O lidskou identitu
Václav Havel
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270587/o-lidskou-identitu-y1y-270587.jpg
4
45
45
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Kniha sebraných spisů, fejetonů, úvah a dokumentů jedné doby. Nejedná se o ucelenou dějovou posloupnost, takže si čtenář může pročítat různě "na přeskáčku". Myslím, že v rámci dějepisu na školách by se z této knihy předčítat dalo a bylo by to ku prospěchu a k pochopení dobové atmosféry. Dosti mne zaujaly některé pasáže, ve kterých Václav Havel rozebírá a rozvíjí právní formulace a úvahy, buď ve fejetonu nebo přímo v rámci své obhajoby adresované státní moci. Měl velmi dobré právní myšlení, což muselo asi být adresátům ke vzteku. Líbil se mi fejeton na téma "příživnictví" a opět velmi dobře autorem téma rozebíráno z více úhlů pohledu.
Knihu bych (raději než-li jako umělecké dílo) hodnotil jako sérii vlastních textů Václava Havla, kterými vstoupil na scénu veřejného života a kterými pojmenovával a referoval o problémech, zádrhelech a nepravostech života v totalitě, ale i o represích režimu vůči vlastní osobě a předlistopadových událostech.
Ukazování na útlaky a nazývaní věcí pravými jmény je síla, originálnost a (dle mého) velmi obratný, chytrý a aktuální způsob léčení "dějin", které žijeme. Kritičnost Václava Havla je jeho nedocenitelným příspěvkem k demokracii a humanitě. Po přečtení jsem se utvrdil ve zjištění, že v roce 2022 je pan Václav Havel nejen jediný "můj prezident" České republiky, ale i mým vzorem občana a člena demokratické společnosti. Osobnost budoucnosti. Humanistická elita.
Je třeba číst a znát. Moc bezmocných je stále aktuální, zvláště v závěru, kde autor pojednává o postdemokratické společnosti.
Další z mnoha knih, které jsou svědectvím této prohnilé etapy evropských a československých dějin. Na této knize se mi líbí, že jsou ke všem fejetonům, protestům, otevřeným dopisům a jiným materiálům pana Havla přiloženy i názory a vyjádření čsl. dobového tisku, policejní spisy a vyjádření "uznávaných" umělců. Všechno to díky tomu dostává čtenáře do větší hloubky daných událostí a snad, minimálně u mě, vyvolává silnou nechuť k sympatizantům takového nesvobodného systému jak v dané době, tak bohužel i v době dnešní. Každému doporučuji.
Tak nevím, při čtení úvah, fejetonů aj. pana prezidenta ze 70. let mi něco stále více rezonuje se současnou dobou (fake news, byrokracie, Velký bratr) ?
Kdysi jsem četl nějaké "sebrané spisy" Havlovy z podobné doby. Na téhle knize se mi více líbilo, že není ani tak o tom, co si Havel myslí, jako spíše o jeho postavení v tehdejší realitě. Spíše než o jeho myšlenkách je to o reakcích doby na něj a reckích jeho na dobu. A občas to jsou dost šílené věci (jeho zprávy o domácím vězení). Z tohoto trošku vybočuje delší esej Moc bezmocných, jejíž jednotlivé části jsou tu a tam trefné, ale jako celek to trošku skřípe (a jde na tom vidět, jak to bylo psáno trochu ve spěchu, což opravdu bylo). Stejně tak mě překvapilo, jak jsou některé jeho věci nadčasové. Zpívá celá rodina by se dala prakticky beze změn přetisknout jako současný článek o televizní kultuře. Podobně závěrečná Krize identity. Zajímavé také je, zjistit, co opravdu Havel kdysi říkal a myslel si a srovnávat to s jakýmsi jeho obecným obrazem či tím, co dělal, zastával, tvrdil a obhajoval později. Třešničkou na dortu je pak úplně poslední přetisk článku o Václavu Havlovi, který koncem sedmdesátých let proběhl rozhlasem a několikerým tiskem. To je dokonalý novinářský plivanec do tváře soudného člověka.
Zneklidňující soubor textů z dob, "kdy se většině lidí vedlo dobře".
Přestože nebezpečí jsou dnes těžko srovnatelná, i tak jsme stále řízeni především strachem a poklidný konzumní život nás ho vůbec nezbavuje...
Tato kniha Václava Havla by měla patřit k povinné literatuře na středích školách. Je autentickou výpovědí doby neodmyslitelně patřící k historii České republiky a zároveň jakýmsi varováním pro všechny, kteří si pohrávají s myšlenkami komunismu. Lépe umožňuje pochopit Havlovu myšlenku pravdy a lásky, která bývá často neprávem snižována a zaměňována za naivitu. Bohužel život ve lži je i dnes chápán jako racionální postoj a lidé se stále nechápavě pozastavují nad těmi, kteří si vědomě šlapou po štěstí, chtějí-li žít v pravdě. Lež bývá dnes často také nazývána loajalitou, diplomatickým pojmem skrývajícím lež pod různými záminkami nutné soudržnosti. Zaměňujeme tak často lež za něco jiného, abychom se vyhnuli kruté pravdě, že lžeme sami sobě a ke všemu si to dokážeme ospravedlnit i zdůvodnit.
Autorovy další knížky
| 1975 |  Audience |
| 2010 | Zahradní slavnost |
| 1989 |  Moc bezmocných |
| 1990 | Dálkový výslech |
| 2003 | Pižďuchové |
Na knížce se mi líbilo, jak V. H. dokázal opsat a vystihnout podstatu, udeřit hřebíček na hlavičku. Jak zdánlivě minoritní záležitosti překypí ve velkou myšlenku. Kdybych byla v jiné životní fázi, ráda bych jí věnovala ten čas a pozornost, člověk na tohle potřebuje mít mentální kapacitu.