O lásce a jiných běsech
Gabriel García Márquez
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2015/bmid_o-lasce-a-jinych-besech-OpW-2015.jpg
4
499
499
Když Siervu Maríi pokousal v den jejích dvanáctých narozenin pes nakažený vzteklinou, a ona přežila, byla označena za posedlou. Církev zná jediný prostředek proti všem představitelným nemocem: vyhánění ďábla neboli exorcismus. V klášteře svaté Kláry však začíná osudná milostná zápletka dvanáctileté dívky s šestatřicetiletým knězem, který namísto Satana objevuje lásku. Márquez popisuje nádherný, nicméně nenaplněný vztah dvou lidí. Láska je podle autora jistým druhem šílenství a šílenství bývá trestáno smrtí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2007 , OdeonOriginální název:
Del amor y otros demonios, 1994
více info...
Přidat komentář
Nejsem literární kritik nejsem tedy schopna rozboru díla . Jedno vim, tato kniha je tou nejlepsi co jsem kdy četla . Odsunula Lásku za casu cholery na druhé misto. O Lásce a j besech jsem četla v roce 1999 a zatim tuto knihu zadna jina nepřekonala.
„Myšlenky nepatří nikomu. Poletují mezi námi, jako by to byli andělé.“
Nádhera! Další Márquezova symfonie slov, vůní, chutí, barev a tvarů. Kratší stopáž a větší dějovost téhle novele prospěla, obvyklá a očekávaná magická obraznost tím dostala vhodný rámec – nenudil jsem se ani na chvilku a slupnul ji jako malinu během jednoho odpoledne a jednoho brzkého rána. Až jsem se musel hlídat, abych slastně nepomlaskával nahlas :-)
Na prvý pohľad mierne triviálna až naivná kniha, no tento pocit sa našťastie s každou ďalšou prečítanou stránkou čoraz rýchlejšie vytráca, vynára sa skutočná hĺbka príbehu, odkrýva sa pozadie jeho vzniku, súvislostí a to všetko ešte viac aktivizuje fantáziu, predstavivosť, ale aj skúsenosť, vedomosť, či schopnosť čitateľa domýšľať si, ktoré nie v nepodstatnej miere spoluformujú výsledný pocit z prečítaného - pocit nesmiernej hutnosti a plnosti textu, pretekajúceho emóciami všetkého možného druhu - vďaka ktorému zavisnete niekde na pomedzí reality a fascinujúceho imaginárneho sveta s jemu vlastnou "logikou". Nemám spočítané koľko Marquézových kníh už mám za sebou, no jedno viem určite - žiadna z nich ma nikdy nesklamala, ani táto nie.
Je to Márquez. Můj první bez Maconda a měl jsem pocit určitého odosobnění. Jako by to fiktivní městečko dodávalo Márquezovým příběhům duši, která je mému srdci blízka. Ale jak jsem již napsal v úvodu, je to Márquez, čili se mi s otevřením knihy zároveň ukázala plná paleta smyslů, emocí nevyjímaje. Nikdy mě nepřestane překvapovat barevnost slov vytištěných černě na bílém papíře. Příběh je to veskrze smutný, přesto i ve smutku lze nalézt spoustu krásného.
Neuvěřitelné, kolik emocí, osudů, barev a vůní se vejde do tak tenké knížky. Úžasný svět, kde nic není nemožné, mě vtáhne a zapomínám na ten reálný okolo.
Kdysi moje top kniha:) Zřetelně si pamatuji, v mých bláhových 18-ti letech, jak se mi tahle podoba Lásky zamlouvala mnohem víc, než to, co jsem viděla mezi mými, 30-let svými, rodiči. Chceš k večeři párek nebo sejra?? Kdy budem sázet rajčata?? Jakou výmluvu jsme minule použili pro tvou matku, ať se furt neopakujem?? Ne a ne a ne, já budu Milovat ale úúúúúplně jinak!! Tak jako tihle!! Tak jako všichni u Marqueze..A taky budu pořád žít v imaginárním oblaku páru z všudypřítomného horka, kolem uslyším imaginární zvuky imaginárního pralesa a vůbec to pořád bude taková barevná psychedelická pohádka v tropech:) No tak úplně to tak nejni, na večeři se ale ptám úúúúúplně jinak (rodina totiž nejí ani párky ani sejra:)
Přečteno v originále, velice zajímavě napsáno, sedí k autorovu stylu. Krátký ale silný příběh.
Od začátku jsem se nějak nedokázal začíst, ale nepřikládám to knize jako takové, prostě začíná jaro a já čtu v hromadné dopravě plné různých rozptýlení. Když jsem ale četl posledních 30 stran, nemohl jsem se odtrhnout. Dokonce uvažuji, že si to ještě někdy přečtu jednou, abych zjistil, co mi uniklo z nepozornosti.
