu oprávněně upozorní na citové zabarvení textu a odkazy na závažná témata. Ovšem i přes uvedené upozornění to celé na mě působilo až přespříliš. S těžkým srdcem musím zkonstatovat, že se mi tato sbírka dvakrát nelíbila.
Z této knihy mám trochu smíšené pocity. Našlo se spoustu básní, které se mi líbily a něco mi daly. Na druhou stranu se našlo spoustu básní, které byly až moc agresivní a s jejich myšlenkou jsem nesouhlasila.
3,5/5*
Hned na úvod je třeba říct, že mám moderní poezii ráda. Někomu tenhle styl nemusí sedět, mně naopak vyhovuje a takové knihy si jednou za čas ráda přečtu. Amandu Lovelace považuji za jednu z nejlepších autorek a i tato kniha mi přinesla to, co jsem od ní očekávala. Některé básně byly slabší, ale jiné mě naopak oslovily velmi. Tu často zmiňovanou nenávist vůči všem mužům jsem v knize nenašla - ale silnou kritiku patriarchátu jako takového ano. Je ale v pořádku, že to každý z nás vnímá jinak a že je prostor pro to vést o tom diskuzi a sdílet své pohledy na svět. :) Velmi dobré pro mě byly odkazy v básních na zvolení Trumpa prezidentem a následné pochody za ženská práva, kterých se v USA zúčastnily miliony žen.
Od této knihy jsem čekala něco úplně jiného. Některé básně (spíše jen texty) jsou k zamyšlení a nadčasové, ale spousta z nich mi přijde trochu mimo. Tento styl mě neoslovil.
A teď si všechny ženský vezmou vidle a půjdou si to vyřídit s mužským pohlavím, protože dámy a pánové, chlapi jsou to největší zlo, jaké planetu postihlo.
Jsem pro feminismus, ale pro ten zdravý.
Suma sumárum se mi první sbírka líbila víc, byl z ní cítit smutný příběh a jeho šťastný konec, kdežto z této na mě celou dobu křičela ohromná nenávist...
Ano, je potřeba dát najevo, že chlapi se mnohdy cítí býti někým nadřazeným, ano, ženám se ze stran mužů dějí hodně hnusné věci, ale je to na mě pojaté až moc jednostrannou nenávistí...
Líbil se mi motiv sounáležitosti mezi ženami, a taky ta cesta k sebelásce, ta se promítá v obou sbírkách.
Tahle moderní poezie se mi díky téhle autorce začala moc líbit. Velmi pěkná kniha, pro muže i ženy :D Už se velmi těším na další knihu.
Jsem touto knihou lehce rozčarová. Autorka se nám v celé knize snaží vnutit, že muži jsou špatní, násilničtí, snaží se omezit naší svobodu atd atd. Neříkám, že tomu tak ve světě není, že nejsou mezi námi hulváti, co ženy mláti, znásilňují.. ale autorka to pojala tak globálně, že jako přes to vlak nejede. Myslím si o sobě, že jsem feministka, zajímám se o to téma, ale tohle je přesně jedna z věcí, proč je feminismus stále brán jako něco negativního.
Sbírku „O princezně, která se zachránila sama” jsem četla minulý rok a valného uznání se u mě nedočkala. Přesto jsem chtěla alespoň vyzkoušet, jaká bude druhá sbírka. A jaká tedy byla?
Jedno obrovské zklamání.
Autorka na začátku upozorňuje, že se ve sbírce budou objevovat i vážná témata, jako jsou například znásilnění, poruchy přijmu potravy a podobně. Uznávám, že to není něco, co by se mělo brát na lehkou váhu, proto bych od toho v případě této recenze ráda odhlédla.
Zaprvé – básně mi nepřijdou jako básně, ale jako věty, které jsou jen zalomeny do veršů, „aby to vypadalo.” Zadruhé – celou sbírkou mě provázel pocit, že to psala naštvaná, ukřivděná a pomstychtivá feministka, která mnohdy mluví o nerovnosti, která už v dnešní době je na jiné úrovni (čistě můj názor). Zatřetí – tohle by se mělo do hlavy vštěpovat mladým dívkám? Stěžovat si, že ženy jsou muži utlačovány, ale místo rovnosti se nad ně samy povyšovat?