I když krátký příběh, který lze zvládnout i za jeden den, je přes to silný a čtivý. Užila jsem si ho do poslední chvíle a i když už od začátku bylo tak trochu jasné jak skončí, nedokázala jsem knihu prostě odložit. Myslím, že víc ani říkat netřeba.
Skvěle napsaný román. Je úplně jiný, než autorovy ostatní knihy, přesto (nebo snad proto) mě uchvátil. Křehký, zároveň velmi silný příběh.
Hluboce mne zasáhlo, když jsem ji četla. (Dle mne nečíst ve špatném životním období...) A skvěle napsané, prostě Marquéz. Líbí se mi, doporučuji, další komentáře jsou zbytečné, vystihujících to krásné je tu dost :-)
Velmi zajímavá knížka o velmi netradiční lásce. A paradoxně - láska ze strany kněze tu není zdaleka tím nejpřekvapivějším.
Kniha o lásce, o lidskosti a církevní "svatořečenosti". Příběh značí mez života otroka a vyšší sféry ve společnosti. Postupně se zde ukazuje jednak rozdíl mezi smýšlením obyčejných chudých lidí a bohaté vrchnosti, která se bojí všech nemocí, a když už se s něčím "vážnějším" setká, má potřebu tomu klást ďábelskou myšlenku.
Pěkně napsaný román, historický popis a děj není příliš přemnožený jmény, takže se dobře.
Do půlky knížky jsem si lámala hlavu proč se v názvu knihy vyskytuje láska. V první polovině knihy jsem zaznamenala spíše nenávist viz. Markýz a Bernarda a jejich vztah k dceři, kterou vychovávali otroci. Když ji pokousal pes otec k ní našel cestu, ale ne na dlouho. Ona láska, na kterou jsem čekala přišla v takové formě, ve které jsem ji nečekala.
Na autorovi se mi líbí, že velmi hezky přibližuje dobu otroků, vztekliny a vymítání ďábla. Rozhodně to nebylo poslední dílo, které jsem přečetla.
Puch z mangrovových bažin, horko a vlhko, obtížný hmyz, otroctví, ale především těžká knuta církevní vlády a všudypřítomné pověry a báchorky – to vše vytváří v karibském zapadákově dusivou a tíživou atmosféru, v níž se odehrává smutný příběh dvanáctileté Siervy Maríe. O jakých běsech je v názvu řeč? Inu, doba je zlá, lidé propadají neřestem a úpadku, kvete v ní šílenství, posedlost ďáblem, kacířství a – stejně jako v každé jiné době – především láska coby „zvrácený cit, odsuzující dva lidi, kteří se vůbec neznají, k ubohé a nezdravé vzájemné závislosti, která je tím pomíjivější, čím je vřelejší“. Márquez dokonale umí vyprávět různé drobné příhody a epizody (světské i nadpřirozené), i na malém prostoru vykreslovat nezapomenutelné postavy (zhýralá markýzova manželka Bernarda, Cayetano Delaura či svérázný lékař Abrenuncio), a především vyjádřit mnohé v krásných, a přitom zcela lakonických větách.
Kniha o lásce zapovězené, o tuposti některých církevních představitelů, o krutosti vymítání ďábla a vlastně i o krutosti doby, v níž lidé žili v jakési temnotě neporozumění a jen pár osvícených dokázalo vzdorovat a hledat poznání, přičemž jim šla často po krku Svatá inkvizice. Z původní reportáže pro noviny o dívce, kterou našli v hrobce starého kláštera a které po smrti dál rostly vlasy, ač z ní byla už jen kostra, stvořil Márquez jeden ze svých velmi dobrých románů.
Velice čtivá a zajímavá kniha - zajímavé téma. Mám 100 chutí si to přečíst ještě jednou.
Kniha se mi moc líbila. Krásně vykreslené prostředí a krutá doba, kdy vládla církev. Sierva Marie si mě získala téměř hned svou bezprostředností a drzostí. Některé scény jsou drsné. Od knihy jsem toho moc neočekávala a velice mile mě překvapila. Zoufalá doba si žádá zoufalé činy.
Štítky knihy
zfilmováno 18. století milostné romány magický realismus společenské romány Kolumbie historické romány kolumbijská literatura hispanoamerická literatura zakázaná láska
Autorovy další knížky
| 2006 |  Sto roků samoty |
| 2008 | Láska za časů cholery |
| 2005 | Kronika ohlášené smrti |
| 1997 | O lásce a jiných běsech |
| 2005 |  Na paměť mým smutným courám |
Nádherná kniha.Pokud budou všechny od autora takové,tak super.