Ne, tohle u mě rozhodně neuspělo. Jediné básně, které se jakžtakž daly, byly ty o sebelásce ve třetí části. I tak mi to ale přišlo trochu jako kopírování Rupi Kaur a její sbírky „Květy slunce”.
Štítky knihy
feminismusAutorovy další knížky
| 2018 |  O princezně, která se zachránila sama |
| 2019 | O čarodějnici, která se nenechala upálit |
| 2019 |  The Mmermaid's Voice Returns in this One |
Pokud jste četli moji recenzi na první básnickou sbírku od autorky, nejspíš víte, že se mi fakt líbila. I když měla své mouchy, příběh mi přišel osobní, plný emocí a i ta „těžce wtf forma“ (jak říká Kačaba z @knizek.poeta) mi fakt sedla. Proto jsem se pustila i do autorčiny další sbírky. Řekněme, že jsem měla nějaká očekávání, přestože mě mnozí varovali, že kvalita jde s každou knihou rapidně dolů. A bohužel měli sakra velkou pravdu.
Tahle kniha v trigger warnings slibuje spoustu vážných témat o kterých bych si ráda přečetla, ale bohužel jsou úplně všechny spatlány dohromady šíleným způsobem. A kniha nám dává spíše následující poselství: Ženy, jste prostě lepší než muži, každý muž vás chce zničit, chce vás zapálit jako čarodějnici, ale TO VY musíte muže zapálit! Ženy, ukažme mužům, jak jsme lepší! Buďme protivné mrchy! Buďme tlusté a mějme křivky, nic totiž neukáže patriarchátu prostředníček víc! (atd.)
A to fakt nepřeháním. Ani trošku. To všechno je tam řečeno doslova.
S každou další básní přicházel další wtf moment, až jsem se dostala do stádia, že už mě fakt nic dalšího nepřekvapovalo.
Klidně mě nazvěte antifeministkou, ale s přístupem k feminismu, který reprezentuje takhle kniha, se naprosto neztotožňuji.
Můj pohled je následující:
Muži a ženy by měli mít rovná práva.
Muži a ženy by si měli pomáhat.
Muži a ženy by se měli vzájemně respektovat pro své biologické odlišnosti.
Což však n e z n a m e n á,
že muži musí být silní a tvrdí a drsní a nelítostní
a ženy musí být křehké a hodné a něžné a povolné panenky.
Protože každý s a k r a může být jaký chce (bez ohledu na své pohlaví),
pokud to nezasahuje do života někoho jiného.
Protože pokud jo,
pak přichází sexuální násilí, týrání, pohlavní zneužívání,
což jsou činy, které nejsou v pohodě a musí se o nich mluvit,
ale stejně jako je špatné je zlehčovat s tím, „že muži byli stvořeni jako predátoři a ženy jako jejich hračky“,
tak úplně stejně špatné je vinit všechny muže za to, že ženám se dějí příkoří,
všem mužům za to vyhrožovat, nadávat, nenávidět je
protože to je úplně stejně
p o k ř i v e n á
(ne)logika.
Z téhle knihy je mi smutno, protože ženská práva jsou něco, o čem by se MĚLO mluvit, stejně tak o sexuálním násilí, týrání, pohlavním zneužívání a tak dále,
ale způsob, jakým o tom mluví tahle kniha,
je tak škodlivý a překroucený,
že měla radši MLČET.
Protože ne, nenávist k mužům n e n í pud sebezáchovy.
Čarodějnice se v téhle knize možná nenechala upálit, ale já rozhodně mám chuť tuhle knihu zapálit.
Knize dávám jednu hvězdu, protože se mi líbila jedna dvojbáseň ohledně sexuálního násilí – ale bohužel zanikla v tom nekonečném hejtu na muže.